Druhá část článku se věnuje analýze praktických a legislativních aspektů návrhu zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii. Navazuje na první část, která zkoumala historické, filozofické a právní základy, a rozvíjí diskusi o konkrétních otázkách, které tento návrh vyvolal ve veřejné i odborné debatě. Článek rozebírá ústavněprávní rámec asistované smrti, včetně aktuální judikatury Ústavního soudu ČR zabývající se otázkou práva na život, práva na sebeurčení, práva na respektování lidské důstojnosti a jejich vztahu k asistované smrti. Dále se zabývá otázkou možností zneužití asistované smrti s ohledem na českou a zahraniční medicínskou praxi a obhajuje návrh zákona s ohledem na zahraniční zkušenosti a dopady. Zamýšlí se nad tím, proč návrh zákona počítá s oběma formami asistované smrti, tedy i s aktivní vyžádanou eutanázií, i s asistovaným sebeusmrcením. Důležitým tématem článku je i vztah paliativní péče a asistované smrti a jejich možné legislativní propojení. Autor se věnuje též komparaci různých zahraničních modelů kontroly, zejména modelu ex ante ve Španělsku a ex post v Nizozemsku, a zkoumá etické a právní důsledky přenesení odpovědnosti z jednotlivce na instituci. Článek se vymezuje vůči některým výtkám soudních i odborných autorit vůči návrhu zákona, v závěru jsou pak shrnuty možnosti de lege ferenda. Autor v článku také poukazuje na významný lidskoprávní aspekt asistované smrti, a to respekt k osobní autonomii a důstojnosti člověka i v jeho rozhodování v závěru života.

The second part of the article is devoted to analyzing the practical and legislative aspects of the draft law on palliative care, decision-making at the end of life, and euthanasia. It follows from the first part, which examined the historical, philosophical, and legal foundations, and develops a discussion of specific issues that this proposal has raised in the public and professional debate. The article analyzes the constitutional and legal framework of assisted death, including the current case law of the Constitutional Court of the Czech Republic dealing with the issue of the right to life, the right to self-determination, the right to respect for human dignity, and their relationship to assisted death. It also deals with the issue of the possibilities of abuse of assisted death concerning Czech and foreign medical practice. It defends the draft law with regard to foreign experience and impacts. It considers why the draft law includes both forms of assisted death, i.e., both actively requested euthanasia and assisted suicide. The article's essential topic is also the relationship between palliative care and assisted death and their possible legislative connection. The author also compares various foreign control models, especially the ex ante model in Spain and the ex post model in the Netherlands, and examines the ethical and legal consequences of transferring responsibility from the individual to the institution. The article addresses some of the criticisms of judicial and expert authorities against the draft law, and in the conclusion, summarizes the possibilities of de lege ferenda. It emphasizes respect for personal autonomy and human dignity, including in their decision-making at the end of life.

Psycholog v zařízeních dlouhodobé péče zastává klíčovou roli v podpoře seniorů, spolupráci s personálem, komunikaci s rodinami a osvětě směrem k veřejnosti. Jeho práce zahrnuje individuální i skupinové intervence, přizpůsobené zdravotnímu stavu klientů, smyslovým deficitům a specifickým komunikačním potřebám. Důležitou součástí je i doprovázení seniorů v tématech umírání a bilancování života. Dalším aspektem psychologické práce je začlenění do multidisciplinárního týmu, kde poskytuje psychologický pohled na situaci klienta, pomáhá zlepšovat komunikaci mezi jednotlivými úseky péče a působí jako mediátor. Zároveň plní advokační roli, kdy hájí práva klientů a podporuje jejich důstojnost a autonomii. Přestože tato role má významný přínos, psychologové nejsou v českých domovech pro seniory systematicky zastoupeni. Článek proto zdůrazňuje potřebu systémové změny, vytvoření odborných standardů a větší integrace psychologické péče do zařízení dlouhodobé péče. Klíčovou roli v tomto procesu hraje vzdělávání psychologů a podpora výzkumu zaměřeného na duševní zdraví seniorů.

A psychologist in long-term care facilities plays a key role in supporting older adults, collaborating with staff, communicating with families, and raising public awareness. Their work includes individual and group interventions, adapted to the health status of residents, sensory deficits, and specific communication needs. An important aspect is also providing support in end-of-life discussions and life review. Another crucial function of the psychologist is integration into the multidisciplinary team, where they provide a psychological perspective on residents’ situations, facilitate communication between care departments, and act as mediators. Additionally, they fulfill an advocacy role, protecting residents’ rights and promoting dignity and autonomy. Despite the significant benefits of this role, psychologists are not systematically represented in Czech long-term care facilities. This article emphasizes the need for systemic change, the development of professional standards, and the greater integration of psychological care into long-term care settings. A key aspect of this process is the education of psychologists and the promotion of research focused on the mental health of older adults.

Využití biografických informací v oblasti zdravotní péče představuje posun směrem k individualizované péči. Tento přístup staví na poznání životních příběhů, hodnot, zvyků a zájmů, což umožňuje zdravotníkům lépe pochopit potřeby a preference lidí s demencí. V období hospitalizace, kdy se ocitá člověk s demencí mimo známé prostředí, bývá ztráta pocitu autonomie jedním z nejvýznamnějších stresorů. Práce s biografickými údaji může nejen pomoci zmírnit stres, ale také podpořit navázání komunikace a budování důvěry mezi člověkem s demencí a personálem. Vztah založený na respektu a důstojnosti je základem pro poskytování péče, která je přizpůsobena konkrétním potřebám člověka s demencí.(1) Individualizace přináší do péče kvalitu a hloubku, i když může být časově náročná. Naproti tomu unifikované přístupy sice zjednodušují procesy, často ale postrádají osobitost a kreativitu, které jsou pro individuální přístup nezbytné.(2) Každý člověk s demencí má právo na stejně kvalitní péči jako člověk bez tohoto syndromu.(3) Pouhé odborné znalosti nejsou vždy dostatečné pro zajištění optimální péče. Často máme tendenci si myslet, že je důležitá pouze přítomnost a že se nás minulost již netýká. Když se nad tím však zamyslíme, musíme si přiznat, že minulost nás nikdy zcela neopustí, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Je přítomná i v našem „tady a teď“ a často se propisuje do chování a každodenních zvyklostí a rutin právě u osob s demencí. A tak se nabízejí otázky: Je to pak ale ještě minulost? Jak s minulostí zacházet, aby byla přínosem v péči u osob s demencí?

The use of biographical information in healthcare represents a shift towards personalized care. This approach is based on understanding individuals’ life stories, values, habits, and interests, allowing healthcare professionals to comprehend their needs and preferences better. During hospitalization, when a person with dementia is placed in an unfamiliar environment, the loss of autonomy often becomes one of the most significant stressors. Working with biographical information can help alleviate stress, support communication, and build trust between the person with dementia and the staff. A relationship founded on respect and dignity is essential for providing care tailored to the specific needs of a person with dementia.(1) Personalization brings quality and depth to care, although it can be time-consuming. In contrast, standardized approaches may simplify processes but often lack the individuality and creativity necessary for a personalized approach.(2) Every person with dementia has the right to the same quality of care as a person without this syndrome.(3) Professional knowledge alone is not always sufficient to provide optimal care. We often believe that only the present matters and that the past no longer concerns us. However, when we reflect on it, we must acknowledge that the past never entirely leaves us—whether we realize it or not. It remains present in our „here and now“ and often manifests in the behaviors, routines, and daily habits of individuals with dementia. This raises important questions: Is it still the past? How can we work with the past to make it beneficial in the care of individuals with dementia?

OBJECTIVES: Dignity of patients with early-stage dementia (PwESD) is a core value of person-centered care. To evaluate the effectiveness of the intervention programs targeted at this population, a reliable tool that would measure dignity in PwESD is needed. Based on a qualitative analysis of how PwESD perceive and experience dignity, this study aims to determine the adequacy of the Czech version of the Patient Dignity Inventory (PDI-CZ) for this patient population. METHOD: The sample from two outpatient clinics in Czechia included home-dwelling individuals aged 60 years or older with mild dementia. In the first interview (T1), there were 21 respondents; 10 of whom participated in the second interview (T2) that was conducted after 12 months. The qualitative material was analyzed using a deductive approach based on the PDI-CZ domains. RESULTS: Thematic analysis shows that the PwESD thematized all domains of the PDI-CZ in their interviews and their views of dignity were stable over time. Some experiences were not considered in the PDI-CZ (such as lowered support of the society, lowered ability to advocate for oneself, or feeling of not suitable living conditions). CONCLUSION: When developing a revised version of the tool, items that reflect missing views of dignity should be included.

• MeSH
• demence * psychologie   MeSH
• důstojnost lidského života * MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• samostatný způsob života * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• uznání * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

WHAT IS KNOWN ON THE SUBJECT: Missed, rationed or unfinished nursing care represents a global problem that jeopardizes the provision of quality and safe care. This phenomenon is frequently observed in adult, paediatric and child healthcare facilities and various care units. WHAT THE PAPER ADDS TO EXISTING KNOWLEDGE: The findings of this review contribute valuable information to inform evidence-based practices, foster organizational improvements and ultimately optimize the overall quality of care in psychiatric healthcare settings. In addition, the review illuminates the far-reaching consequences of care on both patient and nurse outcomes, emphasizing the urgent need for tailored strategies to mitigate these effects. WHAT ARE THE IMPLICATIONS FOR PRACTICE: Based on the synthesis of the literature, a thorough and continuous assessment of patient care needs in the physical, psychological and social domains is needed, primarily utilizing standardized instruments designed for psychiatric settings to ensure a comprehensive understanding of unmet needs. Based on identified unmet needs, nurses should develop individualized care plans and tailor interventions to address them. In addition, nurse managers must adopt and implement regular monitoring mechanisms to track the prevalence of unmet care needs and at the same time establish reporting systems that capture the proportion of unmet needs, allowing timely interventions and adjustments to care delivery. Lastly, nurse managers must not only emphasize the importance of ethical care practices and dignity-focused interventions but also educate healthcare providers, especially nurses, on the potential threats to patient dignity arising from unmet care needs. ABSTRACT: INTRODUCTION: Despite frequent observations of unmet care needs in acute care adult settings, there are a limited number of studies that focus on investigating this phenomenon in the psychiatric setting. AIM: To synthesize the existing empirical research on unmet care needs in psychiatric healthcare settings. METHODS: The search was carried out in August 2023 in four scientific databases, PubMed, ProQuest, Web of Science and OVID Nursing, based on their institutional availability. The search produced 1129 studies. The search and retrieval process reflected the recommendations of the Preferred Reporting Items for systematic reviews and meta-analyses. RESULTS: This review included 14 studies investigating unmet care needs in the psychiatric healthcare setting. Unmet care needs included three domains: physical, psychological and social. The analysis of the factors revealed factors related to the characteristics of the organization, nurse and patient. DISCUSSION: The classification of unmet needs provides a comprehensive understanding of the various challenges facing people in psychiatric healthcare settings. IMPLICATION FOR PRACTICE: Identified factors that influence the occurrence of unmet care needs will help prevent the occurrence of unmet care needs and timely assessment. The resolution of needs helps to achieve patient and nurse outcomes, increase the quality of care provided and patient satisfaction in a psychiatric healthcare setting.

• MeSH
• duševní poruchy terapie   MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelství v psychiatrii * normy   MeSH
• služby péče o duševní zdraví normy   MeSH
• zdravotnické služby - potřeby a požadavky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Digital transformation is widely understood as a process where technology is used to modify an organization's products and services and to create new ones. It is rapidly advancing in all sectors of society. Researchers have shown that it is a multidimensional process determined by human decisions based on ideologies, ideas, beliefs, goals, and the ways in which technology is used. In health care and health, the end result of digital transformation is digital health. In this study, a detailed literature review covering 560 research articles published in major journals was performed, followed by an analysis of ideas, beliefs, and goals guiding digital transformation and their possible consequences for privacy, human rights, dignity, and autonomy in health care and health. Results of literature analyses demonstrated that from the point of view of privacy, dignity, and human rights, the current laws, regulations, and system architectures have major weaknesses. One possible model of digital health is based on the dominant ideas and goals of the business world related to the digital economy and neoliberalism, including privatization of health care services, monetization and commodification of health data, and personal responsibility for health. These ideas represent meaningful risks to human rights, privacy, dignity, and autonomy. In this paper, we present an alternative solution for digital health called human-centric digital health (HCDH). Using system thinking and system modeling methods, we developed a system model for HCDH. It uses 5 views (ideas, health data, principles, regulation, and organizational and technical innovations) to align with human rights and values and support dignity, privacy, and autonomy. To make HCDH future proof, extensions to human rights, the adoption of the principle of restricted informational ownership of health data, and the development of new duties, responsibilities, and laws are needed. Finally, we developed a system-oriented, architecture-centric, ontology-based, and policy-driven approach to represent and manage HCDH ecosystems.

• MeSH
• digitální technologie MeSH
• digitální zdraví * MeSH
• lidé MeSH
• lidská práva MeSH
• péče orientovaná na pacienta * MeSH
• soukromí MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Anesteziologická ošetřovatelská péče na operačním sále je neoddělitelnou součástí moderní medicíny vyžadující vysokou úroveň odbornosti a odpovědnosti. Anesteziologická sestra hraje klíčovou roli při zajišťování bezpečnosti, komfortu a důstojnosti pacienta během celého operačního procesu. Tato specializovaná péče zahrnuje nejen přípravu pacienta na anestezii, ale také monitorování jeho stavu, manipulaci s invazivními vstupy a zajištění adekvátní termoregulace. Práce sester na operačním sále vyžaduje rychlá rozhodnutí, samostatnost a přizpůsobení péče potřebám pacientů všech věkových kategorií.

Anesthesiological nursing care in the operating room is an integral part of modern medicine, requiring a high level of expertise and responsibility. The nurse anesthetist plays a key role in ensuring the safety, comfort and dignity of the patient during the entire surgical process. This specialized care includes not only preparing the patient for anesthesia, but also monitoring his condition, handling invasive inputs and ensuring adequate thermoregulation. The work of nurses in the operating room requires quick decisions, independence and adaptation of care to the needs of patients of all ages.

• MeSH
• dítě MeSH
• komfort pacienta metody   MeSH
• lidé MeSH
• operační sály * MeSH
• ošetřovatelská péče * MeSH
• polohování pacienta MeSH
• zdravotní sestry v anesteziologii * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

PURPOSE: Over the last decade or so, ethical and societal aspects of radiological protection have received increasing attention. This is also reflected in the publications of the International Commission on Radiological Protection (ICRP). The current paper aims at identifying relevant ethical and societal topics which should receive attention in the context of radiological protection for offspring and next generations. MATERIALS AND METHODS: We present a non-comprehensive review of the subject, based on presentation made at an ICRP workshop in Budapest in 2022. We first discuss the ethical values promoted by ICRP, and the application of these values in cases of (potential) pre-conceptual and prenatal radiation exposures. We then consider experience gained after the Fukushima accident indicating particular societal concerns about the health effects of such exposures. RESULTS AND CONCLUSIONS: Beneficence/non-maleficence, prudence, justice and dignity, the "core values" of the system of radiological protection have special roles to play when heritable and/or in utero effects are to be considered. Prudence, in particular, must be taken account of in view of the fact that solid scientific data in humans are largely lacking in this area, and it is necessary to rely on insights from animal experiments as well as theoretical considerations. As regards societal considerations, the perception of risk among (potentially) affected populations needs to be taken seriously. Accountability, transparency, and inclusivity, the "procedural values" promoted by ICRP for the practical implementation of the system of radiological protection play a central role in overcoming skepticism and creating trust. Stakeholder involvement should emphasize cooperation and dialogue, which allows for the joint evaluation of an exposure situation by experts and affected people.

• MeSH
• havárie elektrárny Fukušima MeSH
• lidé MeSH
• radiační expozice škodlivé účinky   MeSH
• radiační ochrana * MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Soubor a metodika: Primárním cílem studie je zjistit hodnoty související s pocitem ztráty důstojnosti pomocí dotazníku PDI-CZ u nemocných s revmatologickým onemocněním. Studijní soubor tvořilo 170 pacientů s revmatologickým onemocněním, kteří byli hospitalizováni ve vybrané fakultní nemocnici v České republice. Výsledky: Většinu respondentů tvořily ženy (n = 128; 75,3 %) ve věku do 64 let (n = 102; 60,0 %). Respondenti měli nejčastěji diagnostikovanou revmatoidní artritidu (n = 81; 47,6 %). Průměrné souhrnné skóre nástroje PDI-CZ bylo 45,00 (SD = 15,496). Statisticky významné korelace byly zjištěny mezi průměrným souhrnným skóre nástroje PDI-CZ a psychologickými funkcemi (r = –0,308), aktivitami denního života (r = –0,458) a hodnocením bolesti (r = 0,307). Diskuze: Revmatologickým pacientům často onemocnění zasahuje do jejich identity. Onemocnění ovlivňuje jejich vnější obraz těla a pacienti mohou pociťovat silné obavy o budoucnost. Pokud chceme objektivně zhodnotit kvalitu života u revmatologického pacienta, musíme zároveň hodnotit i vlivy vnímání jeho osobní důstojnosti. Závěr: PDI v každodenních situacích může lékařům a sestrám nabídnout nové možnosti jak lépe porozumět a prozkoumat problémy a obavy pacientů s chronickým onemocněním.

Patients: The primary aim of the study is to determine the values related to the sense of loss of dignity using the PDI-CZ questionnaire in patients with rheumatological diseases. The study population consisted of 170 patients with rheumatological disease who were hospitalized in a selected teaching hospital in the Czech Republic. Results: Statistically significant correlations were found between the mean PDI-CZ tool summary score and psychological functions (r = –0.308), activities of daily living (r = –0.458), and pain ratings (r = 0.307). Discussion: Rheumatology patients often find their disease interferes with their identity. The disease affects their external body image and patients may feel strong anxiety about the future. Thus, if we want to objectively assess the quality of life of a rheumatology patient, we must also assess the effects of the patient’s perception of personal dignity. Conclusion. The PDI in everyday situations may offer new opportunities for physicians and nurses to better understand and explore the problems and concerns of patients with chronic illness.

• MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• revmatické nemoci * psychologie   MeSH
• revmatoidní artritida psychologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• uznání * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Publikace se zaměřuje na téma porodu v současném Česku a na preference žen. Obsahuje i příběhy žen. Určeno široké veřejnosti.; Příběhy z českých porodnic, které vyplývají z více než dvanáctileté praxe autorky. Kniha poskytuje ucelený přehled o současném stavu českého porodnictví a pomáhá ženám vrátit jejich důstojnost a vládu nad schopností rodit děti.

• MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• matky MeSH
• pacientova volba MeSH
• porod * MeSH
• porodnictví MeSH
• postnatální péče MeSH
• uznání MeSH
• zdraví matek MeSH
• Check Tag
• dějiny 21. století MeSH
• Publikační typ
• osobní vyprávění MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví