Cieľ práce: Cieľom multicentrickej štúdie bolo získat' údaje o „in vitro" účinnosti chloramfenikolu a kolistínu na multirezistentné bakteriálné nemocničné patogény v Slovenskej republike. Materiál a metódy: V 10 nemocničných zariadeniach sa počas 2. štvrťroka 2001 mikrodilučným testom selektívne vyšetrila citlivosť 628 multirezistentných bakteriálnych kmeňov izolovaných od hospitalizovaných pacientov. Vybrané izoláty vykazovali prítomnosť niektorého z významných fenotypov multirezistencie (ESBL, MRSA, CoNMRS, MLSB/c, efflux u Ps. aeruginosa), alebo boli necitlivé na jeden a viac preparátov minimálne z polovice inak prirodzene účinných základných skupín antibakteriálnych liečiv (beta-laktámy, aminoglykozidy, chinolóny, makrolidy). Výsledky: Chloramfenikol aj kolistín si u viacerých multirezistentných nemocničných bakteriálnych patogénov zachovali veľmi dobrú Účinnosť. Navyššia účinnosť chloramfenikolu sa potvrdila pre kmene Síenoírophomonas maltophiha (76,5 % citlivých izolátov, MIC50 = 4 mg/L, M1C90 = 16 mg/L) a Staphylococcus aureus (76,2 % citlivých, MIC50 = 8 mg/L, MIC90 = 16 mg/L). Kolistín bol u testovaných kmeňov Pseudomonas aeruginosa (82,5 % citlivých, MIC50 = 2 mg/L, MIC90 = 16 mg/L) a Stenotrophomonas maltophilia (88,2 % citlivých, MIC50 = I mg/L, MIC90 = 8 mg/L) najúčinnejším „in vítro" antimikrobiálnym hečivom vôbec. Štyri kmene Pseudomonas aeruginosa boli spomezi 24 testovaných antibiotík citlivé výlučne na kolistín. Záver. Výsledky „in vitro" citlivosti chloramfenikolu a kolistínu dokumentujú zachovanie účinnosti oboch antibiotík u viacerých multirezistentných nemocničných bakteriálnych patogénov. Aplikácia týchto liečiv prichádza v úvahu po laboratórnom overení citlivosti, a len ak nebezpečenstvo infekčného ochorenia spôsobeného extrémne rezistentným mikroorganizmom preváži nad rizikom iatrogénneho poškodenia pacienta v dôsledku vedľajších účinkov antiinfekčnej terapie.

Objective: A multicenter study was conducted to obtain „in vitro" chloramphenicol and colistin susceptibility data on multiresistant hospital bacterial pathogens in Slovak Republic. Material and methods: During the period of April-June 2001, 628 clinical bacterial multiresistant isolates from patients with serious infections were selected in 10 hospitals and tested to a large scale of antibiotics by means of a microdilution method. The strains expressed either a significant resistance phenotype (ESBL, MRSA, CoNMRS, MLSB/c, efflux in Ps. aeruginosa), or were resistant to one or more preparations in at least half of reliable unrelated antibiotic groups (beta-lactams, aminoglycosides, quinolons, macrolides). Results: Both chloramphenicol and colistin retained significant „in vitro" activity against many multiresistant hospital bacterial pathogens. The highest activity of chloramphenicol was documented for isolates of Stenotrophomonas maltophilia (76,5 % susceptible, MIC5O = 4 mg/L, MIC90 = 16 mg/L) and of Staphylococcus aureus (76,2 % susceptible, MIC50 = 8 mg/L, MIC90 = 16 mg/L). In tested Pseudomonas aeruginosa (82,5 % susceptible, MIC50 = 2 mg/L, MIC90 = 16 mg/L) and Stenotrophomonas maltophiha (88,2 % susceptible, M1C50 = 1 mg/L, MIC90 = 8 mg/L) isolates cohstin represented the most „in vitro" effective antibiotic. Colistin was the only „in vitro" effective antimicrobial in four of 120 multiresistant Pseudomonas aeruginosa isolates tested in our study. Conclusions: The study confirmed a good „in vitro" susceptibility of many multiresistant hospital bacterial pathogens to chloramphenicol and colistin in Slovak Republic. The clinical application of chloramphenicol and coUstin might be reconsidered in infections caused by extremely resistant bacteria with prooved susceptibility to these antibiotics. It is important to consider, that the infection danger has to exceed the risk of antibiotic toxicity.

• MeSH
• chloramfenikol farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• infekce farmakoterapie   MeSH
• kolistin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• mikrobiální testy citlivosti metody   MeSH
• mnohočetná bakteriální léková rezistence MeSH
• Stenotrophomonas patogenita   MeSH
• techniky in vitro MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH

Cíl práce: Kolistin je antibiotikum, které v poslední době zažívá renesanci z důvodu stoupající odolnosti bakteriálních patogenů, především u pacientů v intenzivní péči. Cílem práce bylo zjistit vliv spotřeby kolistinu na výskyt kolistin-rezistentnhích bakterií ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL). Metodika: V laboratorní databázi byly retrospektivně vyhledány všechny klinicky významné kolistin-rezistentní bakteriální kmeny izolované v období od roku 2007 do roku 2011. Tyto údaje byly srovnány se spotřebou kolistinu ve stejném období a výsledky byly statisticky zpracovány. Výsledky: Ve sledovaném období se celkem vyskytlo 6 338 klinicky významných kolistin-rezistetních kmenů (Acinetobacter sp., Burkholdería cepacia komplex, Citrobacter sp., Enterobacíer sp., Escherichia coli, Klebsiella sp., Morganella morganii, Proteus sp., Providencia sp., Pseudomonas sp., Serratia marcescens a Stenotrophomonas maltophilia). Spotřeba kolistinu v uvedeném období vzrostla téměř desetinásobně. S narůstající spotřebou kolistinu došlo ke snížení výskytu kolistin-rezistentních kmenů Pseudomonas aeruginosa a Acinetobacter sp., naproti tomu ale došlo ke zvýšení počtu přirozeně kolistin-rezisteních kmenů Burkholderia cepacia komplex. Alarmujícím zjištěním je zvýšení výskytu kolistin-rezistentních kmenů Klebsiella pneumoniae v posledních letech sledovaněho období, především u pacientů v intenzivní péči. Závěr: Společně s nárůstem spotřeby kolistinu došlo ve FNOL ke zvýšení počtu kohstin-rezistentních izolátů, především kmenů Burkholderia cepacia komplex, a v poslední době došlo k statisticky nevýznamnému, ale alarmujícímu vzestupu kolistin-rezistentních kmenů Klebsiella pneumoniae.

Objective: Recently, there has been a renaissance of the use of the antibiotic colistin resulting from increasing resistance of bacterial pathogens, particularly in intensive care patients. The study aimed at assessing the impact of colistin consumption on the prevalence of colistin-resistant bacteria in the University Hospital Olomouc (UHO). Methods: A laboratory database was retrospectively searched to identify all clinically significant cohstin-resistant bacterial strains isolated between 2007 and 2011. These data were compared with colistin consumption over the same period and the results were statistically processed. Results: Over the study period, a total of 6 338 clinically significant colistin-resistant strains were detected in the UHO (Acinetobacter spp., BurkhoJderia cepacia complex, Citrobacter spp., Enterobacter spp., Escherichia coli, Klebsiella spp., Morganeiia morganii, Proteus spp., Providencia spp., Pseudomonas spp., Serratia marcesces and Stenotrophomonas maitophiJia). Over the same period, the consumption of colistin increased nearly 10-fold. With the increasing colistin consumption, the numbers of colistin-resistant strains of Pseudomonas aeruginosa and Acinetobacter spp. decreased over that period of time. By contrast, there was an increase in the rates of naturally Burkhoideria cepacia complex strains naturally resistant to colistin. An alarming finding is that the prevalence of colistin-resistant strains of Klebsiella pneumoniae increased in the last years of the study period, especially in intensive care patients. Conclusions: In the UHO, higher consumption of colistin was accompanied by increased numbers of cohstin-resistant strains. There was a marked increase of Burlchoideria cepacia complex strains and, recently, a statistically insignificant but alarming increase in colistin-resistant Klebsiella pneumoniae strains.

• MeSH
• bakteriální léková rezistence * účinky léků   MeSH
• Burkholderia cepacia účinky léků   MeSH
• Klebsiella pneumoniae účinky léků   MeSH
• kolistin * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• spotřeba léčiv statistika a číselné údaje   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Byla zavedena a validována jednoduchá metoda s použitím kapalinové chromatografie a tandemové hmotnostní spektrometrie (LC-MS/MS) pro stanovení kolistinu A a kolistinu B v plazmě. Extrakce proteinů z plazmy byla provedena pomocí 1 ml kazet Oasis HLB a chromatografická separace byla provedena na koloně Arion® Polar C18 (250 × 4,6 mm; 5 mm) při 35 °C. Mobilní fáze se skládala z vody obsahující 0,1 % kyseliny mravenčí a methanolu obsahujícího 0,1 % kyseliny mravenčí v poměru 40 : 60 (v/v), při průtoku 0,8 ml/minutu. Eluent byl detekován v režimu pozitivních iontů pomocí ionizace elektrosprejem s následujícími iontovými přechody m/z: kolistin A 585,55 → 101,05; kolistin B 578,5 → 101,15; a IS 602,4 → 101,1; 120,15; 86,15. Byly provedeny testy krátkodobé stability kolistinu a CMS, a to při pokojové teplotě a 37 °C, kdy se stabilita obou složek se zvyšující se teplotou snižuje. Předložený příspěvek je součástí studie Pharmacokinetics of Colistin in Critically Ill Patients With Extracorporeal Membrane Oxygenation (COL-ECMO2022), v níž budou prezentovány další výsledky.

A simple liquid chromatography tandem mass spectrometry (LC-MS/MS) assay for the determination of colistin A and colistin B in human plasma was developed and validated. Plasma extraction was performed using Oasis HLB 1 ml cartridges, analysis was performed using Arion® Polar C18 (250×4,6mm; 5mm) column at 35°C. Mobile phases consisted of water containing 0,1% formic acid and methanol containing 0,1% formic acid (40:60, v/v) delivered at a flow rate of 0,8 ml/minute. Eluent was detected in the positive ion mode using electrospray ionization at the following transitions of mass to charge (m/z): colistin A 585,55 → 101,05; colistin B 578,5 → 101,15; and IS 602,4 → 101,1; 120,15; 86,15. Short-term stability tests of colistin and CMS were performed, at room temperature and 37°C, where the stability of both components decreases with increasing temperature. The presented paper is part of the Pharmacokinetics of Colistin in Critically Ill Patients With Extracorporeal Membrane Oxygenation (COL-ECMO2022) study in which further results will be presented.

• MeSH
• chemické techniky analytické * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• chromatografie kapalinová metody   přístrojové vybavení   MeSH
• hydrolýza MeSH
• kolistin * krev   MeSH
• lidé MeSH
• methansulfonáty krev   MeSH
• stabilita proteinů MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tandemová hmotnostní spektrometrie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Kolistin je úzkospektré antibiotikum ze skupiny lipopeptidových antibiotik, indikované pro terapii nozokomiálních infekcí, způsobených multirezistentními gram-negativními patogeny, především u kriticky nemocných pacientů a pacientů s cystickou fibrózou. Kolistin řadíme mezi expozičně závislá antibiotika s variabilní farmakokinetikou, související jednak s heterogenitou cílové populace, jednak s nutností bioaktivace. Kolistin je podáván ve formě inaktivního proléčiva kolistinmetátu sodného. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou nefrotoxicita a neurotoxicita.

x

• MeSH
• antibakteriální látky farmakokinetika   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• kolistin * farmakokinetika   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH

Rozvoj plazmidově vázané rezistence ke kolistinu nesené geny mcr a polymyxinové rezistence u karbapenem rezistentních bakterií představuje hrozbu pro antibiotickou terapii bakteriálních infekcí. Celosvětové rozšíření rezistence ke kolistinu nesené geny mcr zejména u bakterií čeledi Enterobacteriaceae poukazuje na možnost rozšíření tohoto typu rezistence také u nefermentujících gramne- gativních bakterií, jako je Pseudomonas aeruginosa či Acinetobacter baumannii. Tato studie předkládá informaci o prvním popsaném výskytu genu mcr-4 u bakterií A. baumannii izolovaných z importovaných krůtích jater zakoupených v obchodní síti České republiky.

The emergence of plasmid-mediated colistin resistance carried by mcr genes and polymyxin resistance in carbapenem-resistant bacteria poses a threat to antibiotic therapy of bacterial infections. The worldwide spread of colistin resistance carried by mcr genes, particularly in Enterobacteriaceae, points to the possibility of the spread of this type of resistance also in non-fermenting Gram-nega- tive bacteria such as Pseudomonas aeruginosa or Acinetobacter baumannii. This study provides information on the first described occurrence of the mcr-4 gene in A. baumannii isolated from imported turkey liver obtained in the retail market of the Czech Republic.

• MeSH
• Acinetobacter baumannii * izolace a purifikace   účinky léků   MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• kolistin MeSH
• kontaminace potravin MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Kolistin je úzkospektré baktericidní antibiotikum ze skupiny lipopeptidů, účinné pouze proti gram-negativním patogenům. Pacientům je podáván ve formě proléčiva - kolistin methansulfonátu, jehož spontánní hydrolýzou dochází k uvolnění vlastního účinného kolistinu. Stabilita kolistin methansulfonátu je závislá na koncentraci, teplotě, pH i složení nosného roztoku. V klinické praxi pak jeho stabilita sehrává roli v případě inhalačního či intravenózního podávání; v případě terapeutického monitorování léčiv je zásadní správné uchovávání vzorků a zvolený typ zkumavek a laboratorních pomůcek. Cílem tohoto přehledového článku je upozornit na jednotlivé rizikové momenty používání kolistinu a jeho terapeutického monitorování.

Colistin, a lipopeptide antibacterial agent, has a narrow-spectrum bactericidal activity only against gram-negative bacteria. It is administered as an inactive prodrug - colistin methanesulphonate, which is spontaneously converted to the active colistin. Its stability is concentration-, temperature-, and pH-dependent; moreover, the type of the carrier solution also plays a role. The stability of the colistin prodrug solutions has several implications for clinical practice, whether in intravenous or inhalation administration. Appropriate storage and properly selected type of test tubes and laboratory equipment are essential in therapeutic drug monitoring procedures. The aim of this paper is to emphasize several aspects for safe and effective colistin use and therapeutic monitoring.

• MeSH
• chemické jevy MeSH
• fyzikální jevy MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• kolistin * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování léčiv metody   MeSH
• stabilita léku MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Kolistin je úzkospektré baktericidní antibiotikum ze skupiny lipopeptidů, účinné pouze proti gram-negativním patogenům. Pacientům je podáván ve formě proléčiva - kolistin methansulfonátu, jehož spontánní hydrolýzou dochází k uvolnění vlastního účinného kolistinu. Stabilita kolistin methansulfonátu je závislá na koncentraci, teplotě, pH i složení nosného roztoku. V klinické praxi pak jeho stabilita sehrává roli v případě inhalačního či intravenózního podávání; v případě terapeutického monitorování léčiv je zásadní správné uchovávání vzorků a zvolený typ zkumavek a laboratorních pomůcek. Cílem tohoto přehledového článku je upozornit na jednotlivé rizikové momenty používání kolistinu a jeho terapeutického monitorování.

Colistin, a lipopeptide antibacterial agent, has a narrow-spectrum bactericidal activity only against gram-negative bacteria. It is administered as an inactive prodrug - colistin methanesulphonate, which is spontaneously converted to the active colistin. Its stability is concentration-, temperature-, and pH-dependent; moreover, the type of the carrier solution also plays a role. The stability of the colistin prodrug solutions has several implications for clinical practice, whether in intravenous or inhalation administration. Appropriate storage and properly selected type of test tubes and laboratory equipment are essential in therapeutic drug monitoring procedures. The aim of this paper is to emphasize several aspects for safe and effective colistin use and therapeutic monitoring.

• MeSH
• chemické jevy MeSH
• fyzikální jevy MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• kolistin * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování léčiv metody   MeSH
• stabilita léku MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Colistin belongs to the last-resort antibiotics. The discovery of plasmid-bound colistin resistance mediated by the mcr-gene(s) is of great concern because, given its biological potential, there is a risk of its rapid spread. OBJECTIVES: To discuss the current literature on the methods for the screening for mcr-mediated resistance to colistin. SOURCES: Literature was drawn from a search of PubMed from 1 January 2016 to 26 April 2021. CONTENT: The selective culture-based or culture-independent approach can be used for the screening of mcr-mediated resistance to colistin in clinical samples. Rapid Polymyxin NP, Colistin Drop or Colistin Agar Spot tests are applicable for the selection of isolates with a suspected resistance to colistin that has to be confirmed by broth microdilution. The mcr-mediated resistance to colistin can be confirmed by the detection of the causal gene(s) or by phenotype using EDTA-colistin broth disc elution; production of the MCR-1 enzyme can be confirmed with lateral flow immunoassay, using matrix-assisted laser desorption/ionization time-of flight or liquid chromatography-based mass spectrometry. Whole-genome sequencing (WGS) is the ultimate typing method. When a WGS platform is not available at a healthcare facility, a WGS-outsourced service, in combination with freely available bioinformatics tools, allows for the characterization of the mcr-gene(s) carrying isolates. IMPLICATIONS: mcr-mediated colistin resistance should be monitored through active targeted screening. The broth microdilution method is required for colistin susceptibility testing but as only a selected number of clinical isolates are tested, colistin resistance, including mcr-mediated, may remain undetected. In mcr-1-positive Escherichia coli isolates, the MIC to colistin can range from 2 to 8 mg/L, so it is proposed that Enterobacterales with a colistin MIC of 2 mg/L should also be included in the mcr-mediated colistin resistance screening and those with a confirmed mcr-genotype and/or MCR-phenotype should be considered to be colistin-resistant.

• MeSH
• antibakteriální látky * farmakologie   MeSH
• Bacteria * účinky léků   genetika   MeSH
• bakteriální léková rezistence * genetika   MeSH
• kolistin * farmakologie   MeSH
• mikrobiální testy citlivosti * metody   MeSH
• plazmidy genetika   MeSH
• polymyxiny MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Vyhodnotenie účinku subinhibičných koncentrácií (sub-MICs) amikacínu, tobramycínu a kolistínu na tvorbu biofilmu, na povrchovú hydrofobicitu, lipázu a odpoveď na oxidačný stres u dvoch klinických kmeňov K. pneumoniae. Metodika: Tvorbu biofilmu sme kvantitatívne vyhodnotili testom absorpcie kryštálovej violete, povrchovú hydrofobicitu adherenciou na xylén, lipázu spektrofotometrickou metódou s Tweenom 20 ako substrátom, oxidačný stres ako zónu vyčírenia obklopujúcu disk nasiaknutý peroxidom vodíka. Výsledky: Antibiotiká výrazne znížili tvorbu bakteriálneho biofilmu v priamej závislosti na koncentrácii. Najúčinnejšie boli v koncentráciách 1/2 a 1/4 MICs. Biofilm po účinku 1/2 sub-MICs amikacínu bol inhibovaný na 21,2 % (kmeň 39) a 22,6 % (kmeň 61/P), po tobramycíne na 25,1 % (39) a 19,5 % (61/P), po kolistíne na 7,4 % (39) a 19,1 % (61/P) kontrolných hodnôt (bez antibiotika). Podobne 1/4 MICs amikacínu zredukovala produkciu biofilmu na 28,6 % (39) a 28,9 % (61/P), tobramycínu na 35,3 % (39) a 20,5 % (61/P) a kolistínu na 8,7 % (39) a 20,4 % (61/P) kontrolných hladín. Biofilm bol najmenej redukovaný po kultivácii kmeňov s 1/16 MICs antibiotík. V týchto prípadoch jeho hodnota bola znížená na 80,4 % (39) a 97,7 % (61/P) kontrolných hodnôt po amikacíne, na 69,4 % (39) a 64,4 % (61/P) po tobramycíne, na 61,3 % (39) a 74,7 % (61/P) po kolistíne. Testované kmene boli silne hydrofilné a zmeny v povrchovej hydrofobicite účinkom antibiotík boli veľmi nepatrné. Kmene po pôsobení antibiotík vo väčšine prípadov vykazovali mierne zvýšenú citlivosť na oxidačný stres a zníženú aktivitu lipázy (s výnimkou kolistínu u kmeňa 39). Záver: Amikacín, tobramycín a kolistín v sub-MICs u kmeňov K. pneumoniae výrazne znížili tvorbu biofilmu, vo väčšine prípadov mierne zvýšili citlivost na oxidačný stres, znížili aktivitu lipázy ale adherenciu na xylén prakticky neovplyvnili.

To evaluate the effect of subinhibitory concentrations (sub-MICs) of amikacin, tobramycin and colistin on biofilm formation, surface hydrophobicity, lipase activity and response to oxidative stress in two clinical K. pneumoniae strains. METHODS: Biofilm formation was quantitatively determined by a crystal violet absorption assay, surface hydrophobicity was measured by adherence of bacteria to xylene, lipase activity was determined by the spectrophotometric method with Tween-20 as a substrate and oxidative stress was visualized as a zone of clearing around the disc soaked with hydrogen peroxide. RESULTS: The antibiotics significantly reduced bacterial biofilm formation in a dose-dependent manner. They were most effective at concentrations of 1/2 and 1/4 MIC. Biofilm formation was inhibited by 1/2 MICs of amikacin to 21.2% (strain 39) and 22.6% (61/P), of tobramycin to 25.1% (39) and 19.5% (61/P) and of colistin to 7.4% (39) and 19.1% (61/P) of the control values (no antibiotic). Similarly, 1/4 MICs reduced biofilm formation to 28.6% (39) and 28.9% (61/P) of the control levels for amikacin, to 35.3% (39) and 20.5% (61/P) for tobramycin and to 8.7% (39) and 20.4% (61/P) for colistin. Cultivation of the strains with the antibiotics at 1/16 MICs was least effective in inhibiting biofilm formation. It was reduced to 80.4% (39) and 97.7% (61/P) of the control levels for amikacin, to 69.4% (39) and 64.4% (61/P) for tobramycin and to 61.3% (39) and 74.7% (61/P) for colistin. The tested strains were strongly hydrophilic and changes in surface hydrophobicity caused by antibiotics were negligible. Most antibiotic treated strains showed mildly increased sensitivity to oxidative stress and decreased lipase activity (with the exception of colistin in strain 39). CONCLUSION: Amikacin, tobramycin and colistin at sub-MICs considerably reduced biofilm formation K. pneumoniae strains, in most mildly increased sensitivity to oxidative stress, decreased lipase activity but practically did not affect adherence to xylene.

• MeSH
• amikacin farmakologie   MeSH
• antibakteriální látky farmakologie   MeSH
• biofilmy účinky léků   MeSH
• katetrizace MeSH
• Klebsiella pneumoniae fyziologie   účinky léků   MeSH
• kolistin farmakologie   MeSH
• mikrobiální testy citlivosti MeSH
• tobramycin farmakologie   MeSH

Cíl studie: Vyhodnotit úspěšnost monoterapie, eventuálně kombinované terapie, multirezistentních kmenů gramnegativních bakterií kolistinem. Poukázat na narůstající trend rezistence gramnegativních bakterií u popálených pacientů. Zároveň zdůraznit, že terapie kolistinem u multirezistentních kmenů Pseudomonas aeruginosa je mnohdy jedinou a relativně bezpečnou léčebnou alternativou. Úvod: Polymyxiny jako skupina antibiotik byly objeveny koncem 40. let 20. století. Pouze polymyxin B a polymyxin E (kolistin) byly zavedeny do klinické praxe. Jejich použití bylo eliminováno díky četným studiím poukazujícím na jejich nefrotoxicitu a neurotoxicitu v 80. letech 20. století a indikace výrazně zkrácena pouze na komplikované gramnegativní infekce dolních dýchacích cest u pacientů s cystickou fibrózou a lokální použití polymyxinu B. Na začátku nového tisíciletí zaznamenává kolistin renesanci díky nárůstu rezistence ve skupině gramnegativních bakterií, zejména u Pseudomonas aeruginosa a Acinetobacter baumannii. Typ studie: Retrospektivní, monocentrická. Název a sídlo pracoviště: Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno, Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno. Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno celkem 22 pacientů (7 žen) léčených kolistinem, s průměrným rozsahem popálení 37 % TBSA (total body surface area) (17–82 % TBSA). Délka hospitalizace byla 49 dní (32–149 dní), průměrný věk pacientů v souboru byl 35,5 roku (18–66 roků). U všech pacientů byl kolistin použit v terapii infekce vyvolané multirezistentními kmeny Pseudomonas aeruginosa. Jako multirezistentní se podle stanovených kritérií označují kmeny pseudomonád rezistentní minimálně ke třem z pěti skupin protipseudomonádových antibiotik (protipseudomonádové peniciliny a cefalosporiny, aminoglykosidy, fluorochinolony, karbapenemy). Výsledky: Celkem bylo v období let 2007–2009 na Kliniku popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno (oddělení JIP) přijato 167 pacientů (48 žen). U 59 pacientů (35,3 %) byla během hospitalizace vykultivována Pseudomonas aeruginosa, u 31 pacientů (18,6 %) byl kmen stanoven jako multirezistentní Pseudomonas aeruginosa. V daném období bylo léčeno kolistinem 22 pacientů (13,2 %). Systémové podání bylo u 7 pacientů, lokálně u 15 pacientů. Průměrná délka léčby kolistinem byla 16,7 dní (11–25 dní). U žádného z pacientů ve sledované skupině nebyly pozorovány nežádoucí účinky kolistinu. Tři pacienti této skupiny zemřeli, avšak žádné z úmrtí nebylo v souvislosti s nežádoucími účinky léčby kolistinem. U 5 pacientů jsme pro nedostatečný klinický efekt volili kombinaci s jiným antibiotikem, meropenem ve třech případech a cefoperazon+sulbactam ve dvou případech. Dostatečný klinický efekt při monoterapii kolistinem byl tedy u 14 z 22 pacientů (63,6 %). Závěr: Za posledních deset let došlo k výraznému nárůstu rezistence gramnegativních bakterií. V této skupině dominují kmeny Pseudomonas aeruginosa jako nemocniční patogen s celosvětově nejvyšší mortalitou. Vzhledem k tomu, že v blízké budoucnosti se nepředpokládá obohacení trhu o další skupinu antibiotik s výraznou protipseudomonádovou aktivitou, musíme se ve výběru terapeutické alternativy často poohlédnout zpět – k polymyxinům.

Study objectives: To evaluate colistin as monotherapy or combination therapy in infections caused by multiresistant strains of Gram-negative bacteria. To point out the upward trend in the resistance of Gram-negative bacteria in burn patients. To underline that colistin therapy is often the only and relative safe therapeutic option for patients infected with multiresistant strains of Pseudomonas aeruginosa. Polymyxins as a family of antibiotics were discovered in the late 1940s. Only polymyxin B and polymyxin E (colistin) were introduced into clinical practice. Their use was substantially reduced in the 1980s due to multiple studies that had revealed their nephrotoxicity and neurotoxicity and the indication was limited to complicated Gram-negative infections of the lower respiratory tract in patients with cystic fibrosis and to topical use of polymyxin B. At the beginning of the new millennium, colistin is enjoying a revival because of the increase in resistance of Gram-negative bacteria, namely Pseudomonas aeruginosa and Acinetobacter baumannii. Study type: Retrospective, monocentric. Settings: Clinic of Burns and Reconstructive Surgery, University Hospital Brno, Department of Clinical Microbiology, University Hospital Brno. Material and methods: Twenty-two patients (7 females) with a 37% mean total body surface area (TBSA) of burn (TBSA range 17–82%) treated with colistin were enrolled in the study. The mean length of hospital stay was 49 days (range 32–149 days) and the mean age was 35.5 years (range 18–66 years). In all patients, colistin was used for the treatment of infections caused by multiresistant strains of Pseudomonas aeruginosa, i.e. the strains resistant to at least three of five families of anti-Pseudomonas antibiotics (anti-Pseudomonas penicillins, cephalosporins, aminoglycosides, fluoroquinolones and carbapenems). Results: In 2007–2009, a total of 167 patients (48 females) were admitted to the intensive care unit (ICU) of the Clinic of Burns and Reconstructive Surgery, University Hospital Brno. When hospitalized, 59 patients (35.3 %) were culture positive for Pseudomonas aeruginosa and 31 patients (18.6 %) had multiresistant strains of Pseudomonas aeruginosa. In the indicated period, 22 patients (13.2 %) received colistin, 7 as systemic therapy and 15 as topical therapy. The mean length of colistin therapy was 16.7 days (range 11–25 days). None of the patients developed any adverse events while on colistin. Three patients on colistin died but no death was caused by any colistin-related adverse event. Due to the low clinical effect of colistin monotherapy in five patients, three patients were switched to the combination therapy colistin + meropenem and two patients were switched to colistin + cefoperazone + sulbactam. Colistin monotherapy was effective in 14 (63.6 %) of 22 patients. Conclusion: A considerable increase in resistance of Gram-negative bacteria has been observed in the last decade. Pseudomonas aeruginosa is the leading hospital pathogen in this group causing the highest mortality worldwide. As there is no prospect of a novel family of anti-Pseudomonas antibiotics appearing on the market in the foreseeable future, we have to look backwards at polymyxins while considering the available therapeutic options.

• Klíčová slova
• rezistence,
• MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• kolistin aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetná bakteriální léková rezistence účinky léků   MeSH
• popálení komplikace   MeSH
• Pseudomonas aeruginosa patogenita   účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH