Přenos vibrací z pracovních nástrojů na horní končetiny může vést k rozvoji nemoci z vibrací. Projevuje se intermitentním zbělením prstů, paresteziemi i hypestezií postižených prstů, postupně i rozvojem neobratnosti a slabosti prstů. Zbělení prstů i desítky minut, a to přes snahu prohřát ruku i prsty. Nemoc z vibrací má projevy nervové, vaskulární i vazivové. V diagnostice se využívá chladový test, pletysmografie i EMG (zejména senzitivní a motorická neurografie). Součástí léčby je zábrana prochlazení, úprava životosprávy a pracovní zátěže, medikamentózní léčba (blokátory kalciového kanálu, pentoxyphyllin, antiagregancia).

Transmission of vibration from working tools to upper extremities can lead to the development of „Hand-arm vibration syndrome“. This syndrome is manifesting through intermitent white fingers, paresthesia and hypesthesia of affected fingers, gradually clumsy and weak fingers. The whiting of fingers lasts even tens minutes, though the endeavor to warm up the hand and fingers. Hand arm vibration syndrome consists of neurogennic, vascular and fibrous tissue changes. In the diagnostics the cold test, plethysmography and EMG (especially sensory and motor neurography) are used. An important component of therapy is avoidance of cold exposure, change of regime and improvement of work load, medicamentous therapy (calcium channel blockers, pentoxyphyllin, drugs reducing platelet deposition).

• Klíčová slova
• zbělení prstů, senzitivní a motorická neurografie, zábrana prochlazení,
• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• horní končetina inervace   krevní zásobení   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci periferního nervového systému MeSH
• nemoci z povolání * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• neurologické vyšetření MeSH
• nízká teplota diagnostické užití   MeSH
• pletysmografie MeSH
• Raynaudova nemoc diagnóza   etiologie   MeSH
• termometrie MeSH
• vibrace škodlivé účinky   MeSH
• vibrační syndrom ruky, paže * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Polyneuropatie je difuzní či vícečetné systémové postižení periferních nervů. Podle postižené anatomické struktury se rozlišují léze axonální, demyelinizační a smíšené a na podkladě typu vláken léze motorické, senzitivní, autonomní či kombinované. V anamnéze je možno rozlišit příznaky pozitivní i negativní pro všechny typy vláken. V klinickém vyšetření je důležitý nejen rozsah a tíže postižení, ale rovněž přítomnost poruch dalších orgánů. Kromě elektrofyziologických vyšetření nabývají na důležitosti i nové možnosti diagnostiky polyneuropatií – ultrazvukové vyšetření nervů, biopsie kůže, testy vegetativních funkcí. Kauzální léčba je možná pouze u některých polyneuropatií (diabetu, toxických neuropatií, autoimunitních neuropatií). Symptomatická léčba – a zejména terapie neuropatické bolesti – je součástí terapie většiny polyneuropatií.

Polyneuropathy is a diffused or multiple systemic disorder of peripheral nerves. According to affected anatomic structure it is possible to differentiate axonal, demyelinating and mixed lesions. According to the affected type of fibres there are motor, sensory, autonomic, and combined lesions. In patient´s case history there are positive and negative signs and symptoms for all nerve fibre types. In clinical examination there are important not only extent and severity of the disorder, but also presence of disturbances of other systems. Besides electrophysiological investigations there is increasing importance of new possibilities in diagnostics of polyneuropathies – ultrasonography of peripheral nerves, skin biopsy, autonomic functions tests. Causal therapy is possible only in some polyneuropathies (diabetes, toxic neuropathies, autoimmune neuropathies). Symptomatic therapy – and especially neuropathic pain therapy – is part of therapy of most polyneuropathies.

• Klíčová slova
• axonální a demyelinizační léze, motorická a senzitivní neurografie, jehlová EMG, kožní biopsie, imunologická léčba,
• MeSH
• anamnéza MeSH
• biopsie MeSH
• elektromyografie MeSH
• imunomodulace MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti metody   MeSH
• management nemoci MeSH
• neurologické vyšetření metody   MeSH
• polyneuropatie * diagnóza   etiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Vyšetření vedení periferním nervem, neboli neurografie (kondukční studie) je základní elektromyografickou technikou k posouzení léze periferních nervů (neuropatie v širším slova smyslu). Vyšetřujeme motorická a silně myelinizovaná senzitivní vlákna. Metoda umožní stanovit stupeň a typ postižení (motorické, senzitivní a také axonální či demyelinizační). K vyšetření vedení jsou vhodné polyneuropatie všech etiologií (metabolické, malnutriční, toxické, hereditární, zánětlivé, paraneoplastické) i mononeuropatie (kompresivní, traumatické, zánětlivé), dále nejasné nálezy, nebo kombinované léze centrální a periferní, kde je nutné upřesnit podíl případné polyneuropatie. Při technice repetitivní stimulace se používá stimulace periferních motorických nervů opakovaně v určité frekvenci a její provedení je přínosné při podezření na poruchu nervosvalového spojení. Pochopení základních principů elektromyografie, správná indikace k vyšetření a dobře položená otázka je předpokladem správně provedeného vyšetření s validní a pro klinického neurologa užitečnou odpovědí (nálezem).

Nerve conduction studies are basic electrophysiologic technique for evaluation of damage of peripheral nerves (neuropathies). Motor and thick myelinated sensory fibers are examined, and the method allows to determine the degree and type of the damage (motor, sensory as well as axonal or demyelinating). Indications for the examination of nerve conduction are as follows: polyneuropathies of all kind of aetiology (metabolic, malnutrition, toxic, hereditary, inflammatory, paraneoplastic), mononeuropathies (compressive, traumatic, inflammatory), further unclear findings, as well as combined central and peripheral lesions where it is necessary to assess the potential share of polyneuropathy.The technique of repetitive nerve stimulation is based on the repetitive stimulation of the peripheral motor nerves and is useful in suspected neuromuscular junction disorders. Understanding of the basic principles of EMG, right indication for examination and adequate clinical question are prerequisite for the properly performed examination and valid and meaningful clinical answer/finding.

• Klíčová slova
• neurografie, repetitivní stimulace, distální motorická latence,
• MeSH
• akční potenciály MeSH
• elektrická stimulace metody   MeSH
• elektromyografie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci nervového systému * diagnóza   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• nervová vlákna patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Po více než 30 letech se čtenáři dostává do rukou ucelená monografie zabývající se chirurgií hlavových a periferních nervů. Kniha shrnuje poznatky z epidemiologie, patofyziologie a diagnostiky nervových poranění, úžinových syndromů a neuroonkologie a aktuální zkušenosti s jejich chirurgickou léčbou.

• Publikační typ
• atlasy MeSH

Cíl: Cílem práce bylo na dostatečně velkém souboru zdravých dobrovolníků stanovit normativní hodnoty parametrů vedení pro n. medianus (NM) a n. ulnaris (NU) podle standardizované metodiky. Vyšetření NU bylo zvlášť zaměřeno na vedení přes loket. Vedlejším cílem bylo stanovit mezistranové rozdíly a rozdíly mezi pohlavími a analyzovat závislost parametrů vedení na věku. Soubor a metodika: Na pěti EMG pracovištích v ČR bylo jednotnou metodikou vyšetřeno 227 zdravých dobrovolníků o věkovém průměru 39,4 let. Výsledky: NU: Amplituda sumačního svalového potenciálu (A‑CMAP) stimulováno v zápěstí a snímáno povrchovou elektrodou z m. abductor digiti minimi (ADM) byla 9,6 ? 2,3 mV, rychlost motorického vedení (MNCV) na předloktí 60,4 ? 5,2 m/s, přes loket 57,1 ? 5,9 m/s. Pro registraci z m. interosseus dorsalis primus (IDI) byla A‑CMAP 12,0 ? 4,0 mV, MNCV na předloktí 59,7 ? 4,7 m/s, přes loket 56,5 ? 5,7 m/s. Rozdíl rychlostí vedení v NU na předloktí a přes loket byl při snímání z ADM v průměru 3,3 m/s a při snímání z IDI 3,2 m/s. Limitní hodnoty jsou pro uvedený rozdíl rychlostí pro ADM 16,9 m/s a pro IDI 16,5 m/s. Amplituda senzitivního akčního potenciálu (A‑SNAP) pro V. prst 24,3 ? 11,6 ?V, rychlost senzitivního vedení (SNCV) 55,8 ? 4,8 m/s. NM – A‑CMAP v zápěstí byla 10,0 ? 3,0 mV. MNCV na předloktí 57,1 ? 4,6 m/s, A‑SNAP pro II. prst 25,7 ? 12,5 ?V, SNCV 55,8 ? 4,7 m/s. Závěry: Výsledky jsou vzhledem k standardní metodice a velikosti souboru použitelné jako normativní data pro vedení v NU a NM. Hodnoty nevykázaly významné mezipohlavní ani stranové rozdíly. Všechny sledované parametry vedení jevily statisticky významnou inverzní závislost na věku.

Objective: The objective of the study was to set normative values of conduction parameters of the median (NM) and ulnar nerves (NU) on a sufficiently large group of healthy volunteers using standardized methodology. The examination of NU focused on conduction across the elbow region. The differences in conduction parameters between males and females, dominant and non-dominant hands, right and left hands, and their dependence on age were also evaluated. Subjects and methods: A total of 227 healthy volunteers, mean age 39.4 years, were examined in five EMG laboratories in the Czech Republic. Results: NU: The amplitude of the compound motor action potential (CMAP) registered by a surface electrode from the abductor digiti minimi muscle (ADM) stimulated at the wrist, was 9.6 ? 2.3 mV; motor conduction velocity (MNCV) at the forearm was 60.4 ? 5.2 mV; MNCV across the elbow 57.1 ? 5.9 m/s. When registering from the first dorsal interosseus muscle (IDI) the amplitude of CMAP was 12.0 ? 4.0 mV; MNCV was 59.7 ? 4.7 m/s at the forearm, and 56.5 ? 5.7 m/s across the elbow. Mean difference between MNCV at the forearm and across the elbow was 3.3 ? 6.6 m/s when registering from ADM and 3.2 ? 6.4 m/s when registering from IDI, sensory nerve conduction velocity (SNCV) was 55.8 ? 4.8 m/s. MN: The mean amplitude of CMAP was 10.0 ? 3.0 mV; MNCV at the forearm was 57.1 ? 4.6 m/s; the mean amplitude of the sensory nerve action potential for digit II was 25.7 ? 12.5 ?V; SNCV was 55.8 ? 4.7 m/s. Conclusion: Owing to the standardized methodology and the large size of the examined group, the data from our study can be used as normative data for conduction studies of UN at the Guyon canal, the forearm, and across the elbow, as well as for the conduction studies of MN distally and at the forearm. Neither the differences in the measured parameters between males and females, dominant and non-dominant hands, and right and left hands, nor the decrease of MNCV with age were clinically significant. Key words: nerve conduction studies – reference values – ulnar nerve – median nerve – sex differences – side differencies The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• kondukční studie, neurografie, normativní hodnoty, motorické vedení, senzitivní vedení,
• MeSH
• diagnostické techniky neurologické MeSH
• dospělí MeSH
• elektromyografie statistika a číselné údaje   MeSH
• funkční lateralita MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• loket inervace   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nervové vedení * fyziologie   MeSH
• nervus medianus * fyziologie   MeSH
• nervus ulnaris * fyziologie   MeSH
• předloktí inervace   MeSH
• průřezové studie statistika a číselné údaje   MeSH
• referenční standardy MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Neuropatie nervus ulnaris v oblasti lokte je po syndromu karpálního tunelu nejčastější mononeuropatií horní končetiny, se kterou se ve své praxi setkává ambulantní neurolog a elektromyografista. V klinické elektromyografii je při diagnostice této mononeuropatie využívána řada motorických, senzitivních kondukčních studií a jehlová elektromyografie. Segmentová studie motorických vláken přes oblast lokte (inching) je méně využívaná technika, a to pro svoji náročnost na provedení a interpretaci. Toto vyšetření je ovšem zásadní z důvodů přesné lokalizace postižení a může být užitečné v případech negativního výsledku běžné neurografie při klinicky vysoce suspektní neuropatii. Výsledek vyšetření touto metodou je užitečný pro neurologa, fyzioterapeuta a chirurga. Cílem článku je podat přehled o této neurografické technice pro elektromyografickou praxi.

Neuropathy of the ulnar nerve at the elbow is only second to carpal tunnel syndrome as the most common cause of upper extremity mononeuropathies encountered by an outpatient neurologist and an electromyographer in their practice. In clinical electromyography, a number of motor and sensory conduction studies and needle electromyography are used to diagnose this mononeuropathy. Segment study of motor conduction across the elbow (inching) is a less-commonly used technique due to the demands for execution and interpretation. However, this examination is essential because of accurate localization of the injury and may be beneficial in the case of a negative result of conventional neurography in clinically highly suspected neuropathy. The result of an examination using this method is useful for a neurologist, physiotherapist and surgeon. The aim of the article is to provide an overview of this neurographic technique for electromyographic practice.

• Klíčová slova
• kondukční studie, inching, ulnaris, EMG, neurografie,
• MeSH
• diagnostické techniky neurologické MeSH
• elektromyografie metody   MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• mononeuropatie diagnóza   MeSH
• neuropatie nervus ulnaris diagnóza   etiologie   MeSH
• neurozobrazování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Akutní polyradikuloneuritida patří mezi autoimunitně podmíněné neuropatie a představuje závažný diagnostický i terapeutický problém. V Evropě převažuje demyelinizační postižení (přes 80 %), zatímco v Číně a ve Střední a Jižní Americe tvoří významnější podíl axonální formy. V diagnostice je nutno přesně zhodnotit klinický nález a průběh choroby, pak následují laboratorní rozbory krve a moči, dále elektrofyziologické vyšetření (motorická i senzitivní neurografie, F-vlny, H-reflex) a odběr mozkomíšního moku. V diferenciální diagnostice je nezbytné zvažovat a diferencovat celou řadu chorob.

Acute polyradiculoneuritis is an autoimmune-based neuropathy and represents an important diagnostic and therapeutic problem. In Europe demyelinating forms prevail (more than 80 %), whereas in China and in Middle and Southern America the axonal forms represent more important portion. During diagnosis setting there is necessary to evaluate clinical finding and a course of disease, then laboratory analysis of blood and urine follow, further electrophysiological investigations (motor and sensory neurography, F-waves, H-reflex) and withdrawal of cerebrospinal fluid. During differential diagnostic process there is to evaluate and differentiate a couple of various disoders. dissociation.

• Klíčová slova
• axonopatie, elektrofyziologické vyšetření, proteinocytologická disociace,
• MeSH
• axony patologie   MeSH
• biologické markery chemie   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• časové faktory MeSH
• demyelinizační nemoci MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• elektrodiagnostika metody   MeSH
• elektrofyziologické jevy fyziologie   MeSH
• Guillainův-Barrého syndrom dietoterapie   farmakoterapie   MeSH
• H-reflex fyziologie   MeSH
• imunoglobulin G aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• intravenózní imunoglobuliny terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• molekulární mimikry MeSH
• mozkomíšní mok chemie   MeSH
• nervové vedení fyziologie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Akutní polyradikuloneuritida patří mezi autoimunitně podmíněné neuropatie a představuje závažný diagnostický i terapeutický problém. V Evropě převažuje demyelinizační postižení (přes 80 %), zatímco v Číně a ve Střední a Jižní Americe tvoří významnější podíl axonální formy. V diagnostice je nutno přesně zhodnotit klinický nález a průběh choroby, pak následují laboratorní rozbory krve a moči, dále elektrofyziologické vyšetření (motorická i senzitivní neurografie, F-vlny, H-reflex) a odběr mozkomíšního moku. V diferenciální diagnostice je nezbytné zvažovat a diferencovat celou řadu chorob.

Acute polyradiculoneuritis is an autoimmune-based neuropathy and represents an important diagnostic and therapeutic problem. In Europe demyelinating forms prevail (more than 80 %), whereas in China and in Middle and Southern America the axonal forms represent more important portion. During diagnosis setting there is necessary to evaluate clinical finding and a course of disease, then laboratory analysis of blood and urine follow, further electrophysiological investigations (motor and sensory neurography, F-waves, H-reflex) and withdrawal of cerebrospinal fluid. During differential diagnostic process there is to evaluate and differentiate a couple of various disoders.

• Klíčová slova
• proteinocytologická disociace, elektrofyziologické vyšetření, axonopatie,
• MeSH
• axony patologie   MeSH
• demyelinizační nemoci diagnóza   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• Guillainův-Barrého syndrom diagnóza   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• molekulární mimikry MeSH
• polyradikuloneuropatie diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Prevalence Martin-Gruberovy anastomózy (MGA), spojky n. medianus a ulnaris na předloktí se uvádí v rozmezí 15–39 %. Existují tři různé typy MGA, kdy motorická vlákna jsou v oblasti paže a lokte vedena skrze n. medianus a zásobují svaly ruky inervované n. ulnaris (m. abductor digiti minimi, m. interosseus dorsalis primus či m. adductor pollicis). Soubor a metodika: V pěti EMG laboratořích bylo unifikovanou technikou vyšetřeno 292 zdravých osob ve věku 20–67 let, průměr 39,4 let: 166 žen (256 rukou) a 126 mužů (201 rukou), celkem 457 rukou. Byla provedena motorická a senzitivní neurografie n. ulnaris a n. medianus. Pro detekci MGA mělo zásadní význam hodnocení amplitudy CMAP pro n. ulnaris a n. medianus při stimulaci z oblasti lokte a zápěstí. Výsledky: V našem souboru 457 vyšetřených rukou jsme na 90 rukou našli 109 výskytů MGA. U 30 rukou se jednalo o MGA-I, u 57 rukou o MGA-II a u 22 rukou o MGA-III. Izolované typy MGA se vyskytly v 73 případech, Na 17 rukou se vyskytla kombinace dvou, ojediněle dokonce všech tří typů MGA současně. Závěr: V souboru 292 osob zdravých osob jsme na 457 hodnocených rukou našli MGA v 19,7 %. Nejčastěji se vyskytoval typ MGA-II (12,5 %).

Objective: Martin-Gruber anastomosis (MGA) is a median-to-ulnar nerve communication in the forearm; three types of MGA occur. Typically, motor fibres course through the median nerve in the upper arm and elbow, however, they supply the ulnar-innervated muscles of the hand: abductor digiti minimi (ADM) – MGA-I; first dorsal interosseous (FDI) – MGA-II; or adductor pollicis – MGA-III. The objective was to determine the prevalence of MGA in a study group of healthy volunteers. Methods: Two hundred and ninety-two healthy participants (457 arms) were enrolled. Motor and sensory nerve conduction studies of the ulnar and median nerves were performed. Ulnar and median nerve compound muscle action potential amplitudes were obtained on stimulation at the elbow and wrist. Results: We found 109 cases of MGA in 90 arms (MGA-I in 30 arms; MGA-II in 57 arms; MGA-III in 22 arms). We found isolated MGA types in 73 arms, a combination of two types in 15 arms, and occasionally (2 arms) a simultaneous combination of all three types. Conclusion: The prevalence of MGA was 19.7%. Most frequently, we found MGA-II (prevalence = 12.5%). Significance: MGA does not produce any clinical signs. However, it can change EMG results. The neurophysiologist must be able to logically interpret such findings.

• Klíčová slova
• Martin-Gruberova anastomóza,
• MeSH
• dospělí MeSH
• elektromyografie metody   využití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nervus medianus * patofyziologie   MeSH
• nervus ulnaris * patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH

V obecné části se autoři zabývají patologickou anatomií, patofyziologií, symptomatologií, klinickým vyšetřením, elektrodiagnostikou a léčením kompresních neuropatií. V dalších kapitolách probírají anatomii, fyziologii, etiologii, symptomatologii, diagnostiku a metody léčby syndromu karpálního a kubitálního kanálu.

• MeSH
• degenerace nervu MeSH
• horní končetina MeSH
• parestezie MeSH
• syndrom karpálního tunelu MeSH
• syndrom kubitálního tunelu MeSH
• úžinové syndromy MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie