Cíl. Studie komplexně analyzuje vybrané demografické, osobnostní a kontextuální faktory a jejich roli ve vztahu k subjektivnímu hodnocení pocitů štěstí a spokojenosti u 1975 dětí/dospívajících ve věku 10–18 let. Metody. Výzkumný vzorek byl sestaven oslovením základních a středních škol, zařízení pro ýkon ochranné a ústavní výchovy, diagnostických ústavů, dětských a azylových domovů v Česku. Míra štěstí a celková životní spokojenost byla zjišťována pomocí Subjective Happiness Scale (SHS; Lyubomirsky a Lepper, 1999) a Student’s Life Satisfaction Scale (SLSS; Huebner, 991). Sběr dat byl uskutečněn vyplněním on-line dotazníků v roce 2020 před vypuknutím pandemie covid-19. Výsledky. Mnohonásobnou lineární regresní analýzou bylo zjištěno, že míra štěstí a spokojenosti má tendenci klesat v období střední a pozdní adolescence. Nižší míra štěstí a spokojenosti byla zjištěna u respondentů, kteří prožívali dospívání doma v neúplné rodině, v institucionálním zařízení, považovali prostředí, v němž vyrůstali, za nebezpečné a nepodnětné, nepociťovali přijetí ze strany pečující osoby a sami sebe považovali za „choleriky“ a „melancholiky“. Závěry. K predikci štěstí a spokojenosti nejvíce přispívalo subjektivní hodnocení lastního temperamentu a pocitu přijetí pečující osobou.

Objectives. The study comprehensively analyzes selected demographic, personality and contextual factors and their role in relation to the subjective evaluation of feelings of happiness and satisfaction in 1,975 children/adolescents aged 10–18. Methods. The research sample was compiled in primary and secondary schools, facilities for protective and institutional education, diagnostic institutes as well as children’s homes and asylum shelters in the Czech Republic. Happiness and overall life satisfaction were assessed using the Subjective Happiness Scale (SHS; Lyubomirsky & Lepper, 1999) along with the Student’s Life Satisfaction Scale (SLSS; Huebner, 1991). Data collection was carried out by the completion of online questionnaires in 2020 before the onset of the covid-19 pandemic. Results. Multiple linear regression analysis showed that happiness and satisfaction tended to decline in middle and late adolescence. Lower levels of happiness and satisfaction were also found among those who had experienced growing up at home in a single-parent family or in an institutional setting, who considered the environment in which they grew up to be dangerous and dull, who did not feel accepted by the caregiver and who self-evaluated as “choleric” and “melancholy.” Conclusions. The respondents’ subjective evaluation of their own temperament along with the feeling of acceptance by the caring person contributed most to the prediction of happiness and satisfaction. Very weak effects were found with respect to gender and spirituality. The adaptation and psychometric analysis of the SHS and SLSS carried out in this study showed that the Czech versions of both instruments can be considered valid and reliable to identify happiness and satisfaction in a given population of adolescents. Study limitations. The limitations relate to the cross-sectional design of the research as well as the fact that the sample was not representative. The psychosocial data, i.e. assessments of temperament, spirituality and the feeling of acceptance by the caregiver, were obtained from the young people’s subjective statements through single-item scales. Cíl. Studie komplexně analyzuje vybrané demografické, osobnostní a kontextuální faktory a jejich roli ve vztahu k subjektivnímu hodnocení pocitů štěstí a spokojenosti u 1975 dětí/dospívajících ve věku 10–18 let. Metody. Výzkumný vzorek byl sestaven oslovením základních a středních škol, zařízení pro výkon ochranné a ústavní výchovy, diagnostických ústavů, dětských a azylových domovů v Česku. Míra štěstí a celková životní spokojenost byla zjišťována pomocí Subjective Happiness Scale (SHS; Lyubomirsky a Lepper, 1999) a Student’s Life Satisfaction Scale (SLSS; Huebner, 1991). Sběr dat byl uskutečněn vyplněním on-line dotazníků v roce 2020 před vypuknutím pandemie covid-19. Výsledky. Mnohonásobnou lineární regresní analýzou bylo zjištěno, že míra štěstí a spokojenosti má tendenci klesat v období střední a pozdní adolescence. Nižší míra štěstí a spokojenosti byla zjištěna u respondentů, kteří prožívali dospívání doma v neúplné rodině, v institucionálním zařízení, považovali prostředí, v němž vyrůstali, za nebezpečné a nepodnětné, nepociťovali přijetí ze strany pečující osoby a sami sebe považovali za „choleriky“ a „melancholiky“. Závěry. K predikci štěstí a spokojenosti nejvíce přispívalo subjektivní hodnocení vlastního temperamentu a pocitu přijetí pečující osobou. Velmi slabé efekty byly nalezeny s ohledem na pohlaví a spiritualitu. V této studii realizovaná adaptace a psychometrická analýza SHS a SLSS poukázala, že obě české verze nástrojů lze považovat za validní a spolehlivé k identifikaci štěstí a spokojenosti u dané populace dospívajících. Limity studie. Omezení se vztahují k průřezovému charakteru výzkumu a ke skutečnosti, že vzorek nebyl reprezentativní. Psychosociální data, jako hodnocení pocitu přijetí pečující osobou, temperament či spiritualita, byla získána ze subjektivních vypovědí dospívajících prostřednictvím jednopoložkových škál.

• MeSH
• dospělí MeSH
• homosexualita MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychologie MeSH
• sexuální chování MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

Úvod: Spokojenost žen s porodem lze definovat jako retrospektivní hodnocení porodu rodičkou, které odráží její celkovou úroveň spokojenosti, pohody a emocionální reakce na porodní proces. Cíl: Cílem tohoto výzkumu bylo hledat významné psychosociální faktory, které ovlivňují spokojenost žen s porodem. Metodika: Byla provedena retrospektivní průřezová studie s využitím online dotazníku. Získali jsme 870 řádně vyplněných dotazníků od žen po porodu. Hlavním měřicím nástrojem byla česká verze revidované Škály spokojenosti s porodem (CZ-BSS-R). Výsledky: U celkové škály CZ-BSS-R a jejích dílčích škál byl zjištěn statisticky významný vliv předchozí zkušenosti žen s porodem, vliv psychického stavu ženy před porodem a vliv nerušeného kontaktu ženy s novorozencem po porodu (p < 0,05). Významně spokojenější s porodním zážitkem byly ženy, které měly u porodu přítomnou blízkou osobu (p < 0,05), ale také ženy, které doprovázela při porodu soukromá porodní asistentka nebo dula (p < 0,05). Ženy s porodním plánem byly významně méně spokojené s kvalitou péče během porodu než ženy bez porodního plánu (p > 0,05). Závěr: Zdravotníci, zejména porodní asistentky, mají možnost pozitivně ovlivnit porodní zkušenosti žen. Klíčovými prvky péče zaměřené na ženy jsou respekt k jedinečnosti, znalost toho, co ženy od porodu očekávají, věnování pozornosti psychickému stavu žen před porodem, umožnění ženám nerušený kontakt s novorozencem bezprostředně po porodu, právo volby a nepřetržitá péče porodních asistentek.

Introduction: Women's satisfaction with childbirth can be defined as a retrospective assessment that reflects the overall level of satisfaction, well-being, and emotional response to the birth process. Aim: To search for significant psychosocial factors that influence women's satisfaction with childbirth. Methods: A retrospective cross-sectional study was conducted using an online questionnaire. We obtained 870 properly completed questionnaires from postpartum women. The main measurement tool was the Czech version of the Birth Satisfaction Scale-Revised (CZ-BSS-R). Results: There was a statistically significant effect of women's previous experience of childbirth, the effect of psychological state before childbirth, and the effect of undisturbed contact with the newborn after childbirth (p < 0.05) on women's satisfaction with childbirth (CZ-BSS-R total score and its subscales). Women who had a close person present at the birth (p < 0.05) were significantly more satisfied with the experience, as were women who had a private midwife or doula attend the birth (p < 0.05). Women with a birth plan were significantly less satisfied with the quality of care during labour than women without a birth plan (p > 0.05). Conclusion: Health professionals, especially midwives, can influence a woman's birth experience in a positive way. The key elements of women-centred care are respect for individuality, knowing what women expect from birth, paying attention to women's psychological state before birth, allowing women uninterrupted contact with their newborn immediately after birth, the right to choose, and continuous care from midwives.

