Článek prezentuje dílčí část výsledků z výzkumu, který byl zaměřen na subjektivní vnímání kvality života seniorů v domovech pro seniory. Data byla sebrána za pomoci standardizovaného dotazníku Světové zdravotnické organizace – WHOQOL-OLD. Otázky tohoto dotazníku jsou rozděleny do 6 oblastí (domén), které vymezují aspekty kvality života. Předkládaná stať poukazuje na vybrané výsledky výzkumu vztahující se k doménám smrt a umírání a blízké vztahy. Výzkumný soubor (N1 = 156) byl tvořen seniory z domovů pro seniory v Jihočeském kraji, kteří byli ve věku nad 60 let, byli ochotni spolupracovat a jejich kognitivní funkce byly zachovalé alespoň natolik, aby byli schopni s asistencí odpovídat na položky dotazníku. Jako kontrolní výzkumný soubor (N2 = 74) byl použit výzkumný vzorek vybraný dle stejných kritérií, kde však respondenti byli absolventy U3V a žili v domácím prostředí. Cílem výzkumu bylo identifikovat, jak kvalitu života ovlivňuje percepce: a) smrti a umírání a b) blízkých vztahů u seniorů žijících v domovech pro seniory. Ve vztahu k doméně smrt a umírání výsledky vypovídají o tom, že muži z U3V hodnotí svoji kvalitu života výše než muži z domovů pro seniory a dále u žen je v této doméně subjektivně hodnocena kvalita života vyšší než u mužů. V doméně blízkých vztahů ženy z domovů pro seniory hodnotí svoji kvalitu života níže než ženy ze souboru v U3V. Senioři ve věkové skupině 80–85 let hodnotí kvalitu života výše než senioři ve věkové skupině pod 70 let. Bezdětní senioři v doméně blízké vztahy (p = 0,024) hodnotí hůře svoji kvalitu života než ti, kteří děti mají. Ti, kteří žijí v partnerském vztahu, hodnotí svoji kvalitu života výše než ti, kteří žijí bez partnera, zároveň vyšší kvalitu života mají vdovy/vdovci ve srovnání s respondenty bez partnera a u respondentů v partnerském vztahu se ukazuje vyšší kvalita života než u rozvedených. Využití výsledků shledáváme v možnosti zkvalitňování služeb poskytovaných seniorům.

The article presents partial results of a research project focused on subjective perceiving of the quality of life of seniors in seniors´ homes. The data were accumulated with the help of the World Health Organization standardized questionnaire – WHOQOL-OLD. The questions in this questionnaire are divided into six areas (domains) delimiting aspects of the quality of life. The text presented here shows selected results of the research associated with the domains death and dying and close relationships. The research group (N1 = 156) included seniors from seniors´ homes in the South-Bohemian Region, who were aged above 60 years, willing to cooperate and having cognitive functions saved to the extent providing they ability to answer the questionnaire items with an assistance. A research sample selected based on the same criteria was used as a control research group (N2 = 74), in which the respondents were alumni of the University of the Third Age U3A and lived in home environment. The target of the research was to identify the effects on the quality of life of perceiving a) the death and dying and b) close relationships in seniors living in seniors´ homes. In terms of the domain death and dying, the results suggest that men from the University of the Third Age consider their quality of life higher compared to men from seniors´ homes and furthermore that in women the quality of life in this domain is considered higher compared to men. In the domain of close relationships, women from seniors´ homes consider the quality of their life lower compared to women in the group from the University of the Third Age. Seniors in the age group 80 to 85 years consider the quality of their life higher than those in the age group under 70 years. In the domain close relationships (p = 0.024) childless seniors consider their quality of life worse compared to seniors having children. Those who live in a partner relationship consider their quality of life higher compared those living without partners; a higher quality of life is also considered by widowers/widows compared to respondents without partners, and in respondents living in partner relationships, the quality of life appears to be higher compared to divorced ones. The use of the results can be in a possibility of increasing the quality of providing seniors with services.

• Klíčová slova
• domov pro seniory, umírání, blízké vztahy,
• MeSH
• charakteristiky rodiny MeSH
• domovy pro seniory MeSH
• kvalita života * psychologie   psychologie   MeSH
• lidé * MeSH
• postoj ke smrti * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodinné vztahy * MeSH
• senioři * MeSH
• smrt MeSH
• Check Tag
• lidé * MeSH
• senioři * MeSH

S prodlužující se délkou života nabývá na významu zkoumání faktorů, které příznivě ovlivňují stárnutí a kvalitu života ve stáří. Ačkoli lze vyšší věk charakterizovat jako období psychosociálních ztrát a zvyšujících se zdravotních rizik, existují studie, které dokládají dobrou kvalitu života seniorů, vysokou životní spokojenost a emoční pohodu. Životní spokojenost se však s pojmem kvalita života zcela nepřekrývá. Je také otázkou, zda koncept kvality života nemá ve starším věku jiný význam nebo rozsah než v období mladšího a středního věku a jaké metody při zkoumání kvality života použít. Publikace předkládá souhrnné informace o dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku WHOQOL-OLD a dotazníku postojů ke stárnutí a stáří AAQ. Popisuje vývoj obou dotazníků a jejich validizaci na českou populaci ve věku 60 a více let. Obsahuje psychometrické charakteristiky, orientační české normy a podrobný návod na skórování. Součástí publikace je také popis dosavadních zkušeností s využitím obou instrumentů ve výzkumu. Nakladatelská anotace

• MeSH
• dlouhověkost MeSH
• kvalita života MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychometrie MeSH
• sociologické faktory MeSH
• Světová zdravotnická organizace MeSH
• výzkum MeSH
• zdraví - znalosti, postoje, praxe MeSH
• zdravotní služby pro seniory MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Globální společnosti. Sociální struktura. Sociální skupiny
• NLK Obory
• sociologie

Adaptace na nevyléčitelné onemocnění znamená změnu hodnotových žebříčků, priorit i očekávání od života. Představa pacienta o dobré kvalitě života a jeho hodnocení aktuální kvality života je důležité z hlediska plánování lékařských, ošetřovatelských, psychologických i sociálních intervencí. Příspěvek prezentuje dílčí část výzkumu zaměřenou na subjektivní vnímání kvality života pacientů s pokročilým chronickým srdečním selháním, kterým je poskytována obecná paliativní péče.

Adaptation to an incurable disease means change values, priorities and life expectation. Idea of a good quality of life and assessment of the current quality of life is important for the planning of medical, nursing, psychological and social interventions. The paper presents a part of the research focused on the subjective perception quality of life of patients with chronic heart failure in palliative care.

• MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• umírající MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Klíčová slova
• umírání a smrt, nevyléčitelně nemocný pacient, recenzovaný článek, chronické srdeční selhání, dotazník WHOQOL-OLD,
• MeSH
• kvalita života MeSH
• paliativní péče MeSH
• výzkum MeSH

• Klíčová slova
• vztahy lidské, senioři, umírání, smrt,
• MeSH
• kvalita života MeSH

Cieľ: Posúdiť vplyv vybraných demografických (vek, pohlavie), sociálno-ekonomických (rodinný stav, vzdelanie, príjem) a zdravotných faktorov (funkčný stav, úzkosť, depresia) na kvalitu života (QOL) seniorov v košickom regióne. Dizajn: Prierezová štúdia. Metodika: QOL bola posúdená dotazníkom WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD, funkčný stav bol hodnotený Barthelovej testom aktivít denného života (ADLs), úzkosť Beckovým dotazníkom úzkosti a depresia Zungovým seba-hodnotiacim dotazníkom depresie. Vzťahy medzi premennými boli posúdené Pearsonovým korelačným koeficientom, lineárna regresná analýza slúžila na vyhodnotenie prediktorov QOL. Výsledky: Vo vzorke stodva seniorov bola zistená najlepšia QOL v doméne sociálnych vzťahov, smrť a umieranie a blízke vzťahy, najhoršia QOL v doméne fyzické zdravie, sociálne zapojenie a naplnenie. QOL bola u seniorov redukovaná najmä depresiou, polymorbiditou a životom bez partnera. Pozitívny vplyv na väčšinu domén QOL malo udržiavanie nezávislosti v ADLs. Záver: Výsledky indikujú potrebu vytvárania príležitostí pre utváranie a udržiavanie sociálnych kontaktov, realizáciu rôznych aktivít voľného času, zapájanie seniorov do rôznych programov či dobrovoľníckych aktivít. Pre zlepšenie kvality života seniorov je veľmi dôležitý skríning a liečba depresie a úzkosti, ako aj udržiavanie a zlepšovanie sebestačnosti v ADLs.

Aim: To assess the impact of selected demographic (age, sex), socio-economic (marital status, education, income) and health factors (functional status, anxiety, depression) on quality of life (QOL) of seniors in the Košice region. Design: Cross-sectional study. Methods: QOL was assessed by the WHOQOL-BREF and WHOQOL-OLD questionnaires, functional status was assessed by the Barthel test Activities of Daily Living (ADLs), anxiety by the Beck Anxiety Inventory, and depression by the Zung Self-Rating Depression Scale. Relations between variables were assessed by Pearson correlation coefficients. Linear regression analysis was used to evaluate QOL predictors. Results: In a sample of a hundred and two elderly people, the best QOL was found in the domain of social relationships, death and dying, and intimacy. The worst QOL was found in physical health, social participation, and past, present and future activities. QOL was reduced particularly by depression, poly-morbidity, and life without a partner. The maintenance of independence in ADLs had a positive impact on most QOL domains. Conclusion: The results indicate the necessity of creating opportunities for the development and maintenance of social contacts, the involvement of seniors in various leisure activities and in different programs or voluntary activities. The screening for and treatment of depression and anxiety is very important in improving quality of life in older adults, as is maintaining and improving self-care in ADLs.

• Klíčová slova
• WHOQOL-BREF, WHOQOL-OLD,
• MeSH
• činnosti denního života MeSH
• deprese MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• stárnutí * psychologie   MeSH
• úzkost MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Specifickou oblastí výzkumu kvality života v medicíně je oblast zjišťování a hodnocení kvality života seniorù. Z pohledu demografie je populace seniorù aktuálnì nejdynamiètìji rostoucí populaèní skupi- nou v tradiènì ekonomicky vyspìlých zemích. Tato populaèní skupina se vyznaèuje celou øadou nejen medicínských specifik, ktera by mìla být a mají být zohlednìna pøi poskytování komplexních zdravotnì sociálních služeb 21. století. S ohledem na cost-benefit analýzu nákladové efektivnosti poskytovaných zdravotnì sociálních služeb v péèi o seniory se hodnocení kvality života seniorù stává významným ukazatelem úspìšnosti a výsledkù zdravotnì sociální péèe o seniory. Autoøi pøíspìvku se zamìøili na výzkum kvality života seniorù s komor- bidní psychiatrickou diagnózou, kteøí byli hospitalizováni na nìkterém z gerontopsychiatrických oddìlení Psychiatrické léèebny v Kromìøíži. Byla uspoøádána prùøezová studie (cross sectional study), metodicky bylo použito psychiatrických škál Mini-Mental State Examination (MMSE), Yesevageho škála pro hodnocení geriatrické deprese (Geriatric Depression Scale, GDS), se souhlasem WHOQoL skupiny bylo použito standardizova- ného dotazníku pro hodnocení kvality života seniorù (WHOQoL-OLD). Cílem výzkumu byla snaha zodpovìdìt otázku, jaká je úroveò subjektivnì vnímané kvality života u seniorù s komorbidní psychiatrickou diagnózou, dále pak, zda existuje statisticky signifikantní korelace mezi kvalitou života u seniorù s komorbidní psychiatrickou diagnózou a mírou depresivního prožívání (skore WHOQoL-OLD vs. skore GDS), resp. mezi kvalitou života u seniorù s komorbidní psychiatrickou diagnózou a úrovní výkonu v Mini- Mental State Examination (MMSE). Výzkumná práce vznikla v rámci doktorského studia hlavního autora pøíspìvku, jehož pøedmìtem zájmu je kvalita života u seniorù, a bude dále studována v rámci získaného mezinárodního grantového projektu ADEL (Advocacies For Frail and Incompetent Elderly in Europe), kterého se autoøi pøíspìvku úèastní.

Evaluation of quality of life in eldery people is a specific area of research of quality of life as a whole. From the demographic point of view, population of eldery people is the most dynamic and insteadily increasing population group in all economically developed countries. This group of population requires a specific approach as for health care and social care system which should be taken into account in both medical and social care system in 21st century. Evaluation of quality of life could be a suitable indicator for a complex cost-benefit analysis and efficiency anaysis of health and social care system of eldery people. Authors focused on research of quality of life of eldery peole - patients - with comorbid psychiatric diagnosis who were hospitalised in Mental Health Hospital Kromìøíž. Cross sectional study was done, metodologically we used psychiatric scales such as Mini-Mental state Examination (MMSE), Geriatric Depression Scale (GDS) and WHOQoL-OLD questionnaire (WHOQoL-OLD). The aim of study was to evaluate level of quality of life in eldery patients with comorbid psychiatric diagnosis, and furthermore to test statistically any possible correlation between level of quality of life and level of depression (GDS) or mental deterioration (MMSE), respectively. This research was done as a part of postgraduate studies of main author of this article who focuses on research of quality of life in eldery people, this research activities are further supported by international project ADEL (Advocacies For Frail and Incompetent Elderly in Europe ) in which authors of this article take part, representing Czech research team.

• Klíčová slova
• dotazník kvality života WHOQoL-OLD, geriatrická škála deúprese, Mini-Mental State Examination,
• MeSH
• kvalita života MeSH
• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit a popsat kvalitu života seniorů hospitalizovaných v Léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) při Městské nemocnici Ostrava (MNO) a porovnat ji s populační normou. Dále posoudit vliv reminiscence na kvalitu jejich života, kognitivní funkce a přítomnost depresivních příznaků. Poukázat na uznání důležitosti vzpomínání při poskytování ošetřovatelské péče o seniory ve zdravotnickém zařízení. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 41 pacientů hospitalizovaných v LDN, kteří byli starší 60 let, měli snížené kognitivní funkce výsledkem testu MMSE 24 a méně a podepsali informovaný souhlas. Byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu pomocí standardizovaných měřících nástrojů používaných v geriatrii, kterými jsou dotazníky WHOQOL-BREF,WHOQOL-OLD,AAQ,MMSE,GDS. Tyto dotazníky byly použity před zahájením a po ukončení intervence. Intervence reminiscenční terapií byla realizována ve skupinách 5-10 respondentů 1x týdně po dobu 6-8 týdnů a měla narativní charakter. Výsledky: Senioři v Léčebně dlouhodobě nemocných mají kvalitu života mírně sníženou v oblasti nezávislosti a sociálního zapojení. V ostatních oblastech života, které měří standardizované dotazníky WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD je zjištěná kvalita života v intervalu populační normy. Byl zjištěn pozitivní vliv reminiscence na kvalitu života v oblastech fyzického zdraví, duševního zdraví a také na stav kognitivních funkcí a přítomnost deprese. Závěr: Reminiscence je levná nefarmakologická intervence, která přispěla ke zlepšení kvality života, kognitivních funkcí a snížení depresivity seniorů hospitalizovaných v LDN. Reminiscenční práce by se měla stát příkladem dobré praxe každého zařízení, které pečuje o seniory a osoby s demencí.

• Klíčová slova
• WHOQOL-BREF, WHOQOL-OLD,
• MeSH
• demence * ošetřování   psychologie   rehabilitace   MeSH
• deprese komplikace   psychologie   terapie   MeSH
• epizodická paměť * MeSH
• geriatrické ošetřovatelství MeSH
• hodnocení výsledků pacienta MeSH
• kognitivní poruchy * ošetřování   psychologie   rehabilitace   MeSH
• komunikace MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemocnice pro chronická onemocnění MeSH
• pacienti hospitalizovaní psychologie   MeSH
• postoj ke zdraví MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• rozpomínání MeSH
• sebepojetí MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• skupinová psychoterapie * metody   MeSH
• stárnutí psychologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Príspevok sumarizuje základné poznatky týkajúce sa subjektívne hodnotenej kvality života v seniorskom veku a možnosti jej zisťovania. V dvoch samostatných častiach je uvedený opis kvalitatívnych a kvantitatívnych postupov, pomocou ktorých je možné získať informácie o kvalite života seniorov, a tiež o jej najdôležitejších prediktoroch. V ďalšej časti sa nachádza charakteristika konkrétnych výskumných nástrojov (WHOQOL-OLD, CASP-19, QuiLL a OPQOL) z hľadiska ich vývoja, štruktúry a psychometrických vlastností, ktoré boli vytvorené pre túto vekovú kategóriu a prehľad zistení, ku ktorým sa na ich základe dospelo. V závere je uvedené stručné zhrnutie a zhodnotenie prezentovaných poznatkov a postupov, najmä z hľadiska ich výhod, nedostatkov a praktického využitia vo vzťahu k seniorom.

The paper sums up the basic knowledge concerning subjectively assessed quality of life in senior age and possibilities of its detecting. In two parts, the description of qualitative and quantitative procedures by means of which it is possible to gain information concerning quality of seniors, life and also its most important predictors is presented. Further part deals with characteristics of particular research instruments (WHOQOL-OLD, CASP-19, QuiLL, and OPQOL) constructed for this age category concerning its development, structure, and psychometric characteristics and overview of findings based on these methods. In the conclusion, brief summary and evaluation of presented knowledge and procedures, namely from the standpoint of its advantages, imperfections, and practical use in seniors is presented.

• Klíčová slova
• QuiLL, CASP-19, WHOQOL-OLD, the Older People´s Quality of Life Questionnaire, OPQOL,
• MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky * MeSH
• senioři nad 80 let * MeSH
• senioři MeSH
• Světová zdravotnická organizace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let * MeSH
• senioři MeSH

• Klíčová slova
• WHOQOL-BREF, WHOQOL-OLD,
• MeSH
• domovy pro seniory MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelský výzkum statistika a číselné údaje   MeSH
• ošetřovatelství - výzkum vyhodnocovací statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH