• Klíčová slova
• Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency, BOT-2,
• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti fyziologie   MeSH
• psychomotorické poruchy diagnóza   MeSH
• psychomotorický výkon * fyziologie   MeSH
• školy MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vývoj dítěte * fyziologie   MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

• Klíčová slova
• měření a hodnocení psychomotorického vývoje hráčů fotbalu pomocí testu BRUININKS-OSERETSKY,
• MeSH
• dítě MeSH
• fotbal * fyziologie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti * fyziologie   klasifikace   MeSH
• psychomotorický výkon * fyziologie   klasifikace   MeSH
• růst a vývoj fyziologie   MeSH
• sportovní výkon fyziologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

Hlavním cílem této studie bylo ověření vhodnosti diagnostického nástroje Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency, Second Edition (BOT-2) v českých podmínkách u dětí ve věku 4 – 7 let pomocí konfirmativní faktorové analýzy. Výzkumný soubor tvořilo 88 probandů ve věku 4 – 7 let. Skupina byla tvořena dětmi ze dvou základních škol a dvou mateřských škol v Praze, jejichž výběr proběhl kvótně. Výsledky konfirmativní faktorové analýzy BOT-2 u české populace byly porovnány s výsledky originální předlohy podle Bruininks (2005). Sledovanými parametry byly výsledné hodnoty indexů fitu: TLI > 0,95, SRMR < 0,08, CFI > 0,95 nebo RMSEA < 0,08. V originální předloze BOT-2 pro věkovou kategorii 4 – 7 let dosahovala korelace mezi manifestními proměnnými rozpětí 0,57 až 0,91. U českého modelu činila nejvyšší korelace také 0,91 (mezi proměnnými „strenght & agility”). Fit model ukazatelů CFI > 0,95 a RMSEA < 0,08 byl jak u originální předlohy, tak u českého modelu totožný. Z výsledků byl indikován vhodný model BOT-2 pro věkovou kategorii 4 – 7 let u české populace.

The main aim of the study was to determine the suitability of diagnostic tools Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency Second Edition (BOT-2) using confirmatory factor analysis in children aged 4-7 years in the Czech Republic. The research group consisted of 88 probands aged 4-7 years. The group was made up of children from two primary schools and two kindergartens in Prague. The selectiom was held with the help of quota selection. The results of the confirmatory factor analysis BOT-2 in children in the Czech Republic were compared with the results of original artwork by Bruininks (2005). The monitored parameters were resulting index values phosphite: TLI > 0.95, SPDC < 0.08, CFI > 0.95, or RMSE < 0.08. In the original draft BOT-2 amounted the correlations between manifest variables range from 0.57 to 0.91 for the age group 4-7 years. In the Czech model was the highest correlation 0.91 (between variables ”Strength & Agility”). Fit model indicators CFI > 0.95 and RMSE < 0.08 was identical by original artwork and by the Czech model. The results indicated the appropriate model BOT-2 for the age group 4-7 years in the Czech Republic.

• MeSH
• dítě MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti fyziologie   klasifikace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• psychomotorický výkon * fyziologie   klasifikace   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• tělesná výkonnost fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Výběr vhodného evaluačního nástroje při hodnocení vývoje i úrovně motoriky představuje rozsáhlou a složitou problematiku. Cílem této studie proto bylo rozebrat a srovnat diagnostickou kvalitu tří nejpoužívanějších nástrojů v oblasti psychomotorického vývoje dětí i dospělých, které využívají vývojových norem u české populace. Jedná se o Orientační test dynamické praxe (OTDP), Movement Assessment Battery for Children-2 (MABC-2) a Test vývoje hrubé motoriky-2 (TGMD-2) s Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency-Second Edition (BOT-2) baterií, která pro české podmínky zatím standardizovaná není. Ve srovnání s uvedenými třemi diagnostickými nástroji vykázal Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency-Second Edition (BOT-2) nepropracovanější design struktury testů a možnost hodnocení konceptu psychomotoriky v nejširším věkovém rozpětí probandů. Mimo to BOT-2 dosahuje vysoké validity i reliability (0,90 až 0,97). Další zjištěnou výhodou je i možnost využít zkrácenou formu celé testové baterie (Short Form). Z tohoto důvodu se domníváme, že by se Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency-Second Edition (BOT-2) měl stát nedílnou součástí standardizovaných nástrojů hodnotících psychomotorický vývoj v českém prostředí.

Evaluation development of motor skills in the context of the assessment evaluation tools is very complicated issue. The aim of this study was analysis and comparison of three assessment diagnostic tools with BOT-2. The OTDP, TGMD-2 and MABC-2 are the most widespread tools for exploring of psychomotor development of children and adults with the standard norms for Czech population. Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency-Second Edition (BOT-2) batteries for Czech conditions has not been standardized yet. The Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency-Second Edition (BOT-2) showed the best design in the test’s structure in comparison to three diagnostic tools. The BOT-2 has in the psychomotor test the widest age range of probands. Besides BOT-2 achieves a high validity and reliability (0,90 to 0,97). Other advantage, which was realized, is using the short form of the test battery, called Short Form. Because of this reasons we believe the Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency-Second Edition (BOT2) should be a part of standardized assessment tools, which evaluate the psychomotor development in the Czech environment.

• Klíčová slova
• evaluace, vývojové normy, psychomotorický vývoj, Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency,
• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti * klasifikace   MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• poruchy motorických dovedností klasifikace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• psychomotorický výkon fyziologie   klasifikace   MeSH
• vývoj dítěte klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Klíčová slova
• body mass index, vývojová porucha motoriky,
• MeSH
• dítě MeSH
• financování organizované MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti MeSH
• nadváha diagnóza   MeSH
• obezita diagnóza   MeSH
• poruchy motorických dovedností MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tělesná hmotnost MeSH
• tělesná výška MeSH
• věkové faktory MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

U některých jedinců pozorujeme narušené motorické funkce vázané na kortikální a neocerebelární centra mozku. Projevují se nedostatečnou schopností osvojovat si nové pohybové dovednosti, poruchami v plánování pohybu a poruchami obratnosti při provádění složitějších pohybových činností. Tyto poruchy se obvykle označují jako DCD (Developmental Coordination Disorder) neboli vývojová dyspraxie. Prevalence DCD je v populaci školních dětí 5–6 %, přičemž z toho až 2 % jsou postiženy těžce. Dyspraxie se vyskytuje častěji u chlapců, poměr chlapců a děvčat je podle různých studií 2:1až5:1.DCDse často vyskytuje v kombinaci s poruchami i v jiných oblastech než motorických. Nejtěsnější spojení je nejspíše mezi DCD a ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder). DCD dělíme na ideativní (gnostický) typ, který se projevuje porušenou schopností představy pohybového stereotypu, a motorický typ, projevující se poruchami při provádění pohybu. Nejčastější jsou poruchy smíšené, tj. ideomotorické. Ideativní (gnostická) porucha je spojená se senzorickým zpracováním informací jednoho senzorického systému (jedné modality – proprioceptivní, taktilní, vestibulární, zrakové, sluchové) nebo se může jednat o poruchu multisenzorickou. Porucha exekutivní (výkonná) je charakterizována poruchami selektivní hybnosti, poruchou posturální adaptace, porušenou relaxací, poruchami rovnováhy, silového přizpůsobení, poruchami plynulosti, rychlosti a rytmu pohybu a poruchami pohybového odhadu. Pro diagnostiku DCD se nejčastěji používají standardizované testy: Movement Assessment Battery for Children (MABC) a Bruininks – Oseretsky Test of Motor Proficiency (BOTMP). DCD bývá příčinou úrazů, v dospělosti se podílí na časném vzniku degenerativních poruch, entezopatií a dalších ortopedických poruch vzniklých chronickým přetěžováním. U sportujících dětí s DCD se při větší sportovní zátěži často objevují nespecifické příznaky jako únava, záchvatovité bolesti hlavy, závratě, či nevolnost, které jsou etiologicky uzavírány jako vertebrogenní či psychosomatické. Problémy těchto dětí jsou velmi odolné léčbě, terapii je nutné začít co nejdříve po stanovení diagnózy DCD. Vhodné je zařadit sportovní aktivity, doporučovány jsou hlavně kolektivní sporty. Terapeutické postupy by se měly stát součástí běžných denních aktivit dítěte.

In some individuals, disturbed motor function results from cortical and neocerebellar dysfunction. These individuals present with an insufficient ability to learn new motor skills. Limited motor planning, compromises manual dexterity especially when performing complex motor stereotypes. The described set of symptoms is usually diagnosed as Developmental Coordination Disorder (DCD) or developmental dyspraxia (DP). Prevalence in children with DCD is 5–6% of all school children with 2% severely affected. Boys experience a higher incidence than girls, the ratio reported to be between 2 : 1 and 5 : 1. DCD does not involve only motor systems, but frequently affects other systems (functions) at the same time. The most common combination appears to be DCD and Attention Deficiency Hyperactivity Disorder (ADHD). It is possible to distinguish ideative (gnostic) type DCD presenting with abnormal motor planning and motor type DCD where execution of motor sterotype is affected. However, most cases are mixed, i.e. an ideomotor type DCD is diagnosed. Ideative (gnostic) disturbance is related to sensory information processing. One system only may be affected (proprioceptive, tactile, vestibular, auditory) or multisensory dysfunction may occur. Executive (motor) disturbance present with limited selective movements (movement in one segment only), compromised postural adaptation, insufficient relaxation, equilibrium disturbances, inadequate strength adaptation, problems with motor fluency (speed and rhythm) and abnormal movement estimation. Standardized tests, the Movement Assessment Battery for Children (MABC) and Bruininks-Oseretsky Test of Motor Proficiency (BOTMP) are utilized to diagnose DCD. Frequent injuries, early occurrence of degenerative changes, enthesopathies and other orthopedic problems resulting from chronic overload may occur. DCD children practicing a sport often complain of nonspecific symptoms, such as exhaustion, acute headache, vertigo and nausea, especially during increased sporting activity. Such complaints are usually considered vertebrogenic or psychosomatic. The symptoms of DCD are rather resistant to treatment, and therapy should be introduced as soon as the diagnosis is established. It is advisable to integrate sports activities within the treatment strategy, team sports being especially suitable. The therapeutic procedures should become a routing part of activities of daily living (ADL).

• Klíčová slova
• vývojová porucha koordinace, lehká mozková dysfunkce, centrální koordinační porucha, neobratnost, vývojová dyspraxie a sport,
• MeSH
• apraxie diagnóza   rehabilitace   MeSH
• diagnostické techniky a postupy MeSH
• dítě MeSH
• financování organizované MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• poruchy motorických dovedností diagnóza   rehabilitace   MeSH
• prevalence MeSH
• rehabilitace metody   MeSH
• sporty MeSH
• terminologie jako téma MeSH
• vývojové poruchy u dětí diagnóza   rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Motor skill interventions can improve the motor proficiency of children with autism, however, the secondary effects associated with these interventions are not well understood. The aim of this study is to describe 1) parents' experiences with an early motor skill intervention for their children with autism, and 2) the secondary effects of the intervention on parents and families. Parents (n = 8) of four-year-old children with autism who participated in a 12-week motor skill intervention were invited to take part in a semi-structured interview to discuss their experiences. The study was grounded in descriptive phenomenology. Three themes emerged from the data. Theme 1: Parent Attendance - observing the motor skill intervention was essential in order for parents to benefit from the experience themselves (e.g., socializing with the other parents), Theme 2: Eye-Opening Experience - the intervention shed light on the children's capabilities and the importance of motor skill development, Theme 3: Positive Experience - parents expressed a desire for more opportunities like this within the community. These findings indicate that early motor skill interventions for children with autism can also benefit parents and families. In order to better meet the needs of families of children with autism, clinicians should educate parents on the importance of motor skill development early, and highlight opportunities for active engagement at home and in the community.

• MeSH
• autistická porucha * rehabilitace   MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• postižené děti MeSH
• předškolní dítě MeSH
• raná péče metody   MeSH
• rodiče * MeSH
• rodina MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH

The aim of this study was to assess differences in fundamental motor skills (FMS) proficiency between boys and girls of each age group, independently, across the entire preschool period. Using the Movement Assessment Battery for Children-second edition, FMS proficiency was tested in 325 preschoolers (4.9 ± 1.1 y, range 3-6) using a cross-sectional design. Compared to boys of the same age, 3- and 4-year-old girls had greater total (p < .01), fine motor skill (p < .01), and balance scores (p < .05). There were no sex differences for total test or balance scores in 5- and 6-year-olds, but 6-year-old boys outperformed girls in aiming and catching (p < .001). These data not only agree with previous research in that sex differences in FMS proficiency exist in preschool children, but the data also show that differences may not be uniform throughout the whole preschool period when analyzing by age. To avoid under- or overestimating FMS proficiency and subsequently prescribing inaccurate motor intervention programs, FMS proficiency normative values should be age- and sex-specific throughout the entire preschool period.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti * MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průřezové studie MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• sexuální faktory * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

INTRODUCTION: Acute lymphoblastic leukaemia (ALL) ranks among paediatrics' most common oncological malignancies. Monitoring motor performance levels associated with self-sufficiency in the everyday activities of ALL patients is extremely important during treatment. The motor development of children and adolescents with ALL is most often assessed using the Bruininks-Oseretsky Test of Motor Proficiency Second Edition (BOT-2) complete form (CF) with 53 items or the short form (SF) with 14 items. However, there is no evidence in research that BOT-2 CF and SF give comparable results in the population of patients with ALL. OBJECTIVE: This study aimed to determine the compatibility of motor proficiency levels achieved from BOT-2 SF and BOT-2 CF in ALL survivors. MATERIALS AND METHOD: The research sample consists of n = 37 participants (18 girls, 19 boys) aged 4-21 years (10.26, ± SD 3.9) after treatment for ALL. All participants passed BOT-2 CF and were at least 6 months and a maximum of 6 years from the last dose of vincristine (VCR). We used ANOVA with repeated measures, considering the sex, intra-class correlation (ICC) for uniformity between BOT-2 SF and BOT-2 CF scores and Receiving Operating Characteristic. RESULTS: BOT-2 SF and BOT-2 CF assess the same underlying construct, and BOT-2 SF and CF standard scores have good uniformity: ICC = 0.78 for boys and ICC = 0.76 for girls. However, results from ANOVA showed that the participants achieved a significantly lower standard score in SF (45.1 ± 7.9) compared to CF (49.1 ± 9.4) (p < 0.001; Hays ω2 = 0.41). ALL patients performed the worst in Strength and Agility. According to the ROC analysis, BOT-2 SF obtains acceptable sensitivity (72.3%) and high specificity (91.9%) with high accuracy of 86.1%, and the fair value of the Area Under the Curve (AUC) = 0.734 CI95% (0.47-0.88) in comparison to BOT-2 CF. CONCLUSIONS: To reduce the burden on ALL patients and their families, we recommend using BOT-2 SF instead of BOT-2 CF as a useful screening tool. BOT-SF can replicate motor proficiency with as high probability as BOT-2 CF but systematically underestimates motor proficiency.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: In today's digital age, demanding to interpret vast quantities of visual information with speed and accuracy, nonverbal Intelligence has become increasingly crucial for children, as it plays a key role in cognitive development and learning. While motor proficiency has been positively linked to various cognitive functions in children, its relationship with nonverbal Intelligence remains an open question. This study, therefore, explored the structural associations between motor proficiency and nonverbal Intelligence in school-aged children (6 to 11 years), focusing on potential age and sex-specific patterns. METHODS: Data were obtained from 396 children aged 6 to 11 (214 boys, 182 girls; mean age 8.9 years ±1.3) divided into younger children 6-8 years and older Children 9-11 years. Motor proficiency was assessed using the Bruininks-Oseretsky Test of Motor Proficiency, Second Edition (BOT-2), and non-verbal Intelligence was evaluated with the Raven Progressive Matrices (RPM). We conducted multigroup structural modelling with non-verbal Intelligence as a dependent latent variable. RESULTS: The BOT-2 and RPM models demonstrated an acceptable fit in Czech children. Strength-agility and Fine motor control emerged as the strongest predictors of nonverbal intelligence level assessed by five sets of RPM. Age-specific analyses revealed that the Strength-agility construct was consistently a significant predictor of nonverbal intelligence level in both age categories. However, in older children, also Fine motor control was significantly linked to nonverbal intelligence level. Sex-specific differences were also observed in the structural modelling results, indicating significant predictor non-invariance based on participants' sex. In girls, both Fine motor control and the Strength-agility constructs were significant predictors of nonverbal Intelligence level, showing stronger associations with nonverbal Intelligence than boys. For boys, only the Strength-agility construct was a significant predictor of RPM performance. CONCLUSION: This study reveals a nuanced age- and sex-specific relationship between children's motor proficiency and nonverbal Intelligence. The findings underscore the need for targeted physical interventions, particularly those emphasising fine motor and strength-agility exercises, to ensure equitable opportunities for motor skill development. Such interventions may enhance physical abilities and support cognitive development in an increasingly digital world.

• MeSH
• analýza latentních tříd MeSH
• dítě MeSH
• inteligence * fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti * fyziologie   MeSH
• sexuální faktory MeSH
• věkové faktory MeSH
• vývoj dítěte fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH