speech and language therapist
Dotaz
Zobrazit nápovědu
[Professional approach of a speech therapist]
V posledních letech začínají na neonatologických odděleních pracovat jako členové multidisciplinárního týmu také kliničtí logopedi. Vzhledem k absenci doporučeného postupu pro práci klinických logopedů na tomto typu oddělení se množí nejasnosti ohledně toho, jaké terapie je klinický logoped oprávněn provádět. Zajímal nás názor pracovníků neonatologických oddělení na to, zda považují klinického logopeda za kompetentního v provádění následujících typů terapií: vývojová péče, bazální stimulace, Bobath handling, respirační fyzioterapie a handling, viscerální manipulace, kraniosakrální terapie a metody CBF (cue-based feeding), tedy techniky responsivního vedení příjmu potravy dle klíčových znaků chování dítěte. Využita byla metoda dotazníku, jenž byl rozeslán do všech perinatologických center II. a III. stupně. Osloveni byli pracovníci následujících profesí: lékař, sestra, fyzioterapeut, ergoterapeut a klinický logoped. Na otázku, zda může logoped provádět vývojovou péči, bazální stimulaci, Bobath koncept a viscerální manipulaci, byl respondenty z řad lékařů, sester a fyzioterapeutů vyjádřen spíše souhlas, počty kladných odpovědí se pohybovaly v rozmezí 50–65 %. U otázky na kompetenci logopedů v provádění respirační fyzioterapie a handlingu a kraniosakrální terapie převažoval nesouhlas, ten vyjádřilo více než 90 % respondentů. Oproti tomu většina respondentů (97,5 %) souhlasila s názorem, že logoped může provádět techniky vedení příjmu potravy dle klíčových znaků chování kojence. Cílem tohoto článku je informovat pracovníky z řad lékařských i nelékařských profesí působících na neonatologickém oddělení o možnostech využití dalších podpůrných doplňkových terapií, které je klinický logoped po proškolení oprávněn vykonávat.
In recent years, clinical speech therapists have begun to assume roles within the multidisciplinary teams that care for neonates in neonatal wards. In the absence of a recommended procedure for the work of clinical speech and language therapists in this type of ward, there is confusion as to which therapies clinical speech and language therapists are authorised to perform. The objective of this study was to ascertain the opinion of neonatal ward staff as to the competence of clinical speech therapists in performing the following types of therapies: developmental care, basal stimulation, Bobath handling, respiratory physiotherapy and handling, visceral manipulation, craniosacral therapy and cue-based feeding (CBF) methods, namely guiding feeding according to the child’s key behavioural features. A questionnaire was distributed to all perinatology centres at levels II and III. The following professionals were consulted: physicians, nurses, physiotherapists, occupational therapists and clinical speech therapists. When asked whether the speech therapist could perform developmental care, basal stimulation, the Bobath concept and visceral manipulation, the respondents from the medical and nursing professions, as well as physiotherapists, indicated that they believed a therapist to be competent in these areas, with the numbers of positive responses ranging from 50% to 65%. With regard to the question of competence in performing respiratory physiotherapy and craniosacral therapy, a significant proportion of respondents (more than 90%) expressed disagreement with the view that speech therapists are capable of performing these therapies. Conversely, the majority of respondents (97.5%) indicated that they believed speech therapists can effectively utilise feeding management tech- niques in accordance with the infant’s key behavioural features.
Úvod a cíle: Mezi nově zaváděné postupy u operací nádorů mozku patří tzv. awake kraniotomie. Jedná se o operaci mozku při vědomí, kdy jsou monitorovány řečové a jazykové funkce logopedem za aktivní účasti pacienta. Cílem takto vedené operace je zachování řečových a jazykových funkcí pacienta a zároveň co největší možný rozsah resekce nádoru mozku. V příspěvku jsou shrnuty dosavadní zkušenosti a poznatky ve FN Ostrava. Metodika: Retrospektivní hodnocení úspěšnosti provedených awake kraniotomií s exstirpacemi nádorů mozku v elokventních oblastech mozku. Kritériem úspěšnosti awake kraniotomie bylo zachování řečových a jazykových schopností pacientů po operaci ve srovnání s jejich stavem před operací. Popis postupů, předoperačních vyšetření a intraoperačního testování klinickým logopedem. Výsledky: Porovnáním výsledků testování řečových a jazykových funkcí u 54 pacientů, operovaných v letech 2013–2021, před awake kraniotomií a po ní bylo zjištěno, že u 40 z 54 pacientů nedošlo po operaci ke zhoršení řečových a jazykových funkcí. Z logopedického hlediska se tak jedná o 74% úspěšnost. Závěr: Awake kraniotomie je novým postupem zaváděným při operacích gliomů mozku v elokventních řečových zónách. Metoda přispívá značnou měrou k zachování řečových a jazykových kompetencí pacienta a tím i k zachování kvality jeho života.
Introduction and aims: An awake craniotomy is one of the newly introduced procedures for brain tumor surgery. It is a brain operation where speech and language functions are monitored by a clinical speech therapist with the active participation of the patient who is awake during the procedure. The aim of such an operation is to preserve the speech and language functions of the patient as well as resection of the brain tumor to the greatest possible extent. This paper summarizes the current experience and knowledge of awake craniotomy at the University Hospital in Ostrava. Methodology: Retrospective evaluation of the success of performed awake craniotomies with extirpations of tumors located in eloquent regions of the brain. The criterion for the success of awake craniotomy was the preservation of patient’s speech and language skills after surgery compared to their condition before surgery. Description of procedures, preoperative examinations, and intraoperative testing by a clinical speech therapist. Results: By comparing the results of testing speech and language functions in a group of 54 patients operated between 2013 and 2021 before and after awake craniotomy, it was found that in 40 of 54 patients there was no deterioration of speech and language functions after surgery. From a speech therapy perspective, this is a 74% success rate. Conclusion: Awake craniotomy is a new procedure introduced during brain glioma operations in eloquent regions of the speech zones. The method contributes significantly to the preservation of the patient’s speech and language competences and thus to the preservation of his quality of life.
- Klíčová slova
- awake kraniotomie,
- MeSH
- bdění MeSH
- klinická logopedie * MeSH
- kraniotomie * metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory mozku chirurgie MeSH
- peroperační monitorování * metody MeSH
- řeč MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- zapojení pacienta MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Databáze O*NET je otevřeným zdrojem informací o řadě profesí včetně klinické logopedie. Umožňuje systematický pohled na různé aspekty schopností, dovedností, znalostí a dalších dílčích požadavků na tuto profesi. Článek podává přehled profesiogramu pro klinickou logopedii a diskutuje o podobnostech a rozdílech vzhledem k české klinické logopedii.
The O*NET database is open source of information for a lot of professions including speech therapy. It allows systematic overview of different aspects of abilities, skills and other relevant requirements for this profession. The paper presents a summary of US job requirements for speech therapy and discuss similarities and differences with Czech speech therapy.
- MeSH
- klinická logopedie * normy MeSH
- klinické kompetence MeSH
- lidé MeSH
- popis práce * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Evidence based practice (EBP, praxe založená na důkazech) označuje přístup, který při klinickém rozhodování o konkrétní péči o pacienta využívá nejlepších vědeckých poznatků (důkazů), klinických zkušeností odborníka a preferencí a hodnot pacienta. Vhodná integrace těchto tří oblastí vede dle myšlenky EBP k ideálnímu dopadu na klinický výsledek a kvalitu života pacienta. Mezi konkrétními kroky jeho implikace do praxe patří položení klinické otázky týkající se konkrétního problému, vyhledání nejlepšího důkazu, zhodnocení kvality daného důkazu (jeho validity, dopadu a použitelnosti), aplikace do praxe a následné zhodnocení dopadu s případnou modifikací přístupu. Při práci s vědeckými poznatky je mimo jiné potřebná dobrá znalost formulace otázek prostřednictvím systému PICO a povědomí o hierarchii důkazů. Implementace EBP do praxe klinického logopeda se setkává s několika překážkami, mezi které může patřit špatná dostupnost zdrojů, nesprávné chápání EBP, organizační problémy, ale také přetrvávající konzervativní přístupy v rámci tradiční péče a odmítání možných změn zažitých každodenní praxí. Na základě zkušeností s aplikací EBP v jiných oborech zdravotnictví však lze jeho pozitivní dopad očekávat i v oboru klinické logopedie. Mezi důsledky aplikace EBP může patřit zvýšení míry motivace u pacienta a jeho rodiny, usnadnění komunikace s odborníky z jiných oborů, navýšení efektivity terapie a tím snížení počtu terapií potřebných u konkrétního pacienta, zjednodušení komunikace se zaměstnavateli a pojišťovnami nebo zkvalitnění odborné advokacie oboru.
EBP is an approach that uses the best scientific evidence, the clinical experience of the professional, and the preferences and values of the patient in treatment. Appropriate integration of these three areas of EBP leads to an ideal impact on the clinical result and quality of life of the patient. The steps for implementation in practice include asking clinical questions related to a specific problem, seeking the best evidence, assessing the quality of the evidence (validity, impact, usability), the application to practice, assessing the quality of impact and modification of the process. Knowledge of the PICO system and the hierarchy of evidence is essential when working with the scientific results. There are some limitations when implementing EBP in the practice of a Speech Therapist: unavailability of sources, incorrect understanding of EBP, organisational problems, conservative approach, and refusing to accept changes to everyday practice. Other medical fields have experienced a positive impact when using EBP, so we can expect the same in Speech Therapy. Examples of the positive impact of EBP include the increased motivation of the patient and his/her family, ease of communication with other medical professionals, greater effectivity of therapy, reducing the need for more therapy sessions, effective communication with employers and insurance companies and better advocacy of the field.
In this article, we provide an intervention plan that was implemented with the collaboration of a speech and language pathologist (SLP) and a marriage and family therapist (MFT) for an 8-year-old bilingual child who was diagnosed with Selective Mutism. A description of characteristics of children diagnosed with Selective Mutism and a review of various intervention approaches are provided.
- Klíčová slova
- selective mutism, intervention for selective mutism, collaboration between SLPs and MFTs, case study, selektivní mutismus, postupy v rámci selektivního mutismu, spolupráce mezi SLP a MFT, případová studie,
- MeSH
- dítě MeSH
- klinická logopedie metody MeSH
- lidé MeSH
- mutismus * diagnóza psychologie terapie MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- rodinná terapie metody MeSH
- speciální vzdělávání metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
The aim of this review article is to introduce the issue of bilingualism and the diagnostic process of developmental language disorder in bilingual children in the context of current scientific knowledge. With regard to the geopolitical situation, it can be stated that the number of bilingual patients of Clinical Speech Therapists is increasing. Understanding the specifics of bilingual development, and knowledge of diagnostic options in the Czech language environment is an important prerequisite for the implementation of evidence-based practice. A Clinical Speech Therapist should be able to apply different approaches to diagnosis, according to the type of bilingualism, and to use dynamic diagnostics and available tools for assessment of both languages. Understanding the differences in bilingual language development, and the impossibility of applying monolingual norms is absolutely crucial.
Daný článek se snaží o krátký vhled do problematiky vývojové dysfázie. Téma je velmi rozsáhlé a není možné jej v rámci daného sdělení plně obsáhnout. Cílem je však ukázat na možnosti logopedické diagnostiky a diferenciální diagnostiky, využívání některých vývojových škál a testů vhodných pro práci klinického logopeda. Právě užívání škál a testových baterií umožňuje lépe sledovat vývoj postižení v čase a umožňovat tak přesnější zacílení terapie. V neposlední řadě také pomáhá získávat cenné informace pro výzkumnou oblast.
The article tries to bring a brief insight developmental dysphasia. Issue is very extensive and it is not possible to comprehend its width fully in this article. The main aim is to show the possibilities of diagnosis and differential diagnoses, the use of some developmental scales end tests applicable to clinical speech therapist. It is especially the use of scales and tests battery which enables us to follow better development of disorders in time and helps us to aim the therapy more precisely. Very importantly it facilitates to gain valuable information for research.
Informace k logopedické diagnostice dospělých kandidátů a uživatelů kochleárních implantátů (KI) jsou v dostupné tuzemské literatuře spíše kusé. Předkládaný článek prezentuje problematiku kochleárních implantací u dospělých osob z pohledu (klinického) logopeda. Poukazuje na aktuální změny v indikačních kritériích pro implantovatelné sluchové pomůcky, kterými se tak otevřela možnost kochleární implantace i pro další typy pacientů, včetně bilaterálních implantací dospělých. Cílem článku je poskytnout přehled diagnostických nástrojů používaných v zahraničí a současné možnosti klinické praxe pro hodnocení dospělých osob před a po implantaci v Česku.
In the Czech literature there is a lack of information about speech and language assessment in adult cochlear implant (CI) candidates and users. The article presents the issue of adult cochlear implantation from a speech and language therapist perspective. The paper points out the current changes in the CI candidacy, which have opened the possibility to provide cochlear implantation to other types of patients, including bilateral implantation in adults. The aim of the article is to present an overview of diagnostic tools used abroad. Moreover, it provides the information about the current pre- and post-implantation possibilities in terms of speech and language evaluation in Czechia.
