Syntetická metakognice jako psychický proces je schopnost lidské mysli syntetizovat záměry, myšlenky pocity a vztahy mezi událostmi a integrovat je do větších komplexních reprezentací včetně reflexivních funkcí (myšlení o myšlení). Narušená syntetická metakognice se vyskytuje u časných i pozdních forem schizofrenie a má pro schizofrenii typický vzorec. Výzkumnými studiemi byla prokázána souvislost mezi deficitem syntetické metakognice a schizofrenní symptomatikou, sociálními a pracovními funkcemi, vnitřní motivací, subjektivním vnímáním zotavení z nemoci, resistencí vůči stigmatu a terapeutickou aliancí. Syntetickou metakognici lze hodnotit analýzou diskurzu za použití standardizovaných postupů. Vzorek spontánního vyprávění pacienta se nejprve získá pomocí semistrukturovaného interview. Úroveň metakognice ze vzorku vyprávění pak posuzují trénovaní hodnotitelé na základě Hodnotící škály metakognice - zkrácené verze (MAS-A). Deficit syntetické metakognice pravděpodobně existuje v úzké souvislosti k psychickému mechanismu štěpení či mentální desorganizace u schizofrenie a syntetickou metakognici lze považovat za reciproční funkci vzhledem ke štěpení. V tomto ohledu může být hodnocení syntetické metakognice perspektivní metodou pro další výzkum souvislostí mezi psychickou a neuronální desorganizací u schizofrenie. Psychoterapeutické přístupy zaměřené na posílení metakognitivních funkcí se soustřeďují na integraci fragmentova-ných mentálních obsahů nebo na podporu utváření stabilních mentálních reprezentací u schizofrenie V průběhu psychoterapie je možné pomocí hodnocení syntetické metakognice predikovat vývoj terapeutické aliance, sledovat nárůst metakognice či usměrňovat obsah a zaměření intervencí. Žádoucí je trénink hodnotitelů v používání nástroje z řad českých a slovenských kolegů.

The synthetic metacognition as a psychological process is a capability to synthesize intentions, thoughts, feelings, and connections between events, and to integrate them into larger complex representations of self and others including also a reflection about that larger representation that involves reflexive functions (thinking about thinking). Disturbed synthetic metacognition was found in early as well as in late forms of schizophrenia and has its typical formula. Deficit of synthetic metacognition is related to symptoms of schizophrenia, social and vocational functions, intrinsic motivation, subjective experience of recovery, stigma resistance and therapeutic alliance. Synthetic metacognition is measurable by analyzing discourse using standardized procedures. A sample of the patients spontaneous narrative is initially obtained by semistructured interview. The level of metacognition is then assessed from the sample of narrative by trained evaluators on the basis of the Metacognitive Assessment Scale-Abbreviated (MAS-A). A deficit of synthetic metacognition occurs probably in a close relationship to psychological mechanism of splitting or mental disorganization in schizophrenia and synthetic metacognition could be considered as a reciprocal function in relation to splitting. In this respect the assessment of synthetic metacognition could be a perspective method for further research into the links between mental and neuronal disorganization in schizophrenia. Psychotherapies focused on strengthening of metacognitive functions concentrate on integration of fragmented mental content or on promoting of formation of stable mental representations in schizophrenia. With the help of the measurement of synthetic metacognition in the course of psychotherapy it is possible to predict a development of therapeutic alliance or to follow an increase in metacognition or to direct the content and focus of interventions. A training of evaluators in the use of the tool from the ranks of Czech and Slovak colleagues is desirable.

• Klíčová slova
• syntetická metakognice, hodnocení syntetické metakognice, Indiana interview pro psychiatrické onemocnění, psychické štěpení,
• MeSH
• disociační poruchy MeSH
• duševní procesy MeSH
• lidé MeSH
• psychiatrické posuzovací škály normy   MeSH
• psychoterapie * metody   MeSH
• schizofrenie * diagnóza   klasifikace   MeSH
• záznam o duševním stavu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Recent findings indicate that the binding and synchronization of distributed neural activities are crucial for cognitive processes and consciousness. In addition, there is increasing evidence that disrupted feature binding is related to experiences of disintegration of consciousness in schizophrenia. These data suggest that the disrupted binding and disintegration of consciousness could be typically related to schizophrenia in terms of Bleuler's concept of "splitting". In this context, deficits in metacognitive capacity in schizophrenia may be conceptualized as a spectrum from more discrete to more synthetic activities, related to specific levels of neural binding and neurocognitive deficits. This review summarizes the recent research on metacognition and its relationship to deficits of conscious awareness that may be found in schizophrenia patients. Deficits in synthetic metacognition are likely linked to the integration of information during specific processes of neural binding. Those in turn may be related to a range of mental activities including reasoning style, learning potential and insight.

• MeSH
• kognitivní poruchy etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mozek patologie   patofyziologie   MeSH
• schizofrenie komplikace   patologie   MeSH
• vědomí fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíle. Cílem studie bylo zjistit metakognitivní projevy v různých fázích řešení problémů a prozkoumat vývojové a sociálně-vzdělávací rozdíly v metakognici u předškolních dětí vzhledem k pohlaví dětí, věku, sociálně ekonomickému statutu rodiny, vzdělání rodičů a typu předškolní instituce. Soubor. Soubor zahrnoval 418 předškolních dětí ve věku 3 až 6 let. Výzkum proběhl v předškolních institucích. Podmínky byly standardizovány a řízeny výzkumníky – před každým úkolem dal výzkumník dětem jasnou instrukci. Hypotézy. Autoři předpokládali, že předškolní děti jsou schopny dát najevo verbální i neverbální ukazatele metakognice a že tyto projevy se vztahují k věku a sociálně-vzdělávacím faktorům, jako jsou sociálně ekonomický status rodiny, vzdělání rodičů a typ předškolní instituce. Statistická analýza. Deskriptivní statistiky byly použity ke zjištění přítomnosti metakognitivních projevů. Dvoufaktorová ANO VA byla aplikována pro zjištění rodových a věkových rozdílů. Post-hoc analýza (GLM) byla provedena pro otestování vlivu sociálně-vzdělávacích rozdílů. Výsledky. Výsledky ukázaly, že předškolní děti používají verbální i neverbální metakognitivní odpovědi v různých fázích řešení problémů. Starší děti dávaly najevo více indikátorů metakognice. Sociálně ekonomický status rodiny a vzdělání rodičů se také projevily jako signifikantní faktory, které přispívají k rozdílům v metakognitivních projevech u předškolních dětí. Omezení studie. Metakognice byla zjišťována bez testování strategií, které by ji mohly zlepšit, takže by bylo užitečné, kdyby budoucí výzkumy zjišťovaly vliv těchto strategií na vývoj metakognice u předškolních dětí.

Objectives. The aim of this study was to determine presence of metacognitive manifestations in the different phases of problem solving and to examine developmental and socio-educational differences in metacognition in preschoolers, with respect to children's gender, age, socioeconomic status of the family, parent's education and type of preschool institution. Sample and settings. The sample included 418 preschool children, aged 3-6 years. Research was conducted in preschool institutions. The conditions were standardized and controlled by researchers – the researcher gave clear instruction to children before each task. Hypotheses. It was assumed that preschool children are able to manifest verbal and nonverbal metacognition indicators and that these manifestations are related to children's age and socio- educational factors, such as socio-economic status of the family, parent's education and type of preschool institution. Statistical analysis. Descriptive statistics were used to determine presence of metacognitive manifestations. Two-factorial ANO VA was applied to examine gender and age differences. The post-hoc analysis (GLM) was conducted to test influence of socio-educational factors. Results. It is showed that preschoolers use verbal and non-verbal metacognitive responses in different phases of problem solving. Older children manifested more indicators of metacognition. Also, socio-economic status of the family and parent's education showed as significant factors which contribute to differences in metacognitive manifestations in preschoolers. Study limitations. Metacognition was measured without testing strategies which could enhance it, so future research would test influence of these strategies on development of metacognition in preschoolers.

• MeSH
• dítě MeSH
• emoční regulace MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• genderová identita MeSH
• kontrolní seznam MeSH
• lidé MeSH
• metakognice * MeSH
• předškolní dítě * MeSH
• psychologické testy MeSH
• řešení problému MeSH
• školky MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• věkové faktory MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě * MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• duševní poruchy * patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• metakognice * MeSH
• psychoterapie MeSH
• schizofrenie * patofyziologie   terapie   MeSH
• zotavení z duševní nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• bludy diagnóza   terapie   MeSH
• disociační poruchy terapie   MeSH
• lidé MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• schizofrenie (psychologie) MeSH
• schizofrenie * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• schizoidní porucha osobnosti diagnóza   terapie   MeSH
• stresové poruchy vyvolané traumatem diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• Konspekt
• Psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie

Metakognitivní terapie (MCT) patří do „třetí vlny" kognitivně-behaviorálních terapií. Využívá procesu myšlení o myšlení (metakognici), který monitoruje a zpětně reguluje kognici. MCT se orientuje na deficit v metakognitivních dovednostech. Učí pacienta rozpoznat neadaptivní vzorce metakognice, jako je kognitivně-pozomostní syndrom (CAS). CAS je si složen z obav, ruminací, dysfunkční fixace pozornosti na ohrožení a chybných strategií řešení, o kterých se pacient mylně domnívá, že mu pomáhají. Pomocí „nestranné všímavosti" pacient trénuje nové způsoby kontroly pozornosti a vztahování se k myšlení, modifikuje neužitečné metakognitivní přesvědčení o myslení. MCT rozvinula specifické způsoby porozumění a léčby nemocí, jako je generalizovaná úzkostná porucha, posttraumatická stresová porucha, obsedantně-kompulzivní porucha, deprese, schizofrenie a další psychická onemocnění.

Metacognitive therapy (MCT) belongs to the „third wave” of cognitive behavioral therapies. It applies the process of thinking a bout thinking (metacognition) which monitors and retrospectively regulates cognition. MCT is targeted at a deficit in metacognitive skills. It teaches patient to recognize maladaptive patterns of metacognition like cognitive-attentional syndrome (CAS). CAS consists of w orries, ruminations, fixation of attention on threat, and incorrect coping behaviors that the patient mistakenly believes to be helpful . With the help of detached mindfulness patients exercise the new ways of control over attention and relationship with thinking, and modif y unhelpful metacognitive beliefs about thinking. MCT developed specific approach to understanding and treatment of disorders such as gener alized anxiety disorder, post-traumatic stress disorder, obsessive-compulsive disorder, depression, schizophrenia and other mental ill ness.

• Klíčová slova
• kognitivně-pozornostní syndrom, nestranná všímavost, KBT,
• MeSH
• behaviorální terapie dějiny   metody   MeSH
• deprese patologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• kognice fyziologie   MeSH
• kognitivně behaviorální terapie * metody   MeSH
• kognitivní poruchy diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• metakognice MeSH
• obsedantně kompulzivní porucha patologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• paměť fyziologie   MeSH
• posttraumatická stresová porucha patologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• psychoterapie MeSH
• schizofrenie patologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• uvědomování si MeSH
• úzkostné poruchy patologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Ciele. Skúmanie otázok metakognície na úrovni predškolského veku predstavuje významnú a v našich podmienkach relatívne novú oblasť psychologického bádania. Cieľom prezentovanej štúdie je zistiť, či deti predškolského veku dokážu pri riešení kognitívnych úloh monitorovať svoje výkony (1). Aký je vzťah medzi presnosťou metakognitívneho monitoringu a výsledným výkonom (2). Ako tieto vzťahy súvisia s charakterom riešených kognitívnych úloh (3). Výskumná vzorka – postup. Výskumnú vzorku tvorilo 97 detí vo veku 5 a 6 rokov, ktorým boli individuálne administrované 4 kognitívne úlohy spolu s posudzovaním správnosti ich riešenia na dvojbodovej škále retrospektívneho monitorovania (tzv. „confidence judgments“, CJs). Štatistická analýza. Pomocou t-testu boli analyzované rozdiely medzi deťmi v závislosti od veku (5 a 6 rokov) a presnosti odhadu (deti s realistickejším odhadom oproti deťom s nadhodnoteným odhadom). ANOVA bola použitá na zisťovanie rozdielov v presnosti monitoringu jednotlivých úloh vyjadrenej dvoma indexmi absolútnej správnosti (podľa Schraw, 2009). Výsledky štúdie dokumentujú, že 5–6 ročné deti sú schopné monitorovať a retrospektívne posudzovať úspešnosť svojich riešení, pričom v úlohách verbálneho charakteru vyžadujúcich porozumenie textu to zvládajú štatisticky významne lepšie. Presnosť metakognitívneho monitoringu korešponduje s výsledným výkonom, čo sa potvrdilo vo všetkých sledovaných úlohách na hladine štatistickej významnosti p < ,001. Limity. Uvedené zistenia budú vyžadovať ďalšie overovanie pri súčasnom sledovaní a kontrole viacerých charakteristík použitých kognitívnych úloh, s využitím rozličných spôsobov analýzy a hodnotenia výsledkov, ako aj zohľadnením faktorov sociálneho prostredia, ktoré – ako sa ukazuje – zohráva významnú úlohu vo vývine metakognitívneho uvedomovania detí predškolského veku.

Objectives. Metacognitive monitoring in preschool children plays an important role in the further learning process and help seeking. The aim of the present study is to determine whether the preschool children are able to monitor their performance while solving cognitive tasks (1). What is the relationship between the accuracy of metacognitive monitoring and the performance (2). How are these relationships related to the nature of cognitive tasks (3). Sample and setting. The sample consisted of total 97 children from 5 to 6 years old. Children individually solved 4 cognitive tasks and provided item-by-item or global confidence judgments (CJs) using the traffic light with red and green colours. Statistical analysis. Absolute accuracy index and bias index (Schraw, 2009) were calculated. To analyse age differences and bias differences (real and overestimated performance) independent samples t-test was used. To analyse task differences the ANOVA was used. Results. Preschool children are able to monitor their performance retrospectively (using CJs). They are more metacognitively accurate in verbal tasks than in non-verbal (Piagetian) tasks. Moreover, the monitoring accuracy significantly (p < .001) corresponds to the task performance. Study limitation. The finding requires further research concerning analyzing other characteristics of the cognitive task such as difficulty, and using different ways of analyzing and evaluating results, as well as taking into account the factors of social environment, which plays an important role in the development of metacognitive awareness in preschool children.

• Klíčová slova
• porozumění textu,
• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• metakognice * MeSH
• předškolní dítě MeSH
• psychologické testy MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• metakognice MeSH
• schizofrenie * terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH