• MeSH
• elektrická stimulace metody   MeSH
• elektrofyziologické techniky kardiologické metody   MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• kardiostimulace umělá metody   trendy   MeSH
• srdeční selhání terapie   MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• angiologie

• MeSH
• CD-ROM MeSH
• kardiologie MeSH
• nemoci srdce MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• terapie
• NLK Publikační typ
• CD-ROM

Srdeční resynchronizační terapie (CRT) se stala velkou nadějí pro pacienty a efektivní léčbou srdečního selhání. Nicméně ne všichni pacienti na resynchronizační terapii dobře zareagují. Nutno definovat, jak tyto pacienty odlišíme a označíme je za nonrespondéry CRT. U nonrespondérů CRT musíme zejména zajistit adekvátní množství levokomorové stimulace, dále pak vyladění technických parametrů CRT, jako je např. velmi diskutované nastavení optimálního atrioventrikulárního zpoždění. Každopádně do managementu nonrespondérů CRT zahrnujeme také nastavení optimální medikamentózní terapie srdečního selhání a v indikovaných případech přistoupení k provedení srdeční transplantace.

Cardiac resynchronization therapy (CRT) has become a big hope and an effective treatment option for patients with heart failure. Nevertheless, not all of them respond well to CRT. It is necessary to define this group of patients and identify them as non‑responders. For CRT non‑responders it is primarily necessary to arrange for adequate left ventricular stimulation as well as CRT technical parameter tuning, such as the much‑discussed atrioventricular delay optimization. Either way, the management of CRT non‑responders also includes optimal medical therapy of heart failure and, in some indicated cases, also heart transplant.

• MeSH
• kardiostimulace umělá * MeSH
• lidé MeSH
• neúspěšná terapie MeSH
• srdeční resynchronizační terapie * metody   MeSH
• výsledek terapie * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Resynchronizační terapie je nová nefarmakologická metoda léčby chronického srdečního selhání (CHSS). Historicky starší způsob elektrické léčby srdečního selhání pomocí standardní dvoudutinové stimulace s optimalizovaným a-v intervalem není dosud obecně přijímán jako vhodná metoda léčby CHSS a je účinný pravděpodobně jen u malého počtu nemocných. Naproti tomu klinický prospěch biventrikulární stimulace (BSK) byl ověřen ve velkých randomizovaných studiích (PATCHF, MIRACLE, MUSTIC, CONTACK-CD). Tento způsob léčby významně zlepšuje toleranci zátěže a kvalitu života u nemocných s těžkým srdečním selháváním (NYHA III nebo IV), dilatovanou levou komorou a poruchou nitrokomorového vedení. Další nedávno zahájené velké studie CARE-HF (Evropa) a COMPANION (USA) by měly do dvou let přinést odpovědi na další otázky a zejména vyhodnotit dopad této léčby na celkovou mortalitu a morbiditu.

Resynchronization therapy represents a new nonpharmacological method for the treatment of chronic heart failure. Historically, the older modality of electric therapy for heart failure by the standard double chamber stimulation with optimal a-v interval has not been widely accepted as a suitable method for the treatment of heart failure and is efficient probably only in a small number of patients. On the other hand, the clinical benefit of biventricular stimulation has been proved in large randomized studies (PATCHF, MIRACLE, MUSTIC, CONTAKT-CD). This treatment modality significantly improves exercise tolerance, quality of life in patients with severe heart failure (NYHA III-IV), dilated left ventricle and intraventricular conduction delay. Other recently launched large studies, CARE-HF (in Europe) and COMPANION (in the USA), should, in two years time, give answers to other questions, especially the impact of this treatment on overall mortality and morbidity.

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• elektrická stimulace metody   MeSH
• kardiostimulace umělá metody   MeSH
• srdeční selhání terapie   MeSH

Resynchronizační terapie je nová nefarmakologická metoda léčby chronického srdečního selhání (CHSS). Historicky starší způsob elektrické léčby srdečního selhání pomocí standardní dvoudutinové stimulace s optimalizovaným a-v intervalem není dosud obecně přijímán jako vhodná metoda léčby CHSS a je účinný pravděpodobně jen u malého počtu nemocných. Naproti tomu klinický prospěch biventrikulární stimulace (BSK) byl ověřen ve velkých randomizovaných studiích (PATCHF, MIRACLE, MUSTIC, CONTACK-CD). Tento způsob léčby významně zlepšuje toleranci zátěže a kvalitu života u nemocných s těžkým srdečním selháváním (NYHA III nebo IV), dilatovanou levou komorou a poruchou nitrokomorového vedení. Další nedávno zahájené velké studie CARE-HF (Evropa) a COMPANION (USA) by měly do dvou let přinést odpovědi na další otázky a zejména vyhodnotit dopad této léčby na celkovou mortalitu a morbiditu.

Resynchronization therapy represents a new nonpharmacological method for the treatment of chronic heart failure. Historically, the older modality of electric therapy for heart failure by the standard double chamber stimulation with optimal a-v interval has not been widely accepted as a suitable method for the treatment of heart failure and is efficient probably only in a small number of patients. On the other hand, the clinical benefit of biventricular stimulation has been proved in large randomized studies (PATCHF, MIRACLE, MUSTIC, CONTAKT-CD). This treatment modality significantly improves exercise tolerance, quality of life in patients with severe heart failure (NYHA III-IV), dilated left ventricle and intraventricular conduction delay. Other recently launched large studies, CARE-HF (in Europe) and COMPANION (in the USA), should, in two years time, give answers to other questions, especially the impact of this treatment on overall mortality and morbidity.

• MeSH
• elektrická stimulace metody   MeSH
• kontrakce myokardu MeSH
• lidé MeSH
• srdeční katetrizace MeSH
• srdeční selhání terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Srdeční resynchronizační léčba (SRL) je účinnou léčebnou metodou u pacientů se srdečním selháním, ejekční frakcí levé komory ≤ 35 % a rozšířeným komplexem QRS. Přesto se určitá část pacientů po implantaci nedočká očekávané klinické odpovědi. Proto se množství studií zabývá technikami zlepšení selekce pacientů k implantaci SRL a metodami na zvýšení odpovědi u pacientů, kteří mají SRL. Velká část těchto technik je založena na echokardiografii. Metody ke zlepšení výběru pacientů zahrnují měření různých forem dyssynchronie, která byla asociována s odpovědí na SRL a s dlouhodobým klinickým výsledkem. Zčásti i kvůli neúspěchu studie PROSPECT tyto metody zatím nejsou úspěšně dovedeny do klinické praxe. Nové echokardiografické metody ke zlepšení odpovědi u pacientů indikovaných k SRL využívají speckle-tracking echokardiografii k zacílené implantaci levokomorové elektrody do nejpozději se kontrahující a zároveň nezjizvené části levé komory. Další echokardiografické metody byly vyvinuty k optimalizaci SRL zařízení úpravou atrioventrikulárních a interventrikulárních časů. I zde máme dostupné nadějné unicentrické studie, ale výsledky multicentrických studií chybějí anebo nejsou přesvědčivé. Přestože smíšené výsledky výzkumu současných echokardiografických metod nejsou dostačující oporou pro uvedení do klinické praxe, adekvátní selekce pacientů k implantaci SRL a zlepšování odpovědi u pacientů se SRL zůstává důležitým cílem. Echokardiografický výzkum se trvale těmito problémy zabývá s vývojem nových metod. Do budoucna je ale důležitý důsledný přístup s multicentrickou validací, aby byly tyto metody dobře klinicky aplikovatelné.

Cardiac resynchronization therapy (CRT) is an effective therapeutic option in patients with congestive heart failure, left ventricular ejection fraction ≤ 35%, and a widened QRS complex. However, a significant proportion of individuals do not respond to CRT favorably. Understandably, a large number of studies have addressed various techniques to improve patient selection for CRT and to improve responder rate in patients with CRT devices. A large proportion of these approaches utilize echocardiography. Techniques for improved patient selection include various metrics of dyssynchrony associated with response to CRT and long-term outcome. Partly because of failure in PROSPECT trial, these techniques have so far not been successfully translated into clinical practice. Novel echocardiographic approaches aiming to improve responder rate are based on selecting optimal placement for left ventricular lead, using speckle-tracking echocardiography to avoid scarred tissue and to guide the LV lead placement towards late-contracting segments. Single center randomized trials have shown positive results, but these need to be validated in multicenter studies. Furthermore, several echocardiographic techniques have been developed for individual optimization of atrioventricular and interventricular delay settings, based on left ventricular filling patterns, cardiac output, and dyssynchrony. Again, despite encouraging single center studies, data from multicenter trials are so far lacking or inconclusive. While mixed results of studies using current echocardiographic techniques cannot warrant their routine clinical use, proper selection of patients for CRT and improving responder rate remains an important goal. Echocardiographic methods are continually evolving to address these issues. However, a meticulous approach including multicenter validation is needed to ensure clinical applicability in future.

• MeSH
• blokáda Tawarova raménka terapie   ultrasonografie   MeSH
• echokardiografie trojrozměrná trendy   MeSH
• echokardiografie * trendy   MeSH
• klinické zkoušky jako téma statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• srdeční resynchronizační terapie * MeSH
• srdeční selhání terapie   ultrasonografie   MeSH
• výběr pacientů * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cardiac resynchronization therapy (CRT) has proven efficacious in reducing or even eliminating cardiac dyssynchrony and thus improving heart failure symptoms. However, quantification of mechanical dyssynchrony is still difficult and identification of CRT candidates is currently based just on the morphology and width of the QRS complex. As standard 12-lead ECG brings only limited information about the pattern of ventricular activation, we aimed to study changes produced by different pacing modes on the body surface potential maps (BSPM). Total of 12 CRT recipients with symptomatic heart failure (NYHA II-IV), sinus rhythm and QRS width >/=120 ms and 12 healthy controls were studied. Mapping system Biosemi (123 unipolar electrodes) was used for BSPM acquisition. Maximum QRS duration, longest and shortest activation times (ATmax and ATmin) and dispersion of QT interval (QTd) were measured and/or calculated during spontaneous rhythm, single-site right- and left-ventricular pacing and biventricular pacing with ECHO-optimized AV delay. Moreover we studied the impact of CRT on the locations of the early and late activated regions of the heart. The average values during the spontaneous rhythm in the group of patients with dyssynchrony (QRS 140.5+/-10.6 ms, ATmax 128.1+/-10.1 ms, ATmin 31.8+/-6.7 ms and QTd 104.3+/-24.7 ms) significantly differed from those measured in the control group (QRS 93.0+/-10.0 ms, ATmax 79.1+/-3.2 ms, ATmin 24.4+/-1.6 ms and QTd 43.6+/-10.7 ms). Right ventricular pacing (RVP) improved significantly only ATmax [111.2+/-10.6 ms (p<0.05)] but no other measured parameters. Left ventricular pacing (LVP) succeeded in improvement of all parameters [QRS 105.1+/-8.0 ms (p<0.01), ATmax 103.7+/-7.1 ms (p<0.01), ATmin 20.2+/-3.7 ms (p<0.01) and QTd 52.0+/-9.4 ms (p<0.01)]. Biventricular pacing (BVP) showed also a beneficial effect in all parameters [QRS 121.3+/-8.9 ms (p<0.05), ATmax 114.3+/-8.2 ms (p<0.05), ATmin 22.0+/-4.1 ms (p<0.01) and QTd 49.8+/-10.0 ms (p<0.01)]. Our results proved beneficial outcome of LVP and BVP in evaluated parameters (what seems to be important particularly in the case of activation times) and revealed a complete return of activation times to normal distribution when using these CRT modalities.

• MeSH
• elektrokardiografie metody   trendy   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• srdeční resynchronizační terapie metody   trendy   MeSH
• srdeční selhání diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• defibrilátory implantabilní MeSH
• kardiostimulace umělá * MeSH
• kardiostimulátor MeSH
• srdeční resynchronizační terapie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• angiologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Cardiac resynchronization therapy is now recognized as an effective and safe therapeutic modality in heart failure patients and leads to a reduction in mortality and morbidity. Today, transvenous implantation is considered to be the gold standard for lead placement. However, transvenous LV lead implantation fails in 2-10% of patients undergoing the implantation procedure. In these cases surgical LV lead implantation is preferred. The present article reviews LV pacing lead implantation strategies in cases where standard transvenous implantation failed.

• MeSH
• implantované elektrody * MeSH
• lidé MeSH
• perikard chirurgie   MeSH
• srdeční komory chirurgie   MeSH
• srdeční resynchronizační terapie metody   MeSH
• srdeční selhání chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Kontraktilná rezerva myokardu je silným prognostickým faktorom u pacientov so srdcovým zlyhávaním. Prítomnosť signifikantného množstva myokardiálnej fibrózy môže viesť k nedostatočnej odpovedi na resynchronizačnú liečbu. Predpokladali sme, že predimplantačné vyšetrenie globálnej kontraktilnej rezervy dokáže predikovať odpoveď na resynchronizačnú liečbu. Metodika: 25 symptomatických pacientov (NYHA III) so závažnou systolickou dysfunkciou [ejekčná frakcia (EF) 28,9 ± 6,9 %] so známkami elektrickej dyssynchrónie (QRS ≥ 120 ms) absolvovali dobutamínovú záťažovú echokardiografiu pred resynchronizačnou liečbou. Zmena EF v pokoji a na vrchole farmakologickej záťaže dobutamínom (40 μg/kg/min) určila globálnu kontraktilnú rezervu. Po 3 mesiacoch od zavedenia resynchronizačnej liečby ako priaznivo odpovedajúcich („responderov“) sme označili tých, ktorých EF stúpla o viac ako 5 % a/alebo endsystolický objem sa zmenšil o viac ako 15 %. Výsledky: Počas dobutamínovej záťažovej echokardiografie responderi vykazovali väčší nárast EF v porovnaní s nonrespondermi (Δ 12,8 ± 7,4 % vs Δ 3,4 ± 7,1 %, p = 0,0042). Taktiež globálna kontraktilná rezerva myokardu signifikantne korelovala s nárastom EF po 3 mesiacoch od zavedenia resynchronizačnej liečby (r = 0,67, p = 0,007). 6% nárast EF počas dobutamínovej záťažovej echokardiografie predikoval responderov na resynchronizačnú liečbu so senzitivitou 83 % a špecificitou 75 %. Záver: Globálna kontraktilná rezerva môže zohrávať dôležitú úlohu v predikcii odpovede na resynchronizačnú liečbu.

Introduction: Contractile reserve of the myocardium is a strong prognostic factor in patients with heart failure. The presence of a significant amount of myocardial fibrosis might lead to insufficient response to resynchronization therapy We assumed that pre-implantation examination of global contractile reserve will allow prediction of the response to resynchronization treatment. Methods: 25 symptomatic patients (NYHA III) with severe systolic dysfunction [ejection fraction (EF) 28.9 ± 6.9%] with signs of electric asynchrony (QRS ≥ 120 ms) went through dobutamine echocardiography prior to resynchronization treatment. The global contractile reserve was determined from the change to EF at rest and at the peak of pharmacological burden (40 μg/kg/min). Patients with a rise in EF of more than 5% and/or endsystolic volume reduction of more than 15% after three months of resynchronization treatment were considered responders. Results: Compared to non-responders, responders had higher increase in EF during dobutamine stress echocardiography (Δ 12.8 ± 7.4 % vs. Δ 3.4 ± 7.1 %, p = 0.0042). Three months from the initiation of resynchronization therapy, the global myocardial contractile reserve also significantly correlated with EF increase (r = 0.67, p = 0.007). The 6% increase in EF during dobutamin stress echocardiography predicted responders to resynchronization therapy with 83% sensitivity and 75% specificity. Conclusion: The global contractile reserve may play an important role in prediction of a response to resynchronization therapy.

• MeSH
• dobutamin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• echokardiografie statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• fibróza komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• myokard patologie   MeSH
• prognóza MeSH
• srdeční resynchronizační terapie metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• srdeční selhání chirurgie   mortalita   terapie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH