Kontext: Většina pacientů s optimální farmakologickou léčbou plicní arteriální hypertenze vykazuje klinické příznaky a trpí sníženou tolerancí zátěže i špatnou kvalitou života. V roce 2019 byl publikován dokument pracovní skupiny Evropské respirační společnosti (European Respiratory Society) pro cvičení a rehabilitaci pacientů s těžkou chronickou plicní hypertenzí, v němž se uvádí, že individuálně navržené a monitorované cvičební programy jsou pro z klinického hlediska stabilizované pacienty s farmakoterapií plicní hypertenze nejspíše bezpečné. V současné době je práce na rehabilitačních intervencích specifických pro jedince s plicní arteriální hypertenzí teprve ve stadiu výzkumu. Předkládáme předběžné výsledky rozsáhlejší studie s cílem ukázat účinnost individuálně navrženého 12týdenního domácího cvičebního programu v tom, že zlepšuje toleranci zátěže i kvalitu spánku a omezuje emoční vypětí pacientů s plicní arteriální hypertenzí. Metody: Popisované výsledky byly získány v prospektivní randomizované kontrolované intervenční studii. Do analýzy byly zařazeny údaje 16 pacientů s plicní arteriální hypertenzí. Celá skupina absolvovala komplexní tréninkový program sestávající z 12týdenního individuálně navrženého cvičení, edukace, informací o zásadách sebeovládání a telerehabilitace. Součástí programu byly i posilování svalstva, dechové aerobní cvičení i relaxační techniky. Výsledky: V trénované skupině bylo zaznamenáno statisticky významné průměrné prodloužení vzdálenosti překonané v 6minutovém testu chůze (6MWT) (Δ = 51,7 ± 45,1 m). U šesti účastníků studie (66,7 %) z trénované skupiny a dvou pacientů (28,6 %) z kontrolní skupiny byl pozorován minimální klinicky významný rozdíl ve vzdálenosti překonané v 6MWT (25-33 m). V trénované skupině se výsledky IPsubmax testu změnily statisticky významně (Δ = 9,8 ± 4,7 cm H20). V sebeposuzovacím dotazníku kvality spánku se hodnoty PSQI zlepšily ze špatné na dobrou u čtyř (44,5 %) pacientů z trénované skupiny. Skóre podškál nemocniční deprese a úzkosti (HADS) potvrdila klinicky významný úbytek symptomů úzkosti v obou skupinách. U symptomů deprese nebyly klinicky významné změny nalezeny. Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky. Závěr: U pacientů se stabilizovanou plicní arteriální hypertenzí námi hodnocený 12týdenní individuálně navržený domácí cvičební program účinně zlepšuje jejich funkční kapacitu (toleranci zátěže) i kvalitu spánku. Další zdokonalení metodologie cvičebních programů v oblasti plicní arteriální hypertenze si vyžádá další studie. Tento text přináší předběžné výsledky dosud probíhající studie.

Background: Most patients with optimal PAH-targeted medical therapy suffer from clinical symptoms, reduced exercise tolerance and have a poor quality of life. The 2019 European Respiratory Society task force statement on physical exercise and rehabilitation in patients with severe, chronic PH suggests that individually adjusted and monitored exercise programs are likely to be safe for PH patients, who are clinically stable on medical therapy. Currently, the development of PAH-specific rehabilitation interventions is still in the research stage. We present the preliminary results of a more extensive study with the aim to show the effectiveness of a 12-week individualized, home-based exercise program in promoting physical capacity, quality of sleep and reducing signs of emotional distress in patients with PAH.

• MeSH
• cvičení * MeSH
• lidé MeSH
• plicní arteriální hypertenze * rehabilitace   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• spánek MeSH
• tolerance zátěže MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: Cardiac rehabilitation is an evidence-based intervention that aims to improve health outcomes in cardiovascular disease patients, but it is largely underutilized. One strategy for improving utilization is home-based cardiac rehabilitation (HBCR). Previous research has shown that HBCR programs are feasible and effective. However, there is a lack of evidence on safety issues in different cardiac populations. This systematic review aimed to provide an evidence-based overview of the safety of HBCR. OBJECTIVES: To examine the incidence and severity of adverse events of HBCR. METHODS: The following databases were searched: CINAHL, The Cochrane Library, Embase, MEDLINE, PubMed, Web of Science, Global Health, and Chinese BioMedical Literature Database for randomized controlled trials. The included trials were written in English and analyzed the incidence of adverse events (AEs) as a primary or secondary intervention outcome. RESULTS: Five studies showed AEs incidence, of which only one study reported severe AE associated with HBCR exercise. The incidence rate of severe AEs from the sample (n = 808) was estimated as 1 per 23,823 patient-hour of HBCR exercise. More than half patients included were stratified into a high-risk group. In the studies were found no deaths or hospitalizations related to HBCR exercise. CONCLUSION: The risk of AEs during HBCR seems very low. Our results concerning the safety of HBCR should induce cardiac patients to be more active in their environment and practice physical exercise regularly.

• MeSH
• cvičení MeSH
• kardiovaskulární nemoci * MeSH
• kardiovaskulární rehabilitace * metody   MeSH
• lidé MeSH
• terapie cvičením metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH
• systematický přehled MeSH

Úvod: Je prokázáno, že rehabilitační cvičení je přínosnou formou nefarmakologické léčby pacientů se stabilní plicní arteriální hypertenzí (PAH). Většina studií hodnotila i výsledky programů nabízených v nemocnicích a prováděných pod odborným dohledem. Je třeba zajistit lepší přístup pacientů k této významné formě intervence; současně je nutno zaměřit výzkum i na dlouhodobé účinky programů cvičení prováděného samotnými pacienty v domácím prostředí. Cílem naší studie bylo zhodnotit adherenci, bezpečnost i účinek 12týdenního individualizovaného programu cvičení v domácím prostředí pro pacienty s idiopatickou PAH. Metody: Náš projekt byla prospektivní pilotní nekontrolovaná intervenční studie. Pro účast v ní bylo z lotyšského registru PAH vybráno šest pacientů s idiopatickou PAH, potvrzenou pravostrannou srdeční katetrizací. Následně byl vypracován 12týdenní cvičební program přizpůsobený každému pacientovi podle jeho funkčního stavu a domácího prostředí. Program byl zaměřen na posilování, dechová, aerobní cvičení i techniky relaxace nervového systému i svalstva, monitorování sebekontroly, každotýdenní kontrolu pacienta telefonem a osobní návštěvy v ordinaci, kde fyzioterapeut mohl upravovat režim i sledovat jeho dodržování pacientem; současně se dbalo o maximální bezpečnost pacientů. Primárními sledovanými parametry z hlediska účinku programu byly zátěžová kapacita, způsob dýchání a kvalita života, z hlediska adherence to byly dny s cvičením a z hlediska bezpečnosti jakákoli příhoda jako "varovaní" během cvičení, neúplné zotavení a zhoršení symptomů plicní hypertenze. Výsledky: Výsledky prokázaly poměrně vysokou míru adherence k předepsanému cvičebnímu režimu (průměr 92,5 %). V průběhu programu nebyly zaznamenány žádné nežádoucí příhody. Výsledky prokázaly význam zajištění optimálních dovedností jak z hlediska objektivních sledovaných parametrů, tak subjektivních symptomů. Výsledky šestiminutového testu chůze (6-minute walking test, 6MWT) prokázaly, že vypracovaný program významně zlepšuje zátěžovou kapacitu (průměrné zlepšení 39 ± 17,5 m). U čtyř účastníků (66,7 %) byl pozorován minimální klinicky významný rozdíl (minumum clinically important difference, MCID) ve vzdálenosti překonané pacienty s PAH při 6MWT (25-33 m). Statisticky významné zlepšení ve výchylkách pohybu hrudníku potvrzují změny ve způsobu dýchání naznačující větší zapojení bránice při dýchání po absolvování programu. Výsledky neprokázaly významné zlepšení v žádné z domén z dotazníku SF-36. Nicméně polovina účastníků studie dosáhla po absolvování programu hodnoty MCID (11 %) podle příslušných stupnic fyzického zdraví. Závěr: Předběžné výsledky této studie prokázaly, že vypracovaný individualizovaný program pro cvičení v domácích podmínkách je bezpečný, snadno jej lze provozovat a umožňuje postupně zvyšovat intenzitu zátěže; současně zlepšuje fyzický funkční stav klinicky stabilizovaných pacientů s idiopatickou PAH. Hypotéza této studie podporuje představu o nutnosti provádět další výzkum formou randomizovaných kontrolovaných studií s ověřováním dosud získaných výsledků. © 2019, ČKS.

Background: Exercise-based rehabilitation has been proved as a beneficial additional non-pharmacological treatment in patients with stable pulmonary arterial hypertension (PAH). Majority of studies include hospital-based supervised programs. To improve patient accessibility to this important intervention and long-term effect the research on home-based programs is warranted. The purpose of our study was to evaluate the adherence, safety, training effects of 12-week individualized home-based exercise program in patients with idiopathic PAH. Methods: This was a prospective pilot uncontrolled interventional study. Six patients with iPAH confirmed by right-heart catheterization from the Latvian PAH registry were selected. A 12-week exercise program adapt- able for each patient's functional state and home environment was created. The program included muscle strength training, respiratory, aerobic exercise and neuro-muscular relaxation techniques, self-control monitoring, weekly phone control and on-site re-assessment by physiotherapist were parts of the program to ensure both individualized adjustments and proper execution, and to maximize clinical safety. The primary outcome measures for training effects were exercise capacity, breathing pattern and quality of life, for adherence days of performance, for safety any event of "alarm sign" indicators during exercising, incomplete recovery, worsening of PH symptoms., Results: The results showed a rather high degree of adherence to the prescribed exercise regimen (in average 92.5%). No adverse events were observed during the course of the program. The results proved the importance of ensuring optimal self-control skills both for objective measures and subjective symptoms. The 6-minute walking test (6MWT) results show that the developed program significantly improves exercise capacity (mean improvement 39 ± 17.5 m). In four participants (66.7%) the minimum clinically important difference (MCID) for 6MWT distance in PAH patients was observed (25-33 m). Significant improvement in chest excursions confirm changes in breathing pattern suggesting better engagement of diaphragm dur- ing breathing after the program. Results did not show significant improvements in either SF-36 survey domain. However, half of the participants reached MCID (11%) after the program at the physical health subscales., Conclusion: The results of this preliminary study prove that the created individualized home-based exercise program is safe, easily followed and allows progression in exercise intensity and improves physical functional state in clinically stable iPAH patients. This study hypothesis supports the need for RCT to continue research and approve the results.

BACKGROUND: Participation in cardio-oncological rehabilitation is low, and the effects incline to decrease after the initial rehabilitation term. Home-based exercise has the potential to enhance involvement in cardio-oncology rehabilitation and was demonstrated to be feasible, safe, and helpful in increasing short-term cardiorespiratory fitness. The lasting effects on cardiorespiratory fitness and physical activity are uncertain. Hence, a novel approach via telehealth management based on objectively measured exercise at home was proposed. OBJECTIVES: To improve self-monitoring, such as self-confidence, behavioral change, and goal setting for individual exercise, and afterward, increase long-term effects concerning cardiorespiratory fitness. DESIGN: This randomized controlled trial compares a 12-week guided home exercise telehealth intervention with a center-based exercise intervention of the same duration and intensity of exercise in lymphoma cancer survivors entering cardio-oncology rehabilitation after treatment. Participants will be instructed to exercise gradually at 60-85% of their maximum heart rate for 30-50 min 3 times a week. Participants will receive individual remote guidance (feedback about frequency, duration, and exercise intensity) by preferred contact (phone call, text message) once a week based on shared exercise data through the web platform. The primary outcome is a change in cardiorespiratory fitness expressed as maximal oxygen uptake assessed through cardiopulmonary exercise test at baseline, 12 weeks, and 1 year. Secondary objectives are quality of life, muscle strength, body composition, incidence of adverse events, and exercise adherence. This study will determine whether a telehealth model is effective and safe compared to a center-based model in cancer survivors and whether exercise prescriptions are followed by participants. Additionally, an overview of the long-term effectiveness of telehealth cardio-oncology rehabilitation will be provided. This approach aligns with the trend of moving non-complex healthcare services into the patients' home environment. TRIAL REGISTRATION: ClinicalTrials.Gov Identifier: NCT05779605.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Background: Home-based video exercise programmes might be a suitable alternative to traditional physi¬cal activity in older adults to preserve muscle health. The aim of this systematic review and meta-analysis was to examine the effects of home-based video exercise programmes on physical fitness in older adults. Methods: A systematic review and robust variance estimation meta-analysis with meta-regression were carried out according to the recommendations and criteria outlined in the Preferred Reporting Items for Systematic Reviews and Meta-Analyses (PRISMA) statement. Results: Thirteen studies involving 1,056 participants were included. Meta-analysis showed statistically significant positive changes in balance (p = 0.023), upper extremity strength (p = 0.049, and strength overall (p = 0.042), there was also statistically significant positive effect based on all the 28 outcomes in eight studies, including 696 participants (p = 0.008). Conclusion: The present systematic review and meta-analysis indicate that home-based video exercise programmes positively affect essential components of physical fitness, such as balance and strength, to prevent falls in older adults. Promoting home-based video exercise in clinical practice and ideally sup¬porting it through supervision is vital to effectively combat the age-related physical decline, especially for those in home isolation.

Cíl: Cílem pilotní studie bylo ověřit využitelnost nově vyvíjeného systému na principu využití tenzometrické plošiny a vizuální zpětné vazby k samostatnému domácím tréninku rovnováhy. Soubor a metodika: Pilotní studie se zúčastnilo 14 probandů (13 žen a jeden muž) ve věku 67 ? 7 let. Trénink rovnováhy probíhal v domácím prostředí po dobu 26 dní s využitím interaktivního systému na principu vizuální zpětné vazby. Všichni probandi uvedli subjektivní pocit poruchy rovnováhy, ale nebylo u nich diagnostikováno riziko pádu. K testování byl použit neparametrický Friedmanův test pro závislé výběry. Výsledky: Z Friedmanova testu vyplynulo, že se čas potřebný k vykonání vždy stejného referenčního zadání v průběhu opakovaného tréninku rovnováhy statisticky významně snížil, a to na hladině významnosti 0,001 (chí-kvadrát = 113,56, s.v. = 21, n = 14; p = 0,001). U všech probandů došlo ke zlepšení schopnosti reagovat změnami polohy těžiště na zadání ve virtuálním prostředí. Závěr: Byla ověřena využitelnost vyvíjeného systému pro samostatný trénink rovnováhy v domácím prostředí. Pro prokázání efektu tréninku na snížení rizika pádů a zlepšení schopnosti pacientů vykonávat aktivity běžného denního života je nutné zpracovat randomizovanou kontrolovanou studii na větším počtu probandů s objektivní poruchou rovnováhy.

Aim: The aim of the pilot study was to verify usability of a newly developed system that utilizes a force platform and visual feedback for home-based balance training. Material and methods: The pilot study was performed in 14 respondents (13 women and one man) with the mean age of 67 ? 7 years. The balance training took place in domestic environment for a period of 26 days with the use of interactive system employing the principle of visual feedback. All volunteers reported subjective perception of balance issues but no significant objective risk of fall was diagnosed. Non-parametric Friedman’s test was used to evaluate the effect of the therapy. Results: The results showed that the time required to finish the same reference training scene significantly decreased at the level of significance of 0.001 (chi-square = 113.56, s.v. = 21, n = 14; p = 0.001). All subjects improved their ability to react to scene changes in virtual environment by shifting their centre of gravity. Conclusion: We verified usability of this custom-developed system for home-based balance training. Further randomized study incorporating larger data set is needed to validate the effect of the therapy.

• Klíčová slova
• tenzometrická plošina, porucha rovnováhy,
• MeSH
• biomechanika MeSH
• design vybavení MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neparametrická statistika MeSH
• pilotní projekty MeSH
• počítačová simulace * využití   MeSH
• posturální rovnováha * fyziologie   MeSH
• rehabilitace * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• senioři MeSH
• senzorická zpětná vazba MeSH
• terapie cvičením metody   přístrojové vybavení   MeSH
• úrazy pádem prevence a kontrola   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

Cílem naší práce bylo posoudit energetický výdej pacientů s ischemickou chorobou srdeční v rámci programu pohybové rehabilitace v domácím prostředí. S využitím akcelerometru ActiGraph jsme změřili energetický výdej habituální pohybové aktivity před zahájením rehabilitace u 54 mužů a 7 žen, kteří souhlasili s účastí ve studii. Následně bylo provedeno identické měření v průběhu rehabilitace u 31 mužů a 3 žen, kteří setrvali ve studii po dobu 3 měsíců. Energetický výdej byl vypočítán s využitím kombinace rovnice Freedsonové a work-energy teoremu. Habituální pohybová aktivita souboru byla vysoká – 526,1±175,0 kcal (2209,6±735,0 kJ) a dostačující k prevenci ICHS. V průběhu rehabilitace nedošlo již ke statisticky signifikantnímu nárůstu pohybové aktivity. To může vést k závěru, že s účastí v programu domácí rehabilitace souhlasí a vyšší compliance vykazují pacienti s již habituálně vysokou pohybovou aktivitou, u kterých je následný prospěch z pohybové rehabilitace menší. Limitací studie je relativně nízká compliance k obsluze akcelerometru.

The aim of the study was to assess energy expenditure in IHD patients during a home-based cardiac rehabilitation program. Using the ActiGraph accelerometer, habitual physical activity was measured prior to the rehabilitation program in 54 men and 7 women who gave consent to participate. Consequently, the measurement was repeated in 31 men and 3 women who remained in the program for 3 months. Estimated energy expenditure was calculated using a combination of the Freedson equation and work-energy theorem. The habitual physical activity of our sample was high – 526.1±175.0 kcal (2209.6±735.0 kJ) – and sufficient to prevent IHD. Thus, we can conclude that higher participation in and compliance with home-based cardiac rehabilitation was found in habitually active patients who get less benefit from it. The limitation of our study is relatively low compliance to accelerometer attendance and controversial application of the Freedson equation to the general population and various physical activities.

• Klíčová slova
• léčba pohybem, ambulantní monitorace,
• MeSH
• adherence pacienta MeSH
• ambulantní monitorování metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• chůze MeSH
• energetický metabolismus MeSH
• ischemická choroba srdeční prevence a kontrola   rehabilitace   MeSH
• kalibrace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• rehabilitace MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• tělesná námaha MeSH
• terapie cvičením MeSH
• zdravotnické prostředky MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Introduction: This systematic review and meta-analysis aimed to investigate adherence and retention rates to home-based video exercise programs and identify key factors associated with these rates in older adults to understand the effectiveness of home-based video exercise interventions. Methods: We searched PubMed, Web of Science, and Scopus for articles addressing adherence to and retention of home-based video exercise programs. The study was conducted following PRISMA recommendations. Results: A total of 26 articles, including 1,292 participants older than 65, were included in the final qualitative and quantitative syntheses. The weighted mean of the retention rate was 91.1, and of the attendance rate was 85.0, with low I2 = 3.5, not significant p = 0.409 heterogeneity. The generalized regression models showed a positive effect of session duration on the attendance rate (%), where the possible change from <20 min to >60 min duration could decrease the attendance rate (%) B = -24.390 (p <0.001). The delivery method had a significant effect, where the absence of live contact with the coach in web-based or DVD-delivered interventions could decrease the attendance rate (%) compared to the online sessions B = -11.482 (p = 0.010). The lockdown during the COVID-19 pandemic had a positive effect on both the attendance rate (%) B = 10.321 (p = 0.019) and retention rate (%) B = 9.577 (p = 0.032). Conclusions: This systematic review and meta-analysis indicate that supervised home-based video exercise programs lasting less than 60 min might be a suitable and sustainable exercise mode to keep older adults active, especially in times resembling feelings of confinement.

• MeSH
• adherence pacienta * statistika a číselné údaje   MeSH
• COVID-19 epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• služby domácí péče organizace a řízení   MeSH
• terapie cvičením * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH
• přehledy MeSH
• systematický přehled MeSH

OBJECTIVE: The objective of this review is to provide a systematic and transparent overview of the effects of common physiotherapy techniques and exercises for the rehabilitation of patients following total knee arthroplasty. INTRODUCTION: Many protocols exist for the rehabilitation of patients after total knee arthroplasty, but there is a lack of systematic evidence on rehabilitation components, including precise exercise descriptions and their parameters. This review will fill in some of the gaps in reporting on scientific rehabilitation protocol components and the evaluation of their effectiveness. INCLUSION CRITERIA: We will include randomized controlled trials investigating active and passive physiotherapy techniques and exercises employed after primary total knee arthroplasty, and which report concrete parameters, such as dosage, duration, frequency, intensity, and function-related measurements. We will exclude other study types and randomized controlled trials reporting on techniques and exercises without precise descriptions. METHODS: This review will aim to find both published and unpublished studies. The key information sources to be searched are MEDLINE (PubMed), Embase (Ovid), CINAHL (EBSCO), PEDro, Cochrane CENTRAL, ClinicalTrials.gov, and WHO International Clinical Trials Registry Platform. Two independent reviewers will screen titles, abstracts, and full texts; assess the methodological quality; and extract the data. We will perform narrative synthesis, followed by meta-analyses for pooled studies, where possible. SYSTEMATIC REVIEW REGISTRATION: PROSPERO CRD42022309185.

• MeSH
• cvičení MeSH
• lidé MeSH
• přehledová literatura jako téma MeSH
• techniky fyzikální terapie MeSH
• terapie cvičením metody   MeSH
• totální endoprotéza kolene * rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Exercise-based interventions prevent or delay symptoms and complications of type 2 diabetes (T2D) and are highly recommended for T2D patients; though with very low participation rates. Τelerehabilitation (TR) could act as an alternative to overcome the barriers preventing the promotion of T2D patients' well-being. AIM: Determine the effects of a six-week TR program on glycemic control, functional capacity, muscle strength, PA, quality of life and body composition in patients with T2D. DESIGN: A multicenter randomized, single-blind, parallel-group clinical study. SETTING: Clinical trial. POPULATION: Patients with T2D. METHODS: Thirty T2D patients (75% male, 60.1±10.9 years) were randomly allocated to an intervention group (IG) and a control group (CG) with no exercise intervention. IG enrolled in a supervised, individualized exercise program (combination of aerobic and resistance exercises), 3 times/week for 6 weeks at home via a TR platform. Glycated hemoglobin (HbA1c), six-minute walk test (6MWT), muscle strength (Hand Grip Strength Test [HGS], 30-Second Chair Stand test [30CST] physical activity [IPAQ-SF]), quality of life (SF-36) and anthropometric variables were assessed. RESULTS: Two-way repeated-ANOVA showed a statistically significant interaction between group, time and test differences (6MWT, muscle strength) (V=0.33, F [2.17]=4.14, P=0.03, partial η2=0.22). Paired samples t-test showed a statistically significant improvement in HbA1c (Z=-2.7), 6MWT (Μean ∆=-36.9±27.2 m, t=-4.5), muscle strength (Μean ∆=-1.5±1.4 kg, t=-2.22). Similarly, SF-36 (mental health [Μean ∆=-13.3±21.3%], general health [Μean ∆=-11.4±16.90%]) were statistically improved only in IG. CONCLUSIONS: The findings of this study indicate that a 6-week supervised home-based TR exercise program induced significant benefits in patients with T2D, thus enabling telehealth implementation in rehabilitation practice as an alternative approach. CLINICAL REHABILITATION IMPACT: Home-based exercise via the TR platform is a feasible and effective alternative approach that can help patients with T2D eliminate barriers and increase overall rehabilitation utilization.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * MeSH
• glykovaný hemoglobin MeSH
• jednoduchá slepá metoda MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• síla ruky MeSH
• telerehabilitace * MeSH
• terapie cvičením MeSH
• videokonferování MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH