x

x

• Klíčová slova
• pneumatokéla,
• MeSH
• COVID-19 komplikace   MeSH
• cysty diagnostické zobrazování   etiologie   klasifikace   patologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• nemoci dýchací soustavy etiologie   klasifikace   MeSH
• plicní fibróza diagnostické zobrazování   etiologie   terapie   MeSH
• plicní sarkoidóza diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 * diagnóza   epidemiologie   etiologie   patologie   MeSH
• remodelace dýchacích cest MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Covid-19 je vysoce nakažlivé onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2 a jeho pandemie zasáhla postupně celý svět. Zatímco většina symptomů tohoto onemocnění mizí v průběhu akutní fáze, některé symptomy mohou přetrvávat po dobu několika měsíců. Tento stav je označován jako post-COVID-19 syndrom. Kognitivní poruchy jsou jedním z možných dlouhodobě trvajících symptomů, které mají přímou souvislost s komunikačními schopnostmi pacientů. Tyto obtíže se manifestují zejména v oblasti výbavnosti slov, ve verbální fluenci a informační hodnotě diskurzu. Tato přehledová studie sumarizuje dosavadní informace o kognitivně-komunikačních poruchách souvisejících se syndromem post-COVID-19, ale přináší také přehled dalších dlouhodobě přetrvá- vajících komplikací z oblasti poruch jazyka, řeči a polykání, které mohou vzniknout na základě onemocnění covidem-19.

COVID-19 is a highly contagious disease caused by the SARS-CoV-2 coronavirus, and its pandemic has gradually affected the entire world. While most symptoms of this disease disappear during the acute phase, some symptoms may persist for several months. This condition is referred to as the post-COVID-19 syndrome. Cognitive impairment is one of the possible long-lasting symptoms that are directly related to patients' communication abilities. These difficulties manifest mainly in the area of verbal recall, verbal fluency and the informational value of discourse. This review summarises the existing information on cognitive-communication disorders associated with the post-COVID-19 syndrome, but also provides an overview of other long-term persistent complications of language, speech and swallowing that may arise from COVID-19.

• MeSH
• COVID-19 MeSH
• kognitivní poruchy etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy polykání etiologie   MeSH
• poruchy řeči etiologie   MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 * patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

The novel coronavirus disease 2019 (COVID-19) pandemic outbreak caused by severe acute respiratory syndrome coronavirus-2 (SARS-CoV-2) has garnered unprecedented global attention. It caused over 2.47 million deaths through various syndromes such as acute respiratory distress, hypercoagulability, and multiple organ failure. The viral invasion proceeds through the ACE2 receptor, expressed in multiple cell types, and in some patients caused serious damage to tissues, organs, immune cells, and the microbes that colonize the gastrointestinal tract (GIT). Some patients who survived the SARS-CoV-2 infection have developed months of persistent long-COVID-19 symptoms or post-acute sequelae of COVID-19 (PASC). Diagnosis of these patients has revealed multiple biological effects, none of which are mutually exclusive. However, the severity of COVID-19 also depends on numerous comorbidities such as obesity, age, diabetes, and hypertension and care must be taken with respect to other multiple morbidities, such as host immunity. Gut microbiota in relation to SARS-CoV-2 immunopathology is considered to evolve COVID-19 progression via mechanisms of biochemical metabolism, exacerbation of inflammation, intestinal mucosal secretion, cytokine storm, and immunity regulation. Therefore, modulation of gut microbiome equilibrium through food supplements and probiotics remains a hot topic of current research and debate. In this review, we discuss the biological complications of the physio-pathological effects of COVID-19 infection, GIT immune response, and therapeutic pharmacological strategies. We also summarize the therapeutic targets of probiotics, their limitations, and the efficacy of preclinical and clinical drugs to effectively inhibit the spread of SARS-CoV-2.

• MeSH
• COVID-19 * imunologie   komplikace   terapie   MeSH
• dysbióza * MeSH
• farmakoterapie COVID-19 MeSH
• gastrointestinální trakt mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 MeSH
• probiotika terapeutické užití   MeSH
• SARS-CoV-2 * imunologie   MeSH
• střevní mikroflóra * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

O long COVID-19 (LC) hovoříme v případě přetrvávání příznaků COVID-19 déle než 3 měsíce od propuknutí onemocnění nebo výskytu nových symptomů trvajících alespoň dva měsíce. Jedná se o novou, velmi heterogenní klinickou jednotku, která může být provázena projevy postižení nejrůznějších orgánových systémů; nejčastěji jsou přítomny kardiovaskulární, respirační, psychické či neurologické obtíže. Mechanismy zodpovědné za vznik LC jsou komplexní a dosud ne zcela jasné. Léčba pacientů s LC je individuální v závislosti na přítomném postižení a zahrnuje symptomatickou terapii, podpůrnou léčbu a rehabilitaci. Probíhá mnoho klinických studií, které zkoumají potenciál nejrůznějších léčiv v prevenci a terapii LC.