• MeSH
• babictví MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelství v péči o matku a dítě MeSH
• péče orientovaná na pacienta MeSH
• porod * MeSH
• porodnická centra MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• spokojenost pacientů * MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• denní stacionář pro seniory * metody   MeSH
• kuchařské knihy jako téma MeSH
• lidé MeSH
• psychiatrická rehabilitace * metody   MeSH
• vaření MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Účelem této studie je určit základní proměnné, které konstituují psychosociální klima porodnice, a sledovat jejich vliv na emoční vyladění rodičky. Obsahová analýza 189 psaných porodních příběhů a 44 polostrukturovaných rozhovorů s rodičkami odhaluje 4 základní hlediska, která se podílejí na formování klimatu porodnice: vztahové, hodnotové, systémové a ekologicko-architektonické. Největší vliv na povahu klimatu mají faktory související se vztahovým hlediskem (empatie, podpora, ochota a pomoc) a symetrickým či asymetrickým přístupem zdravotníků k rodičce (komunikační styly, podíl rodičky na rozhodování, poskytování informací). V rámci jednotlivých hledisek jsou formulovány konkrétní protektivní a stresogenní faktory pro emoční pohodu rodičky.

Zweck dieser Studie ist die Identifizierung der wichtigsten Faktoren, die das psychosoziale Klima der Entbindungsstation bilden und deren Einfluss auf das emotionelle Wohlbefinden der Mutter. Eine Inhaltsanalyse von 189 Erzählungen über die Geburt und 44 semi-strukturierter Interviews mit Müttern enthüllte die 4 wichtigsten Aspekte, die zur Bildung des Klimas der Entbindungsstation beitragen: Beziehungen, Werte, Systeme und Öko- Architektur. Den größten Einfluss auf die Natur des Klimas haben Faktoren, die mit dem Beziehungsaspekt (Empathie, Unterstützung und Hilfsbereitschaft) und symmetrischen oder asymmetrischen Behandlung der Mutter durch das medizinische Personal (Kommunikationsstil, der Anteil der Mütter beim Treffen von Entscheidungen, Informierung der Mutter) verbunden sind. Im Rahmen einzelner beschriebenen Aspekte werden spezifische protektive und belastende Faktoren für das emotionale Wohlbefinden der Mutter formuliert.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita zdravotní péče MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poporodní období psychologie   MeSH
• porod * psychologie   MeSH
• porodnice MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sociální prostředí * MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
• vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Výsledky rozsáhlého mezinárodního výzkumu zaměřeného na vztah mezi chováním školáků a výskytem nemocí. Projekt se zaměřil na psychosociální problémy, výživu, škodlivé návyky, adaptaci na školu či třídní kolektiv. Cílem je informovat o tématu, prevence rizikových faktorů a nemocí a podpora zdraví školních dětí.

• MeSH
• chování dětí MeSH
• chování mladistvých MeSH
• dětská psychologie MeSH
• dítě MeSH
• mladiství MeSH
• problémové chování psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje   MeSH
• psychologie adolescentů MeSH
• sociální problémy psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• studenti psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• zdraví dítěte statistika a číselné údaje   MeSH
• zdraví dospívajících statistika a číselné údaje   MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• mladiství MeSH

• Konspekt
• Hygiena. Lidské zdraví
• Sociální problémy vyžadující podporu a pomoc. Sociální zabezpečení
• Pediatrie
• NLK Obory
• sociální lékařství
• pediatrie
• NLK Publikační typ
• výzkumné zprávy

Autorka se v článku zaměřila na význam vlastnictví psa jako společníka na celkový zdravotní stav staršího člověka v rámci komplexního biopsychosociálního přístupu ke zdraví jako stavu psychické, fyzické a sociální pohody. Nejprve definovala některé nejdůležitější zdravotní a sociální problémy gerontů a na základě studia zahraniční literatury zpracovala přehled možností jejich ovlivnění pomocí nové metody - canisterapie, která využívá zapojení psa do léčebného režimu. V terénní studii následně zjišťovala, zda vlastnictví psa snižuje u seniorů v komunitě výskyt depresí, zlepšuje jejich celkový zdravotní stav a skutečně působí jako neoce- nitelný společník v osamění, prostředník v kontaktu s lidmi, motivace k pravidelnému pohybu a součást preventivně-léčebného režimu. Snížení výskytu deprese u seniorů - majitelů psů se nepotvrdilo, ostatní hypotézy ano.

In her thesis the author focused attention on the importance of ownership of a dog as companion for the general health status of elderly people within the framework of a comprehensive biopsychosocial approach to health as a state of mental, physical and social wellbeing. First she defined some of the most important health and social problems of old people, and based o n data in the literature, she prepared a review how they can possibly be influenced by a new method - canis therapy, which involves the dog in the therapeutic regime. In a field investigation the author assessed whether ownership of a dog reduced among old people in the community the incidence of depression, proved their general health status and really acted as an invaluable companion in loneliness, as a mediator for contact with people, motivation for regular exercise and as part of a preventive and therapeutic regime. A reduced incidence of depression was not observed in dog owners, while the other hypotheses were confirmed.

• MeSH
• lidé MeSH
• osamocení MeSH
• pouto mezi člověkem a zvířetem MeSH
• psi MeSH
• psychosociální deprivace etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• psi MeSH
• senioři MeSH

Úvod: Rodina patří k nejdůležitějším článkům v léčbě dítěte s handicapem. Kvalitu interakcí rodiny s dítětem mohou zásadně ovlivnit nenaplněné potřeby rodičů. Znalost potřeb rodiny dítěte s postižením umožní odborníkům poskytovat komplexní péči zaměřenou nejen na dítě, ale také na rodinu, tak jak určuje aktuální trend péče v ošetřovatelství – Family Centered Care. Cílem práce bylo shrnout dostupné informace o potřebách rodičů dětí s dětskou mozkovou obrnou (DMO). Metodika: Realizované výzkumy, zaměřené na potřeby rodičů dětí s DMO, byly vyhledány pomocí Booleovských operátorů v odborných licencovaných databázích a volně přístupných databázích. Kritériem pro výběr výzkumů byly studie publikované v letech 2000–2012, studie publikované v anglickém jazyce, plný text publikovaného výzkumu, stáří dítěte s DMO mezi 1 a 7 lety a přístup kvantitativního nebo kombinovaného výzkumu. Analýze bylo podrobeno 40 odborných článků. Výsledky: Bylo identifikováno 9 oblastí potřeb rodičů: podpora zdraví, podpora okolí, rodinné vztahy, služby, informace a komunikace, management nemoci, finance, časový management a adaptace rodiny.

Introduction: Family is one of the most important elements in the treatment of a handicapped child. However, the quality of interaction between the family and the child may be significantly affected by unfulfilled needs of the parents. Knowledge of the needs of a family with a handicapped child enables experts to provide comprehensive care focused not only on the child but also on the family in accordance with the current trend in nursing care – Family Centered Care. The aim of the paper was to summarize available information about the needs of parents of children with infantile cerebral palsy (ICP). Methodology: Research focused on the needs of parents of children with ICP were searched by means of Boolean operators in professional licensed databases and in freely accessible databases. The criteria for the selection of papers were: studies published between 2000 and 2012, studies published in English, full text of the published research, age of children with ICP between 1 and 7 years, and the quantitative or combined research approach. A total of 40 research papers were analysed. Findings: Nine areas of parents’ needs were identified: health support, support from others, family relationships, services, information and communication, disease management, funds, time management and family adaptation.

• Klíčová slova
• dětská mozková obrna, potřeby, psychosociální pohoda, vada; stres rodičů, stres rodičů,
• MeSH
• chování a mechanismy chování MeSH
• deprese MeSH
• dítě * MeSH
• informování rodičů MeSH
• komunikace MeSH
• kooperační chování MeSH
• lidé MeSH
• mozková obrna * ošetřování   MeSH
• péče o dítě MeSH
• postižené děti * MeSH
• psychický stres MeSH
• rodiče * psychologie   výchova   MeSH
• rodičovství MeSH
• sběr dat MeSH
• sociální péče o dítě MeSH
• sociální psychologie MeSH
• Check Tag
• dítě * MeSH
• lidé MeSH

Cíle. Cílem této studie je prezentovat původní český dotazník KLI-P, který měří psychosociální klima porodnice z perspektivy rodiček. Soubor a procedura. K účelům kvalitativní analýzy byla zpracována data ze 189 porodních příběhů a 44 polostrukturovaných rozhovorů s rodičkami. První verze dotazníku byla administrována u vzorku 760 rodiček. Finální verze dotazníku byla ověřována na reprezentativním vzorku 762 českých rodiček. Statistická analýza. Struktura nástroje byla zkoumána explorační a konfirmační faktorovou analýzou. Vnitřní konzistence jednotlivých škál byla měřena Cronbachovým koeficientem alfa. Při ověřování souběžné validity nástroje byly analyzovány korelace jednotlivých škál i hrubého skóru dotazníku s empirickými kritérii v podobě položek zjišťujících celkovou spokojenost žen s péčí v porodnici Pearsonovým korelačním koeficientem. Výsledky. Explorační faktorová analýza dotazníku poukázala na existenci následujících komponent na porodnickém oddělení (PO) i oddělení šestinedělí (OŠ): vstřícnost a empatie zdravotníků, kontrola rodičky a její podíl na rozhodování, podávání informací a dostupnost zdravotníků, nadřazenost a nedostatek zájmu, fyzické pohodí a služby. Konfirmační analýza ukázala, že tyto faktory neposkytují vyčerpávající charakteristiku faktorové struktury dotazníku, nicméně interpretovatelnost a obsahová validita komponent dostatečně motivují jejich použití. Vnitřní konzistence jednotlivých škál měřená Cronbachovým koeficientem alfa se pohybuje od 0,74 do 0,93 pro PO a od 0,73 do 0,93 pro OŠ. Vysoká obsahová a empirická (souběžná) validita a vysoká reliabilita svědčí pro to, že dotazník KLI-P je užitečným nástrojem v klinické praxi i psychologickém výzkumu. Jeho výhodou je rovněž časová nenáročnost a snadný způsob administrace.

Objectives. The aim of the study is to present an original Czech questionnaire KLI-P designed to measure the psychosocial climate in maternity hospitals as reflected by the parturients. Subject and setting. Qualitative data analysis of 189 narratives about the childbirth and 44 semistructured interviews was performed. The first version of the KLI-P was administered to 760 parturients. The final version of the KLI-P was verified on a representative sample of the Czech parturients (N = 762). Statistical analysis. Exploratory and confirmatory factor analyses were used to examine underlying structure of the instrument. Cronbach‘s α was calculated to assess the internal consistency of the component scales. To assess the concurrent validity, correlations between questionnaire scales and four empirical criteria items were examined. Results. Exploratory factor analysis of the KLIP identified the following dimensions of psychosocial climate for both delivery (DU) and after-birth units (ABU): helpfulness and empathy, control and involvement in decision-making, communication of information and availability of caregivers, dismissive attitude and lack of interest, physical comfort and services. Cronbach's alpha of individual scales ranged from 0,74 to 0,93 for DU and from 0,73 to 0,93 for ABU. With high content and concurrent validity and high reliability, as well as short and easy administration, the KLI-P appears to be a useful tool for clinical practice and research.

• MeSH
• dospělí MeSH
• duševní zdraví * MeSH
• environmentální zdraví * MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ošetřovatelská péče MeSH
• péče o pacienta MeSH
• porodnice * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychologie * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cieľ: V našej práci sa zameriavame na posúdenie vybraných atribútov spirituality, ako sú životná zmysluplnosť, nádej, spirituálne prejavy a spirituálna pohoda u pacientov so závislosťou od alkoholu, depresívnou poruchou a pacientov so schizofréniou. Metodika: Súbor tvorilo 309 pacientov s diagnostikovanou a liečenou psychickou poruchou. Priemerný vek v súbore bol 40,4 ± 12,5 roka. Z hľadiska diagnóz sa jednalo o 107 pacientov so závislosťou od alkoholu, 109 pacientov s depresívnou poruchou a 93 pacientov so schizofréniou. Na zber údajov boli použité Snyderova škála nádeje; Nowotnej škála nádeje; Škála životnej zmysluplnosti; Pražský dotazník spirituality a Škála spirituálnej pohody. Výsledky: Zistili sme výrazné odlišnosti v miere naplnenia spirituálnych premenných v závislosti od psychiatrickej diagnózy. Pacienti so schizofréniou dosahovali signifikantne vyššie priemerné hodnoty ako pacienti so závislosťou od alkoholu a s depresiou a to pri všetkých spirituálnych premenných. Pacienti s depresiou mali najnižšiu mieru nádeje meranej Nowotnej škálou a najnižšiu mieru životnej zmysluplnosti. Pacienti so závislosťou mali najnižšiu mieru nádeje meranej Snyderovou škálou a najmenej spirituálnych prejavov. Spirituálnu pohodu mali pacienti s depresiou a so závislosťou na rovnakej úrovni. Záver: Na základe našich zistení možno konštatovať, že spirituálne premenné ako nádej, zmysluplnosť, vyjadrovanie spirituality v bežnom živote, spirituálna pohoda nie sú u psychiatrických pacientov napĺňané v dostatočnej miere. Dôležitým zistením je aj to, že z hľadiska spirituality nepredstavujú psychiatrickí pacienti homogénny súbor, ale vyskytujú sa medzi nimi výrazné rozdiely.

Aim: In our work we focus on the assessment of selected attributes of spirituality, such as the meaningfulness of life, hope, spiritual expressions and spiritual well-being in patients with alcohol addiction, depressive disorder and schizophrenia. Methods: The sample consisted of 309 patients with diagnosed and treated psychiatric disorder. The average age in the sample was 40.4 ± 12.5 years. There were 107 patients with alcohol dependence, 109 patients with depressive disorder and 93 patients with schizophrenia. For the data collection was used Snyder Hope Scale; Nowotny Hope Scale; Life Meaningfulness Scale; Prague Spirituality Questionnaire and Spiritual well-being Scale. Results: We found significant differences in the extent of fulfilling spiritual variables depending on the psychiatric diagnosis. Patients with schizophrenia achieved significantly higher mean values than patients with alcohol dependence and depression in all spiritual variables. Patients with depression had the lowest level of hope measured by Nowotny Scale and the lowest rate of life meaningfulness. Patients with addiction had the lowest rate of hope measured by Snyder Scale and the least of spiritual expressions. Spiritual well-being was on the same level in patients with depression and alcohol addiction. Conclusion: Based on our findings we can state that the spiritual variables as hope, meaningfulness, the expression of spirituality in everyday life, spiritual well-being are not in psychiatric patients filled up adequately. An important finding is also that in view of spirituality do not constitute psychiatric patients a homogeneous set, but there are significant differences between them.

• MeSH
• alkoholismus psychologie   MeSH
• depresivní poruchy psychologie   MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelství v psychiatrii MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• schizofrenie (psychologie) MeSH
• spiritualita MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výběr pacientů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH