Úvod: Při přenosu volných laloků užívaných v plastické a rekonstrukční chirurgii dochází ke střídání ischemie a reperfuze – ischemicko-reperfuzní syndrom (I/R). Cíl: 1. Vytvořit klinicky relevantní experimentální model volného svalového laloku musculus latissimus dorsi (MLD). 2. Vypracovat metodiku, která by pomocí běžných laboratorních postupů detekovala změny vznikající během oxidačního stresu. 3. Zjistit, do jaké míry má ischemie a následná reperfuze vliv na svalovou tkáň volného laloku MLD (z hlediska oxidačního stresu). Metody: U 18 prasat domácích byl oboustranně vypreparován MLD (kontrolní a zkoumaný), jehož výživa byla ponechána pouze na cévní stopce thorakodorzálního svazku. Byl odebrán první kontrolní žilní, arteriální a svalový vzorek. Následně byla cévní stopka zkoumaného MLD dočasně zasvorkována (na 60 minut) – simulace ischemie při odpojení laloku. Po uvolnění svorky – simulace reperfuze po provedení mikroanastomózy – byly v arteriální krvi, žilní krvi a svalu z kontrolního a ischemického laloku v čase těsně před zasvorkováním a dále v 1., 30., 45., 60. minutě reperfuze stanoveny: krevní obraz, laktát, pyruvát, glutathionperoxidáza, glutathion, karbonyl, superoxiddismutáza, TBARS, izoprostany, kreatinkináza, aspartátaminotransferáza, myoglobin, D-dimery, PF4, ICAM-1, VCAM-1. Výsledky: Během experimentu statisticky významně rostla hladina kalia v arteriální krvi (4,08 ± 0,127; 4,35 ± 0,159; 4,67 ± 0,201; 4,79 ± 0,198; 4,86 ± 0,202 mmol/l; p = <0,001) i žilní krvi obou laloků (v-i 4,17 ± 0,108; 4,83 ± 0,229; 6,22 ± 0,513; 5,59 ± 0,189; 5,57 ± 0,221 mmol/l; p = < 0,001), (v-c 4,17 ± 0,108; 4,92 ± 0,214; 5,34 ± 0,251; 5,47 ± 0,276; 5,53 ± 0,244 mmol/l; p = < 0,001). Hladina pyruvátu v arteriální krvi významně klesala (0,363 ± 0,038; 0,231 ± 0,034; 0,188 ± 0,025; 0,216 ± 0,041; 0,176 ± 0,030 mmol/l; p = 0,003), v žilní krvi ischemického laloku významně vzrostla (0,383 ± 0,074; 0,371 ± 0,050; 0,312 ± 0,039; 0,536 ± 0,080; 0,397 ± 0,058 mmol/l; p = 0,002), v krvi kontrolního laloku se neměnila. Hladina laktátu významně klesla na systémové úrovni (8,29 ± 1,200; 5,27 ± 1,074; 5,34 ± 0,978; 5,33 ± 1,006; 5,27 ± 0,875 mmol/l; p = 0,014), na lokální stagnovala. Hodnoty sledovaných parametrů ve svalu a dynamika ostatních sledovaných parametrů v porovnání systémových a lokálních změn se významně nelišily. Závěr: Lokální projevy oxidačního stresu tkáně volného svalového laloku jsou potlačeny v porovnání se systémovými, nejspíše jako projev ochrany navozené předchozí ventilací hyperoxickou směsí.

Introduction: Free muscle flap transfers, frequently used in plastic and reconstructive surgery, are associated with alternating episodes of ischemia and reperfusion, a condition called ischemic-reperfusion injury (I/R). This phenomenon could be a cause of damage in the transferred flap. Major detrimental effects are usually attributed to the oxidative stress. Aim: The aim of this study was therefore 1) to develop a clinically relevant experimental model of free muscle flap for musculus latissimus dorsi (MLD), 2) to elaborate a technique allowing, by means of routine laboratory methods, the detection of changes occurring as a result of oxidative stress, and 3) to evaluate the impact of ischemia and subsequent reperfusion on free flap muscle tissue (in terms of oxidative stress). Methods: In 18 domestic pigs, MLD was prepared on both sides (experimental and control), leaving just the thoracodorsal branch for nutrition. The vascular stalk for the experimental MLD was clamped temporarily (60 min) to mimic ischemia during flap transfer. After the clamp release (corresponds to reperfusion following anastomosis), both arterial, venous blood, and tissue samples were obtained from the ischemic as well as control flaps at time points 1, 30, 45, and 60 min. For baseline characteristics, tissue, arterial, and venous blood were sampled prior to clamping. In all samples, lactate, pyruvate, glutathion peroxidase, glutathion, TBARS, creatinkinase, aspartate aminotransferase, and myoglobin were determined. Results: During the experiment, statistically significant time-dependent changes were observed in potassium levels within arterial blood (4.08±0.127; 4.35±0.159; 4.67±0.201; 4.79±0.198; 4.86±0.202 mmol/l; p<0.001), ischemic flap venous blood (4.17±0.108; 4.83±0.229; 6.22±0.513; 5.59±0.189; 5.57±0.221 mmol/l; p<0.001), and control flap venous blood (4.17±0.108; 4.92±0.214; 5.34±0.251; 5.47±0.276; 5.53±0.244 mmol/l; p<0.001). While arterial blood pyruvate decreased significantly (0.363±0.038; 0.231±0.034; 0.188±0.025; 0.216±0.041; 0.176±0.030 mmol/l; p=0.003), its ischemic flap venous levels raised significantly (0.383±0.074; 0.371±0.050; 0.312±0.039; 0.536±0.080; 0.397±0.058 mmol/l; p=0.002) and control flap venous levels remained unchanged. Systemic lactate was found to decline (8.29±1.200; 5.27±1.074; 5.34±0.978; 5.33±1.006; 5.27±0.875 mmol/l; p=0.014) while venous levels did not differ significantly. The other determined blood and tissue markers did not show significant changes.

• MeSH
• chirurgické laloky krevní zásobení   MeSH
• ischemie MeSH
• mikrochirurgie metody   MeSH
• modely u zvířat * MeSH
• oxidační stres * fyziologie   MeSH
• povrchové zádové svaly chirurgie   krevní zásobení   patofyziologie   MeSH
• prasata fyziologie   chirurgie   krev   MeSH
• reperfuzní poškození * patofyziologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Cílem naší retrospektivní analýzy bylo zhodnotit procento průchodných rekonstrukcí a zachráněných diabetických, ischemických nohou, u kterých byl proveden pedální bypass v průběhu 3 let. Materiál a metody: Zhodnotili jsme celkem 50 kriticky ischemických končetin, u kterých byl proveden pedální bypass k záchraně končetiny. Celkem bylo provedeno 41 pedálních bypassů a střední doba sledování byla 16,7 měsíců, u šesti končetin jsme provedli buď v jedné době, nebo následně po cévní rekonstrukci přenos volného svalového laloku. Výsledky: Ve sledovaném období 16,7 měsíců jsme dosáhU 61% průchodnosti bypassů a 76% záchrany končetiny. Všechny úspěšně revaskularizované končetiny byly zhojeny do 3 měsíců (1-5 měsíců). Do 30 dní pooperačné nezemřel žádný pacient. Závěr: Pedální bypass je bezpečná operace, která má akceptovatelné výsledky ve střednědobém sledování. Využitím této techniky mohou chirurgové významně rozšířit indikační kritéria k záchraně končetin.

Aim: The aim of this retrospective analysis was assessment of both patency and limb salvage rates of diabetic ischemic feet which underwent pedal bypass surgery within the period of 3 years. Material and methods: Authors evaluated 50 critically ischemic diabetic feet where the pedal bypass was indicated for limb salvage. Total 41 pedal bypasses were performed and median follow-up was 16,7 months (1-39). The free muscle transfer were performed either in one session with or subsequently s j after the pedal bypass surgery in six limbs. J 16,7 months follow-up. All successfully revascularised feet healed up within the median period of 3 months postoperatively. No patient died within 30 days postoperatively. Conclussion: We conclude, that pedal bypass is safe procedure with acceptable limb salvage rate in the medium-term follow-up. Surgeons can markedly extend an indication criterions for limb salavage by exploiting of this technique.

• MeSH
• chirurgické laloky MeSH
• diabetická noha MeSH
• dospělí MeSH
• ischemie chirurgie   ultrasonografie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• výkony cévní chirurgie metody   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Objective. The aim of this study was to determine the effects of Shen-Fu injection treatment on skin flap survival in an experimental random pattern skin flap model in rats. Materials and methods. Ninety male Sprague–Dawley (SD) rats were randomly assigned to the SFI-treated groups and normal saline-treated (control) group. SFI (10 or 20 ml/kg) or normal saline (10 ml/kg) were administered intraperitoneally once daily. On postoperative day 2, malondialdehyde (MDA), superoxide dismutase (SOD), tumor necrosis factor α (TNF-α) and IL-6 were evaluated. Besides, flap survival rate, tissue edema, mean vessel densities, number of neutrophil, flap angiography and vascular endothelial growth factor (VEGF) expression were examined on day 7. Results. Compared with the control group, the mean survival area in SFI groups were significantly larger showing a possible dose-dependent effect of SFI. SOD activity was increased significantly, as well as the VEGF expression. MDA level, in the test group, however, was decreased. The hematoxylin and eosin (H&E) stained slices revealed that SFI had the angiogenesis promotion effect, meantime inflammation was clearly inhibited in the SFI groups. Conclusion. This study showed that intraperitoneally administered SFI significantly improved random skin flap survival in rats.

• Klíčová slova
• Shen-Fu,
• MeSH
• chirurgické laloky * krevní zásobení   patologie   MeSH
• injekce intraperitoneální MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• léky rostlinné čínské * terapeutické užití   MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• nekróza MeSH
• oxidační stres účinky léků   MeSH
• potkani Sprague-Dawley MeSH
• přežívání štěpu účinky léků   MeSH
• reperfuzní poškození * prevence a kontrola   MeSH
• rostlinné extrakty terapeutické užití   MeSH
• vaskulární endoteliální růstové faktory metabolismus   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod. Jednostranné rekonstrukce prsů pomocí volného TRAM nebo DIEP laloku slouží k obnovení tvaru prsu odstraněného při mastektomii a mají přijatelnou morbiditu donorského místa. Pro rekonstrukci malého prsu při objemnějším břichu často stačí pouze polovina břišního laloku. U těchto pacientek je větší část kontralaterální strany laloku břišního laloku obvykle odstraněna a nevyužita. Je možné ji zachovat ve formě náhradního hemiabdominálního laloku, zvláště u pacientek s vysokým rizikem incidence karcinomu prsu kontralaterální strany nebo ztráty laloku při první rekonstrukci. Materiál a metodika. Autoři popisují dva případy pacientek s unilaterální rekonstrukcí formou volného DIEP laloku a vysokým rizikem možnosti vzniku karcinomu prsu kontralaterálně, které nevolily možnost profylaktické mastektomie, ale souhlasily se zachováním deepitelizovaného záložního hemiabdominálního laloku in situ pro případ nutnosti jeho použití. Výsledky. Záložní hemiabdominální lalok byl použit v případě první pacientky pro okamžitou rekonstrukci ve formě SIEA volného laloku po ischemizaci primárního laloku použitého pro rekonstrukci prsu. Příčinou ischemie laloku byly mikrovaskulární komplikace. U druhé pacientky byl záložní lalok ponechán deepitelizovaný, zanořený pod suturu kožního krytu na břiše, pro případ potřeby rekonstrukce druhostranného prsu. Závěr.Podle našeho názoru by u pacientek, které podstoupí jednostrannou rekonstrukci prsu a je u nich zároveň vysoké riziko vzniku karcinomu prsu kontralaterálně a které nevolí profylaktickou mastektomii kontralaterální strany, měl být zachován zanořený hemiabdominální lalok. Tkáň laloku může být v případě potřeby použita buď pro re-rekonstrukci při selhání primárního laloku, nebo pro rekonstrukci kontralaterální strany.

Unilateral breast reconstruction with a free abdominal TRAM or DIEP flap restores the shape of the amputated breast with acceptable donor site morbidity. In patients with small breasts and ample lower abdominal tissue this can be achieved by using only a hemi-abdominal flap. In these cases, the contra-lateral flap is usually discarded, but it could potentially be left in situ as a “spare” hemi-abdominal flap, especially in patients at high risk for contra-lateral breast cancer or flap failure. We report our early experience with this preservation technique. Material and Methods: The authors report two cases of unilateral breast reconstruction with hemi-abdominal DIEP free flaps in women at high risk for contra-lateral breast cancer and/or flap failure, who opted not to have prophylactic contra-lateral mastectomies. They consented to having the unused “spare” hemi-abdominal deepithelialized flap left in situ in case the need for a secondary flap arose. Results: The “spare” hemi-abdominal flap was used for immediate reconstruction as an SIEA free flap when the first patient’s original flap necrosed secondary to microcirculation problems. The second patient’s spare flap was left in situ by burying it after de-epithelialization. Conclusions: We believe that patients undergoing unilateral breast reconstruction who are at high risk for contra-lateral breast cancer and/or free flap failure, and who choose not to undergo an immediate contra-lateral prophylactic mastectomy, should have the “spare” hemi-abdominal flap buried. This tissue could be used as a potential bailout flap in cases of original flap failure or for contra-lateral breast reconstruction at a later date.

• MeSH
• břišní svaly transplantace   MeSH
• chirurgické laloky MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mastektomie MeSH
• nádory prsu chirurgie   MeSH
• prsy chirurgie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Klíčová slova
• AGAPURIN, DIVASCOL,
• MeSH
• chirurgické laloky MeSH
• ischemie komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• nekróza komplikace   MeSH
• pentoxifylin terapeutické užití   MeSH
• pooperační komplikace farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• tolazolin terapeutické užití   MeSH
• transplantace kůže škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Rekonstrukce defektů horních a dolních končetin může být náročná. Zejména v distálních partiích jsou potřeba relativně tenké laloky, aby nenarušovaly funkci nebo estetický vzhled končetiny. Superficiální perforátorový lalok cirkumflexní ilické tepny (superficial circumflex iliac artery perforator – SCIP) představuje užitečný, ale stále ne zcela běžně používaný nástroj pro tento druh rekonstrukce. V článku uvádíme několik případů použití SCIP laloku pro krytí defektů končetin. Kazuistiky: Prezentujeme pět případů (tři muži a dvě ženy) překrytí defektů horních nebo dolních končetin SCIP lalokem provedeným v období od ledna do června 2021 na naší klinice. Průměrný věk pacientů byl 43 let (28–67 let). Průměrná hodnota BMI byla 28,6. Dva defekty byly lokalizovány na rukou a tři na dolních končetinách. Ve třech případech bylo příčinou defektu trauma a ve dvou zbývajících resekce tumoru. Střední tloušťka laloku byla 9,4 mm. Nezaznamenali jsme žádnou úplnou ztrátu laloku a nebyla nutná žádná revizní operace pro ischemii nebo kongesci. U jednoho z pacientů se vyvinula nekróza okraje laloku, která byla řešena nekrektomií a přímým kožním uzávěrem. Závěr: Naše kazuistika demonstruje možné použití SCIP laloku při rekonstrukci horních a dolních končetin. Vzhledem k jeho tenkosti, nízké morbiditě v místě dárcovského místa a snadnému odběru doporučujeme SCIP lalok jako jednu z primárních rekonstrukčních možností pro různé defekty končetin.

Background: Reconstruction of upper and lower extremity defects can be challenging. Especially in distal parts, relatively thin flaps are needed not to interfere with the function or aesthetic appearance of the extremity. The superficial circumflex iliac artery perforator (SCIP) flap represents a powerful but still not so commonly used tool for this kind of reconstruction. In this article, we present several cases of the use of the SCIP flap for extremity defect coverage. Case series: We present five cases (three men and two women) of upper or lower extremities defect coverage with a SCIP flap performed between January and June 2021 at our department. The mean age of the patients was 43 years (28–67 years). The body mass index was 28.6 on average. Two defects were located on hands and three defects on lower extremities. In three cases, the cause of the defect was trauma, and in the remaining two, it was a tumor resection. The mean thickness of the flap was 9.4 mm. We experienced no total flap loss and no revision surgery for ischemia or congestion was needed. One of the patients developed marginal flap necrosis, which was corrected by necrectomy and direct skin closure. Conclusion: Our case series demonstrates the possible use of the SCIP flap in the reconstruction of upper and lower extremities. With its thinness, low donor-site morbidity, and ease of harvest, we recommend the SCIP flap to be considered as one of the primary reconstructive options for various extremities defects.

• MeSH
• arteria iliaca chirurgie   MeSH
• dolní končetina chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• horní končetina chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• perforátorový lalok krevní zásobení   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zákroky plastické chirurgie * metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Východiska: Za poslední roky postupně narůstá počet publikovaných prací zaměřených na lokoregionální laloky využívané v rekonstrukci orofaryngeální oblasti. Jejich principem je elevace segmentu tkáně v daném rozsahu na definované nutriční cévě. Za výhody cévně definovaných stopkovaných laloků lze považovat nižší náročnost na technické vybavení pracoviště bez nutnosti provedení mikrochirurgické anastomózy. Proto jsou většinou indikovány u starších a rizikových pacientů. Autoři v této práci sdělují zkušenosti a výsledky dvou regionálních rekonstrukčních technik použitých k rekonstrukci defektů v orofaciální oblasti. Materiál a metody: V celkovém souboru 12 nemocných je popsána rekonstrukční technika submentálního a supraklavikulárního laloku. Submentální lalok jsme k rekonstrukci použili u 7 pacientů. U 5 pacientů jsme využili supraklavikulární lalok. Celkem 9 pacientů bylo primárně léčeno pro spinocelulární karcinom orofaciální oblasti a 3 pacienti pro low-grade adenokarcinom vycházející z malých slinných žláz patra. Výsledky: Submentální lalok se přihojil u 5 pacientů v plném rozsahu, u 1 nemocného došlo k parciální nekróze laloku, s kompletním odhojením laloku jsme se setkali v jednom případě. Supraklavikulární lalok se vhojil kompletně ve 4 případech. Jedenkrát došlo k nekróze zevní porce laloku při rekonstrukci tváře a v jednom případě došlo k nekróze terminální části při rekonstrukci jazyka, defekt se dohojil postupnou granulací. Morbidita donorských míst u obou typů laloků byla přijatelná, ani v jednom případě jsme nepozorovali omezenou hybnost hlavy či pohybu ramenního kloubu. Závěr: Submentální a supraklavikulární laloky představují tenké, plikabilní a snadno preparovatelné laloky s dobrými kosmetickými a funkčními výsledky. Jejich výhodou je možnost jednodobé rekonstrukce s minimální morbiditou donorského místa.

Background: There has been a consistent increase in the number of publications on pedicled flaps for the reconstruction of post ablation defects in the oropharyngeal area. In principle, tissue is lifted from a donor site and moved to a recipient site without disruption of blood supply. The donor site is an exact anatomically defined region of tissue that is capable of sustaining its own blood supply. The benefits of pedicled flaps include lower technical demands that obviate the need for microsurgical anastomosis and shorter operating times. For this reason, they are mostly indicated in elderly and at risk patients. The aim of this paper is to describe our experience with the regional (pedicled) (submental, supraclavicular) flaps with a focus on reliability, function, cosmesis, donor site morbidity, and oncological safety. Material and Methods: Reconstructive techniques using distal flaps are described in 12 patients. A submental flap for reconstruction was used in 7 patients. In 5 patients, we used the supraclavicular flap. A total of 9 patients were treated primarily for squamous cell carcinoma of the orofacial region, and 3 for low-grade adenocarcinoma of the small salivary gland. Results: In 5 patients, there was successful engraftment of the submental flap. Ischemia and necrosis of the edges of the flap occurred in 1 case. In one patient, the 3rd day after surgery, the flap was almost totally necrotised. The supraclavicular flap in 4 patiets healed completely, 1 time during the postoperative period it was infected with partial loss of the outer part of the flap from the pre auricular region. In one case there was necrosis of the terminal part of the flap in the reconstructed part of the tongue, the defect was healed by granulation tissue. In all patients, after reconstruction using supraclavicular and submental flaps, the donor site closed primarily with minimal morbidity. Conclusion: Regional (pedicled) flaps are thin, and pliable with good cosmetic and functional results. Reconstruction using these flaps can be accomplished in one-stage with minimum morbidity of the donor site.

• Klíčová slova
• stopkový lalok,
• MeSH
• chirurgické laloky * využití   MeSH
• lidé MeSH
• nádory hlavy a krku * diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• obličejové svaly chirurgie   patologie   MeSH
• spinocelulární karcinom diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Vytvoření experimentálního modelu I/R svalového volného laloku prasete domácího ozřejměním souboru změn ovlivňující tkáň funkčně i morfologicky komplexem patofyziologických procesů, které nepříznivě ovlivňují vitalitu přenášené tkáně. Tento model bude tedy poté možno dále užívat k dalšímu studiu I/R a zkoumat možnosti jeho ovlivnění. Experiment bude proveden oboustranným zvednutím m. latissimus dorsi (MLD) prasete domácího, takže jeho výživa bude zachována pouze na cévní stopce thorakodorzálního svazku.Levý MLD bude kontrolní svalová tkáň, cévní stopka pravého MLD bude dočasně zasvorkována (na 60 min.) - model I/R. Odběr vzorků krve bude prováděn z artérie a žíly cévní stopky laloku a bude zjišťována jejich ?AV diference?. Tímto postupem obsáhneme změny I/R pouze daného svalového laloku. Budou též odebírány bioptické vzorky ze svalové tkáně MLD k tvorbě svalových homogenátů v nichž bude stanovována aktivita enzymů oxidativního stresu.; The subject of the project is to create the experimental model of I/R of a muscular free flap of domestic swine by elucidating a set of changes which influence the tissue functionally and morphologically by the complex of pathophysiologic processes, which affect the vitality of the transferred tissue adversely. This model would be possible to use for further studying of I/R and examining possibilities of its influencing. The experiment will be carried out by bilateral lift of MLD flap. Thus its nutrition will be retained only on vascular pedicle of thoracodorsal bundle. The left MLD will be a check muscular tissue, the right MLD will be temporarily clipped. Blood sampling will be carried out from the artery and the vein of the vascular pedicle and their ?AV difference? will be detected (the changes ongoing during I/R only in a certain muscular flap). Furthermore, bioptic samples will be used for creating muscular homogenates, in which the enzyme activity of oxidative stress will be determined.

• MeSH
• chirurgické laloky MeSH
• experimenty na zvířatech MeSH
• ischemie MeSH
• mikrochirurgie MeSH
• modely u zvířat MeSH
• plastická chirurgie MeSH
• prasata MeSH
• reperfuzní poškození MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• chirurgie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Úvod: Vaskularizovaný transfer lymfatických uzlin (vascularized lymph node transfer – VLNT) představuje již relativně zavedenou mikrochirurgickou techniku v léčbě lymfedému. Její užití je vhodné zejména u pokročilých stádií lymfedému, kdy již není lymfovenózní anastomóza (LVA) indikována pro pokročilou sklerotizaci lymfatických cév. Pokud je transfer uzlin prováděn izolovaně bez kožního ostrovu, jsou možnosti pooperačního monitoringu omezené. Cílem studie bylo vyhodnocení užití vysokofrekvenčního ultrazvuku s barevným dopplerem k monitoringu stopkovaných lymfatických laloků. Metody: Celkem 15 laloků bylo elevováno na stopce a. et v. thoracica lateralis u potkanů kmene Wistar. Axilární svazek byl šetřen pro zachování mobility a komfortu zvířat. Vzorek byl rovnoměrně rozdělen do 3 následujících skupin: skupina A, arteriální ischemie; skupina B, žilní okluze; skupina C, zdravá skupina. Výsledky: Ultrazvukové snímky a trojrozměrné rekonstrukce z dopplerovského ultrazvuku poskytly potřebné informace o morfologii laloků a o případných patologických změnách. Překvapivě jsme nalezli žilní průtok u skupiny A. Toto zjištění podporuje teorii pumpy a koncept venózního VLNT. Závěr: Použití trojrozměrného barevného ultrazvukového doppleru je efektivní metodou pro monitoring lymfatických laloků bez kožního ostrovu. Trojrozměrná rekonstrukce usnadňuje vizualizaci morfologie laloku a případnou detekci patologie. Tuto metodu není těžké si osvojit. Námi použité vybavení bylo uživatelsky přívětivé i v nezkušených rukách rezidenta a nálezy je možné kdykoli analyzovat zpětně, je-li to třeba. Použití trojrozměrné rekonstrukce stírá problémy spojené se subjektivním hodnocením v monitoringu VLNT.

Background: Vascularized lymph node transfer (VLNT) is a relatively well-established microsurgical treatment for lymphedema that is especially beneficial for advanced cases in which lymphovenous anastomosis is not indicated due to lymphatic vessel sclerosis. When VLNT is performed without a skin paddle, such as a buried flap, the possibilities for postoperative monitoring are limited. The aim of our study was to evaluate the use of ultra-high-frequency color Doppler ultrasound with 3D reconstruction in a pedicled axillary lymph node flap. Methods: Flaps were elevated in 15 Wistar rats based on the lateral thoracic vessels. We preserved the axillary vessels to maintain the rats’ mobility and comfort. The rats were divided into three groups as follows: Group A, arterial ischemia; group B, venous occlusion; and group C, healthy. Results: Ultrasound and color Doppler scan images revealed clear information on flap morphology changes and pathology if it was present. Surprisingly, we detected venous flow in group A rats, supporting the pump theory and venous lymph node flap concept. Conclusion: We conclude that 3D color Doppler ultrasound is an effective method for monitoring buried lymph node flaps. 3D reconstruction makes it easier to visualize the flap anatomy and detect pathology if it is present. Moreover, the learning curve for the technique is short. Our setup is user-friendly even in the inexperienced hands of a surgical resident, and images can be reevaluated at any time if necessary. The use of 3D reconstruction removes the complications associated with observer-dependent monitoring of VLNT.

• MeSH
• chirurgické laloky transplantace   MeSH
• lymfatické cévy chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• lymfatické uzliny * diagnostické zobrazování   transplantace   MeSH
• lymfedém terapie   MeSH
• mikrochirurgie metody   MeSH
• modely u zvířat MeSH
• potkani Wistar MeSH
• ultrasonografie dopplerovská barevná * metody   MeSH
• výzkum MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Klíčovým prvkem mikrovaskulární rekonstrukce je zachování průchodnosti cév laloku. I přes velké zvýšení úspěšnosti tkáňové rekonstrukce za posledních 30 let jsou ischemické komplikace stále nežádoucí událostí. Autoři hodnotili současnou i starší literaturu a porovnávali vývoj perioperačních farmakologických intervencí v antitrombotické prevenci.

The key point for microvascular reconstruction is to preserve patency of flap vessels. Despite great improvement in reconstruction success rates in the last 30 years, ischemic complications are still an undesirable event. The authors assessed recent as well as older literature and compared progression in perioperative pharmacology interventions in antithrombotic prevention.

• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• chirurgické laloky * krevní zásobení   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití   MeSH
• ischemie farmakoterapie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• trombóza * farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• vasopresiny terapeutické užití   MeSH
• volné tkáňové laloky krevní zásobení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH