Cíl: Cílem kvantitativního výzkumného šetření bylo zjistit pohled sester na vybrané aspekty bezpečné fyzické manipulace pacientů. Metodika: K získání dat byla využita metoda dotazování, technika nestandardizovaného dotazníku. Sběr dat byl realizován ve spolupráci s hlavními sestrami pěti jihočeských nemocnic v období května až července 2020. Pro analýzu dat byly využity programy SASD (Statistical Analysis System) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). Výsledky: Sestry poukazovaly na vhodnost sledování kvality fyzické manipulace ve prospěch pacienta a využívání pomůcek k bezpečné manipulaci pacientů včetně záznamu v ošetřovatelské dokumentaci. Informace o používání pomůcek pro fyzickou manipulaci jsou významně častěji součástí ošetřovatelské dokumentace v souvislosti s vedením dokumentace o poškození kosterně svalového aparátu sester. Dle 75 % sester je na jejich pracovišti zaveden standard fyzické manipulace. Šestnáct procent sester navíc využívá standard fyzické manipulace a zároveň 45,9 % z nich tento standard dodržuje, 19,8 % sester souhlasí a 52,1 % sester spíše souhlasí s tím, že oddělení disponuje dostatkem pomůcek k manipulaci, byť ne vždy efektivními a nejmodernějšími pomůckami. Sestry projevily zájem účastnit se školení fyzické manipulace s pacienty; 55,2 % sestrám je školení poskytováno nepravidelně a 40,6 % sestrám není školení poskytováno vůbec. Závěr: Současná klinická praxe a výsledky námi provedeného výzkumného šetření poukazují na skutečnost, že správné provádění jednotlivých kroků při manipulaci s pacienty a využívání pomůcek významně zkvalitňuje poskytovanou péči a chrání zdraví těch, kteří péči poskytují.

Aim: The aim of this quantitative research study was to determine nurses’ perspectives on selected aspects of safe physical handling of patients. Methodology: Data was collected in collaboration with the head nurses of five South Bohemian hospitals between May and July 2020. SASD (Statistical Analysis System) and SPSS (Statistical Package for the Social Sciences) software were used for data analysis. Results: Information on using aids for physical manipulation is significantly more likely to be included in nursing documentation in the context of nurses’ documentation of musculoskeletal impairment. According to 75% of the nurses, a physical handling standard is in place in their unit. In addition, 16% of the nurses use a physical handling standard, and at the same time, 45.9% of the nurses adhere to this standard. 19.8% of the nurses agree, and 52.1% agree that the unit has sufficient handling aids, although not consistently effective and state-of-the-art aids. Nurses expressed interest in receiving training in the physical handling of patients. 55.2% of nurses receive training irregularly, and 40.6% of nurses need to get training at all. Conclusion: Current clinical practice and the results of our research indicate that the correct implementation of individual steps in patient handling and the use of equipment significantly improves the quality of care provided and protects the health of those who provide care.

• Keywords
• manipulační pomůcky,
• MeSH
• Humans MeSH
• Nursing Care MeSH
• Workload MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Physical Exertion MeSH
• Nurses MeSH
• Moving and Lifting Patients * standards   nursing   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Introduction: Today, support for caregivers through communication and information technology is increasingly being used. Virtual environments can to some extent satisfy the need for support and allow for an empathetic perception of the situation, which reduces the caregiver’s burden. This review presents the findings of research studies, over a period of 4 years (2018–2021), that have looked at the use of virtual reality to alleviate the burden of informal caregivers. Methods: By formulating a clinical question using the PICO method, keywords were identified, and search resources were retrieved from the fulltext electronic databases Cinahl, ProQuest Central, and PubMed Central. Results: Nine relevant research studies were included in the final review. Five studies focused on investigating the impact of virtual reality on informal caregivers of persons with dementia, and the other research focus was on caregivers of persons with psychiatric illness, the elderly with chronic illness, or those in the terminal stage of illness. Programs using virtual reality were included as research interventions. These were created in the locality, taking into account the cultural specificities of the participants. Conclusions: Support for informal caregivers is generally perceived as inadequate. Virtual reality and simulation are areas that have great potential to support health and social care provision.

Cíl. Cílem šetření bylo hledání souvislostí mezi zátěží z pečovatelské práce a hodnocením vlastní účinnosti zvládat zátěž. Metodika. Pro získání údajů o rodinných pečovatelích (N = 168) byl použit dotazník vlastní konstrukce ke zjištění sociodemografických znaků neformálních pečovatelů dále Test pečovatelské zátěže (TPZ) a Škála SES k měření vnímané vlastní účinnosti (Self EfficacyScale, M. Jerusalema, R. Schwarzera). Soubor respondentů byl sestaven metodou záměrného výběru od osob, které pečují o vlastní postižené děti nebo seniory a jsou uživateli služeb neziskových organizací. Výsledky. Výsledky získané u neformálních rodinných pečovatelů prokázaly vyšší úroveň prožívané fyzické, psychické i sociální zátěže. Zároveň prokázaly záporný vztah mezi self-efficacy a mírou prožívané zátěže, zvláště u mužů – pečovatelů. Závěr. Neformální pečovatelé hrají zásadní roli ve zdravotní péči starších dospělých i postižených dětí. Výsledky upozornily na těsné vztahy mezi neformálním pečovatelstvím, zátěží a subjektivně hodnocenou mírou odolnosti vůči zátěži. Uvedené charakteristiky byly zvoleny, protože mohou přispět k porozumění náročné osobní situace rodinných pečovatelů a cílenými sociálně zdravotnickými a sociálně psychologickými intervencemi zátěž zmírňovat, a zlepšovat tak kvalitu života pečovatelů i recipientů péče.

Goal. The goal of the research was to find connections between the burden of caregivers care and the evaluation of own efficiency in load management. Methodology. The questionnaire of own construction was used to obtain data on sociodemographic characters of family caregivers (N = 168). Then the test of caregiver's burden (TPZ) and scale SES to measure perceived own efficiency (Self-Efficacy Scale, M. Jerusalema, R. Schwarzera) were used. The research set of respondents was constructed by the method of intentional selection from persons who take care for own handicapped children or seniors and they are users of a non-profit organization services. Results. Results showed the higher level of experienced physical, psychical and social burden of unformal family caregivers. Negative relationship between perceived self-efficacy and the level of experienced caregiver's burden mainly in male caregivers was also proved. Conclusion. Unformal caregivers play essential role in the health care for handicapped children or seniors. Results pointed out close relationships between informal caregiver ships burden and subjectively evaluated level of load resistance. Stated characteristics were chosen to help better understand personal situation of family caregivers. Targeted social health care and social psychological interventions could alleviate the burden and in this way improve the quality of life both caregivers and recipients of care.

• MeSH
• Home Nursing MeSH
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Caregivers * psychology   MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Stress, Psychological MeSH
• Self Efficacy MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Sociodemographic Factors MeSH
• Caregiver Burden * MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Úvod: Neformální péče jako součást systému dlouhodobé péče a problematika pečujících osob je vzhledem k potřebnosti a aktuálnosti zařazena v ČR do Národní strategie rozvoje sociálních služeb 2016-2025. Cíl: Cílem kvalitativního výzkumu bylo identifikovat vybrané oblasti, se kterými se neformální pečovatelé setkávají v souvislosti s péčí o blízkou osobu v domácím prostředí v Jihočeském kraji. Dílčím cílem bylo zjistit, s jakými problémy se neformální pečovatelé setkávají v souvislosti s využíváním sociálních či zdravotních služeb. Metodika: Analyzováno bylo celkem 44 hloubkových rozhovorů s 45 neformálními pečovateli. Participanti byli vybráni technikou "snowball sampling" a výběrem přes instituce. Rozhovory byly zpracovány v programu ATLAS.ti, verze. Výsledky: Mezi překážky v rámci neformální péče patří nedostatek času, nedostatečná možnost fyzioterapie v domácím prostředí, chybějící informace o možnostech využití i druhu služeb a nároku na dávky. Neformální pečovatelé postrádají odlehčovací služby, osobní asistenci, aktivizační služby, volnočasové aktivity a transportní službu. Závěr: Vzhledem k náročnosti neformální péče musí být součástí komplexního přístupu péče o pečující osoby. Doporučujeme posílit kompetence neformálních pečovatelů prostřednictvím komplexního poradenství a dalších služeb, a to s ohledem na individuální potřeby neformálních pečovatelů v Jihočeském kraji.

Introduction: Due to the need and current relevance, informal care as a part of the long-term care system as well as the issue of caregivers are included in the Czech National Strategy for the Development of Social Services between 2016 and 2025. Goal: The goal of this qualitative research was to identify selected areas that informal caregivers encounter in connection with the care of a loved one in the home environment in the South Bohemian Region. The partial goal was to find out what problems informal caregivers face in connection with the use of social or health services. Methods: We analysed 44 in-depth interviews with 45 informal caregivers. Participants were selected using the "snowball sampling" technique and selection through institutions. The interviews were processed in the ATLAS.ti programme, version 9. Results: Barriers to informal care include lack of time, the insufficient possibility of physiotherapy at home, lack of information about the possibilities of use and type of services, and entitlement to benefits. Informal caregivers lack relief services, personal assistance, activation services, leisure activities, and transport services. Conclusions: Due to the complexity of the issue, informal care must be part of a comprehensive approach to caring. We recommend strengthening the competencies of informal caregivers through comprehensive counselling and other services. Individual needs of informal caregivers in the South Bohemian Region must be considered.

Cíl: Cílem kvalitativního výzkumu bylo popsat couhousing bydlení ve vybraných zemích EU, tj. v Dánsku, Rakousku a Německu, na základě stanovených kritérii, a to se zaměřením na filozofii a fungování cohousingu jako sdíleného způsobu bydlení. Metodika: Kvalitativní výzkum byl realizován v období únor až duben 2019 ve dvou couhousingových bydleních Dánsku, ve dvou couhousincích v Rakousku a jednoho cohousingu v Německu. Zvolena byla metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru, který byl proveden s pěti obyvateli či pracovníky/vedoucími daného cohousingu. Výsledky: Společné cíle a vize cohousingů ve zmíněných zařízeních jsou stejné. Počet obyvatel v daném cohousingu záleží na jeho typu a umístění a jedná se o 80 až 200 osob. Bytové a nebytové prostory v rámci cohousingů jsou též velmi odlišné. Řízení chodu cohousingového společenství je obvykle založeno na vzájemné interakci obyvatel. Financování vzniku a chodu cohousingového společenství je obvykle plánováno jako soukromé zařízení ve vlastnictví jeho obyvatel. Sociální interakce vyplývají z podstaty cohousingu, ale jsou hodně individuální. Problémy v soužití v cohousingovém společenství nebývají příliš velké. Lidé nevnímají nedostatky, spíše vyzdvihují jeho přínos. Mezi obtíže byly uváděny problémy související s limitem vlastního soukromí a hranic či udržování pořádku. Závěr: V České republice je cohousing méně známý a není jako způsob života a sdíleného bydlení samozřejmou záležitostí. Zjištění našeho kvalitativního výzkumu přispěla k popsání tohoto sdíleného bydlení a jeho filozofie. Přínos seniorského couhousingu spočívá nejen v aktivním životu v komunitě, ve vzájemné podpoře a pomoci, získání pocitu jistoty a bezpečí, ale i udržování a podpoře sociálních kontaktů s druhými lidmi. Na senior cohousing je z našeho pohledu možné pohlížet také jako na jednu z možností jak předcházet sociálnímu vyloučení ve stáří.

Aim: The aim of the qualitative research was to describe cohousing in selected EU countries, i.e. Denmark, Austria and Germany, on the basis of established criteria, focusing on the philosophy and functioning of cohousing as a shared way of living. Methods: Qualitative research was conducted from February to April 2019 in 2 couhousines in Denmark, 2 cohousines in Austria and 1 cohousing in Germany. The method of questioning and the technique of semi-structured interview, which was conducted with 5 inhabitants or workers of the given cohousing, were chosen. Results: The common goals and visions of cohousing in these facilities are the same. The population in a given cohousing depends on its type and location and is about 80 to 200 people. Residential and non-residential premises within cohousing are also very different. The management of the cohousing community is usually based on the interaction of the population. Funding for the establishment and operation of a cohousing community is usually planned as a private facility owned by its residents. Social interactions arise from the nature of cohousing, but they are very individual. Problems in coexistence in the cohousing community are not too great. People do not perceive the shortcomings, but rather emphasize its contribution. Difficulties included problems related to the limit of one’s own privacy and boundaries or the maintenance of order. Conclusion: In the Czech Republic, cohousing is less well known and is not a matter of course as a way of life and shared living. The findings of our qualitative research have contributed to the description of this shared living and its philosophy. The benefits of senior cohousing are not only active living in the community, mutual support and help, gaining a sense of security and safety, but also maintaining and promoting social contacts with other people. From our perspective, senior cohousing can also be seen as one of the ways to prevent social exclusion in old age.

• Keywords
• couhousing,
• MeSH
• Housing for the Elderly * MeSH
• Qualitative Research MeSH
• Humans MeSH
• Independent Living * MeSH
• Aged MeSH
• Social Welfare MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Aged MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Geographicals
• Denmark MeSH
• Germany MeSH
• Austria MeSH

Východiska: Fyzická manipulace poskytovaná všeobecnými sestrami jakkoli se zdá, že se týká tělesné oblasti, může zasahovat i do oblasti etické a to principem non- maleficence, beneficence a respektování autonomie. Porušením těchto principů při poskytování fyzické manipulace sestrami může snadno dojít k fyzickému poranění, ale i k psychickému ponížení, s kterým se v praxi setkáváme a považujeme ho za etický problém.Cíl: Zjistit jaký má ošetřující personál vztah k etickému přístupu a jeho realizaci v praxi při fyzické manipulaci s pacientem.Metody: Pro kvantitativní výzkum byl použit dotazník vlastní konstrukce na základě studia literárních zdrojů. Jedna z pěti oblastí dotazníku se věnovala etickému přístupu při poskytování fyzické manipulace pacienta. Soubor tvořilo 96 všeobecných sester z 5 jihočeských nemocnic, které získaly kvalifikační vzdělání všeobecné sestry na vysoké škole, vyšší odborné škole zdravotnické a střední zdravotnické škole do roku 2007. Analýza dat byla provedena na základě prvního a druhého stupně třídění prostřednictvím programů SASD (Statistická analýza dat) a SPSS programu.Výsledky: Výsledky vztahu etického přístupu sester v souvislosti s fyzickou manipulací s pacienty zobrazený v kontingenčních i frekvenčních tabulkách svědčí spíše k o kladném vztahu a přístupu k etickým principům. Avšak z výpovědí sester reálná praxe naznačuje nemožnost dodržení těchto principů. Úroveň vzdělání hraje v dodržování etických principů roli. Respondenti s vysokoškolským vzděláním významně častěji nepoužijí manipulační pomůcku v případě, že spolupracovník její použití odmítá, než, respondenti s nižším vzděláním (SZŠ, VOŠ) (p < 0,01). Respondenti vidí důvody tohoto rozporu v počtu personálu, nedostatku manipulačních pomůcek, nedostatečné spolupráci pacientů způsobené časovou tísní a nedostatečnou komunikací.Diskuse: Etický přístup respondenti vnímají jako důležitý a podstatný. Přes jejich pozitivní vztah k etickým principům se setkávají s překážkami, které jim poskytování takového přístupu brání. Pokud by měli dostatek personálu, prostorového vybavení, dostatek času a silnější podporu managementu, rádi by se věnovali pacientům tak, aby nedocházelo k negativnímu prožívání pacientů i dodržení etických principů.Závěr: Výzkumné šetření poukázalo na faktory, které ovlivňují převážně pozitivní vtah sester k etickému přístupu k pacientům při realizaci fyzické manipulace. Sestry vnímají důležitost non-maleficence při fyzické manipulaci, ale poukazují na nevhodné pracovní podmínky, které jim neumožňují cele tento etický princip dodržovat. Ke zlepšení by potřebovaly více personálu, manipulační pomůcky a také podporu managementu. Dále výsledky odhalily možnosti zlepšení v komunikaci sester, která pro její nedostatečnost může ovlivnit pacientovo prožívání autonomie a respektu k němu. Možnou změnu vidíme ve zkvalitnění kvalifikačního vzdělávání i celoživotního vzdělávání v této oblasti, což znamená, že management musí být do tohoto procesu zapojen.

Background: Physical manipulation provided by general nurses no matter how it may concern the bodily realm, may interfere with the ethical realm.Aim: Find out how the nursing staff relates to the ethical approach and its implementation in practice in the physical manipulation of the patient that is the principle non- maleficence, beneficence and autonomy respect. By breaking these principles, while physical manipulation provision by nurses, it can easily became to physical injury but also to psychical humiliation, which we can meet in praxis and we consider it as an ethical problem.Methods: A questionnaire of own design based on the study of literary sources was used for quantitative research. One of the five areas of the questionnaire addressed the ethical approach to providing physical manipulation to the patient. The group consisted of 96 general nurses from 5 South Bohemian hospitals who received a qualification education general nurse on universities, high nursing schools and secondary nursing school up to 2007. Based on the first and second stages of classification through the SASD (Statistical Data Analysis) and SPSS programs the data analysis was performed.Results: The results of the relationship of ethical approach of nurses in connection with the physical manipulation of patients shown in contingency and frequency tables indicate a rather positive relationship and approach toward to ethical principles. However, the respondents ́ evidence from the real practice shows the observation of the principles to be impracticable. The education level plays some role in the observation of the principles. Respondents with a university degree are not significantly more likely to use a manipulation aid if a co-worker refuses to use it than respondents with a lower education (SZŠ, VOŠ) (p < 0.01). Respondents see the reasons of this contradiction in the number of personnel, lack of manipulation aids, insufficient patient ́s cooperation due to the press of time and insufficient communication. Discussion: The ethical approach respondents perceive the ethical approach as important and substantial. In spite of positive relation to ethical principles ́, respondents meet some obstacles, which obstruct the provision of such approach. If they would have enough of personnel, space equipment, enough time, stronger management support, they would like to pay more attention to their patients, so that there would be no negative patients experience the ethical principles would be observed.Conclusion: The research survey pointed to factors that influence the predominantly positive attitude of nurses towards an ethical approach to patients in the implementation of physical manipulation. Nurses are aware of non-maleficence importance while provision of care, nevertheless pointing on the improper working conditions, which not enable them to observe these principles ethical approach. They would need more personnel, manipulation aids, and management support as well. Further results uncover possibilities for improvement in nurses' communication, which due to its inadequacy may affect the patient's autonomy and respect experience. We see the possible change in the improvement of qualification education and lifelong education, what means the management must be involved in to this process.

• MeSH
• Patient Safety MeSH
• Humans MeSH
• Ethics, Nursing MeSH
• Nursing Care ethics   MeSH
• Patient Rights MeSH
• Health Care Surveys MeSH
• Nurses MeSH
• Moving and Lifting Patients * ethics   nursing   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Přehledová studie přináší stěžejní závěry výzkumných studií zabývajících se podporou neformální péče za posledních 5 let (2016‒2020) v celosvětovém kontextu. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Koncept neformální péče není v České republice dostatečně popsán a specifikován. Nicméně demografické trendy vývoje obyvatel poukazují na důležitost systémové podpory neformálního (rodinného) pečovatelství. METODY: Na základě formulace klinické otázky metodou PICo byla stanovena klíčová slova a rešeršní zdroje byly vyhledány v plnotextových elektronických databázích Cinahl, Ebsco, ProQuest STM+ Hospital Colection – Medline a v citačních databázích PubMed a Scopus. VÝSLEDKY: Do konečného přehledu bylo zařazeno 18 relevantních výzkumných studií. Devět studií použilo kvalitativní design výzkumu, čtyři využily kvantitativní výzkumné metody a pět studií zařadilo smíšený výzkum. Detekovány byly oblasti možné podpory: emoční a psychická, fyzická a edukační, ve které se naskýtá velký prostor a výzva v souvislosti s rozvojem komunikačních technologií a zvyšující se IT gramotnosti populace. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Potřeba podpory neformálních pečujících je vnímána jako nedostatečná. Jde o oblast sociální práce, která má velký podpůrný potenciál a měla by být legislativně začleněna do systému sociálních služeb.

The overview study brings pivotal results of research studies concerning the support of informal (family) care over the last 5 years (2016‒2020) within the worldwide context. THEORETICAL BASE: The concept of informal care is not sufficiently described or specified in the Czech Republic. Nevertheless, the demographic trends of inhabitant development point to the importance of systemic support for informal (family) care. METHODS: On the basis of a PICO- -formulated clinical question, the key words were determined, and the sources were sought in the full text electronic databases Cinahl, Ebsco, ProQuest STM+ Hospital Colection – Medline, and in the citation databases PubMed and Scopus. OUTCOMES: There were 18 relevant research studies included in the final overview. Nine of them used qualitative research design, four used a quantitative research methods and five used mixed research. Some areas of possible support were detected: emotional, psychological, physical and educational. These offer a large space and challenge in terms of the development of communication technologies and increases in the IT literacy of the population. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: The need for the support of informal (family) care is perceived as insufficient. This concerns the field of social work, which has great supportive potential, and should be legislatively integrated into the social service system.

• MeSH
• Long-Term Care * MeSH
• Humans MeSH
• Caregivers * psychology   education   MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Family psychology   MeSH
• Social Support MeSH
• Telemedicine MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

Úvod: Problematika fyzické manipulace s pacientem při poskytování ošetřovatelské péče je dlouhodobě sledovaným fenoménem především v zahraničí. V realizovaném projektu jsme se zaměřili na méně publikované faktory, kterými jsou bezpečné manipulační techniky a možná rizika pro ošetřující personál a ošetřované osoby. Materiál a metodika: Pro zjištění stavu fyzické manipulace při ošetřovatelské péči s pacienty se zaměřením na prvky technik fyzické manipulace, které sestry realizují, byla použita kvalitativní metoda, technikou strukturovaného skrytého, zúčastněného pozorování. Na záznamovém archu bylo sledováno 10 ošetřovatelských činností, při kterých se používá zvedání, posunování, otáčení. Činnosti byly sledovány v souvislosti s prožíváním a stavem pacienta a prožívanými bolestmi sester při jejich realizaci. Bylo provedeno 131 pozorování v jihočeských nemocnicích. Analýza získaných dat byla provedena pomocí programu Microsoft Excel. Výsledky: Z pozorování byly vytvořeny 4 kategorie.: 1. Fyzická manipulace a zapojení pacienta; 2. Fyzická manipulace – komfort, bezpečí, rizika; 3. Principy fyzické manipulace – prevence rizik; 4. Principy bezpečné manipulace; Možnosti snížení fyzické zátěže sestry při fyzické manipulaci. Konstatujeme, že fyzická manipulace je převážně poskytovaná správně. Největší rizika spatřujeme v nedostatku efektivních pomůcek, nedostatku času, který nedovoluje efektivní manipulaci, nedostatečně využívanou kinestetiku těla ošetřujících osob a komunikaci s pacientem. Závěr: Fyzická manipulace s pacientem při poskytování ošetřovatelské péče se ne vždy ve sledovaném vzorku realizuje podle nejnovějších pravidel. Může proto docházet jak k poškození zdraví všeobecných sester, tak pacientů. Fyzická manipulace je riziková každodenní činnost, a proto je třeba jí věnovat větší a důslednější pozornost nejen ve vzdělávání a vybavenosti pomůckami, ale je potřeba začít legislativou, managementem zdravotnických zařízení a sledováním dopadů neefektivní fyzické manipulace na zdraví, a tím i na vynaložení finančních nákladů vybavení versus pracovní neschopnost.

Introduction: The problem of physical manipulation with patients in providing nursing care represents a long-term observation of phenomenon especially abroad. In our project we paid particular attention to less published factors, specifically the safe manipulation techniques and possible risks for the nursing personnel and persons taken care of. Material and Methods: For the information about physical manipulation in the nursing care of patients related to the components of techniques in physical manipulation the nurses provide, a quantitative method was used characterized by of structured disguised yet involved observation. The sheets of record followed 10 nursing activities, where the activities included lifting, moving and rotation. The activities were followed in connection with the condition and experiencing of the patient and experiencing of the pains by nurses in the course of implementation. In the south Bohemian hospitals, a total of 131 observations were performed. Analysis of the obtained data was performed in the Microsoft Excel program. Results: Four categories were created form the observation: Physical manipulation and involvement of the patient; Physical manipulation – comfort, safety, risks; Principals of physical manipulation; Possibilities of decreasing the physical load for the nurses in physical manipulation. The authors believe that physical manipulation is mostly provided correctly. The highest risks are apparently in the lack of effective tools, and the lack of time, which makes effective manipulation impossible, insufficiently used kinesthetic for the body of the nursing persons and communication with the patient. Conclusion: Physical manipulation with the patient in providing nursing care has not been executed according to most recent rule. Consequently, health damage to the general nurses and patients can develop. Physical manipulation is an everyday activity at risk and higher and consistent attention should paid not only to the education and availability of tool, but it is necessary to begin with legislation. Management of medical institutions and observation of consequences of non-effective physical manipulation for health and thereby for investing financial expenses of the equipment versus work incapacity.

• MeSH
• Humans MeSH
• Nurse Practitioners MeSH
• Occupational Injuries prevention & control   MeSH
• Workload MeSH
• Research MeSH
• Nurses MeSH
• Moving and Lifting Patients * MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Výskyt kardiovaskulárních chorob je vázán na rizikové faktory životního stylu. Tradičními ovlivnitelnými faktory jsou kouření, výživa, fyzická aktivita a psychosociální faktory. Mezi psychosociální faktory konkrétně patří nízké socioekonomické postavení, nedostatek sociální opory, pracovní stres a stav nebo způsob rodinného života, deprese a úzkost, nepřátelství. Cílem předložené studie bylo prokázat souvislost názorů na sledování vybraných psychosociálních faktorů kardiovaskulárních chorob s vybranými sociodemografickými charakteristikami. K naplnění cílů byla využita kvantitativní metoda s využitím řízených rozhovorů. Celkem bylo osloveno 1 992 osob ve věku 40 let. Soubor byl reprezentativní věkem, pohlavím i bydlištěm. Zjištěné informace byly podrobeny statistické analýze a míra závislosti byla hodnocena pomocí chí-2 testu, t-testu a testu analýzy. Z výsledků je patrné, že se lékaři v rámci prevence ve své praxi orientují na získání informací o zaměstnání svých pacientů, o životním stylu pacienta i o tom, jak diagnostikované kardiovaskulární onemocnění ovlivňuje běžný život pacientů. Méně často dochází v praxi ke zjištění otázek k socioekonomickým faktorům. Ve většině otázek byla zachycena signifikantní souvislost s věkem, zaměstnáním a rodinným stavem. Kladně na otázky častěji odpovídali respondenti nad 60 let, respondenti ovdovělí a respondenti v invalidním nebo starobním důchodu. Tento fakt může souviset s cílenou intervencí u těchto ohrožených skupin pacientů. Pro většinu respondentů je rodina oporou v úpravě životosprávy.

The incidence of cardiovascular disease is linked to the risk factors of lifestyle. Traditional influences are smoking, diet, physical activity and psychosocial factors. Psychosocial factors include low socio-economic status, lack of social support, work-related stress and the state or type of family life, depression and anxiety, and hostility. The aim of this study was to demonstrate the connection of the views on selected psychosocial factors of cardiovascular diseases with selected sociodemographic characteristics. A quantitative method using quantitative interviews was used to achieve the objectives. In total, 1,992 persons aged 40 years and older were addressed. The set was representative of age, gender, and residence. The information obtained was subjected to statistical analysis and the rate of dependence was assessed by the chi-2 test, the t-test and the analysis of the test. The results show that in prevention the doctors are focused on obtaining information about the employment of their patients, the patient's lifestyle and how the diagnosed cardiovascular disease affects the normal life of patients. Less often, in practice, questions on socio-economic factors are found. In most questions, there was a significant link with age, employment and family status. Positive questions were more often answered by respondents over the age of 60, widowed respondents and respondents in disability or retirement age. This may be related to targeted interventions for these vulnerable groups of patients. For most respondents, the family is a foothold of lifestyle change.

Úvod: Zdravotní gramotnost je vnímána jako schopnost lidí získávat, vyhodnotit a aplikovat adekvátní informace týkající se problematiky zdraví. Poskytuje lidem schopnost posuzovat a rozhodovat se v oblasti zdravotní péče, prevence nemoci a rovněž podpory zdraví za účelem uchování a zlepšení kvality jejich života. Na úrovni zdravotní gramotnosti obyvatelstva se podílí řada faktorů, jako je např. věk, pohlaví, vzdělání, místo bydliště a rovněž kulturní a ekonomické podmínky. Cíl: Příspěvek mapuje a vzájemně porovnává úroveň zdravotní gramotnosti vybraných skupin obyvatel, tzn. u osob dospělých neohrožených chudobou a u osob dospělých ohrožených chudobou. Metodika: Pro účely výzkumu byla použita kvantitativní metoda za využití krátké formy standardizovaného dotazníku o 16 položkách (one- -dimenzional Rasch-scale) k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva. Výsledná škála pro krátký dotazník tak měla 16 stupňů v rozmezí od 0 do 16 bodů. Na bázi této stupnice byly stanoveny tři základní úrovně zdravotní gramotnosti a to: 1. neadekvátní zdravotní gramotnost (0 až 8 bodů), 2. problematická zdravotní gramotnost (9 až 12 bodů) a 3. dostatečná úroveň zdravotní gramotnosti (13 až 16 bodů). Statistické zpracování dat bylo provedeno prostřednictvím softwaru SASD. U skupiny dospělých osob (neohrožených chudobou) bylo osloveno celkem 303 respondentů ve věku od 18 do 64 let a u skupiny osob dospělých (ohrožených chudobou) bylo celkem osloveno 300 respondentů (ve věku 18 a více let). Výsledky: Na základě statistického zpracování dat lze konstatovat, že u skupiny dospělých osob (neohrožených chudobou) byla u 17,5 % zjištěna neadekvátní zdravotní gramotnost, vedle toho u osob dospělých (ohrožených chudobou) byla neadekvátní zdravotní gramotnost definována u 31,9 % dotázaných. Problematická zdravotní gramotnost byla zjištěna u dospělých osob (neohrožených chudobou) v 31,5 % a u osob dospělých (ohrožených chudobou) v 34,3 %; dostatečná zdravotní gramotnost byla prokázána u 51,0 % dospělých občanů (neohrožených chudobou) a vedle toho u 33,8 % občanů žijících pod hranicí chudoby. Závěr: Na základě vzájemného porovnání výsledků výzkumu prováděného u vybraných skupin obyvatelstva (1. skupina – dospělí neohrožení chudobou a 2. skupina – dospělé osoby ohrožené chudobou) je zřejmá převažující nedostatečná zdravotní gramotnost u osob ohrožených chudobou ve srovnání se standardní dospělou populací. Podstatným zjištěním je skutečnost, že míru zdravotní gramotnosti ovlivňuje kromě věku, vzdělání, povolání, postoje k dodržování zdravého životního stylu i ekonomická situace a sociální postavení občanů.

Aim: Health literacy is seen as the ability of people to acquire, evaluate and apply adequate health information. Provides people with the ability to judge and make decisions about health care, disease prevention as well as health promotion to preserve and improve their quality of life. There are a number of factors involved in the level of health literacy of the population, such as age, gender, education, place of residence as well as cultural and economic conditions. Goal: The paper studies and compares the level of health literacy in selected groups of individuals, particularly in adults and the poor. Methods: The study used a quantitative method using a standardized 16-item questionnaire (one-dimensional Rasch-scale) to identify the population’s health literacy. The resulting scale for the abbreviated questionnaire contained 16 items. Based on this scale, 3 basic health literacy levels were set: (1) insufficient health literacy level (0–8 points), (2) marginal health literacy level (9–12 points), and (3) sufficient health literacy level (13–16 points). Statistic data processing was performed using the SASD software. The adult sample consisted of 303 respondents at the age between 18 and 64 years. The sample of the poor contained 300 respondents (18 and older). Results: The statistic results showed that insufficient health literacy had been revealed in 17.5% of the adult respondents, compared with 31.9% in the group of the poor. Marginal health literacy was found in 31.5% of the former group and 34.3% of the latter group. Sufficient health literacy was proven in 51.0% of the adult respondents and only in 33.8 % of the respondents living below the poverty line. Conclusions: Based on a mutual comparison of study results of the selected population groups (group 1 – adults, group 2 – the poor), insufficient health literacy is obvious in the poor as compared with the standard adult population. An essential finding is the fact that the degree of health literacy is, beside the age, education, occupation and healthy life style, influenced by the economic situation and social status.

• MeSH
• Poverty MeSH
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Socioeconomic Factors MeSH
• Health Literacy * MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH