CFTR is a membrane protein that functions as an ion channel. Mutations that disrupt its biosynthesis, trafficking or function cause cystic fibrosis (CF). Here, we present a novel in vitro model system prepared using CRISPR/Cas9 genome editing with endogenously expressed WT-CFTR tagged with a HiBiT peptide. To enable the detection of CFTR in the plasma membrane of live cells, we inserted the HiBiT tag in the fourth extracellular loop of WT-CFTR. The 11-amino acid HiBiT tag binds with high affinity to a large inactive subunit (LgBiT), generating a reporter luciferase with bright luminescence. Nine homozygous clones with the HiBiT knock-in were identified from the 182 screened clones; two were genetically and functionally validated. In summary, this work describes the preparation and validation of a novel reporter cell line with the potential to be used as an ultimate building block for developing unique cellular CF models by CRISPR-mediated insertion of CF-causing mutations.
- MeSH
- buněčná membrána metabolismus MeSH
- buněčné linie MeSH
- CRISPR-Cas systémy genetika MeSH
- cystická fibróza * genetika metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- protein CFTR * genetika metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Východiská: Poznatky o „diastolickom“ srdcovom zlyhávaní (DSZ) sú výrazne limitované, napriek tomu, že jeho prevalencia je vysoká a prognóza je rovnako nepriaznivá ako pri systolickom srdcovom zlyhávaní (SSZ). Ciele: Cieľom štúdie bolo zistiť, či existujú významné rozdiely v demografických, klinických, laboratórnych a EKG charakteristikách a vo vstupnej terapii u pacientov s DSZ oproti pacientom so SSZ. Súbor a metodika: Do súboru sme zaradili 228 pacientov, ktorí boli v priebehu 12 mesiacov hospitalizovaní pre srdcové zlyhávanie. Pacienti s DSZ boli definovaní hodnotou ejekčnej frakcie ľavej komory (EF ĽK) > 40 % (n = 117; 51,3 %), pacienti so SSZ hodnotou EF ĽK ≤ 40 % (n = 111; 48,7 %). U každého pacienta sme vykonali štandardné klinické a laboratórne vyšetrenia, EKG a echokardiografiu. Výsledky: Srdcové zlyhávanie bolo prítomné u 13 % hospitalizovaných pacientov. Pacienti s DSZ tvorili 51,3 % a pacienti so SSZ 48,7 %. Pri DSZ bola významne vyššia prevalencia ženského pohlavia (61 % vs. 34 %; p < 0,001), artériovej hypertenzie (95 % vs. 81 %; p = 0,001), fibrilácie predsiení (56 % vs. 39 %; p < 0,01), obezity (BMI 30,7 vs. 27,7; p < 0,01) a onkologického ochorenia (18 % vs. 8 %; p < 0,05). Pacienti s DSZ boli signifikantne starší (74,9 vs. 69,0 rokov, p < 0,001) a zriedkavejšie prekonali infarkt myokardu (42 % vs. 26 %; p < 0,05). Prevalencia koronárnej choroby srdca (KChS), diabetu mellitus a prekonanej náhlej cievnej mozgovej príhody sa pri DSZ a SSZ významne nelíšila. U pacientov s DSZ bola oproti pacientom so SSZ významne častejšou príčinou SZ artériová hypertenzia (56 % vs. 31 %; p < 0,001) a významne zriedkavejšou príčinou KChS (44 % vs. 80 %, p < 0,001). Pacienti s DSZ mali významne vyšší vstupný systolický aj diastolický tlak krvi ako pacienti so SSZ (159,1 vs. 136,5 mmHg, resp. 87,8 vs. 81,5 mmHg; p < 0,001). Z laboratórnych parametrov sme pri DSZ zistili významne nižší medián NT-proBNP (4627 vs. 6637 ng/l; p < 0,05), významne horšiu glomerulovú filtráciu (0,94 vs. 1,07 ml/s; p < 0,05) a významne nižšiu hladinu hemoglobínu (124 vs. 130 g/l; p < 0,05). Pacienti so SSZ mali signifikantne širší komplex QRS (103,7 vs. 90,4 ms; p < 0,001) a dlhší interval QTc (455 vs. 427 ms; p < 0,001). Pri DSZ bola oproti SSZ nevýznamne vyššia hospitalizačná letalita (8,5 % vs. 4,5 %). Farmakoterapia oboch typov srdcového zlyhávania sa pri prijatí významne neodlišovala. Efektívna dávka betablokátora pri prijatí (8 % pacientov s DSZ vs. 11 % pacientov so SSZ) a paradoxne aj pri prepustení (5 % vs. 6 %) bola zarážajúco nízka. Záver: Identifikovali sme viaceré signifikantné rozdiely v demografii, etiológii, klinickom, laboratórnom a EKG náleze medzi pacientmi s DSZ a SSZ. Nezistili sme významný rozdiel vo vstupnej farmakoterapii a hospitalizačnej letalite pacientov s DSZ a SSZ.
Background: Data related to heart failure with preserved ejection fraction (HFPEF) are limited, even though the prevalence is high and the prognosis is similarly poor in comparison with heart failure with reduced ejection fraction (HFREF). Objective: To examine differences in demographic, clinical, laboratory and ECG characteristics and pre-hospital medication between patients with HFPEF and HFREF. Methods: A total of 228 patients hospitalized in internal department for heart failure (HF) within one year period (2010-2011) were included. All patients were echocardiographically examined. They were divided into two groups based on left ventricular ejection fraction (LVEF); HFPEF with EF > 40 % (n = 117; 51.3 %) and HFREF with LVEF ≤ 40 % (n = 111; 48.7 %). The clinical, biochemical, ECG and echocardiographic data were analysed. Results: A total of 13 % of all hospital admissions were due to HF. Prevalence of HFPEF was 51.3 % and HFREF 48.7 %. Patients with HFPEF were more likely to be female (61 % vs 34 %; p < 0,001), to have arterial hypertension (95 % vs 81 %; p = 0.001), atrial fibrillation (56 % vs 39 %; p < 0.01), obesity (BMI 30.7 vs 27.7; p < 0.01) and oncological disease (18 % vs 8 %; p < 0.05). Patients with HFPEF were significantly older (74.9 vs 69.0 years, p < 0.001) and smaller percentage of them had history of myocardial infarction (42 % vs 26 %; p < 0.05). There was no difference between groups in the prevalence of coronary artery disease (CAD), diabetes mellitus and stroke. Etiology of HFPEF was more frequently associated with arterial hypertension (56 % vs 31 %, p < 0.001), compared to HFREF that was more frequently associated with CAD (44 % vs 80 %; p < 0.001). Systolic and diastolic blood pressure on admission was higher in patients with HFPEF compared to those with HFREF (159.1 vs 136.5 mmHg, resp. 87.8 vs 81.5 mmHg; p < 0,001). Analyses of laboratory parameters showed significantly lower level of NT-proBNP in HFPEF patients (median 4627 vs 6637 ng/l; p < 0.05), worse glomerular filtration rate (0.94 vs 1.07 ml/s; p < 0.05) and lower level of haemoglobin (124 vs 130 g/l; p < 0.05). Patients with HFREF had wider QRS complex (103.7 vs 90.4 ms; p < 0.001) and longer QTc interval (455 vs 427 ms; p < 0.001). There was a nonsignificant trend to higher hospital mortality in HFPEF (8.5 % vs 4.5 %). There was no difference in pre-hospital treatment between the groups. The effective dose of beta-blockers on admission (8 % in HFPEF vs 11 % in HFREF) and at discharge (5 % vs 6 %) was surprisingly very low in both groups. Conclusion: We observed multiple differences in demography, etiology, clinical, biochemical and ECG characteristics between patients with HFPEF and HFREF. We did not identify any significant differences regarding pre-hospital therapy and hospital mortality between the groups.
„Diastolické“ srdcové zlyhávanie (DSZ), t.j. srdcové zlyhávanie so zachovanou ejekčnou frakciou ľavej komory, je nedostatočne prebádaná oblasť kardiológie s vysokou mierou neistoty. Platí to aj pre hodnotenie prognózy. Ročná mortalita pri DSZ sa uvádza vo veľmi širokom rozpätí 1,3 - 24 %. Značný rozptyl je daný nejednotnou definíciou DSZ, rozdielnymi charakteristikami súborov, rôznou etiológiou srdcového zlyhávania a terapiou. Doterajšie štúdie, porovnávajúce prognózu DSZ a systolického srdcového zlyhávania (SSZ), nepriniesli jednoznačné závery. Porovnanie je komplikované pre mnohé odlišnosti metodiky štúdií. Niektoré štúdie dokázali podstatne lepšie prežívanie pri DSZ, kým iné nenašli signifikantné rozdiely. Menšie štúdie takmer výlučne nedokázali prognostický rozdiel. Veľké štúdie, registre a metaanalýzy zväčša dokázali významne priaznivejšiu životnú prognózu pri DSZ. DSZ a SSZ sa diametrálne odlišujú medicínou dôkazov pre farmakoterapiu. Pri DSZ neexistuje na rozdiel od SSZ žiadna terapia, podstatne zlepšujúca prognózu. Alarmujúcim faktom je, že prognóza DSZ sa za posledných 20 rokov nezlepšila.
Diastolic heart failure (DHF), i.e. heart failure with preserved left ventricular ejection fraction, is poorly explored field of cardiology, with a high degree of uncertainty. This refers to prognostic evaluation too. One-year mortality in DHF has been reported in very wide range from 1.3 % to 24 %. This considerable variance is due to non-uniform definition of DHF, different characteristics of the studied populations, various heart failure etiologies and therapy. Previous studies comparing the prognosis of DHF and systolic heart failure (SHF) have not been definitely conclusive. The comparison is complicated by many differences in methodology of the studies. Some trials have shown better survival for DHF while others have not found significant differences. Smaller studies have almost entirely failed to prove prognostic difference. Larger studies, registries and metaanalyses mostly demonstrated significantly more favourable life prognosis for DHF. DHF and SHF fundamentally differ in the evidence based medicine regarding pharmacotherapy. Unlike SHF there exists no therapy significantly improving prognosis of DHF. Alarming fact is that the prognosis of DHF over the past 20 years has not improved.
Spontánní spinální epidurální hematomy (SSEH) představují vzácnou nosologickou jednotku mezi expanzemi v páteřním kanálu. Prvním klinickým projevem SSEH je většinou náhle vzniklá ostrá bolest v zádech, která je ihned či s mírným časovým odstupem provázena rozvojem neurologických symptomů z útlaku struktur lokalizovaných v páteřním kanálu. Může tedy probíhat pod obrazem téměř všech míšních či radikulárních syndromů. Antikoagulační terapie je dnes široce rozšířená z různých indikací. Tyto jsou ze své povahy přítomny především u starších pacientů, kteří mají i větší rizika komplikace jakékoliv léčby. Jednou ze vzácných komplikací je právě SSEH. Klíčovou morfologickou metodou k jeho průkazu je vyšetření magnetickou rezonancí. Nadále zůstává zlatým standardem chirurgické řešení, ale u drobnějších hematomů je možné postupovat i konzervativně. V článku uvádíme skupinu pěti pacientů, kteří byli diagnostikováni a léčeni na naší klinice. Vždy šlo o spontánní hematomy. Ve čtyřech případech se jednalo o pacienty na antikoagulační terapii. Pouze u jedné pacientky byla jediným rizikovým faktorem arteriální hypertenze a klinické projevy byly výrazně mírnější než u ostatních. Soubor našich pacientů odpovídá poznatkům, které jsou o spontánních spinálních epidurálních hematomech dostupné v odborné literatuře.
Spontaneous spinal epidural hematomas (SSEH) are a rare nosologic unit among the spinal canal expansions. The first clinicalmanifestation of SSEH is usually a sudden acute pain in the back which is accompanied by neurological symptoms from the compressionof structures located within the spinal canal. Therefore almost any type of spinal cord or radicular lesion can appear inthe initial stage. Anticoagulant therapy is nowadays widespread from a variety of indications, especially in elderly patients whoalso have greater risks of complications of any treatment. SSEH belongs to very rare complication of this therapy. Magnetic resonanceimaging is a key morphological method for its detection. The surgical approach remains the gold standard, but in smallerhematomas conservative approach can be also used. We present a group of 5 patients who were diagnosed and treated at ourclinic due to SSEH. Four patients used anticoagulant therapy. In one patient arterial hypertension was an only risk factor and hisclinical manifestation of SSEH was significantly milder than in others. The set of our patients corresponds to the knowledge ofspontaneous spinal epidural hematomas available in the current literature.
- Klíčová slova
- spontánní epidurální hematom,
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- antikoagulancia škodlivé účinky MeSH
- hypertenze komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- paralýza etiologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- spinální epidurální hematom * diagnóza etiologie terapie MeSH
- spontánní remise MeSH
- warfarin škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
23 s., příl.1-8
- Klíčová slova
- stavebnictví, ceny, příručka,
- NLK Obory
- technika
1. elektronické vydání 1 online zdroj (132 stran)
Kniha popisuje využití kryptografie v běžném životě. Nejprve jsou v knize vysvětleny vlastnosti vybraných kryptografických funkcí, jako je šifrování, hešování a podobně. S pomocí těchto obecných funkcí jsou poté popsány přenosové protokoly PGP, TLS, WPA, IPsec, SSH, Tor, DNSsec, IKE a MACsec, autentizační protokoly DAA, EAP, Kerberos a OpenID Connect, autorizační protokol OAuth, přístupový protokol RADIUS a nakonec platební protokoly 3D Secure a Bitcoin. Navíc jsou v knize popsány i systémy elektronické kontroly vstupu, elektronické bankovnictví a protokoly platebních karet.
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
Přeruš. str. : tab., grafy ; 32 cm + 1 monografie
Analysis of relation between cardiovascular morbidity and mortality change in economic and social factors in Czech Republic in 1989-1999,evalution of their relative weight compared to the effect of changing cardiovascular medical care. Metaanalysis and further statistical analysis (multiple correlation,confidence intervals)of routine statistics of ÚZIS,ČSÚ,MPSV,ČSSZ,VÚZE.Cmparison of quantitative data in time series in the whole population and in defined population groups.
Analyza vztahů mezi změnami kardiovaskulární morbidity a mortality v ČR v letech 1989-1999 a změnami ekonomických a sociálních faktorů, zhodnocení váhy těchto faktorů v porovnání s vlivem změn léčebné kardiovaskulární péče. Metaanalyza a další statistická analyza, zejména metodami mnohonásobné korelace, rutinních statistických souborů ÚZIS,ČSÚ, MPSV, ŠSZ a VÚZE. Porovnání kvantitativních dat časových trendů pro celou populaci a pro definované populační skupiny. Ovlivnění trendů kardiovaskulární morbidity a mortality změnami ekonomických a sociálních faktorů a změnami zdravotní péče v České republice v letech 1989 - 1999
- MeSH
- hodnocení stavu výživy MeSH
- kardiovaskulární nemoci mortalita epidemiologie MeSH
- mortalita trendy MeSH
- rizikové faktory MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- kardiologie
- epidemiologie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
V roku 1994 bol ŠŠZÚ Banská Bystrica oslovený k spolupráci na medzinárodnej studii, zameranej na sledovanie NO2 na krytých zimných štadiónoch. Podnetom boli výsledky nedávnych štúdií zo Severnej Ameriky, Fínska a Švédska, ktoré signalizovali zvýšené hladiny NO2 a CO v krytých zimných halách, v dôsledku používania zariadení na úpravu ľadovej plochy a nedostatočného vetrania. Za týchto podmienok môže dochádzať k zvýšeniu koncentrácií NO2 a CO a teda aj k expozícii určitých skupín obyvateľstva (športovci, deti, resp. verejnosť v rámci rekreačného korčuľovania) týmto škodlivinám. Na štúdii sa zúčastnilo celkove 9 Štátov s celkovým počtom sledovaných štadiónov 332. Koordinačným centrom pre realizáciu štúdie bola The University of British Columbia z Kanady a chemické analýzy vzoriek boli robené na Harvard School of Public Health, Boston, USA. Počet vybraných štadiónov na Slovensku, ktoré spĺňali podmienku účasti v štúdii, bol 22, z nich 20 je na základe obdržaných výsledkov zahrnutých do hodnotenia. Merala sa v nich koncentrácia NO2 pasívnou metódou za použitia Palmesových trubičiek počas 7-dňovej periódy. Zároveň sa spracoval dotazník, zameraný na základné parametre štadióna a prevádzkové podmienky vrátane údržby. Vnútorné koncentrácie NO2, namerané na lavičke časomeračov, sa pohybovali v rozpätí od 22,11 - 262,99 μg/m3, koncentrácie v hľadisku boli v rozpätí od 20,72 256,45 μg/m3. Pre potreby odhadu krátkodobej expozície bola vypočítaná pravdepodobná krátkodobá koncentrácia NO2, ako súčin nameranej hodnoty a faktora, získaného výpočtom pre každý štadión na základe harmonogramu jeho prevádzky. V aktualizovaných materiáloch Svetovej zdravotníckej organizácie (12, 24) bola pre krátkodobú koncentráciu NO2 doporučená hodnota 200 μg/m3. Túto hodnotu prekročilo 35 % meraných štadiónov na Slovensku. Pri radikálnejšom prístupe hodnotenia, vychádzajúc z úplne bezpečnej hranice (na úrovni doterajších poznatkov) 100 μg/m3 až 50 %, teda polovica sledovaných štadiónov prekračuje uvedený limit.
In 1994 the Health Institute in Banská Bystrica was asked to collaborate in an international study focused on monitoring of NO2 in covered winter stadiums. The study was stimulated by recent investigations in North America, Finland and Sweden which signalized elevated NO2 and CO levels in covered winter halls due to treatment used to smoothen the ice surface and due to inadequate ventilation. Under these condition the concentrations of NO2 and CO may rise and certain population groups (sportsmen, children, and the public engaged in recreational skating) may be exposed to these noxious substances. In the study a total of nine countries participated with a total of 332 investigated stadiums. The coordinating centre for the implementation of the study was the University of British Columbia in Canada and chemical analyses of samples were made at the Harvard School of Public Health, Boston, USA. The number of selected stadium in Slovakia which met the conditions for participation in the study was 22;20 of them are based on the assembled results, included in the evaluation. The NO2 concentrations were assessed by the passive method using Palmes tubes for a 7-day period. Concurrently a questionnaire was evaluated, focused on basic parameters of the stadium and its operation incl. maintenance. The NO2 concentration assessed on the time-keepers' bench varied from 22.11 to 262.99 μg/g, the concentrations in the auditorium were between 20.72 and 256.45 μg%m3. The ratio of the indoor and outdoor concentration varied from 0.68 to 10.46 which indicated unequivocally the presence of an indoor source of contamination. For needs of estimationn of short-term exposure a probable short-term N02 coneentrations a value of 200 μg/m3 was recommended. This value was surpassed by 35 % of the stadiums investigated in Slovakia. When a stricter approach for evaluation is used, taking as a basis a completely safe level (according to present knowledge), 100 μg/m3, 50 % i.e. half the investigaed stadiums are above the mentioned limit.
