Nízká pravdivost a nedostatečná srovnatelnost výsledků měření patří mezi chronické problémy laboratorní medicíny a může být jedním z faktorů rizika zdravotní péče o pacienty. Situace by měla být teoreticky řešena požadavkem na návaznost kalibrátorů, obsaženým ve Směrnici 98/79 IVD. Tento požadavek je však podle mého názoru plněn v řadě případů formálně a výrobcům uniká často smysl návaznosti jako nástroje zvyšování srovnatelnosti a pravdivosti měření. Za této situace je nutno počítat se signifi kantními hodnotami bias jako se součástí denní praxe činnosti klinických laboratoří a považovat je za významný zdroj dílčí nejistoty výsledků měření. Ukazujeme na několika příkladech, že hodnoty nejistot se započtenými hodnotami bias se dramaticky neliší od klasicky řadu let používaných hodnot celkových chyb měření.

Low value of trueness and insufficient level of comparability and interchangeability belongs to main problems of laboratory medicine and can be one of many risks of patients care. Theoretically is situation resolved by requirements on the traceability of calibrators, introduced in Directive IVD 98/79 EC. Practically it seems that reason of traceability as tool for elevation of level in comparability is not for many producers clear. Often only formal documentation is taken in account seriously. In these situation is necessary to calculate that signifi cant bias is part of daily work in clinical laboratories and its exclusion from uncertainty estamation is illusion. We show on some causes that uncertainty values with included bias are not signifi cantly different from classically used total error values.

• MeSH
• falešně negativní reakce MeSH
• falešně pozitivní reakce MeSH
• kalibrace MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• odchylka pozorovatele MeSH
• referenční standardy MeSH
• teoretické modely MeSH

Pro přítomnost metabolického syndromu svědčí přítomnost tří z pěti kritérií: zvýšený obvod pasu, zvýšený krevní tlak, zvýšená hladina triglyceridů, snížený HDL-cholesterol a zvýšená lačná glykemie (nebo diabetes mellitus). K laboratornímu obrazu metabolického syndromu patří také přítomnost malých LDL3 a zvýšená koncentrace apolipoproteinu B. Stanovení hladiny glykemie, triglyceridů a HDL-cholesterolu je pro diagnostiku metabolického syndromu nezbytné. Mají-li být výsledky těchto vyšetření dostatečně spolehlivé, je třeba omezit riziko vzniku tzv. "preanalytické" chyby, tedy dodržet stanovená doporučení pro přípravu pacienta, pro vlastní odběr krve i transport vzorku do laboratoře. Jsou-li výsledky laboratorních vyšetření v oblasti hraničních (rozhodovacích) hodnot, je vhodné odběr krve zopakovat.

The incidence of metabolic syndrome is evidenced by the presence of three out of five criteria: larger waistline, elevated blood pressure, raised triglyceride levels, reduced HDL-cholesterol and raised fasting glycaemia (or diabetes mellitus). Laboratory picture of metabolic syndrome also includes presence of small LDL3 particles and increased concentration of apolipoprotein B. Determination of glycaemia and triglycerides and HDL-cholesterol levels is fundamental for the diagnosis of metabolic syndrome. The risk of the so-called „pre-analytical” error has to be minimized in order for the results of these investigations to be suffi ciently reliable, i.e. the recommendations related to the preparation of the patient, blood sampling itself and the transportation of the sample to a laboratory has to be adhered to. If the laboratory results fall into the borderline (critical) values, it is appropriate to repeat blood sampling.

• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom diagnóza   krev   MeSH
• odběr biologického vzorku MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl. Vytvoření transjugulární intrahepatální portosystémové spojky (TIPS) jako metody řešení nežádoucích příznaků portální hypertenze u dětských pacientů s průchodnou portální žilou je ve srovnání s dospělou populací využíváno poměrně zřídka, ačkoliv dostupné údaje naznačují rovnocennost tohoto způsobu léčby v obou skupinách nemocných. Cílem práce je retrospektivně zhodnotit úpěšnost výkonů provedených na našem pracovišti. Metoda. Během let 1992-2009 bylo k vytvoření TIPS na našem oddělení indikováno celkem 21 dětí (10 chlapců, 11 dívek) ve věku 3-19 let (průměrný věk 13 let) s různými příčinami portální hypertenze (nejčastěji hyperkoagulační porucha s trombózou jaterních žil, fibróza jater u dětí s cystickou fibrózou pankreatu, autoimunitní hepatitida). Indikací bylo bud krvácení, nebo ascites při portální hypertenzi. Hmotnost léčených pacientů byla v rozmezí 12-66 kg (průměrná hmotnost 45 kg). Všechny výkony byly prováděny standardní technikou z transjugulárního přístupu v celkové anestezii či analgosedaci při použití pro TIPS dedikovaného instrumentária. Kanál vytvořený v jaterním parenchymu byl následně vyztužen ve 12 případech nekrytým stentem, u dalších osmi nemocných jsme od roku 2001 implantovali z hlediska dlouhodobé průchodnosti výhodnější potažený stent - stentgraft. Embolizace portosystémových kolaterál byla provedena u devíti pacientů. Sledování průchodnosti zkratu po výkonu bylo založeno na pravidelných ultrasonografických, klinických a laboratorních kontrolách. Výsledky. Technická úspěšnost našich výkonů byla 95 % a bylo při nich dosaženo poklesu průměrného portosystémového gradientu z 18,2mm Hg na 9,2 mm Hg. Žádný nemocný během zákroku nezemřel, z komplikací jednou došlo k laceraci portální žíly, která byla vyřešena zavedením potaženého stentu. Doba sledování souboru se pohybovala mezi 0-146 měsíci (průměrná doba sledování 51 měsíců). Během tohoto intervalu bylo provedeno celkem 34 revizí TIPS u deseti pacientů, což průměrně odpovídá 2,7 výkonům na pacienta v podskupině se zavedeným nepotahovaným stentem a 0,25 výkonům na pacienta v podskupině se stentgraftem. V období 0-29 měsíců (průměrná doba 14 měsíců) po zákroku podstoupilo celkem pět dětí transplantaci jater a šest nemocných v období 11-96 měsíců (průměrná doba 50 měsíců) po výkonu zemřelo. Závěr. Zhotovení portosystémového zkratu u dětí je bezpečnou metodou řešení komplikací portální hypertenze, ať už z důvodu překonání rizikového období před transplantací jater nebo jako definitivní úprava cirkulačních parametrů v portálním systému.

Aim. Transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) creation as a solution of complications of portal hypertension in children is used quite rarely compared to the adult population, although contemporary results indicate equivalence of this method of treatment in both groups of patients. The aim of the study is to retrospectively analyse the effectivity of procedures performed in our department. Method. In years 1992-2009, there were 21 children (10 boys, 11 girls) in the age of 3-19 years (average age 13 years) with various etiology of portal hypertension (most commonly hypercoagulable state with hepatic vein thrombosis, liver fibrosis in children with cystic fibrosis, autoimmune hepatitis) indicated for TIPS creation. Indications were variceal bleeding or ascites caused by portal hypertension. The weight of treated patiens was 12-66 kg (average weight 45 kg). All procedures were performed using standard technique from transjugular approach under general anesthesia or analgosedation with the help of TIPS-dedicated tools. Intrahepatic channel was covered by stent implantation in 12 cases. Since 2001 we decided for stentgraft implantation in the following 8 patients due to its better long-term patency. Portosystemic collateral embolisation was performed in 9 patients. TIPS patency follow-up after the procedure was based on regular ultrasonographic, clinical and laboratory examinations. Results. Technical success rate of our procedures was 95% and an average portosystemic gradient decrease from 18.2 mm Hg to 9.2 mm Hg was achieved. None of the patiens died during the procedure, there was only one major complication - portal vein laceration, which was treated by stentgraft insertion. The total follow-up period was 0-146 months (average period 51 months). During this interval, totally 34 TIPS revisions were performed in 10 patients, which is corresponding to 2.7 procedures per patient in the stent sub-group and 0.25 procedures per patient in the stentgraft sub-group. After the procedure, totally 5 children underwent orthotopic liver transplantation in period 0-29 months (average period 14 months) and 6 patients died during follow-up 11-96 months (average period 50 months). Conclusion. Portosystemic shunt creation in children is a safe method in the management of complications of portal hypertension, no matter what to bridge the risk period before liver transplantation or as a definitive arrangement of portal system circulation parameters.

• MeSH
• chemoembolizace metody   využití   MeSH
• dítě MeSH
• financování organizované MeSH
• klinické laboratorní techniky využití   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci jater diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• portální hypertenze chirurgie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stenty uvolňující léky využití   MeSH
• transjugulární intrahepatální portosystémový zkrat metody   využití   MeSH
• transplantace jater MeSH
• ultrasonografie metody   využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Transpalatinální oblouky jsou běžnou součástí fixního ortodontického aparátu. Existuje celá řada modifikací s odlišnou funkcí. Sdělení se zabývá základním rozdělením transpalatinálních oblouků, jejich účinky a využitím v ortodontické léčbě. Jednodušší typy transpalatinálních oblouků je možné zhotovovat v ordinaci, složitější je nutné vyrobit v zubní laboratoři. Pro přesnou výrobu aparátu je nezbytné zajistit detailní přenos situace v ústech na sádrový model, včetně umístění palatinálních kanyl. V přednášce bude prezentována ordinační i laboratorní fáze přípravy modelu s palaťmálními kanylami pomocí „ Orthorama -Transfersystém", se zaměřením na časté chyby v obou fázích, které mohou ovlivnit kvalitu finálního výrobku.

Správnost laboratorních výsledků je ovlivněna mnoha faktory. Tyto faktory můžeme rozdělit na preanalytické, analytické a postanalytické. Chyby v preanalytické fázi tvoří 32–75 % všech laboratorních chyb. Hlavní příčinou preanalytické variability jsou hemolytické vzorky. Hemolýze je možné ve většině případů předejít, neboť je často způsobena nevhodným odběrem a zpracováním vzorku.

There are many factors that contribute to accurate test results in the clinical laboratory. These factors can be divided into three areas: preanalytical, analytical and post analytical. Preanalytical variables account for 32–75 % of laboratory errors. Haemolytic specimens are the leading cause of preanalytical variability. Hemolysis is preventable in most cases, because it is usually caused by inappropriate collection, handling and processing the specimen.

• Klíčová slova
• interference,
• MeSH
• biochemická analýza krve MeSH
• chybná zdravotní péče prevence a kontrola   MeSH
• hemolýza MeSH
• hyperlipidemie etiologie   MeSH
• laboratoře MeSH
• lidé MeSH
• odběr vzorku krve metody   normy   MeSH
• řízení kvality MeSH
• sérum chemie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Kriticky nemocný. Základní vitální funkce. Hlavní klinické diagnózy intenzivní medicíny. Přístup ke kriticky nemocnému. Diagnostika. Biochemické monitorování. Příjem materiálu. Preanalytické chyby. Náběrový systém.

• Publikační typ
• učebnice MeSH

• Konspekt
• Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
• NLK Obory
• biochemie
• chemie, klinická chemie

Příručka se zaměřuje na metody různých laboratorních vyšetření a na porozumění jejich výsledkům. Určeno odborné i široké veřejnosti.

• MeSH
• klinické laboratorní techniky * MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• zkreslení výsledků (epidemiologie) MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH
• příručky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• chemie, klinická chemie

Laboratorní průkaz nedostatečné inhibice destiček koreluje s klinickým výskytem trombotických komplikací. Co však chybí, jsou důkazy pro postup u nemocných s laboratorně prokázanou nedostatečnou účinností protidestičkové léčby – tedy se zvýšenou reziduální agregabilitou destiček. Ta je podle dosavadních údajů při podávání samotné kyseliny acetylsalicylové nízká (1–8 %) při hodnocení specifické inhibice cyklu kyseliny arachidonové, ale častější při hodnocení nespecificky vyvolané agregace destiček díky non-COX-1 účinku kyseliny acetylsalicylové (5–30 %). Daleko častější je laboratorní neúčinnost clopidogrelu s rovněž prokázanými prognosticky nepříznivými konsekvencemi v důsledku polymorfizmů CYP450 či při interakci s jinými léky ovlivňujícími tento receptor nebo vstřebávání clopidogrelu. Neúčinnost clopidogrelu může postihovat až 30 % léčených nemocných.

Laboratory demonstration of insufficient platelet inhibition correlates with the clinical incidence of thrombotic complications. What is missing, however, is the evidence of how to proceed in patients with a laboratory demonstration of insufficient effectiveness of antiplatelet therapy, i. e. those with increased residual platelet aggregation. According to existing data, it is low (1–8 %) when acetylsalicylic acid alone is administered when assessing the specific inhibition of arachidonic acid cycle, but more common when assessing the non-specifically induced platelet aggregation due to a non-COX-1 effect of acetylsalicylic acid (5–30 %). Far more common is the laboratory ineffectiveness of clopidogrel with established prognostically unfavourable consequences due to CYP450 polymorphisms or in interaction with other drugs affecting this receptor or clopidogrel absorption. Up to 30 % of patients treated may be affected by the ineffectiveness of clopidogrel.

• MeSH
• adherence k farmakoterapii MeSH
• Aspirin aplikace a dávkování   farmakokinetika   MeSH
• financování organizované MeSH
• inhibitory agregace trombocytů analýza   aplikace a dávkování   MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• monitorování léčiv MeSH
• tiklopidin aplikace a dávkování   farmakokinetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Přehledná práce seznamuje analýzou současné odborné literatury s aktuálním stavem hodnocení chyb v klinických laboratořích a s názory na jejich možné důsledky pro kvalitu péče o pacienty. Práce pojednává o chybách preanalytické, analytické a postanalytické fáze laboratorních vyšetření. Jsou analyzovány četnosti různých druhů chyb a jejich možné důsledky pro kvalitu zdravotní péče. Pozornost je věnována řádné dokumentaci chyb, která je východiskem k redukci jejich počtu a negativních vlivů, tedy součástí a nástrojem managementu rizika péče. Pozornost je věnována souvislostem mezi normami kvality, fungováním lidského faktoru a hledáním účinných indikátorů kvality, které by umožnily objektivní sledování chybovosti a následně i zlepšení úrovně zdravotní péče.

The objective of this review are data of current state in frequency, detection and evaluation of errors in clinical laboratories obtained by studying the recent literature. There are introduced data from all phases of laboratory examinations – preanalytical, analytical and postanalytical. Their possible negative effects on the level of health care and on the risk for patients are analysed. Also connections between numbers and kinds of errors with patient’s health care are described. Accreditation standards, personal responsibilities and creation of quality indicators systems are another part of this review.

• Klíčová slova
• indikátory kvality, normy kvality, management rizika, riziko zdravotní péče, laboratorní chyba,
• MeSH
• chybná diagnóza prevence a kontrola   MeSH
• klinické laboratorní techniky normy   MeSH
• komplexní management jakosti normy   organizace a řízení   využití   MeSH
• laboratoře nemocniční organizace a řízení   pracovní síly   MeSH
• odběr biologického vzorku normy   MeSH
• řízení kvality MeSH
• zohlednění rizika normy   organizace a řízení   MeSH

Navzdory tomu, že standardizace měření sedmi hlavních katalytických koncentrací enzymů je dokončena a referenční metody IFCC na jejím podkladě vytvořené jsou verifikované v kontrolním programu RELA IFCC, situace v rutinních laboratořích vykazuje nedostatečnou míru jejího respektování. Důsledkem je neadekvátně nízká úroveň srovnatelnosti výsledků měření dosažených v různých laboratořích. Příčinou stavu je přetrvávající výroba a používání starších, nestandardizovaných metod existujících vedle sebe na trhu, v portfoliích laboratoří a jako položky hodnocení programů externích hodnocení kvality. K oficiálnímu dosažení proklamovaných cílů harmonizace měření v laboratorní medicíně je zapotřebí existující standardizaci prosadit důsledně do rutinních laboratoří. Ústřední roli zde sehrávají programy externího hodnocení kvality.

Despite of fact that standardization of seven basic enzyme measurement is completed and by program RELA IFCC verified, routine laboratories produce results of low level comparability. Producing by manufacturers and use by laboratories of nonstandardized methods are main reason for this bad statement. Another reason is acceptation of non IFCC standardized by providers of external quality programs. If we really wish to reach harmonization of enzyme measurement results, we should introduce standardization more strictly into daily laboratory and manufacturers practices. Important role play here approaches of EQA programs providers.

• Klíčová slova
• IFCC, referenční systémy,
• MeSH
• klinické enzymatické testy * normy   MeSH
• laboratoře normy   MeSH
• laboratorní informační systémy MeSH
• lidé MeSH
• referenční standardy MeSH
• řízení kvality * MeSH
• směrnice jako téma MeSH
• testování odbornosti laboratoří MeSH
• zkreslení výsledků (epidemiologie) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH