Kombinace sumatriptanu s naproxenem sodným v jedné kombinované tabletě (Frimig Duo) přináší relativně novou možnost pro akutní léčbu migrény, zejména u jedinců s nedostatečným efektem krátce působících triptanů. V textu jsou uvedeny teoretické patofyziologické a farmakologické informace s implementací do klinické praxe.

The combination of sumatriptan with sodium naproxen in a single tablet (Frimig Duo) offers a relatively new option for the acute treatment of migraine, particularly in individuals with insufficient efficacy from short-acting triptans. The text presented provides theoretical pathophysiological and pharmacological information with implementation into clinical practice.

• MeSH
• Serotonin 5-HT1 Receptor Agonists MeSH
• Anti-Inflammatory Agents, Non-Steroidal MeSH
• Drug Combinations MeSH
• Drug Evaluation MeSH
• Humans MeSH
• Migraine Disorders * drug therapy   physiopathology   MeSH
• Naproxen * pharmacokinetics   pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Sumatriptan * pharmacokinetics   pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Během tří dekád studia vazoaktivních látek v patofyziologii migrény bylo nashromážděno množství teoretických poznatků, které zahájilo přelomovou éru v léčbě migrény. Pituitární adenylátcyklázu aktivující polypeptid (PACAP) je jedním z těchto slibných terapeutických cílů a zároveň předmětem probíhajících klinických hodnocení. V přehledovém článku se zaměříme na PACAP jako na endogenní signální molekulu, na popis jejích základních vlastností, vazby na specifické receptory (PAC1, VPAC1, VPAC2) a její biologickou aktivitu. Ta se týká základních fyziologických procesů organizmu (reprodukce, nutrice, stárnutí a další) a neuroprotekce při akutním i chronickém poškození. Zvláštní význam má také v ochraně tkání a orgánů při ischemickém inzultu. Vazomotorický účinek PACAP spočívá v cAMP-mediované relaxaci hladkého svalu kraniálních arterií. U pacientů s migrénou experimentální aplikace PACAP indukuje vazodilataci arteria meningea media a koreluje s lateralizovanou bolestí hlavy s migrenózním fenotypem. I když této vazodilataci zabrání sumatriptan, monoklonální protilátka namířená proti PAC1 receptoru (AMG301) v prevenci migrény zcela selhala. Aktuálně jsou netrpělivě očekávány výsledky klinických studií (fáze 1 a 2) monoklonálních protilátek namířených proti PACAP (ALD1910 neboli Lu-AG09222, LY3451838). Pokud by byl prokázán jejich profylaktický účinek u migrény, otevřela by se nová léčebná možnost pro pacienty s předchozí neúspěšnou léčbou. Nutným předpokladem pro potenciální medicínské využití však bude prokázání dlouhodobé bezpečnosti, zejména s ohledem na kardiovaskulární zdraví.

During the three decades of studying vasoactive substances in migraine pathophysiology, ample theoretical knowledge has been accumulated that has ushered in a groundbreaking era in migraine treatment. Pituitary adenylate cyclase activating polypeptide (PACAP) is one of these promising therapeutic targets and the subject of ongoing clinical trials. In this review article, we focus on PACAP as an endogenous signaling molecule, describing its basic properties, binding to specific receptors (PAC1, VPAC1, VPAC2) and its biological activity. The latter relates to basic physiological processes of the organism (reproduction, nutrition, aging, etc.), neuroprotection in acute and chronic injury, and it is of particular importance in tissue and organ protection in ischemic stroke. The vasomotor effect of PACAP consists of cAMP-mediated relaxation of the cranial artery smooth muscle. In migraine patients, experimental application of PACAP induces vasodilation of the arteria meningea media and correlates with lateralized headache with a migrainous phenotype. Although this vasodilatation is preventable by sumatriptan, a monoclonal antibody directed against the PAC1 receptor (AMG301) completely failed in migraine prevention. Currently, the results of clinical trials (phase 1 and 2) of monoclonal antibodies directed against PACAP (ALD1910 or Lu-AG09222, LY3451838) are eagerly awaited. If their prophylactic effect in migraine is demonstrated, this would open a new therapeutic option for patients with previously failed treatment. However, a prerequisite for potential medical use will be the demonstration of long-term safety, especially with regard to cardiovascular health.

• Keywords
• cerebrální krevní průtok, pituitární adenylátcyklázu aktivující poly- peptid,
• MeSH
• Humans MeSH
• Migraine Disorders * drug therapy   physiopathology   MeSH
• Antibodies, Monoclonal pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Úvod: Traumatické poranění mozku (traumatic brain injury; TBI) je v rozvojových zemích stále velmi vážným problémem. Nevyhnutelným výsledkem traumatu je sekundární fáze s neuroinflamací, která vede ke zvýšené morbiditě a mortalitě. Do současné doby byly tetovány různé účinné látky a léčebné modality. První klinicky dostupný tryptan, který byl použit k léčbě migrény – sumatriptan (SUM) – byl předtím hodnocen při cerebrální, testikulární a renální ischemii, ale pokud je nám známo, toto je první článek, který hodnotí jeho protizánětlivé a antioxidační vlastnosti po experimentálním TBI u potkanů. Cíl: Při použití naší techniky experimentálního traumatu jsme si dali za cíl zjistit, zda SUM zlepšuje stav při zánětlivé fázi TBI, a to prostřednictvím neurologické, histologické a biochemické analýzy. Metodologie: Dvacet tři potkanů kmene Wistar albino bylo náhodně rozděleno do tří skupin: kontrolní skupina, skupina s traumatem a skupina s traumatem, které byl podáván SUM. U posledních dvou skupin bylo vyvoláno experimentální difuzní poranění kortexu, které simulovalo TBI. Subjekty podstoupily neurologické hodnocení prostřednictvím Garciova testu, histologické vyšetření pomocí nového skórovacího systému a biochemickou analýzu hladin neuron specifické enolázy (NSE), S100B, kaspázy-3 (CASP3) a tzv. „rat thiobarbituric acid reactive substances“ (TBARS). Výsledky: Skupina, které byl podáván SUM, měla lepší skóre Garciova testu (p < 0,001), zvýšený protizánětlivý účinek (p = 0,004) a neuroprotektivní účinek (p < 0,001) a zároveň sníženou hladinu TBARS (p < 0,05), ale v porovnání se skupinou s traumatem měly podobné hladiny S100B, CASP3 a NSE. Závěr: Podání SUM může přinést prospěch z hlediska snížení mortality a morbidity po TBI vlivem jeho protizánětlivého a antioxidačního účinku. Nový skórovací systém použitý v této studii může být u podobných experimentů užitečným nástrojem.

Introduction: Traumatic brain injury (TBI) continues to be a devastating problem in developing countries. The inevitable traumatic effect is followed by a secondary phase of neuroinflammation leading to increased morbidity and mortality. Numerous agents and treatment modalities have been tested to date. The first clinically available triptan used to treat migraine, sumatriptan (SUM), has been evaluated for cerebral, testicular and renal ischemia previously but to our knowledge this is the first paper where its anti-inflammatory and anti-oxidative effects after experimental TBI in rats has been evaluated. Aim: Employing an experimental trauma technique, we aimed to investigate whether SUM has ameliorating effects on the inflammatory phase of TBI via neurological, histological and biochemical analyses. Methodology: Twenty-three Wistar albino rats were randomly divided into three groups: control, trauma and trauma + SUM. The two latter groups underwent experimental diffuse cortical injury mimicking TBI. The subjects underwent neurological assessment via the Garcia Test, histological analysis via a novel scoring system and biochemical analyses of neuron specific enolase (NSE), S-100B, caspase-3 (CASP3), and rat thiobarbituric acid reactive substances (TBARS) levels. Results: SUM receiving group had a better Garcia Test score (P < 0.001), higher anti-inflammatory score (P = 0.004) and higher neuroprotective score (P < 0.001) along with a better histopathological score when compared with the trauma group. SUM receiving group had lower levels of S100B, CASP3 and TBARS. SUM was unable to reduce NSE levels. Conclusion: SUM may prove to be beneficial in decreasing mortality and morbidity rates after TBI through its anti-inflammatory and anti-oxidative effects. The novel scoring system used in this study may be a valuable tool for similar experiments.

• MeSH
• Clinical Laboratory Techniques MeSH
• Neuroprotection MeSH
• Rats, Wistar MeSH
• Randomized Controlled Trials as Topic MeSH
• Sumatriptan * pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Brain Injuries, Traumatic * drug therapy   pathology   MeSH
• Animals MeSH
• Check Tag
• Male MeSH
• Animals MeSH

Cluster headache (CH) je nejběžnějším typem trigeminových autonomních bolestí hlavy a je považována za jeden z nejsilnějších a zničujících bolestivých syndromů u lidí. Tento článek popisuje klinický obraz, patofyziologii, akutní léčbu atak CH a profylaktickou léčbu. Klinický obraz atak CH tvoří orbitální a periorbitální unilaterální bolest hlavy velmi vysoké intenzity. Bolest je maximální kolem oka a za okem a může se propagovat do stejnostranného spánku, čelisti, horních zubů a do šíje. Bolest hlavy je spojena s jedním nebo více autonomními příznaky ipsilaterálně k bolesti: ptózou, miózou, konjunktivální injekcí, slzením, pocením na čele a v obličeji, pocitem ucpaného nosu a výtokem z nosní dírky. Nejběžnější je epizodická forma CH, kterou trpí 85–90 % pacientů. U 10–15 % pacientů nedochází k remisi epizody během 12 měsíců, pak se nemoc klasifikuje jako chronická CH. V patofyziologii je zmíněna jak periferní hypotéza včetně úlohy trigemino‐autonomního reflexu, tak centrální hypotéza s aktivací dolního zadního hypotalamu. Inhalace čistého kyslíku nebo podkožní sumatriptan jsou nejúčinnější léčbou atak CH. Profylaktická léčba zahrnuje přechodnou přemosťující léčbu a tradiční udržovací terapii. Přechodná přemosťující medikace je obvykle podávána zpočátku spolu s tradiční udržovací terapií, dokud tradiční profylaktická léčba nezačne fungovat. Přechodná léčba zahrnuje kortikosteroidy, ergotové deriváty a blokádu okcipitálního nervu. Tradiční udržovací terapii tvoří verapamil, lithium, topiramát, kyselina valproová, melatonin a v některých zemích ještě methysergid. U refrakterních chronických CH, jestliže veškerá alternativní léčba selhala, by měly být zváženy neinvazivní nebo invazivní neuromodulační techniky.

Cluster headache (CH) is the most common type of the trigeminal autonomic cephalalgias and is considered one of the most severe and debilitating pain syndromes in humans. This paper describes the clinical features, pathophysiology, acute treatment of cluster headache attacks, and prophylactic treatment. The clinical features of CH attacks are orbital and periorbital unilateral pain with very high intensity. The pain is maximal in around or behind the eye and may radiate into ipsilateral temple, jaw, upper teeth, and neck. The headache is associated with one or more autonomic symptoms and signs ipsilateral to the pain: ptosis, miosis, conjunctival injection, tearing, facial and frontal sweating, nasal obstruction, and rhinorhea. The most common presentation of CH is the episodic form in 85‐90 % of patients. In 10‐15 % of patients the episode does not remit within 12 months, then the disease is classified as chronic CH. In pathophysiology both the peripheral hypothesis including the role of the trigeminal‐autonomic reflex and the central hypothesis with the activation in the inferior posterior hypothalamus are mentioned. Inhalation of pure oxygen or subcutaneous sumatriptan are the most effective treatment of CH attacks. Prophylactic treatment consists of transitional bridging therapy and traditional maintenance therapy. Transitional medications are usually administered initially together with traditional maintenance therapy until traditional prophylactic treatment effectiveness begins. Transitional therapies include corticosteroids, ergot derivatives or occipital nerve block. Traditional maintenance therapy includes verapamil, lithium, topiramate, valproic acid, melatonin or in some countries methysergide. In refractory chronic CH, if all alternative therapies have failed, noninvasive or invasive neuromodulation techniques should be considered.

• MeSH
• Cluster Headache * physiopathology   prevention & control   therapy   MeSH
• Electric Stimulation Therapy methods   MeSH
• Humans MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

V graviditě může dojít ke změně četnosti záchvatů mi- grény, ale i k rozvoji sekundárních bolestí hlavy, které mohou být i život ohrožující (preeklampsie, eklampsie, trombóza žilních splavů, apoplexie hypofýzy). Období gravidity vyžaduje specifický přístup k terapii migrény. Paracetamol lze podávat po celou graviditu. Po přísném posouzení rizika a přínosu lze podávat v 1. a 2. trimestru nesteroidní antirevmatika (ibuprofen, naproxen, nimesulid, ketoprofen, dexketoprofen, diklofenak) a metamizol, ve 3. trimestru jsou však tyto léky kontraindikované; metoklopramid je možné podat v 1. a 2. trimestru, zatímco ve 3. trimestru se nedoporučuje. Sumatriptan a další triptany je možné podávat po přísném zvážení rizika a přínosu po celou graviditu. Profylakticky je bezpečné užívání magnezia. U dalších profylaktik (metoprolol, amitriptylin, venlafaxin, cinarizin) je nutné posouzení rizika a přínosu podávání. Valproát a topiramát jsou kontraindikovány; podávání monoklonálních protilátek proti CGRP se nedoporučuje.

Pregnancy can lead to a change in the frequency of migraine attacks, but also to the development of secondary headaches, which can be life-threatening (pre-eclampsia, eclampsia, venous thrombosis, pituitary apoplexy). The gestation period requires a specific approach to migraine therapy. Paracetamol can be given throughout pregnancy. After a strict risk-benefit assessment, non-steroidal antirheumatic drugs (ibuprofen, naproxen, nimesulide, ketoprofen, dexketoprofen, diclofenac) and metamizol can be given in the first and second trimesters, but they are contraindicated in the third trimester. Metoclopramide can be administered in the first and second trimesters, while it is not recommended in the third trimester. Sumatriptan and other triptans can be given after a strict risk- -benefit assessment throughout the whole pregnancy. Prophylactically, magnesium is safe to use. For other prophylactics (metoprolol, amitriptyline, venlafaxine, cinnarizine), a risk-benefit assessment of administration is required. Valproate and topiramate are contraindicated; administration of anti-CGRP monoclonal antibodies is not recommended.

• MeSH
• Pregnancy Complications * MeSH
• Central Nervous System Agents classification   therapeutic use   MeSH
• Contraindications, Drug MeSH
• Humans MeSH
• Migraine Disorders * drug therapy   complications   prevention & control   MeSH
• Acetaminophen therapeutic use   MeSH
• Pregnancy MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Purpose: A national primary and secondary healthcare-level study in the Czech Republic has not yet been conducted to evaluate the prevalence of migraine. We analyzed the current treatment patterns (acute and prophylactic) in migraine patients and the number of migraine patients potentially eligible for treatment with recent calcitonin gene-related peptide (CGRP) pathway-targeted therapies. Methods: This retrospective study utilized the Ministry of the Interior Health Insurance Fund claims database of the Czech Republic wherein every citizen is insured. Migraine patients with or without aura, and potentially on triptan therapy were included in this study (index years 2012-2016). The prevalence approach included all patients (new and old) present in each index year. Prophylactic therapies were followed f0or three and seven years prior to the index year, including the index year, until 2010. The incidence approach included all patients first diagnosed in each index year. Prophylactic therapies were followed for the next three years, including the index year, until 2017 following incidence approach. The primary endpoint of this study was to determine the rate of migraine prevalence and diagnosis for each index year during the period 2012-2016. The study also evaluated prophylactic and acute treatment patterns and comorbidities among patients in 2016. Results: The rate of migraine prevalence was 1% and the rate of diagnosis was 0.2-0.4%. By prevalence approach, approximately 39% of the patients were on prophylactics, and 11.2% and 21.6% of the patient population had two prior treatment failures (three- and seven-year recall period, respectively). Antiepileptics (26%) and beta blockers (15.8%) were the most prescribed prophylactics, and sumatriptan was the predominant triptan used (12%) for acute treatment. Conclusion: Taking into account the number of inhabitants in the Czech Republic (10.7 million), there could be up to 23,000 adult patients eligible for novel CGRP therapies.

• Publication type
• Journal Article MeSH

Děti s bolestí hlavy jsou velmi častými pacienty v ambulancích dětských lékařů. Primární bolesti hlavy přes svůj benigní charakter výrazně negativně ovlivňují kvalitu života těchto dětí. Dětský věk je specifický nejen průběhem jednotlivých atak, ale zejména i možnostmi léčby. Článek seznamuje s aktuálními možnostmi klasifikace primárních bolestí hlavy a možnostmi akutní a profylaktické terapie a odlišnostmi od terapie a diagnostiky používané u dospělých pacientů.

Children with headache are very frequent patients of general pediatricians. Primary headaches despite benign nature are condition with significant negative impact on the quality of life of the affected children. Childhood migraine not only has a typical clinical course that matches a typical range of nosological units, but also requires specific treatment. This article reviews the current possibilities of classification and acute and profylactic treatment options of primary headaches and differences between child and adult treatment and diagnostics.

• MeSH
• Amitriptyline administration & dosage   adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Anti-Inflammatory Agents, Non-Steroidal administration & dosage   adverse effects   MeSH
• Anticonvulsants administration & dosage   adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Adrenergic beta-Antagonists adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Headache MeSH
• Cyproheptadine administration & dosage   therapeutic use   MeSH
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Pain Management MeSH
• Metoclopramide administration & dosage   therapeutic use   MeSH
• Migraine Disorders drug therapy   MeSH
• Adolescent MeSH
• Pizotyline administration & dosage   adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Headache Disorders, Primary * diagnosis   drug therapy   MeSH
• Sumatriptan administration & dosage   adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Tension-Type Headache MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Publication type
• Review MeSH

• Keywords
• eletriptan,
• MeSH
• Pregnancy Complications MeSH
• Humans MeSH
• Migraine Disorders * drug therapy   MeSH
• Sumatriptan therapeutic use   MeSH
• Pregnancy MeSH
• Tryptamines therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH

Akutní léčba migrenózních atak je dosud omezena na užití jednoduchých analgetik, nesteroidních antiflogistik, ergotaminových preparátů a triptanů. Na základě našich znalostí o patofyziologii migrény, která je zmíněna v tomto článku, byly vyvinuty nové léky pro léčbu akutních záchvatů migrény, které jsou cílené zejména na calcitonin gene–related peptid (CGRP) a serotoninové 5-HT1F receptory. Jsou zmíněny i další terapeutické cíle jako glutamát, kombinace 5-HT1B/1D receptorů a syntázy neuronálního oxidu dusnatého a léky ovlivňující korovou šířící se depresi. V profylaxi migrény nejslibnějším přístupem jsou humanizované monoklonální protilátky proti CGRP nebo CGRP receptoru. V současnosti se vyvíjejí i neinvazivní a invazivní neuromodulační techniky v akutní i profylaktické léčbě.

The acute treatment of migraine attacks is so far limited to the use of simple analgesics, non-steroidal anti-inflammatory drugs, ergotamines and triptans. On the basis of our knowledge about pathophysiology of migraine, which is mentioned in this article, new medicaments for the treatment of acute migraine attacks have been developed targeted especially to calcitonin gene–related peptide (CGRP) and serotonin 5-HT1F receptors. Other therapeutic targets are mentioned, such as glutamate, combination of 5-HT1B/1D receptors and neuronal nitric oxide synthesis and medicament influencing cortical spreading depression. In the prophylaxis of migraine, the most promising new approach are humanized antibodies against CGRP or the CGRP receptor. Non – invasive and invasive neuromodulation techniques are being developed at present in the acute and prophylactic treatment.

• MeSH
• Serotonin 5-HT1 Receptor Agonists pharmacology   classification   therapeutic use   MeSH
• Calcitonin Gene-Related Peptide Receptor Antagonists MeSH
• Anticonvulsants classification   therapeutic use   MeSH
• Glutamates drug effects   MeSH
• Contraindications, Drug MeSH
• Humans MeSH
• Migraine Disorders * drug therapy   physiopathology   therapy   MeSH
• Antibodies, Monoclonal classification   therapeutic use   MeSH
• Nitric Oxide antagonists & inhibitors   MeSH
• Calcitonin Gene-Related Peptide antagonists & inhibitors   MeSH
• Randomized Controlled Trials as Topic MeSH
• Receptors, Calcitonin Gene-Related Peptide MeSH
• Cortical Spreading Depression MeSH
• Sumatriptan analogs & derivatives   pharmacology   MeSH
• Vasoconstrictor Agents classification   therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Český lékopis 2017 je závaznou právní normou stanovující požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, skladování a dávkování léčiv, podle které se závazně postupuje od 1. 12. 2017. Český lékopis 2017 je určen farmaceutům, lékařům, veterinárním lékařům, chemikům, biochemikům, biologům, laborantům a osobám, které se podílejí na přípravě, výrobě, kontrole, hodnocení a skladování léčiv. Je nezbytnou pomůckou ve všech lékárnách a laboratořích pro zkoušení léčivých a pomocných látek u všech výrobců a distributorů léčiv. Nakladatelská anotace. Kráceno; Český lékopis 2017 (vychází vcelku poprvé od roku 2009) je závaznou právní normou stanovující požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, skladování a dávkování léčiv, podle které se závazně postupuje od 1. 12. 2017.

• MeSH
• Pharmacopoeias as Topic MeSH
• Publication type
• Handbook MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH
• Europe MeSH

• Conspectus
• Farmacie. Farmakologie
• NML Fields
• farmacie a farmakologie