Článek se dotýká některých teoretických koncepcí stigmatu a je poukázáno na psycho-sociální povahu procesu stigmatizace a na emoční dopad stigmatu ve vztahu k identifikaci, anticipaci, pochopení a řešení tohoto problému. Článek podává stručný přehled vývoje pojmu stigma. Tento pojem není statický a přesně vymezený, ale jak obsah pojmu, tak jeho vymezení jsou ovlivňovány společenskými změnami. Autorka objasňuje význam práce E. Goffmana – Stigma: notes on the management of spoiled identity, jehož definice stigmatu může být pochopena jako východisko, na němž lze založit další sociologické výzkumy. Je objasněn význam práce E. Jonese a kol. – Social stigma, the psychology of market relationships, v prozkoumání vlivu stigmatizace na duševní stav postižené osoby. Emoční dopad těchto vyvolaných pocitů je pociťován jako důsledek společenských očekávání. Výsledkem je vývoj duševní strategie zaměřený na společenské aspekty stigmatu. Tyto aspekty jsou kategorizovány do šesti dimenzí: utajitelnost, průběh, destruktivnost, estetické vlastnosti, původ a riziko. V závěru článku je pojednáno o stigmatu ve vztahu s pojmem role nemocného. Je naznačen význam role zdravotnického pracovníka v procesu stigmatizace a je stručně pojednáno o procesu medicinalizace v současné společnosti. Reakcí na tento stav je vzrůst důvěry nemocných v individuální aktivity, svépomoc, přijetí odpovědnosti za svůj zdravotní stav, ale i obrat k alternativním službám. To má za následek pokusy o vypracování kodexů „práv pacientů“.

The article concerns certain theoretical concepts of the stigma and psycho-social nature of the stigmatization process, and emotional impact of the stigma in its relationship to the identification, anticipation, understanding and solving this problem is shown. The article offers a brief review of the development of the concept of stigma. This concept is neither static nor precisely delimited, but the contents of the concept as well as its delimitation are affected by social changes. The author elucidates the importance of the work by E. Goffman – Stigma: Notes on the management of spoiled identity, where the stigma definition may be understood as a starting point for further sociological research work. The importance of the work by E. Jones et al. – Social stigma, the psychology of market relationships, for the investigation of the effect of the stigmatization on the mental condition of the person involved is explained. The emotional impact of these induced feelings is considered as a consequence of social expectations. The result is a development of the mental strategy aimed at social aspects of the stigma. These aspects are categorized into six dimensions: possibility of concealment, course, destructivity, esthetical features, origin and risk. In the conclusion of the article, the stigma is considered in its relationship to the concept of the patient role. The importance of the role of health personnel in the stigmatization process is mentioned, and there is a brief treatise on the process of the “medicinalization” in the contemporary society. The reaction on this condition is an increase of the confidence of patients in individual activities, self-help, accepting responsibility for their health condition, but also addressing alternative services. This results in attempts for compilation of codes of “rights of patients”.

• MeSH
• nemoc genetika   MeSH
• předsudek MeSH
• sociální izolace psychologie   MeSH
• sociální percepce MeSH
• stereotypizace MeSH
• zdravotničtí pracovníci etika   MeSH

Stigma duševní nemoci je označení pro ty vlastnosti, které nápadně odlišují psychiatrické pacienty od ostatních lidí. Je založeno na stereotypu duševně nemocného a jeho zdrojem jsou obavy lidí z duševní nemoci. Stigma vede k diskriminaci a k izolaci duševně nemocných. Vytváří pokřivený obraz psychiatrických pacientů i duševní nemoci a snižuje naději na jejich rehabilitaci. Světová psychiatrická asociace připravila celosvětový program zacílený na odstranění stigmatu spojeného se schizofrenií, u kterého je propojení mezi stigmatem a dlouhodobým výsledkem onemocnění zejména silné. Informovanost o problematice duševní nemoci a důraz na kvalitu života dává naději na pokrok v odstranění diskriminace duševně nemocných spojené se stigmatem.

Stigma is a designation for those characteristics of psychiatric patients that make them appear different from others. It is related to the public stereotype of the mentally ill, and it is supported by fears elicited by mental disorders. Stigma leads to the discrimination and isolation of the mentally ill. It distorts the image of a psychiatric patient and also that of a mental disease. It has an influence on the process of rehabilitation. Stigma may be an important factor determining the course of the disorder. World Psychiatric Association launched a worldwide program to fight stigma associated with schizophrenia in an attempt to correct the myths of mental illness. General availability of information on mental disorders and the current focus on the quality of life as an outcome measure may help to the elimination of the discrimination due to stigma.

• MeSH
• diskriminace (psychologie) MeSH
• duševní poruchy patologie   terapie   MeSH
• faciální stigmatizace MeSH
• předsudek MeSH
• rehabilitace MeSH
• schizofrenie patologie   terapie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Psychiatrie a lidé s duševním onemocněním jsou vystaveni stigmatizaci. Stigma pro tyto jedince představuje diskriminaci a izolaci. Modelem pro studium vlivu stigmatu na jedince s duševním onemocněním slouží schizofrenní onemocnění. Snaha o změnu postojů společnosti vůči lidem s duševním onemocněním je obsažena v destigmatizačním programu Světové psychiatrické asociace, zaměřeném proti stigmatu schizofrenie Open the doors. V ČR takovou snahu představuje projekt Změna, ale i koncepce Rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání. Cílem textu je seznámit širší pedagogickou veřejnost s problematikou stigmatu duševních onemocnění a snaží se naznačit možné způsoby, jak okruh otázek souvisejících se stigmatem začlenit do kurikula vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví.

Psychiatry and people with mental disorder are incurred the danger of stigmatization. Stigma holds numerous negative consequences for the mentally ill such as discrimination, isolation etc. Schizophrenia might serve as a model for the study of the stigma influence upon the mentally ill individuals. The efforts being interrelated with the attitudes of our society towards the mentally ill are included in the “Anti-stigma program” of the World Psychiatric Association focused on the stigma of schizophrenia “Open the doors”. In the Czech Republic the above mentioned efforts are represented in the project “Change” as well as in the conception of Educational Framework Program both for the primary and the secondary educations. The aim of this paper is to inform a great number of specialists in pedagogy with the problems of the stigma of mental disorders and to outline all the possible ways how the questions connected with the stigma could be integrated into the curriculum of the educational branch “Teaching to health”.

• Klíčová slova
• Rámcový vzdělávací program,
• MeSH
• dítě MeSH
• duševně nemocní * klasifikace   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• psychiatrie etika   metody   výchova   MeSH
• schizofrenie rehabilitace   terapie   MeSH
• školy etika   normy   organizace a řízení   MeSH
• speciální vzdělávání * etika   normy   organizace a řízení   MeSH
• společenské stigma * MeSH
• výchova a vzdělávání etika   metody   trendy   MeSH
• vyučování metody   trendy   MeSH
• zdravotní výchova metody   trendy   využití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

Článek pojednává o časté situaci v klinické praxi, kdy skupina pacientů navštěvuje praktické lékaře i specialisty s tzv. „lékařsky nevysvětlitelnými příznaky". V článku jsou uvedeny některé současné poznatky týkající se zařazení těchto potíží pod kategorii somatoformních poruch v rámci psychiatrické klasifikace duševních nemocí. Pozornost je věnována stereotypním pohledům a stigmatizaci, které je řada somatizujících pacientů vystavena. Jsou uvedeny nejvýznamnější faktory posilující patologizující interakce v klinické praxi v souvislosti s touto problematikou a zároveň je zdůrazněn význam komunikace mezi lékařem, somatizujícím pacientem a případně jeho rodinou.

The article deals with a common problém in medical practice where considerable group of patients attends their generál practitioners or specialists with so called medically unexplained symptoms. The article provides overview of some recent findings and opinions related to both this matter and to prevailing classification of those symptoms by the nosological category of somatoform disorders. Particular attention is paid to stereotyping views and stigmatisation many somatising patients are subject to. The most prominent factors reinforcing patologizing interactions in clinical practice in this respect are mentioned. The importance of appropriate communication between doctor, somatising patient is emphasized.

• MeSH
• depresivní poruchy psychologie   terapie   MeSH
• empatie MeSH
• lidé MeSH
• procedury zbytečné MeSH
• somatoformní poruchy psychologie   terapie   MeSH
• stereotypizace MeSH
• vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• sebestigma, sebestigmatizace, destigmatizace,
• MeSH
• duševně nemocní * psychologie   MeSH
• hromadné sdělovací prostředky MeSH
• lidé MeSH
• podpora zdraví MeSH
• policie MeSH
• postoj zdravotnického personálu MeSH
• předsudek MeSH
• psychologický odstup MeSH
• sebepojetí MeSH
• společenské stigma * MeSH
• stereotypizace * MeSH
• veřejné mínění MeSH
• zdravotnická komunikace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: S hraniční poruchou osobnosti se pojí četné projevy, které narušují mezilidské vztahy. Odborníci na duševní zdraví i běžná populace nezřídka smýšlejí o pacientech trpících touto poruchou negativně, což může ztěžovat vytvoření a udržení nosného terapeutického vztahu. Metoda: Pomocí Web of Science, Medline a Scopus byly identifikovány výzkumné a přehledové články. Klíčová slova představovaly termíny „hraniční“, „stigma“, „internalizované stigma“, „terapie“, „léčba“, „psychoterapie“ a „psychosociální léčba“. Výsledky: Názory psychiatrického personálu na pacienty s poruchami osobnosti jsou výrazně odsuzující a stereotypní. Odborníci na duševní zdraví stigmatizují pacienty s hraniční poruchou osobnosti dokonce častěji než běžná populace. Pravidlem bývá přesvědčení o neléčitelnosti poruchy, manipulativním charakteru sebepoškozujícího chování či jiných příznaků a silné stránky pacienta jsou přehlíženy. Značná část zdravotníků se snaží vyhnout kontaktu s těmito pacienty. Tyto reakce z části vyplývají z pacientova skutečného maladaptivního jednání, zčásti jsou však důsledkem předsudků, negativních stereotypů a nezpracovaného protipřenosu. Negativní postoje zdravotníků vedou k marginalizaci pacientů s hraniční poruchou osobnosti v rámci systému zdravotní péče. Závěr: Zdravotnický personál často hodnotí pacienty s hraniční poruchou osobnosti negativně a stereotypně, což může vést k nárůstu maladaptivních příznaků a zhoršení efektivity léčby. Zdá se nezbytné zvyšovat porozumění a empatii vůči těmto pacientům, čemuž mohou napomoci konzultace se supervizorem.

Introduction: Borderline personality disorder is associated with numerous symptoms that interfere with interpersonal relationships. Both mental health professionals and the general population often think negatively about patients suffering from this disorder, which may worsen the creation and maintenance of the supporting therapeutic relationship. Method: Research and review articles were identified using the Web of Science, Medline and Scopus. Keywords were represented by terms “borderline”, “stigma”, “internalized stigma”, “therapy”, “treatment”, “psychotherapy” and “psychosocial treatment”. Results: Psychiatric staff´s opinions on the patients with personality disorders are strongly judgemental and stereotypic. Mental health professionals stigmatize the patients with borderline personality disorder even more frequently than the general population does. The rule is that there is a conviction about incurability of the disorder, manipulative nature of self-mutilation or other symptoms, and the strong traits of the patient are overlooked. The considerable percentage of medics tries to avoid the contact with these patients. These reactions partly arise from the patient’s real maladaptive behaviour; however they are partly the result of prejudice, negative stereotypes and unprocessed countertransference. Negative attitudes of medics lead to the marginalization of patients with borderline personality disorder within the health care system. Conclusion: The health professionals often negatively and stereotypically evaluate the patients with borderline personality disorder, which can lead to an increase of maladaptive symptoms and worsening of treatment effectiveness in these patients. It seems necessary to increase the understanding and empathy towards these patients, what can be supported by the consultation with the supervisor.

• Klíčová slova
• internalizované stigma,
• MeSH
• duševně nemocní MeSH
• hraniční porucha osobnosti psychologie   terapie   MeSH
• lidé psychologie   MeSH
• postoj zdravotnického personálu MeSH
• předsudek MeSH
• psychoterapie MeSH
• společenské stigma MeSH
• stereotypizace MeSH
• vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
• Check Tag
• lidé psychologie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Vztah sebestigmatizace a účinnosti léčby je u pacientů s poruchami neurotického spektra málo prozkoumán. Cílem práce bylo zjistit u těchto pacientů míru internalizovaného stigmatu a vztah internalizovaného stigmatu k míře naděje, strategiím zvládání stresu, osobnostním charakteristikám, míře disociace a léčebnému efektu intenzivního 6týdenního psychoterapeutického programu kombinovaného s farmakoterapií. Metoda: Do studie bylo zařazeno 32 pacientů obou pohlaví přijatých na psychoterapeutické oddělení k šestitýdennímu psychoterapeutickému pobytu. Na začátku léčby byly pacientům administrovány sebeposuzující dotazníky: TCI-R (Dotazník temperamentu a charakteru), ADHS (Dispoziční škála naděje), Cope Inventory, DES (Stupnice disociativní zkušenosti) a ISMI (Internalizované stigma psychické poruchy). Pro hodnocení závažnosti úzkostných příznaků byly na počátku a konci léčby použity posuzovací stupnice: CGI (Celkový klinický dojem), BAI (Beckův úzkostný inventář), BDI (Beckův depresivní inventář) a sebeposuzující SubjCGI (Subjektivní celkový klinický dojem). Všichni pacienti zařazení do sledování podstoupili celkem třicet 90minutových skupinových terapii a užívali psychofarmaka ve standardních terapeutických dávkách. Výsledky: V průběhu psychoterapeutického pobytu se u pacientů významně snížila průměrná míra depresivních příznaků a zlepšil se jejich celkový duševní stav. Celková míra sebestigmatizace přímo úměrně korelovala v dotazníku Cope Inventorys položkami tendence k užívání návykových látek a sklonem k rezignaci, a negativně se schopností plánovat řešení stresující situace. Z osobnostních charakteristik celková míra sebestigmatizace negativně korelovala s cílesměrností. Míra sebestigmatizace také statisticky signifikantně pozitivně korelovala s mírou disociativních příznaků, úzkostí na konci léčby a stupněm deprese na počátku i konci léčby. Míra internalizovaného stigmatu negativně korelovala se zlepšením celkového klinického dojmu posuzovaného lékařem. Závěr: Míra sebestigmatizace může významně souviset s některými osobnostními rysy a způsoby zvládání stresu u poruch neurotického spektra. Internalizované stigma také významně negativně ovlivňuje efektivitu kombinované psychoterapeutické a farmakoterapeutické léčby.

Introduction: Little is known about the relationship between self-stigma and treatment effect in patients with neurotic disorders. The goal of this research was to identify a level of internalized stigma in these patients and to clarify the relationship between self-stigma and hope, coping strategies, personality traits, and dissociation. Method: 32 patients absolved six week residential psychotherapeutic program in the psychotherapeutic department of the University Hospital in Olomouc. They were assessed by several scales - CGI (Clinical Global Impression), subjCGI (subjective CGI), BAI (Beck Anxiety Scale) and BDI (Beck Depression Scale). The patients also completed TCI-R (Temperament and Character Inventory), ADHS (Adult Dispositional Hope Scale), Cope Inventory, DES (Dissociative Experience Scale) and ISMI (Internalized Stigma of Mental Illness) at the start of the treatment. The treatment consisted of daily group therapy and pharmacotherapy in usual therapeutic doses. Results: There was a significant reduction of patients' depressive symptoms and improvement of their overall mental health (measured by subjective and objective CGI) during the hospitalization. The level of internalized stigma positively correlated with subscales substance use and tendencies to give up when confronted with stress of the Cope Inventory questionnaire. On the other hand, self-stigma was significantly negatively connected to self-directedness, pathway thinking (a part of Snyders concept of hope), an ability to plan solutions of stressful events and an ability to find positive elements in them in order to support inner growth. Internalized stigma was also significantly associated with a degree of dissociative symptoms, anxiety at the end of the treatment, and depression at the beginning and the end of the treatment. Self-stigma also negatively correlated with the improvement of the overall clinical evalution by a psychiatrist. Conclusion: Internalized stigma is an important factor which influences effectiveness of a combined psychotherapeutic and pharmacological treatment of patients with neurotic disorders.

• Klíčová slova
• sebestigmatizace, disociace,
• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• depresivní poruchy farmakoterapie   psychologie   MeSH
• dospělí MeSH
• duševně nemocní * psychologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• naděje MeSH
• neurotické poruchy farmakoterapie   psychologie   MeSH
• osobnostní dotazník statistika a číselné údaje   MeSH
• poruchy osobnosti farmakoterapie   psychologie   MeSH
• psychoterapie MeSH
• sebepojetí MeSH
• společenské stigma MeSH
• úzkostné poruchy farmakoterapie   psychologie   MeSH
• výsledek terapie * MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

INTRODUCTION: Borderline personality disorder (BPD) presents a highly stigmatised condition. Individuals with BPD may experience stigmatising attitudes and remarks from the general population and mental health professionals. Significant self-stigma also seems common. The paper reviews the current knowledge regarding the stigma connected to BPD. METHOD: The Web of Science, Medline, and Scopus databases identified studies published from January 1990 to January 2023. Additional references were found using analyses of the primary articles. The search terms included "borderline", "stigma", and "self-stigma". RESULTS: Public knowledge of BPD is scarce. The general population may interpret the BPD symptoms as "purposeful misbehaviour" rather than signs of a mental disorder. Mental health professionals commonly distance themselves from patients with BPD and may prematurely give up their treatment efforts. This stance often comes from believing BPD is difficult or impossible to treat. Therefore, treating patients with a personality disorder should be consulted with a supervisor, especially when the psychotherapist shows a negative attitude towards the patient. Generally, few BPD-specific destigmatisation interventions have been verified by research. Limited evidence suggests that targeted training of the healthcare providers can reduce stigmatising attitudes and that interventions combining positive messages of the recovery potential with biological aetiology of the disorder are most impactful in reducing the stigma. CONCLUSION: BPD is commonly stigmatised by the general population and mental health professionals. Destigmatising efforts need to tackle the stigma's primary sources, namely the general population's lack of understanding and the pessimistic beliefs in the healthcare providers. More BPD-specific research on stigma is needed.

• MeSH
• hraniční porucha osobnosti * terapie   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy osobnosti MeSH
• psychotické poruchy * MeSH
• společenské stigma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Článek analyzuje současnou situaci v sociální práci s bezdomovci v ČR a navrhuje vhodné postupy pro sociální práci s touto cílovou skupinou. Vychází z reflexe praxe sociální práce i teoretických a empirických studií bezdomovectví. Teoretickým východiskem je koncept stigmatu E. Goffmana. Článek se zabývá problematikou případové práce v kontextu strukturálních podmínek této činnosti. Autor chápe skupinu bezdomovců jako skupinu „marginálních mezi marginálními“.

The article analyzes the current situation in social work with the homeless in the country and proposes appropriate procedures for social work in dealing with this target group. It is based on the results of looking at social work practice and theoretical and empirical studies of homelessness. The theoretical starting point is the concept of stigma by E. Goffman. The article deals with the case work in the context of the structural conditions of this activity. The author understands a group of homeless people as a group of “marginal people among the marginal”.

• MeSH
• lidé bez domova * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• sociální normy MeSH
• sociální práce pracovní síly   MeSH
• socioterapie pracovní síly   MeSH
• společenské stigma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• duševně nemocní * MeSH
• lidé MeSH
• společenské stigma * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH