• Klíčová slova
• rodinné zázemí,
• MeSH
• Alzheimerova nemoc * MeSH
• duševní schopnost * zákonodárství a právo   MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienta normy   psychologie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• rodina MeSH
• samostatný způsob života * psychologie   zákonodárství a právo   MeSH
• senioři MeSH
• zákonný zástupce zákonodárství a právo   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lidské činnosti MeSH
• osamocení MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• senioři MeSH
• sociální podmínky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Klíčová slova
• odmítnutí péče rodinou,
• MeSH
• domácí ošetřování * MeSH
• hospitalizace * MeSH
• konflikt v rodině MeSH
• lidé MeSH
• rodina * MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• sebevražda * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• Evropská unie MeSH
• kultura MeSH
• rodina MeSH
• sociální péče MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Evropa MeSH

• Klíčová slova
• multikulturní péče, vietnamská komunita, specifická problematika,
• MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• kultura MeSH
• náboženství MeSH
• smrt MeSH

Terapeutická zástupná rodinná péče (TZRP) je určena dětem, jejichž rodiče trpí závažnou rodičovskou nezpůsobilostí (l'incapacité parentale), která jim znemožňuje se o své děti každodenně starat. S podporou odborného týmu tyto děti tudíž vyrůstají v zástupné rodině, aniž by ztratily kontakt se svými rodiči. Původní rodinnou situaci charakterizuje přítomnost psychopatologických projevů u rodičů, u dětí a v jejich vzájemných vztazích. Tyto projevy mají tendenci opakovat se ve vztazích dítěte v zástupné rodině, ve vztazích zástupné rodiny s odborníky a mezi odborníky samotnými. Teorie citové vazby, vedle dalších teoretických koncepcí, významně pomáhá pochopit jak etiologii daných potíží, tak i zvolit terapeutický přístup k těmto složitým situacím v profesní oblasti prolínání dětské psychiatrie se sociální péčí o děti. Na začátku textu bychom chtěli krátce definovat TZRP a připomenout klinickou specifičnost této léčebné praxe a teoretické koncepce o které se opírá. Po výkladu základních prvků teorie citové vazby následuje náčrt jejího praktického uplatnění se zaměřením na cíle TZRP, organizaci léčebného postupu a příklady aplikace na jednotlivé její fáze a intervence ve prospěch dítěte, rodičů, zástupné rodiny a ostatních protagonistů. V závěru poukazujeme na to, že přístup postavený na těchto teoretických základech může být prospěšný ve všech situacích, kdy dítě potřebuje zástupnou rodinnou péči, ať už je terapeutická (silné psychopatologické fenomény v rodinném prostředí), či jakákoli jiná (při slabších nebo přehlédnutých psychopatologických fenoménech v rodinném prostředí).

Therapeutic Foster Care (TFC) is a clinical setting appropriate for children whose parents suffer from serious mental disorders that impede their everyday parenting abilities. In this setting, the child grows, without any breaking of the bonds with his parents, within a foster family supported by a team of professionals. The child's biological family is characterised by psychopathological problems that arise in both the child and his parents, and in their relationship. A scrupulous study of the natural history of foster placements shows that similar manifestations tend to occur in the relations between the child and his foster family, between the foster family and the professionals, and even between the professionals. Attachment theory, among others theories, provides useful tools for a clinical understanding of the aetiology of these manifestations, and to choose a therapeutic approach fit onto these complex situations in a field of interventions pertaining to both child psychiatry and child welfare. In this paper, we briefly describe what is TFC, emphasizing the clinical specificity of this practice and the theoretical concepts that support it. Afterwards, we present the basic elements of attachment theory relevant to TFC and some practical applications of attachment theory in TFC therapeutic processes, with examples drawn from significant phases of the TFC progress, describing its advantages for the child, his parents, his foster family, and eventually for all the protagonists of the situation. In conclusion, we stress the fact that the standpoint grounded in these theoretical bases provides a fruitful understanding of all the situations where a child needs a foster care, be it a therapeutic one (presence of heavy psychopathological disturbances in the family) or of another type (low level of -or non identified- psychopathological disturbances in the family).

• MeSH
• dítě MeSH
• duševní poruchy * psychologie   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• připoutání k objektu * MeSH
• psychologická teorie MeSH
• psychoterapie MeSH
• rodiče psychologie   MeSH
• rodičovství psychologie   MeSH
• sociální péče o dítě * psychologie   MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Geografické názvy
• Francie MeSH

• Klíčová slova
• rodinné zázemí,
• MeSH
• Alzheimerova nemoc * MeSH
• duševní schopnost * zákonodárství a právo   MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienta normy   psychologie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• rodina MeSH
• samostatný způsob života * psychologie   zákonodárství a právo   MeSH
• senioři MeSH
• zákonný zástupce zákonodárství a právo   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH

x

x

• Klíčová slova
• rodinné zázemí, emoční stabilita,
• MeSH
• emoce MeSH
• profesionální vyhoření MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• rizikové faktory MeSH
• urgentní zdravotnické služby MeSH
• zdravotničtí záchranáři psychologie   MeSH

V literatuře bylo mnohokrát popsáno, jak jedinec, který vyrůstá v nepříznivých rodinných podmínkách, může být více náchylný k sebevraždě. Jak rodina může posilovat dispozice k sebevražednému jednání, pokud nedochází k uspokojování základních potřeb a to především potřeby jistoty a bezpečí. Příspěvek prezentuje výsledky výzkumu, který byl zaměřený na porovnání aspektů, které k tomuto jednání vedly, jak z pohledu samotného sebevraha, tak z pohledu jeho nejbližšího sociálního okolí. Jak rodinné prostředí a vztahy v něm ovlivnily jedince, který následně suicidoval a jaký vliv mělo proběhlé suicidální jednání na další fungování rodiny. Dále jaké podobnosti nebo naopak odlišnosti byly vysledovány jak na straně suicidantek, tak na straně nejbližšího sociálního okolí. V případové studii byly provedeny polo-strukturované rozhovory celkem s šesti participanty, přičemž dva byly suicidanty a čtyři členové rodiny. Témata rozhovorů byla zaměřena na rodinu, rodinné soužití, vztahy v rodině, na okolnosti, které vedli k sebepoškozování a suicidálnímu jednání, na samotný průběh suicidia a na vývoj postojů a vztahů po proběhlém suicidiu. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno několik významných poznatků. Obě suicidantky pocházejí z neúplných a dysfunkčních rodin, kde postrádají nejenom fungujícího otce, ale i fungující matku. V případě jedné suicidantky, sice byla pomoc prarodičů, ale ta zřejmě díky jejich pokročilému věku, jejich předsudkům, alibistickému omlouvání skutečností, povrchnímu nahlížení na dění kolem nich a na materiálně zaměřené nahlížení na svět, byla nedostačující. Veškerá jejich péče a snaha byla přepočítávána na peníze a materiální zajištění a ve vztahu zcela postrádáme jakoukoli emoční zainteresovanost obou prarodičů. Velkou roli také sehrála vzájemná rivalita, která se vyskytovala, jak na úrovni manželské a rodičovské, ale především na úrovni mezigenerační. V obou rodinách byly zaznamenány také zdravotní problémy, jak somatického, tak psychického rázu. Také bylo hojně zaznamenáno agresivní chování a nadužívání alkoholu i drog. Zajímavým poznatkem také byla skutečnost, jak všichni participanti shodně popisovali, jaký význam pro jejich životy právě rodina a rodinné zázemí mají, ale současně shodně uvádějí, že suicidantky rodinu nemají, rády by jí měly a že jí hledají. Nepřehlédnutelné také byli ambivalentní pocity obou suicidantek vůči některým členům rodiny. Zajímavé také bylo to, jak při hledání původu chování obou suicidantek docházelo k obviňování a přenosu viny. Pouze v jediném případě participantka částečně připustila svůj díl viny. Dalším, velmi významným zjištěním je ta skutečnost, že po proběhlém suicidiu nikdo z rodinných příslušníků nezměnil svůj pohled na suicidantku, svůj postoj k celé situaci, ani náznakem nikdo nezapochyboval o tom, že by to, v čem obě suicidantky žijí a vyrůstaly, mohlo být, jak se lidově říká „závadné prostředí“. Naopak, překvapivým zjištěním byla motivace.

The literature often describes how individuals, who grow up in adverse family circumstances, may be more prone to suicide. How family may strengthen the predisposition to suicidal acts if there aren´t satisfied the basic needs for security and safety. The paper presents the research results which focused on comparing the aspects that led to this action - both from the perspective of the self-murderer and his social environment. How the family environment and relationships affected the individual, who subsequently committed a suicide and what effect had the suicidal act on the further family functioning. Furthermore, what similarities or differences have been discovered in the life of the suicidant and their closest social environment. In a case study semi-structured interviews were made with six participants. Two of them were suicidants and four were their family members. The topics of the interviews were focused on family, family cohabitation, family relationships, the circumstances that led to self-harm and suicidal act, the actual course of the suicide and the development of attitudes and relationships after the suicide. Several significant things were found based on the research. Both suicidants came from broken and dysfunctional families where they missed a father but also the role mother. One of the suicidants had the assistance of grandparents but the help was not adequate because of their advanced age, prejudices, they attempted to excuse everything and they had superficial view on what is happening around them. All their care and effort has been converted into money and material security and the relationship completely missed any emotional involvement of both grandparents. A big role had the rivalry which occurred both at marriage and parent level, but especially at the level inter-generational. In both families somatic and psychological health problems were detected. Aggressive behavior and abuse of alcohol and drugs has also been widely detected. Very interesting was the fact that all participants identically described the importance of family and family background in their lives. At the same time the suicidants say that they don´t have any family, that they would like to have one and are searching for it. Highly visible were also the ambivalent feelings of both suicidants towards some family members. Interesting as well was that when the panticipant was supposed to identify why they tried to commit a suicide, they blamed everybody else. Only in one case participant partially admitted his responsibility. Another very important finding is the fact that after the suicide none of the family members changed their view on the suicidant or the whole situation. Nobody had doubted that the family environment in which both suicidants lived and grown up could be called "defective environment". Surprising finding was the motivation and determination of both suicidats which led them to change

• MeSH
• lidé MeSH
• pokus o sebevraždu * prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• rodina * psychologie   MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• sebevražedné myšlenky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Článek se zabývá problematikou vztahu mentální anorexie a rodinného prostředí. V teoretickém úvodu podávám krátké vymezení mentální anorexie (diagnostická kritéria, prognóza nemoci, teorie vzniku mentální anorexie, somatické komplikace a terapeutické přístupy). Dále se stručně věnuji problematice rodiny, jež tvoří první sociální prostředí dítěte, nejvíce formuje osobnost jedince a ve své podstatě je nenahraditelná. Cílem výzkumu bylo zmapovat rodinné vztahy a jejich dynamiku z pohledu dívek a mladých žen s mentální anorexií. Těžiště spočívalo v kvalitativní metodologii. Použité metody: polostrukturovaný rozhovor a Test rodinného systému (FAST), který na tuto problematiku ještě nebyl v České republice aplikován. Výzkumný soubor tvořilo osm respondentek ve věkovém rozmezí 18–28 let. Kritérii bylo, aby byly svobodné, bezdětné, pocházely z úplných rodin a s mentální anorexií se léčily ambulantně nebo byly kvůli ní hospitalizovány. Dále článek obsahuje výsledky Testu rodinného systému, který je zaměřen na hodnocení těchto dimenzí: koheze, hierarchie, adaptabilita a flexibilita. Jsou uvedeny výsledky polostrukturovaného rozhovoru s dívkami. Jak z rozhovoru, tak z Testu rodinného systému vyplynulo, že dívky pocházejí z dysfunkčního prostředí, v němž byly hádky a nedorozumění na denním pořádku. Necítily oporu, citové zázemí, zájem. Navíc se v rodinách ve zvýšené míře vyskytovala agrese jak verbální, tak i fyzická. Proto není žádným překvapením, že se dívky v rodinách necítily dobře a na své dětství s radostí nevzpomínají. Z výzkumu vyplynulo, že v terapii mentální anorexie je nutné pracovat s rodinou, nebo, pokud to není možné, alespoň s rodinnými tématy. Řešení rodinných problémů totiž napomáhá k dosažení terapeutického cíle. K diagnostice rodinných vztahů a ke sledování účinnosti rodinné terapie považuji za vhodné použít Test rodinného systému.

The article deals with relations between the anorexia nervosa and the family settings. In a theoretical introduction I present a short definition of anorexia nervosa (diagnostic criteria, prognosis of the disease, theories on the origin of mental anorexy, somatic complications and therapeutic attitudes). Then I briefly pursue the family area, which constitutes the primary social background for the child, which most of all forms the personality of an individual and which is irreplaceable in its nature. The aim of the research was to chart family relations and their dynamics from the view of girls and young women suffering from mental anorexy. The focus lies on qualitative methodology. Methods used were: semi-structured interview and the Family System Test, which hasn't been applied on this matter in the Czech Republic yet. The research sample consisted of eight female respondents between 18 and 28 years old. The criteria were: to be single, childless, to come from complete families, and to be treated from anorexia nervosa in an ambulatory way or in the hospital. The article also includes results of the Family System Test, which is focused on evaluation of these dimensions: coherence, hierarchy, adaptability and flexibility. Results of the semistructured interview with girls are also presented. Either from the interview and the Family System Test emerged that the girls come from the dysfunctional background, where arguments and misunderstandings were in the daily order. They didn't feel support, emotional background, involvement. Moreover in the families the verbal and bodily aggression occurred. That is why there is no surprise that the girls didn't feel well in the families and they don't remember their childhood with pleasure. The research indicates that in the anorexia nervosa treatment it is necessary to work with the family, if it is not possible, with the family themes at least. Family problems solution actually helps to achieve the therapeutical aims. I consider the Family System Test as suitable for the family relations diagnosis and for the appraisal of the effectivity of family therapies.

• MeSH
• dospělí MeSH
• komunikace MeSH
• lidé MeSH
• mentální anorexie * etiologie   psychologie   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• rodina psychologie   MeSH
• rodinné vztahy * MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví * MeSH