Long COVID-19 (LC) is defined as the persistence of COVID-19 symptoms for more than 3 months after the onset of the disease or the appearance of new symptoms lasting at least 2 months. It is a new, very heterogeneous clinical entity that may be accompanied with symptoms involving various organ systems; most often cardiovascular, respiratory, psychological and neurological problems are present. Mechanisms responsible for the development of LC are complex and yet not fully understood. Treatment of LC patients is individualized depending on the symptoms present and includes systemic therapy, supportive care and rehabilitation. Currently, many clinical trials are ongoing which investigate the potential of various drugs in prevention and treatment of LC.

• MeSH
• antivirové látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• patologické stavy, příznaky a symptomy MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 * diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• vakcinace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Dlouhodobé následky akutního covidu-19 jsou poněkud přehlíženou realitou post-pandemického období nejen v EU. Stále neexistuje celosvětově akceptovaná terminologie ani jednotná definice. Epidemiologická data jsou velmi různorodá. Nemáme dostupné diagnostické biomarkery a dosud neexistuje efektivní farmakoterapie. Hlavním cílem práce je detailněji popsat nemocné, u kterých se po propuštění z hospitalizace následně vyvinul post-covid a popsat jeho klinickou podobu. V rámci ČR jde o první takto rozsáhlý projekt. Materiál a metodika: Retrospektivní studie všech pacientů hospitalizovaných pro akutní covid-19 ve velké univerzitní nemocnici spádově pokrývající region milion osob. Do studie byli zařazeni dospělí pacienti s první hospitalizací pro covid-19 nezávisle na věku, pohlaví či komorbiditách. U všech hospitalizovaných byly retrospektivně zjištěny a poté manuálně z elektronické dokumentace validovány parametry týkající se symptomů, laboratorních testů, terapie a výsledků hospitalizace. Následně byla systematicky získána data o všech nemocných, kteří kdykoliv po opuštění nemocnice navštívili ambulantní centrum postcovidové péče. Forma postcovidového postižení byla následně u každého z nich popsána. Výsledky: V pandemickém období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2022 bylo hospitalizováno pro akutní covid-19 celkem 4 001 pacientů. Ve 3 880 případech (53 % mužů, 54 % nekuřáků, průměrného věku 64 let s BMI 28) šlo o první hospitalizaci v důsledku akutního covidu-19. V nemocnici zemřelo 579 (14,9 % poprvé přijatých) osob a 3 301 (85,1 %) nemocných bylo propuštěno domů či do zařízení zdravotně-sociální péče. U 267 z nich (8,1 % propuštěných) došlo po více jak 3 měsících k diagnóze postcovidového postižení. Rizikové faktory pro rozvoj post-covidu zahrnovaly mužské pohlaví, nekuřáky, vyšší BMI, průduškové astma, imunosupresivní status a těžší stav (JIP) při hospitalizaci. Post-covidové postižení trvalo minimálně 6 měsíců, u 10 pacientů >24 měsíců. Dominantní postižení post-covidem bylo respirační (u 55 % osob). Mimoplicní projevy udávalo 42 % a chronickou únavu 38 % pacientů s projevy post-covidu. Neurologické změny pozorovalo 22 % post-covid nemocných. Nadto 29 % nemocných mělo objektivně poškozené plíce i přesto, že byli asymptomatičtí. Pacienti hospitalizovaní pro akutní covid-19 v omikronové fázi pandemie měli nižší pravděpodobnost přítomnosti post-covidu a menší riziko mimoplicní symptomatologie, pokud se u nich post-covid objevil. Závěr: Post-covid postižení se vyvinulo u 8 % pacientů propuštěných z nemocnice po akutním covidu-19. Rizikem pro post-covid bylo mužské biologické pohlaví, nadváha, nekouření, astma, imunosuprese a závažnější průběh akutní fáze covidu-19. U menší části nemocných trvají obtíže i déle než 24 měsíců. Osoby s hospitalizací během omikronového období jsou postiženi post-covidem méně často.

x

• MeSH
• antivirové látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• heparin nízkomolekulární farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• hormony kůry nadledvin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• hospitalizace * MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 * epidemiologie   etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Onemocnění covid-19 je spojováno nejen s příznaky akutní fáze, ale u části pacientů některé příznaky přetrvávají i po jejím překonání, mluvíme o tzv. post-covid syndromu. Cílem naší práce bylo identifikovat faktory ovlivňující míru úzkosti u pacientů s tímto syndromem. Celkově byla získána data od 404 pacientů, míra úzkosti byla hodnocena pomocí Beckova inventáře úzkosti (BAI). Soubor obsahoval 143 mužů a 261 žen, ve věkovém rozmezí 19-90 let. Průměrná hodnota BAI byla 13,2 bodu. Nejčastěji pacienti prodělali lehký průběh infekce covid-19. Dle našich výsledků nemá tíže samotné infekce covid-19 a přítomnost komorbidního somatického onemocnění vliv na hodnotu BAI; co se naopak ukázalo být významným faktorem, je hospitalizace. Hospitalizovaní pacienti měli statisticky významně nižší míru úzkosti než ti, kteří toto onemocnění prodělali v domácích podmínkách. Pacienti s patologickou mírou úzkosti byli signifikantně mladší a při srovnání pohlaví byly signifikantně více úzkostné ženy. Souvislost mezi přítomností plicních post-zánětlivých změn na RTG hrudníku a mírou úzkosti nebyla prokázána, byl ale zjištěn statisticky významný trend.

The COVID-19 is associated not only with symptoms of the acute phase, but in some patients some symptoms persist even after overcoming it, we are talking about the so-called post-COVID syndrome. The aim of our work was to identify factors influencing the level of anxiety in patients with this syndrome. In total, data were obtained from 404 patients, anxiety levels were assessed using the Beck Anxiety Inventory (BAI). The file contained 143 men and 261 women, in the age range of 19-90 years. The average BAI value was 13.2 Most often, patients experienced a mild course of covid-19 infection. According to our results, the severity of the COVID-19 infection itself and the presence of comorbid somatic disease have not effect on the BAI value, on the contrary, hospitalization turned out to be a significant factor. Hospitalized patients had a statistically significantly lower level of anxiety than those who experienced this disease at home. Patients with a pathological level of anxiety were significantly younger and, when comparing gender, there were significantly more anxiety in women. The connection between the presence of pulmonary post-inflammatory changes on the chest X-ray and the degree of anxiety was not proven, but a statistically significant trend was found.

• MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• posouzení stavu pacienta MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 * klasifikace   psychologie   MeSH
• úzkost * psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• Betacoronavirus MeSH
• COVID-19 MeSH
• delfská metoda MeSH
• dítě MeSH
• epidemický výskyt choroby MeSH
• konsensus MeSH
• mladiství MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• mladiství MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• infekční lékařství
• NLK Publikační typ
• publikace WHO

BACKGROUND: Post-acute COVID-19 syndrome (PCS) is a multisystem disorder degrading the quality of life. The study determined characteristics and predictors of PCS in unvaccinated healthcare workers (HCWs) suffering from PCS based on a comparison with their fully recovered counterparts. METHODS: 305 HCWs were examined at least 12 weeks post COVID-19 symptom onset to obtain data about their acute phase of COVID-19 and current health status and tested for complete blood count, C-reactive protein (CRP), electrophoresis of plasma proteins and SARS-CoV-2-specific immunoglobulin (Ig) G and M. RESULTS: 181 (59.3%) HCWs reported persisting symptoms attributable to PCS during the examination and 124 (40.7%) HCWs stated no symptoms. In the entire sample, the mean CRP level slightly exceeded the normal range (6.63 mg/L, 95% confidence interval [CI] 5.96-7.3) while all other laboratory results were within the normal range. No statistically significant differences in laboratory results were revealed between both subgroups except for the mean Ig levels, which were higher in HCWs with PCS. The average number of symptoms of PCS was 1.9 (median 2). The most frequent symptoms of PCS were fatigue that interfered with daily life (47.5%), shortness of breath (38.1%), muscle or joint aches (16%), loss of smell (14.9%), headache (14.9%) and sleep disorders (11%). The only statistically significant predictors of PCS were female sex (odds ratio [OR] 1.48, 95% CI 1.059-2.067, p = .022) and increasing age (OR 1.04, 95% CI 1.01-1.07, p = .008). CONCLUSIONS: PCS appears to be a prevalent condition determined by female sex and increasing age.

• MeSH
• COVID-19 * epidemiologie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• zdravotnický personál MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Ve své klasické podobě je onemocnění covid-19 respirační chorobou, která však může mít značně heterogenní průběh. Hrudní komplikace vznikají u malého procenta nemocných. Naším cílem je vyhodnotit dosavadní zkušenosti s touto chorobou a jejími hrudními projevy a stanovení reálného stavu péče o tyto nemocné. Metody: Tato práce je retrospektivní, single-insitution analýzou souboru pacientů hospitalizovaných s akutní a postakutní covid-19 pneumonií v pražské Thomayerově nemocnici v období 12/2020 až 03/2022, u kterých byl indikován hrudně-chirurgický zákrok. Výsledky: V době vrcholící pandemie nemoci covid-19 jsme provedli hrudně chirurgický zákrok u 46 pacientů. Nejčastější torakochirurgickou intervencí byla hrudní drenáž (18× pro pneumotorax, 3× pro fluidotorax, 2× CT navigovaná drenáž plicního abscesu a 2× CT navigovaná drenáž pneumatokély). V 10 případech byla provedena pleurektomie s dekortikací. Dále bylo provedeno 12 plicní parenchym šetřících resekcí, přičemž ve dvou případech si stav vyžádal resekci celého laloku. U 2 pacientů byla indikována resekce postintubační stenózy trachey po těžkém průběhu pneumonie covid-19. Závěr: Onemocnění covid-19 může i po lehkém průběhu výrazně morfologicky a funkčně alterovat dýchací ústrojí. Nejčastějšími komplikacemi pneumonie covid-19 vyžadující torakochirurgickou intervenci jsou patologie spojené se vznikem airleaku s kumulací vzduchu (pneumotorax, pneumomediastinum a podkožní emfyzém). Rozvoj plicních nekróz, symptomatických bronchiektázií, pneumatokél, bulózně-fibrotických formací mohou v ojedinělých případech vyústit v pneumotorax, hemotorax nebo hrudní empyém. Včasná torakochirurgická intervence hrudních komplikací pneumonie covid-19 může vést ke zlepšení přežívání covid nemocných.

Introduction: COVID-19 is considered a respiratory virosis in its classic form, although it may present with heterogeneous symptoms. Thoracic complications occur in a small percentage of patients. Our objective was to evaluate existing experience with this disease and its thoracic manifestations and to determine the real-world status of care of these patients. Methods: This study is a retrospective, single-institution analysis of a group of patients hospitalized with acute and post-acute COVID-19 pneumonia at Thomayer Hospital in Prague in the period from December 2020 to March 2022 and indicated for a thoracic surgical procedure. Results: During the peak of COVID-19 pandemic, a thoracic intervention was performed in 46 admitted patients. Thoracic drainage (due to pneumothorax in 18 cases, fluidothorax in 3 cases, CT-guided lung abscess drainage in 2 cases, and CT-guided pneumatocele drainage in 2 cases) were the most common thoracic surgical procedures. Pleurectomy/decortication surgery was done in 10 cases. Additionally, 12 lung parenchyma-sparing resections were performed, while lobectomy was required in 2 cases. Resection of postintubation tracheal stenosis due to a severe course of COVID-19 pneumonia was indicated in 2 patients. Conclusion: Even mild COVID-19 may cause a considerable morphological a functional alteration of the respiratory system. The most common complications of COVID-19 pneumonia that require a thoracic surgical intervention include pathologies associated with an air leak and accumulation of air (pneumothorax, pneumomediastinum and subcutaneous emphysema). The development of pulmonary necrosis, symptomatic bronchiectasis, pneumatocele, and bullous-fibrotic formations may result in pneumothorax, hemothorax or thoracic empyema in sporadic cases. An early thoracic surgical intervention to treat thoracic complications of COVID-19 pneumonia can improve the survival of COVID-19 patients.

• MeSH
• chirurgie plic metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• hrudní chirurgické výkony * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pneumonie chirurgie   etiologie   komplikace   patologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 * chirurgie   diagnostické zobrazování   mortalita   patologie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

BackgroundCOVID-19 remains a major infectious disease with substantial implications for individual and public health including the risk of a post-infection syndrome, long COVID. The continuous changes in dominant variants of SARS-CoV-2 necessitate a careful study of the effect of preventative strategies.AimWe aimed to estimate the effectiveness of post-vaccination, post-infection and hybrid immunity against severe cases requiring oxygen support caused by infections with SARS-CoV-2 variants BA1/2 and BA4/5+, and against long COVID in the infected population and their changes over time.MethodsWe used a Cox regression analysis with time-varying covariates and calendar time and logistic regression applied to national-level data from Czechia from December 2021 until August 2023.ResultsRecently boosted vaccination, post-infection and hybrid immunity provide significant protection against a severe course of COVID-19, while unboosted vaccination more than 10 months ago has a negligible protective effect. The post-vaccination immunity against the BA1/2 or BA4/5+ variants, especially based on the original vaccine types, appears to wane rapidly compared with post-infection and hybrid immunity. Once infected, however, previous immunity plays only a small protective role against long COVID.ConclusionVaccination remains an effective preventative measure against a severe course of COVID-19 but its effectiveness wanes over time thus highlighting the importance of booster doses. Once infected, vaccines may have a small protective effect against the development of long COVID.

• MeSH
• COVID-19 * imunologie   prevence a kontrola   epidemiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 MeSH
• SARS-CoV-2 * imunologie   MeSH
• sekundární imunizace MeSH
• senioři MeSH
• vakcinace MeSH
• vakcíny proti COVID-19 * imunologie   aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH