Benigní rozšíření subarachnoidálních prostorů (BESS) je nejčastější příčinou makrocefalie u kojenců, i důvodem pro jejich vyšetření u dětského neurologa. Referujeme kazuistiku dítěte ve věku 6 měsíců, u kterého bylo doporučeno vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance, když jeho obvod hlavičky se rychle zvýšil nad 97. percentil. Bylo vysloveno podezření na BESS, i když dítě bylo psychomotoricky mírně opožděné. Ultrazvukové a MR vyšetření lebky odhalilo zvětšení předních subarachnoidálních prostorů (SA) s normální velikostí komor.
Benign enlargement of subarachnoid spaces (BESS) is one of the most frequent cause of macrocephaly and reasons for referral to a pediatric neurologist. We report a case of an infant aged 7 months who was referred for magnetic resonance imaging of the brain as the head circumference of the infant had increased rapidly to the 97th percentile. A possibility of BESS was suspected since the child was mild neurodevelopmentally delay. Ultrasound and MRI of the cranium revealed enlargement anterior subarachnoid spaces with normal ventricules.
- Keywords
- benigní rozšíření subarachnoideálního prostoru,
- MeSH
- Cephalometry methods MeSH
- Infant MeSH
- Skull diagnostic imaging growth & development MeSH
- Humans MeSH
- Megalencephaly * diagnosis etiology complications MeSH
- Cerebral Veins physiopathology pathology MeSH
- Child, Preschool MeSH
- Subarachnoid Space * diagnostic imaging physiopathology pathology MeSH
- Hematoma, Subdural etiology complications MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Developmental Disabilities etiology complications MeSH
- Check Tag
- Infant MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Child, Preschool MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Cíl studie:Cílem studie bylo stanovit vliv preventivního subarachnoidálního podání nitroprusidu sodného (SPN) na výskyt vazospasmů a léčebného efektu jeho subarachnoidální aplikace u již vzniklých vazospasmů. Typ studie:Prospektivní intervenční studie. Název a sídlo pracoviště:Klinika anesteziologie a resuscitace a Neurochirurgická klinika UK, 3. LF a FNKV, Praha. Metodika:Do studie byli zařazeni nemocní indikovaní k neurochirurgické intervenci pro netraumatické subarachnoidální krvácení (klasifikace Hunt-Hess I-IV). V pooperačním období byli všichni řízeně ventilováni a zajištěni podle doporučení 3-H protokolu rozšířeného o blokátor kalciových kanálů. Preventivní aplikace SNP byla zajištěna katétrem zavedeným peroperačně do subarachnoidálního prostoru v iniciální dávce 1 mg. O frekvenci jeho dalšího podávání rozhodovala dynamika změn respiračních parametrů mozkové tkáně sledovaná v oblasti zájmu multiparametrovým senzorem (Codman NeurotrendTM) a změny rychlostí průtoku krve zjištěné na tepnách circulus arteriosus Willisi transkraniální dopplerovskou ultrasonografií (TCDU). Výsledky: Celkově bylo zařazeno 17 pacientů (M/Ž: 11/6) ve věku 27–77 let (x = 52,94; s = 11,34). Ani v jednom případě nedošlo ke vzniku mozkového infarktu, který by byl prokazatelný klinicky či počítačovou tomografií. Všichni postižení onemocnění přežili. Výskyt vazospasmu byl zaznamenán u 3 pacientů. Závěr: Preventivní aplikace SPN do subarachnoidálního prostoru je podle našich výsledků perspektivní léčebnou metodou. Její účinnost může být prověřena pouze vyšším počtem hodnocených pacientů. Léčebná aplikace vyžaduje podstatné zvýšení frekvence jednotlivých dávek a její efekt zatím nelze s konečnou platností vyhodnotit.
Objective: The aim of the study was to evaluate the effect of preventive and therapeutic use of subarachnoid sodium nitroprusside (SNP) administration in patients with non-traumatic subarachnoid haemorrhage (SAH) in the condition of a multimodal brain tissue monitoring. Design:Prospective interventional study. Setting: Depts. of Anaesthesiology/CCM and Neurosurgery, Charles University, the 3rd Faculty of Medicine, Prague. Material and Methods:All consecutive adult patients admitted in the period 2000–2003 with non-traumatic SAH, Hunt-Hess grade I–IV indicated for neurosurgical intervention were enrolled to the study. In the postoperative period they were treated by controlled mechanical ventilation and a triple-H protocol with a calcium channel blocker. The subarachnoid preventive dose of SNP was administered as a standard medication (initial dose of 1mg) by a catheter inserted to the basal cistern during the neurosurgical procedure. The timing of following doses was directed by dynamic changes of respiratory parameters of the brain tissue in the region of interest assessed by the NeurotrendTM Multiparameter Sensor and changes of a blood flow velocity on the level of the Willisi circuit measured by the transcranial doppler ultrasonography. Results: 17 patients were enrolled to the study (M/F 11/6, age 27–77 yrs, x = 52.94, SD = 11.34), all survived. No brain infarction developed in studied groups.The increase blood flow velocity was found in three patients. Conclusion: The preventive subarachnoidal use of the SNP in the bolus dose of 1 mg into the basal cisterns is a perspective preventive strategy. Its efficacy has to be proved on a greater number of patients in the future. The multimodal brain tissue monitoring enables the low-dose titration of the SNP therapy. The therapeutical use of the SNP requires the increase of the application rate.
Lipomatózní hamariomy patrí mezi vzácné poruchy centrálního nervového systému. Naše sdělení předkládá dvě pozorování této afekce v interhemisferické lokalizaci a v kombinaci s úplnou agenezí corpus callosum, avšak s rozdílnou histologickou stavbou. U prvního pacienta působil intraKraniahií útvar nezvladatehiou epilepsii, byl z části resekován a ověřen bioptickým vyšetřením. Mikroskopická struktura odpovídala zralé cévnaté tukové tkáni s četnými kalcifikacemi. Druhý případ byl náhodným nálezem pri pitvě, mikroskopicky se kromě tukové tkáně vyskytovala ložiska hemopoezy a struktury lamelami kosti. V obou pripadech bylo nápadné neostré ohraničení vazivového pouzdra od okolní mozkové tkáně a souvislost hamartomu s měkkými plenami mozku. Diskusí recentních poznatků o vývoji obalů centrálního nervstva a mozkových komisur je vysvětlen původ tohoto onemocnění v porušené resorpci embryonální meninx primitiva. Tato porucha je příčinou i dalších vývojových aberací mozku, které jsou často nalézány ve spojitosti s lipomatózním hamartomem. Původ z primitivní meninx, která je derivátem jednak mezenchymu, jednak neuroektodermu, dobře vysvětluje i rozdílnou mikroskopickou stavbu hamartomů.
Lipomatous hamartomas are rare disorders affecting the central nervous system. In our report, two observations of this disorder are presented. Both are interhemispheric in location and are associated with a complete agenesis of the corpus callosum, while having different histological structures. In our first patient, the intracranial formation caused refractory seizures, was partially surgically removed, and a biopsy was performed. Light microscopic examination disclosed the presence of a highly vascularized mature adipose tissue with numerous calcifications. The second case was an incidental finding at autopsy. Microscopically, we found adipose tissue together with numerous foci of hemopoiesis and structures of lamelar bone. In both cases, the indistinct demarcation of the collagenous capsule from the surrounding brain tissue and the continuity of the hamartoma with the leptomeninges were striking. In recent findmgs about the development of menmges and brain commissures, the origin of this disorder is explained as a defective resorption of the embryonic meninx primitiva. This disorder men causes other developmental aberrations of the brain, which are often found in association. The varying microscopic pattern of these disorders can also be satisfactorily explained by their origin in the primitive meninx, which is formed from both mesenchyme and neuroectoderm.
- MeSH
- Corpus Callosum pathology MeSH
- Child MeSH
- Epilepsy etiology MeSH
- Hamartoma pathology MeSH
- Humans MeSH
- Lipoma pathology MeSH
- Adolescent MeSH
- Brain Diseases MeSH
- Subarachnoid Space MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
OBJECTIVE: The aim of this study was to evaluate the effect of preventive and therapeutic use of subarachnoid sodium nitroprusside (SNP) administration in patients with non-traumatic subarachnoid haemorrhage (SAH). METHODS: All consecutive adult patients admitted in the period 2000-2003 with SAH, Hunt-Hess grade I-IV, indicated for neurosurgical intervention, were enrolled in the study. In the postoperative period they were treated with mechanical ventilation and triple H protocol with nimodipine. Subarachnoid preventive SNP was administred in initial dose of 1 mg by catheter inserted into basal cisterns during the neurosurgical procedure. The timing of following dosage was directed by the changes of respiratory parameters of brain tissue in the region of interest by multiparameter sensor (Codman Neurotrend) and findings of blood flow velocity on the level of circle of Willis were measured by transcranial doppler ultrasonography (TCD). RESULTS: 17 patients were enrolled to study. All patients survived. No brain infarction developed. The increase blood flow velocity was found in three patients. CONCLUSION: Preventive subarachnoid use of SNP in combination with multimodal monitoring might be a possible preventive strategy. Its efficacy has to be proved on a greater group of patients in the future. The therapeutical use of SNP requires an increase in application rate.
- MeSH
- Adult MeSH
- Injections, Intraventricular MeSH
- Vasospasm, Intracranial diagnosis etiology prevention & control MeSH
- Catheterization methods MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Nitroprusside administration & dosage MeSH
- Aged MeSH
- Subarachnoid Hemorrhage diagnosis drug therapy complications MeSH
- Subarachnoid Space drug effects MeSH
- Vasodilator Agents administration & dosage MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Clinical Trial MeSH
Přehledový článek shrnuje současné poznatky o neinvazivní diagnostice traumatického i spontánního subarachnoidálního krvácení. V obou případech je základní metodou pro průkaz subarachnoidálního krvácení nativní CT vyšetření, při němž se čerstvá krev zobrazí jako hyperdenzní náplň subarachnoidálních prostorů, kde nahrazuje hypodenzní likvor. U úrazů je subarachnoidální krvácení obvykle nacházeno v kombinaci s jinými nitrolebními traumatickými změnami a je nepříznivou prognostickou známkou. Nález subarachnoidálního krvácení na CT vyšetření časně po úrazu znamená velkou pravděpodobnost, že při další kontrole dojde ke zhoršení nálezu. Nativní CT vyšetření mozku je základní diagnostickou metodou i při průkazu spontánního subarachnoidálního krvácení. Je-li nález na CT negativní a je podezření na subarachnoidální krvácení, je indikována lumbální punkce. Ta by měla být provedena nejdříve po 6, lépe až po 12 hodinách od začátku potíží. Je-li subarachnoidální krvácení pomocí CT nebo lumbální punkce prokázáno, je třeba pátrat po jeho zdroji. Tím je v 75% ruptura aneuryzmatu, v 10% neaneuryzmatické perimesencefalické subarachnoidální krvácení, u 10 % pacientů se neprokáže žádná zjevná příčina a zbývajících 5% tvoří krvácení z jiné etiologie jako např. z arteriovenózní malformace (AVM), arteriální disekce, tumorů, vaskulitid, při koagulopatiích atd. Z rozložení krve na nativním CT vyšetření lze usuzovat na jeho pravděpodobnou příčinu. Ve všech případech (mimo perime-sencefalického krvácení) může být různě velká část krve přítomna i intracerebrálně, v komorách, nebo může být současně přítomen akutní (netraumatický) subdurální hematom. K průkazu zdroje krvácení se dnes používají přednostně neinvazivní metody - CT angiografie (CTA) nebo méně často MR angiografie (MRA). Katetrizační angiografie (DSA) se provádí z diagnostických důvodů bud při negativním nálezu CTA či MRA, nebo těsně před navazující intervenční radiologickou léčbou.
Present knowledge of non-invasive diagnosis of traumatic, as well as spontaneous subarachnoid haemorrhage, is summarised in this review. Unenhanced CT represents the method of choice for investigation of both types of subarachnoid haemorrhage. Fresh blood is depicted as a hyperdense filling of subarachnoid spaces, where it replaces the hypodense cerebro-spinal fluid. The subarachnoid haemorrhage caused by trauma is usually found in association with other intracranial traumatic changes and signals an unfavourable prognosis. When a subarachnoid haemorrhage is detected on CT early after an accident, there is a high probability that a worsened finding will appear on follow-up examination. The unenhanced CT is also used to detect spontaneous subarachnoid haemorrhage. Where the CT finding is negative and there is a high probability of subarachnoid haemorrhage, a delayed lumbar puncture is recommended. It should be performed at least six hours after problems have arisen, and a delay of as much as twelve hours is preferable. When CT or the lumbar puncture provide evidence of a subarachnoid haemorrhage, the cause of this haemorrhage needs to be investigated. The most frequent cause is a ruptured aneurysm (75 %), while in 10 % of patients a non-aneurysmal perimesen-cephalic subarachnoid haemorrhage is proven, in 10 % no cause is found at all and the remaining 5% stem from other haemorrhages with a different aetiology, such as arteriovenous malformation (AVM), arterial dissection, tumour, vasculitis, coagulopathy etc. The cause of a sub arachnoid haemorrhage can be predicted from the distribution of blood on unenhanced CT images. In all cases (with the exception of perimencephalic haemorrhage) a variable amount of blood may also occur intracerebrally, in the ventricles, or within the subdural space. Non-invasive imaging methods - CT angiography (CTA) and less frequently MR angiography (MRA) - are preferred to provide confirmation of the cause of the haemorrhage. Angiography (DSA) is nowadays only performed for diagnostic reasons when CTA or MRA findings are negative or directly before interventional radiological treatment.
- MeSH
- Arteriovenous Malformations diagnosis complications MeSH
- Diagnostic Techniques, Neurological utilization MeSH
- Diagnostic Imaging methods utilization MeSH
- Hydrocephalus diagnosis complications MeSH
- Intracranial Aneurysm diagnosis complications MeSH
- Catheterization methods utilization MeSH
- Humans MeSH
- Magnetic Resonance Angiography methods utilization MeSH
- Tomography, X-Ray Computed utilization MeSH
- Subarachnoid Hemorrhage diagnosis blood physiopathology MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
The response of the blood-brain barrier (BBB) following a stroke, including subarachnoid hemorrhage (SAH), has been studied extensively. The main components of this reaction are endothelial cells, pericytes, and astrocytes that affect microglia, neurons, and vascular smooth muscle cells. SAH induces alterations in individual BBB cells, leading to brain homeostasis disruption. Recent experiments have uncovered many pathophysiological cascades affecting the BBB following SAH. Targeting some of these pathways is important for restoring brain function following SAH. BBB injury occurs immediately after SAH and has long-lasting consequences, but most changes in the pathophysiological cascades occur in the first few days following SAH. These changes determine the development of early brain injury as well as delayed cerebral ischemia. SAH-induced neuroprotection also plays an important role and weakens the negative impact of SAH. Supporting some of these beneficial cascades while attenuating the major pathophysiological pathways might be decisive in inhibiting the negative impact of bleeding in the subarachnoid space. In this review, we attempt a comprehensive overview of the current knowledge on the molecular and cellular changes in the BBB following SAH and their possible modulation by various drugs and substances.
- MeSH
- Endothelial Cells metabolism MeSH
- Blood-Brain Barrier metabolism MeSH
- Brain Ischemia * metabolism MeSH
- Microglia MeSH
- Disease Models, Animal MeSH
- Subarachnoid Hemorrhage * MeSH
- Animals MeSH
- Check Tag
- Animals MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Review MeSH
Enhancement of the subarachnoid space after intravenous administration of gadolinium contrast agent is not common. Enhancement usually occurs in pathological conditions that increase the permeability of the blood-cerebrospinal fluid barrier, most notably in meningitis. We herein describe possible subarachnoid enhancement in patients with no apparent effect on the meninges. These patients had clinical signs of Meniere's disease and underwent specific magnetic resonance imaging of the inner ear to possibly visualize endolymphatic hydrops. The endolymphatic space can be noninvasively imaged by intravenous administration of contrast agent, usually at a double dose, 4 hours before the scanning process. During this time, the contrast agent penetrates not only the perilymph but also the subarachnoid space, where the highest concentration occurs after 4 hours according to some studies.
