shunt Dotaz Zobrazit nápovědu
- MeSH
- arteriovenózní zkrat metody MeSH
- cévy transplantace MeSH
- psi MeSH
- výkony cévní chirurgie metody MeSH
- Check Tag
- psi MeSH
TIPS (transjugulární portosystémový zkrat) je zákrok z oboru intervenční radiologie sloužící ke snížení portální hypertenze. Krev je odvedena z vena portae přes vena hepatica do vena cava inferior. Drenáž se realizuje pomocí necévní formace, tj. kanálem proraženým v jatemím parenchymu (shunt). Na základě studia vlastní sestavy 38 pitvaných pripadů se založeným TIPS (25 mužů a 13 žen, ve věku 22-81 let) byly sledovány histologické změny (maturace) ve stěně arteficiálně vytvořeného krevního kanálu v játrech. Průběh maturace lze rozdělit do tří etap, a to akutní, charakterizovanou pritomností alterativhich změn hlavně na jatemím parenchymu v okolí shuntu; druhou etapou je fáze změn reparačnich (subakutní fáze) s převahou úklidu buněčného detritu jatemích buněk a organizace zbytků fibrínu. Ve třetí fázi (chronické) převažují změny konsolidační v podobě vytváření tzv. neointimy a obrovskobuněčné reakce kolem drátů stentu. V uzlech jatemích buněk vystavených tlaku pružných drátů stentu byl nalezen, u tri pří'padů Z nejčasnějších období, zvláštní dosud nepopsaný fenomén kompresivní fusiformní remodelace hepatocytů. Neointima se chová jako netrombogenní struktura, čímž přispívá k udržení průchodnosti shuntu. Podle histologický určeného stupně maturace ve stěně shuntu lze usuzovat na dobu, po kterou je spojka instalována. TIPS představuje dlouhodobě fungující náhradní komunikaci mezi portálním a systémovým řečištěm. Na rozdíl od dobře rekonstruovatelné formální patogeneze histologických změn jsou problémy kauzální patogeneze, zejména pokud jde o neointimu, středem zsymu pracovišť bazálního výzkumu.
An interventional radiological procedure TIPS (transjugular portosystemic shunt) assists in the decrease of portal hypertension. Portal blood is conducted via the hepatic vein into the lower vena cava. Blood drainage is performed via non-vascidar formation, i.e. by the channel created within the liver parenchyma (shunt). Histological changes (maturation) within the wall of an artificially formed blood conducting chaimel were studied on the base of examination of the set of 38 autopsy cases with the placed TIPS (25 males and 13 females, ages ranging from 22-81 years). Maturation course can be divided into three periods. The first stage is characterised by the presence of alterative changes mainly within the liver parenchyma surrounding the shunt. Reparative changes pass through the second stage with the predominance of liver ceU debris removal and organisation of fibrin remnants. Consolidation changes dominate the third stage with the development of so-called neointima and giant-ceU reaction aroimd the stent stmts. In three cases of the acute period of stent placement a new, so far not described specific phenomenon of compressive fusiform hepatocellular remodelation was found within the nodules of hepatocytes exposed to the pressure of resilient stent struts. Neointima is a non-thrombogenous structure participating on the shunt patency. It IS possible to judge approximately the time of stent placement according to the histologically estimated level of shunt wall maturation. TIPS is a long-lasting supplement conduit between the portal and systemic blood circulation. Contrary to the easily reconstruable formal pathogenesis of histological changes, the problems of causal pathogenesis of the neointima challenge mainly the interest of laboratories involved in basic science.
Předmět - cíl: Cílem práce je detailní posouzení selektivních portosystémových spojek. Kritériem vhodnosti i Oprávněnosti se zde stala právě jejich selektivita a její zachování v průběhu doby. Metodika: Byla využito klinického souboru nemocných, kterým byla provedena buď Warrenova spojka nebo mezokavální H-spojka s omezeným průtokem krve (o průměru 8 mm). U těchto nemocných pak byl dopplerometricky měřen průtok krve v portální véně a dále před spojkou, tj. v lienální popřípadě v mezenteriální véně. Výsledky: Z 32 provedených spojek v posledních 5 letech bylo možné provést 12 měření (8 Warrenových a 4 H-mezokavální spojky). Byl zjištěn priměřený pokles průtoku v portální véně a odpovídající vzestup v lienální event, mezenterické véně. Ani po roce nebyly zjištěny výrazné poklesy průtoku v portální véně. Závěr: Distální splenorenální shunt Warrenův a H-mezokavální shunt s omezeným průtokem krve si ponechávají známky selektivity i po roce. Dostatečný průtok krve játry tak zůstává zachován. Z tohoto hlediska jsou selektivní spojky i dnes stále vhodným způsobem léčby portální hypertenze. Samozřejmě, vhodná indikace je základním předpokladem úspěchu.
Objective: The objective of the work is detailed evaluation of portosystemic shunts. The criterium of suitability and justification is their selectivity and preservation in the course of time. Methods: The authors used a clinical group of patients who had either a Warren shunt or a mesocaval H-shunt with a limited blood flow (diameter 8 mm). In these patients the blood flow was assessed by dopplerometry in the portal vein and before the shunt, i.e. in the lienal or possibly mesenterial vein. Results: Of 32 shunts made during the last five years it was possible to make 12 assessments (8 Warren and 4 H-mesocaval shunts). An adequate decline in the blood flow in the portal vein was recorded and a corresponding increase in the lienal or mesenteric vein. Even after one year no marked drop in the flow through the portal vein was recorded. Conclusion: A distal Warren shunt and H-mesocaval shunt with a restricted blood flow preserve the signs of selectivity even after one year. An adequate blood flow through the liver is also preserved. From this aspect selective shunts are still suitable treatment of portal hypertension. Obviously correct indication is the basic prerequisite of success.
Popsány vlastní první zkušenosti s peritoneovenózní spojkou u jinak neléčitelného ascitu. Jde o jednoduchý výkon, který předčí drive užívanou techniku implantace Le Veenova systému.
The authors describe their own initial experience with a peritoneo-venous shunt in otherwise incurable ascites. It is a simple procedure which is more satisfactory than the formerly used technique of implantation of Le Veen's system.
Vlastní pozorování fungózního zánětu mozkových komor je příkladem toho, že nemocný je ohrožen dvěma faktory: infekcí a aktivním hydrocefalem. Moderní léky stačí zvládnout choroboplodné agens, ale likvorová expanze vyžaduje drenážní operaci. Ventrikulo-gastrický shunt, který byl použit, se při tom ukázal prospěšný.
The author's own observation of mycotic ventriculitis serves as an example that the patient is endangered by two factors, i.e. infection and active hydrocephalus. Pathogenic agents can be managed by new drugs, however, expansion of the cerebrospinal fluid requires surgery. Ventriculogastric shunting in this case proved beneficial.
- MeSH
- antifungální látky terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- drenáž metody MeSH
- gastrostomie MeSH
- hydrocefalus etiologie prevence a kontrola MeSH
- kandidóza diagnóza farmakoterapie chirurgie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mozkové komory chirurgie mikrobiologie MeSH
- ventrikulostomie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- ascites chirurgie MeSH
- jaterní cirhóza komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- peritoneovenózní zkrat MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Transjugulární intrahepatická porto systémová spojka (TIPS) je portokavální spojka stranou ke straně v léčbě komplikací portální hypertenze. Cílem této studie je vyhodnocení prvních 33 pacientů indikovaných k zavedení TIPSu v našem ústavu s posouzením komplikací a úmrtnosti. Indikací výkonu bylo selhání skleroterapeutické nebo ligační endoskopické léčby akutního (n = 4) nebo opakovaného (n = 25) krvácení z jícnových či žaludečních varixů a refrakterní ascites (n = 4). Technická úspěšnost výkonu byla nižší než jsme očekávali - 70 % (21/30), ale počet komplikací byl rovněž velmi nízký. Nebyla pozorována žádná smrtelná komplikace, pouze Ikrát subkapsulární hematom jater a Ikrát opakovaná punkce a nástřik žlučových cest. Úmrtnost v prvních 30 dnech byla 10 % (2/21); recidíva krvácení byla pozorována v 15 % (3/20) a ve všech případech byla způsobena trombózou spojky. TIPS se zdá být slibnou metodou v případě selhání endoskopické léčby jícnových a žaludečních varixů, která účinně snižuje portální přetlak s minimální mortalitou a morbiditou ve srovnání s chirurgickým výkonem. Současné indikace k zavedení TIPSu jsou akutní a opakované krvácení z varixů při neúspěchu endoskopické léčby. Dobrý účinek lze očekávat i v léčbě refrakterního ascitu.
Transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) is a side-to-side portocaval shunt for threatening complications of portal hypertension. The purpose of this study was to evaluate in first 33 patients indicated for TIPS insertion in our institution the efficacy, complications, and mortality. Indication was failure of sclerotherapy or ligation in control either of acute (n = 4) or repetitive (n = 25) variceal bleeding and refractory ascites (n = 4). The technical success rate was with 70 % (21/30) lower than expected, but the complication rate was also very low. There were no fatal complications, only one subcapsular liver hematome, and in one patient repetitive punction of biliary tract. The 30-days mortality was 10 % (2/21) and rebleeding was 15 % (3/20), caused always by thrombosis of the shunt. TIPS seems to be a promising therapeutic procedure after failed endoscopic therapy of esophageal varices without the mortality and morbidity of an open surgical procedure. Recent indications for TIPS are acute variceal hemorrhage refractory to endoscopic treatment and recurrent variceal bleeeding despite sclerotherapy or band ligation. Promising seems to be TIPS insertion in the treatment of refractory ascites.
