learning curve
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Cíl: Porovnat laparoskopickou (LSC) a robotickou (RSC) sakrokolpopexi při léčbě prolapsu pánevních orgánů v průběhu fáze „learning curve“ robotické chirurgie. Vyhodnocovali jsme operační charakteristiky, výsledky léčby prolapsu a pooperační výsledky. Typ studie: Retrospektivní komparativní studie. Pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF UP Olomouc. Metodika: Analyzovali jsme data konsekutivních 51 pacientek s provedenou laparoskopickou sakrokolpopexí a 13 žen operovaných robotickým systémem. Ze záznamů byly retrospektivně získány údaje o věku pacientek, body mass indexu, chirurgické anamnéze, odhadované krevní ztrátě, délce operace, konkomitantních zákrocích a výsledcích chirurgické léčby (včetně klasifikačního systému POP-Q. Subjektivní výsledky byly v rámci follow-up hodnoceny pomocí dotazníků PGI-I and PISQ-IR (n = 26). Výsledky: V obou skupinách proběhla chirurgická léčba bez nutnosti konverze na otevřenou chirurgii. Průměrný operační čas byl delší ve skupině robotické chirurgie: 212 (128–394) minut ve srovnání s laparoskopickou skupinou 164 (80–342). Krevní ztráty byly nižší v robotické skupině 52 (10–200) ml při srovnání se skupinou laparoskopickou 58 (10–350) ml. Rozdíly v operačním čase a krevní ztrátě nebyly statisticky významné. Rozdíly mezi LSC a RSC skupinami v pooperačních výsledcích nebyly statisticky významné. „Learning curve“ robotické sakrokolpopexe byla kratší než u laparoskopického přístupu v případě zkušených laparoskopických operatérů. V rámci follow-up nebyla zaznamernána recidiva a většina pacientek byla spokojena s chirurgickou léčbou. Závěr: Tato studie demonstruje srovnatelnost RSC a LSC ve smyslu chirurgické bezpečnosti a úspěšnosti při střednědobém follow-up. Rozhodnutí o typu chirurgického přístupu musí být individuální a odvíjí se nejen od charakteristik pacientek a jejich preferencí, ale i od možností pracoviště a zkušeností operačního týmu.
Objective: To compare conventional laparoscopic (LSC) and robotic (RSC) sacrocolpopexy in the treatment of apical pelvic prolapse during robotic surgery „learning curve“. Operative characteristics, prolapse treatment outcomes, and postoperative results were assessed. Design: Retrospective comparative study. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital and Palacky University, Olomouc. Methods: We analyzed consecutive 51 patients treated with laparoscopic sacropexy and 13 women operated with robotic system. Data on patient age, body mass index (BMI), operation history, estimated blood loss, operation time, surgical outcomes (including pelvic organ prolapse quantification – POP-Q), and concomitant surgeries were retrospectively obtained from patient medical records. Subjective outcomes were measured through PGI-I and PISQ-IR questionaires when available at last follow up (n = 26). Results: In both groups all procedures were performed correctly without conversion. The mean operative time was longer in robotic group: 212 (128–394) min, as compared to 164 (80–342) in the laparoscopic group. Blood loss was lower for the robotic 52 (10–200) ml compared to laparoscopic group 58 (10–350) ml. Differences in operative time and blood loss were not statistically significant. Differences between LSC and RSC groups in postoperative results were not statistically significant. Learning curve for robotic sacrocolpopexy was shorter than for laparoscopic procedure in case of experienced laparoscopic surgeons. No recurrences occurred during follow-up. Most patients were satisfied with surgical results. Conclusion: The present study demonstrated that RSC may be comparable in surgical safety and efficacy. The decision regarding the best surgical approach has to be individualised according to the characteristics of the patient and their preferences as well as the local clinical setting and the surgical expertise of physicians.
- Klíčová slova
- robotická chirurgie, daVinci,
- MeSH
- chirurgie s pomocí počítače metody využití MeSH
- gynekologické chirurgické výkony metody přístrojové vybavení MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- karcinom chirurgie MeSH
- krevní objem MeSH
- laparoskopie metody využití MeSH
- lidé MeSH
- lymfatické uzliny MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony metody využití MeSH
- nádory endometria chirurgie MeSH
- robotika využití MeSH
- staging nádorů MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- věkové faktory MeSH
- výsledek terapie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Cíl: Porovnat operační, patologické a pooperační výsledky robotické radikální hysterektomie (RRH) v „learning curve“ s laparoskopicky asistovanou radikální vaginální hysterektomií (LAVRH) a abdominální radikální hysterektomií (ARH) u pacientek s časnými stadii karcinomu děložního hrdla. Typ studie: Komparativní studie. Pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika, FN a LF UP Olomouc. Metodika: Porovnali jsme prvních dvacet pacientek operovaných roboticky pro karcinom děložního hrdla ve stadiu IA2–IIA s historicky předcházejícími pacientkami operovanými laparoskopicky asistovanou radikální vaginální hysterektomií nebo abdominální radikální hysterektomií. Všechny operace byly provedeny třemi operatéry (R. P., P. D., M. K.) na Porodnicko-gynekologické klinice FN a LF UP v Olomouci v období od 2004 do 2011. Výsledky: Nenalezli jsme rozdíl mezi skupinami ve věkovém složení, v body mass indexu, histopatologii nádorů, počtu odstraněných uzlin nebo předoperační hodnotě hemoglobinu. Délku robotického operačního výkonu se podařilo zkrátit ze 400 minut na méně než 225 minut srovnatelných s průměrnou délkou 215 minut u otevřené radikální hysterektomie. Zjistili jsme rozdíly mezi před- a pooperačními hodnotami krevního hemoglobinu (RRH, 14,9 ? 7,6; LARVH, 23,0 ? 8,5; ARH, 28,0 ? 12,4). Tyto rozdíly byly statisticky významné ve prospěch skupiny RRH (p = 0,0012). Průměrná délka hospitalizace byla významně kratší u pacientek operovaných roboticky(7,2 versus 8,8 dnů, p = 0,0005). Průměrný počet získaných pánevních uzlin se významně nelišil mezi skupinami. Žádná z robotických nebo laparoskopických operací nevyžadovala konverzi na laparotomii. Rozdíly mezi závažnými peroperačními komplikacemi nebyly signifikantní. Závěr: Robotická radikální hysterektomie vykázala srovnatelné anebo lepší peroperační parametry než laparoskopicky asistovaná radikální vaginální hysterektomie. Zavedení robotické chirurgie v léčbě časných stadií karcinomu hrdla děložního vyžaduje méně než 20 výkonů pro dosažení délky operace srovnatelné s otevřeným přístupem.
Objective: To compare intraoperative, pathologic and postoperative outcomes of „learning curve“ robotic radical hysterectomy (RRH) with laparoscopy assisted radical vaginal hysterectomy (LARVH) and abdominal radical hysterectomy (ARH) in patients with early stage cervical carcinoma. Design: Comparative study. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital, Olomouc. Methods: The first twenty patients with cervical cancer stages IA2-IIA underwent RRH and were compared with previous twenty LARVH and ARH cases. The procedures were performed at University Hospital Olomouc, Czech Republic between 2004 and 2011. Results: There were no differences between groups for age, body mass index, tumor histology, number of nodes removed or preoperative hemoglobin levels. The median theatre time in the learning period for the robot procedure was reduced from 400 min to less than 223 min and compared well to the 215 min for an open procedure. We found differences between the pre- and postoperative hemoglobin levels (RRH, 14.9 ?7 .6; LARVH, 23.0 ? 8.5; ARH, 28.0 ? 12.4). This difference was statistically significant in favor of RRH group ( p= 0.0012). Mean length of stay was significantly shorter for the RRH group (7.2 versus 8.8 days,p = 0.0005). Mean pelvic lymph node count was similar in the three groups. None of the robotic or laparoscopic procedures required conversion to laparotomy. The differences in major operative complications between the two groups were not significant. Conclusion: Based on our experience, robotic radical hysterectomy showed better results than traditional laparoscopically assisted radical vaginal hysterectomy in early stage cervical carcinoma cases. Introduction of this new technique requires a learning curve of less than 20 cases that will reduce the operating time to a level comparable to open surger.
- Klíčová slova
- karcinom hrdla děložního, robotická chirurgie, radikální hysterektomie,
- MeSH
- chirurgie operační metody MeSH
- chirurgie s pomocí počítače metody MeSH
- dospělí MeSH
- hemoglobiny MeSH
- hospitalizace MeSH
- hysterektomie vaginální * MeSH
- hysterektomie * MeSH
- karcinom * chirurgie MeSH
- křivka učení * MeSH
- laparoskopie * MeSH
- laparotomie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lymfatické uzliny MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony metody MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory děložního čípku * chirurgie MeSH
- robotika * MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- mladý dospělý MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
PURPOSE: Arthroscopy of the hip joint is considered a demanding procedure with long learning curve. There are only a few studies that concentrate on this topic. This prospective clinical study evaluates the learning curve of the hip arthroscopy based on clinical outcomes, surgical time, and complication rate. MATERIALS: In this study, we first evaluated 150 hip arthroscopy procedures performed by a single surgeon. The patient group consisted of 86 females and 64 males with mean age 37 years (range 16-69). Study cohorts were divided into groups of 50 patients. Surgical time, complication rate and clinical results based on NAHS score were recorded for each group. Statistical analysis of differences between groups was performed using the ANOVA method and paired t-test. RESULTS: We found a statistically significant decrease of complication rate with more procedures performed. There were significantly better clinical outcomes after at least 100 procedures. No difference in surgical time was found, but towards the end of the learning curve, more complex procedures were performed. The only statistical difference was the portal setup time. The learning curves were constructed based on these results. CONCLUSIONS: Hip arthroscopy provides very good clinical outcomes if precisely indicated and performed. It is, however, a demanding procedure with many possible pitfalls and complications. According to our study, at least 100 procedures are needed to gain basic technical and indication skills. The presence of a more skilled surgeon in the beginning of the learning curve is advised to reduce the complication rate.
- MeSH
- artroskopie škodlivé účinky výchova metody MeSH
- chirurgové výchova MeSH
- délka operace MeSH
- dospělí MeSH
- femoroacetabulární impingement chirurgie MeSH
- klinické kompetence statistika a číselné údaje MeSH
- křivka učení MeSH
- kyčelní kloub chirurgie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pooperační komplikace epidemiologie etiologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
AIMS: The subcutaneous implantable cardioverter defibrillator (S-ICD) was introduced to overcome complications related to transvenous leads. Adoption of the S-ICD requires implanters to learn a new implantation technique. The aim of this study was to assess the learning curve for S-ICD implanters with respect to implant-related complications, procedure time, and inappropriate shocks (IASs). METHODS AND RESULTS: In a pooled cohort from two clinical S-ICD databases, the IDE Trial and the EFFORTLESS Registry, complications, IASs at 180 days follow-up and implant procedure duration were assessed. Patients were grouped in quartiles based on experience of the implanter and Kaplan-Meier estimates of complication and IAS rates were calculated. A total of 882 patients implanted in 61 centres by 107 implanters with a median of 4 implants (IQR 1,8) were analysed. There were a total of 59 patients with complications and 48 patients with IAS. The complication rate decreased significantly from 9.8% in Quartile 1 (least experience) to 5.4% in Quartile 4 (most experience) (P = 0.02) and non-significantly for IAS from 7.9 to 4.8% (P = 0.10). Multivariable analysis demonstrated a hazard ratio of 0.78 (P = 0.045) for complications and 1.01 (P = 0.958) for IAS. Dual-zone programming increased with experience of the individual implanter (P < 0.001), which reduced IAS significantly in the multivariable model (HR 0.44, P = 0.01). Procedure time decreased from 75 to 65 min (P < 0.001). The complication rate and procedure time stabilized after Quartile 2 (>13 implants). CONCLUSION: There is a short and significant learning curve associated with physicians adopting the S-ICD. Performance stabilizes after 13 implants.
- MeSH
- databáze faktografické MeSH
- defibrilátory implantabilní * MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická defibrilace * MeSH
- implantace protézy výchova MeSH
- Kaplanův-Meierův odhad MeSH
- kardiochirurgické výkony výchova MeSH
- křivka učení * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- multivariační analýza MeSH
- následné studie MeSH
- proporcionální rizikové modely MeSH
- registrace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
