studie VISION Dotaz Zobrazit nápovědu
V posledních letech se díky rozvoji v neonatologii výrazně zvyšují počty zachráněných nedonošených dětí, které jsou zatíženy vysokou morbiditou. I přes velké pokroky v současné neonatologii nezůstávají zachráněné nezralé děti v dalším životě ušetřeny řady zdravotních potíží, které zahrnují i poruchy zraku. Hlavní příčinou zůstává retinopatie nedonošených a neurologická onemocnění. V práci předkládáme první výsledky našeho šetření zrakových funkcí u nedonošených dětí ve školním věku v porovnání se skupinou zdravých, donošených dětí stejného věku.
In last years, thanks to the development in neonatology, the numbers of saved premature children with high co-morbidity are rapidly growing. Contrary to great advances in contemporary neonatology, the saved premature children are not spared different health's problems in the future life, including the vision. The main cause remains the retinopathy of prematurity and neurological diseases. In the study the authors present first results of their examinations of visual functions in premature children at the school age comparing with the group of healthy, mature children of the same age.
V retrospektivní studii 397 dětí operovaných v průběhu 10 let (1985-1995) pro diagnózu esenciální infantilní ezotropie autoři hodnotí efekt časné operace pro- vedené do 0,5 a do 2 let věku dítěte na kvalitu binokulárního vidění oproti pozdější operaci. Soubor dětí byl rozdělen do tří skupin. Ve skupině A bylo 75 dětí s operací v prvních 6 měsících života (průměr 3,8 měsíce), ve skupině B 194 dětí s operací ve věku 6-24 měsíců a ve skupině C 128 dětí operovaných ve věku 2-6 let (průměr 3,56 roku). Ve skupině A mělo binokulární vidění 80 % dětí (15 % superpozice, 60 % fúze, 5 % stereopse). Ve skupině B mělo binokulární vidění 76 % dětí (18 % superpozice, 50 % fúze, 8 % stereopse). Ve skupině C bylo přítomno jednoduché binokulární vidění ve formě superpozice u 24 % a fúze I pouze u 21 % dětí. Výsledky binokulárního vidění po operaci esenciální infantilní ezotropie podpo- rují co nejdříve provedenou operaci, nejlépe do 1/2 roku věku, nejpozději do 2 let věku dítěte. Samozřejmousoučástí komplexní léčby je aktivní a pasivní pleoptická a ortoptická péče včetně doplňující chirurgické korekce reziduální horizontální či vertikální deviace. Včas provedená, správně dávkovaná operace se zajištěním paralelního postavení očí znamená v dlouhodobémvýsledkučastěji dosažení vyšší kvality binokulárního vidění včetně stereopse.
In a retrospective study of 397 children operated in the course of 10 years (1985-1995) on account of essential infantile esotropia the authors evaluate the effect of early surgery implemented before the age of two years on the quality of binocular vision as compared with a later operation. The group of children was divided into three sub-groups. Group A comprised 75 children with the operation during the first six months of life (mean 3.8 months), sub-group B 194 children with the operation at the age of 6-24 months and in group C 128 children operated at the age of 2-6 years (mean 3.56 years). In group A binocular vision was recorded in 80 % children (15 % superposition, 60 % fusion, 5% stereopsy). In groups B binocular vision was recorded in 76 % children (18 % superposition, 50 % fusion, 8 % stereopsy). In group C simple binocular vision in the form of superposition was present in 24% and fusion only in 21% children. The results of binocular vision after surgery of essential infantile esotropia are in favour of early surgery, preferably by the age of 6 months, not later than at the age of 2 years. An essential part of comprehensive treatment is active and positive pleoptic and orthoptic care incl. supplementary surgical correction of residual horizontal or vertical deviations. Early surgery of an adquate extent with a safeguarded parallel position of the eyes implies in the long run more frequent achievement of a higher quality of binocular vision incl. stereopsy.
549 s. : obr., tab., grafy ; 24 cm
- Konspekt
- Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
- NLK Obory
- oftalmologie
Cíl: Porovnání objektivní kvality vidění u pacientů podstupujících fakoemulzifikaci s oboustrannou implantací segmentované multifokální nitrooční čočky (SMIOL). Metody: Do retro-prospektivní studie bylo zařazeno 110 očí (55 pacientů), kteří podstoupili operaci katarakty s bilaterální implantací SMIOL. Pacienti byli rozděleni dle typu implantované nitrooční čočky do skupiny 1 (SBL-2, 62 očí) a skupiny 2 (SBL-3, 48 očí). Pooperačně byla měřena a hodnocena monokulární i binokulární nekorigovaná zraková ostrost do dálky (UCDVA), korigovaná zraková ostrost do dálky (BCDVA), nekorigovaná zraková ostrost na střední vzdálenost (UCIVA, při 66 cm), nekorigovaná zraková ostrost na blízko (UCNVA, při 40 cm), korigovaná zraková ostrost na blízko (BCNVA) a defokusační křivka. Sledovací období činilo 6 měsíců. Výsledky: Průměrná hodnota UCDVA ve skupině 1 (SBL-2) byla 0,10 ±0,15 LogMAR monokulárně, 0,01 ±0,10 LogMAR binokulárně a ve skupině 2 (SBL-3) byla 0,02 ±0,11 LogMAR monokulárně a -0,07 ±0,09 LogMAR binokulárně. Defokusační křivky ukázaly, že skupina SBL-3 dosahovala při vergenci -1,50 D odpovídající 66 cm (střední vzdálenost) lepších hodnot než čočka SBL-2, a to průměrně 0,03 ±0,11 LogMAR, zatímco SBL-2 0,12 ±0,14 LogMAR (p = 0,01). Vergenci -2,50 D charakterizující vidění na blízko (40 cm) dosáhla čočka SBL-2 v naší studii 0,33 ±0,15 LogMAR a čočka SBL-3 0,00 ±0,11 LogMAR (p = 0,00). Závěr: Obě SMIOL poskytovaly 6 měsíců po operaci velmi dobré vidění na všechny testované vzdálenosti. Čočka SBL-2 vykazovala lepší výsledky v UCIVA, zatímco čočka SBL-3 vynikala v UCDVA a UCNVA.
Purpose: To compare objective quality of vision in patients undergoing phacoemulsification with implantation of a bilateral segmented multifocal intraocular lens (SMIOL). Methods: A retro-prospective study included 110 eyes of 55 patients who underwent cataract surgery with bilateral SMIOL implantation. Patients were divided according to the type of implanted intraocular lens into group 1 (SBL-2, 62 eyes) and group 2 (SBL-3, 48 eyes). Postoperatively, monocular and binocular uncorrected distance visual acuity (UCDVA), corrected distance visual acuity (BCDVA), uncorrected intermediate visual acuity (UCIVA, at 66 cm), uncorrected near visual acuity (UCNVA, at 40 cm), corrected near visual acuity (BCNVA) and defocus curve were measured and evaluated. The follow-up period was 6 months. Results: Mean UCDVA in group 1 (SBL-2) was 0.010 ±0.15 LogMAR monocularly, 0.01 ±0.10 LogMAR binocularly, and in group 2 (SBL-3) was 0.02 ±0.11 LogMAR monocularly and -0.07 ±0.09 LogMAR binocularly. Binocular defocus curves showed that the SBL-3 group performed better than the SBL-2 lens at a vergence of -1.50 D corresponding to 66 cm (center distance), averaging 0.03 ±0.11 LogMAR, while the SBL-2 group averaged 0.12 ±0.14 LogMAR (p = 0.01). The -2.50 D vergence characterizing near vision (40 cm) was achieved by the SBL-2 lens in our study at 0.33 ±0.15 LogMAR and by the SBL-3 lens at 0.00 ±0.11 LogMAR (p = 0.00). Conclusion: Both SMIOLs provided very good vision at all tested distances 6 months postoperatively. The SBL-2 lens performed better in UCIVA, while the SBL-3 lens excelled in UCDVA and UCNVA.
Cíl: účelem retrospektivní studie je zhodnocení efektivity operací konkomitantního i paralytického strabismu u dospělých pacientů operovaných na klinice dětské oftalmologie v Brně v letech 1992 až 2005. Metodika: Stanovili jsme základní otázky: Jaké jsou výsledky kosmetické úpravy různých typů strabismu? Jaká byla kvalita binokulárních funkcí před operací ve srovnání se stavem po operaci? Jaký byl výskyt pooperační diplopie? Jaká je efektivita transpoziční operace podle Hummelsheima při paréze n. abducens ve srovnání s klasickou operací, tj. retropozicí vnitřního přímého svalu současně s resekcí zevního přímého svalu? Soubor tvoří 257 dospělých ve věku 18 až 65 let (průměr 32,6 roku) se strabismem konkomitantním a jeho reziduální nebo následnou ezotropií či exotropií a strabismem paralytickým různé etiologie. Výsledky: Postavení do 5 st. operacemi a reoperacemi dosáhlo téměř 100 % pacientů. Jednoduché přístrojové binokulární vidění před operací mělo 34,6 % pacientů (superpozice 20,6 %, fúze 14 %), žádný pacient neměl stereopsi. Po operaci bylo binokulární vidění přítomno u 80 % pacientů (superpozice 35,4 %, fúze 28,4 %, stereopse 16 %). Diplopie po operaci se vyskytla přechodně u 16 pacientů. V žádném případě jsme nezaznamenali po operaci paradoxní diplopii u anomální retinální korespondence. Ve skupině pacientů s parézou abducentu byla zjištěna významně lepší účinnost transpoziční operace pro snížení průměrné velikosti pooperační úchylky, než při retropozici a resekci vnitřního a zevního přímého svalu. Reziduální diplopii po operaci mělo v primárním postavení 28 % pacientů ve skupině s klasickým výkonem na horizontálních svalech oproti 7 % pacientů po modifikované Hummelsheimově transpoziční operaci. Závěrem lze shrnout, že operace strabismu u dospělých pacientů má dobrý kosmetický efekt s psychosociálními důsledky a znamená také možnost získání jednoduchého binokulárního vidění nebo zlepšení jeho kvality.
Tato studie se zabývá vyhodnocením stavu jednoduchého binokulárního vidění u skupiny převážně mladých subjektů bez oční patologie. Vyšetřili jsme celkem 68 subjektů s průměrným věkem 26 let, medián 24 let. Soubor jsme rozdělili do dvou hlavních skupin. Skupinu A tvořili probandi s ortoforií na dálku i do blízka (celkem 26 subjektů = 38 %). Skupinu B tvořili probandi s poruchou jednoduchého binokulárního vidění (celkem 42 subjektů). U jednoho subjektu jsme diagnostikovali strabismus. Nejčastější nestrabologickou poruchou jednoduchého binokulárního vidění byla insuficience konvergence (13 subjektů = 19 %), prostá esoforie (12 subjektů = 17 %) a prostá exoforie (8 subjektů = 12 %). Po aktuálním a adekvátním stanovení sféro-cylindrické korekce (bez použití prizmat) se nám podařilo snížit průměrnou hodnotu naměřené heteroforie na dálku (z 1,02 na 0,36 pD esoforie) a do blízka (z 0,60 na 0,31 pD exoforie). Výsledek naší studie ukazuje, že správná a adekvátní brýlová sféro-cylindrická korekce má pozitivní vliv na redukci poruchy jednoduchého binokulárního vidění.
This study deals with evaluation of binocular vision in group of young subjects without eye pathology. We examined at whole 68 subjects with average age 26 years, median 24 years. The sample was divided into two main groups. Group A contains subjects with far and near ortophoria (at whole 26 subjects = 38 %). Group B contains subjects with binocular vision disorder (at whole 42 subjects). One subject had strabismus. The most frequent non-strabismus disorder of binocular vision was convergence insufficiency (13 subjects = 19 %), simple esophoria (12 subjects = 17 %) and simple exophoria (8 subjects = 12 %). We decreased average distance heterophoria value (from 1.02 to 0.36 cm/m esophoria) and near heterophoria value (from 0.60 to 0.31 cm/m exophoria) after proper sphere-cylindrical correction. Result of our study shows that adequate and actual sphere-cylindrical correction can reduce disorder of simple binocular vision.
- Klíčová slova
- jednoduché binokulární vidění, heteroforie,
- MeSH
- brýle MeSH
- čočky MeSH
- diagnostické techniky oftalmologické MeSH
- dospělí MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- poruchy hybnosti oka * diagnóza terapie MeSH
- vidění binokulární * MeSH
- zraková disparita MeSH
- zraková ostrost MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Ciele: Cieľom práce bolo retrospektívne zhodnotiť zmeny videnia po implantácii trifokálnych (tVOŠ) alebo rotačne asymetrických multifokálnych umelých vnútroočných šošoviek (mVOŠ) u pacientov podstupujúcich operáciu z refrakčných dôvodov. Hlavným cieľom bolo zistiť, či sa centrálna zraková ostrosť mení po správnej korekcii pri ročnom sledovaní. Ďaľšími cieľmi bolo zistenie rozdielu medzi skupinami s implantovanou difrakčnou a rotačne asymetrickou umelou vnútroočnou šošovkou, takisto ako zhodnotiť riziko správnej korekcie u pacientov, ktorý väčšinu života prežili "nedokorigovaní". Materiál a metódy: V našej práci predstavujeme retrospektívne longitudidálne hodnotenie výsledkov u pacientov po implantácií umelej vnútroočnej šošovky. V období 2013 až 2020 sme vyhodnotili zmenu videnia 22 pacientov vo veku 39–59 rokov, z toho bolo 18 žien a 5 mužov. Priemerná predoperačná refrakcia tupozrakých očí bola +5,7 ±2,13 Dsf a +1,24 ±0,86 Dcyl. U amblyopických očí bolo implantovaných 7 kusov difrakčných šošoviek a 15 kusov rotačne asymetrických šošoviek. Výsledky: Nekorigovaná zraková ostrosť do diaľky bola pred operačným výkonom (OV) a 1R po OV 0,13 ±0,09 vs. 0,57 ±0,28 (p < 0,001); najlepšia korigovaná zraková ostrosť do diaľky bola pred OV a 1R po OV 0,53 ±0,22 vs. 0,62 ±0,29 (p = 0,024); nekorigovaná zraková ostrosť do blízka bola pred OV a 1R po OV 0,06 ±0,06 vs. 0,48 ±0,32 (p < 0,001); najlepšia korigovaná zraková ostrosť do blízka bola pred OV a 1R po OV 0,45 ±0,27vs. 0,55 ±0,35 (p = 0,014). Záver: Implantovanie tVOŠ a mVOŠ šošoviek bolo u pacientov v našej skupine s amblyopiou efektívne, teda zlepšuje nekorigovanú zrakovú ostrosť do diaľky aj do blízka a bez závažných nežiadúcich účinkov. Zároveň hodnotíme, že zmena refrakcie a odstránenie anizometropie vedie k signifikantnej zmene najlepšej korigovanej zrakovej ostrosti do diaľky a do blízka v jedno ročnom sledovaní.
Aims: The aim of the study was to retrospectively evaluate changes in vision after the implantation of trifocal (tIOL) or rotationally asymmetric multifocal artificial intraocular lenses (mIOL) in patients undergoing clear lens extraction. The main goal was to determine whether changes to central visual acuity occur after the implantation of an IOL at a follow-up examination after one year. Other objectives were to determine the difference between the groups with implanted diffractive and rotationally asymmetric artificial intraocular lenses, as well as to evaluate the risk of accurate correction in patients who had lived most of their lives "undercorrected". Material and methods: In our study, we present a retrospective longitudinal evaluation of results in patients after the implantation of an artificial intraocular lens. In the period from 2013 to 2020, we evaluated changes in the vision of 22 patients aged 39–59 years, of whom 18 were women and 5 were men. The average preoperative refraction of myopic eyes was +5.7 ±2.13 Dsf and +1.24 ±0.86 Dcyl. In amblyopic eyes, 7 diffractive lenses and 15 rotationally asymmetric lenses were used. Results: Uncorrected distance visual acuity before surgery and one year (1Y) after was 0.13 ±0.09 vs. 0.57 ±0.28 (p < 0.001); the best corrected distance visual acuity before and 1Y after was 0.53 ±0.22 vs. 0.62 ±0.29 (p = 0.024); uncorrected near visual acuity before and 1Y after was 0.06 ±0.06 vs. 0.48 ±0.32 (p < 0.001); the best corrected near visual acuity before and afér the surgical procedure was 0.45 ±0.27vs. 0.55 ±0.35 (p = 0.014). Conclusion: Implantation of tIOL and mIOL lenses was effective in our group of patients with amblyopia, thus improving uncorrected distance and near visual acuity and without serious adverse effects. At the same time, we evaluate that the change in refraction and the removal of anisometropia lead to a significant change in the best corrected visual acuity for distance or near vision at the one-year follow-up examination.
Úvod: V súčasnosti neexistuje v SR systém evidencie, resp. registrácie detí so zrakovým postihnutím (ZP) ani údaje o prevalencii ZP v tejto populácii. Cieľom našej práce bolo zistiť súčasný výskyt ZP, slabozrakosti a slepoty, u detí v SR a navrhnúť zdravotnú starostlivosť poskytovanú oftalmológmi, ktorej súčasťou by bola aj evidencia, resp. registrácia detí so ZP. Materiál a metodika: Na základe štúdia literatúry sa získali údaje výskytu ZP u detí v SR a vypracoval sa tzv. Evidenčný list dieťaťa so ZP. Tento list, za predpokladu jeho adekvátneho vypĺňania oftalmológmi, by sa stal podkladom systému evidencie detí so ZP. Na základe zisteného výskytu ZP v SR a osobných skúsenností autorov je súčasťou práce aj návrh systému zdravotnej starostlivosti o túto populáciu pacientov. Výsledky: Na základe prevalencie ZP u detí vo veku nižšom ako 16 rokov v industrializovaných krajinách (10–22/10 000) sme dospeli k predpokladu, že po prepočte na slovenskú populáciu je v SR 1 500 až 3 200 zrakovo postihnutých detí vo veku do 19 rokov. V šk. r. 2009–2010 v SR podľa Ústavu informácií a prognóz školstva SR je do vyučovacieho procesu zaradených 752 žiakov so ZP v tomto veku. Navrhovaný systém zdravotnej starostlivosti o deti so ZP predpokladá sústredenie starostlivosti, v záujme kvality a komplexnej starostlivosti, do 3 centier poskytujúcich kompletnú starostlivosť a zároveň aj zavedenie systému evidencie detských pacientov so ZP a to vypĺňaním Evidenčných listov dieťaťa so ZP oftalmológmi a ich následným centrálnym spracovaním. Záver: Počet evidovaných žiakov so ZP v SR je prekvapujúco nízky. Zistenie prevalencie ZP u detí v SR by umožnilo zavedenie systému evidencie detí so ZP oftalmológmi. Systém starostlivosti o pacientov so ZP predpokladá rozdelenie starostlivosti na primárnu, sekundárnu a terciárnu (vrátane rehabilitácie zraku optickými pomôckami). Adekvátne ohodnotenie výkonov a ich uhrádzanie zdravotnou poisťovňou je predpokladom motivácie oftalmológov poskytovať túto náročnú zdravotnú starostlivosť.
Introduction: There is currently no system of registration for visually impaired children in Slovakia and the current prevalence of visual impairment (VI), low vision and blindness is unknown for this population. We propose a template for a process of registration of visually impaired children in Slovakia as well as a system for the Low Vision Health Care for this population. Material and methods: Based on a literature search, we report our data of the estimated prevalence of VI in children in Slovakia and the number of registered students with VI. We have created a registration form and suggested a template of registration for VI children as well as the Health Care System for this population. Results: In industrialized countries, the prevalence of VI, including blindness is 10 - 22/10,000 in children aged less than 16 years. Extrapolating these figures to the Slovak population, we estimate that there will be between 1500 to 3200 VI children under the age of 19 years. Only 752 students with VI of this age were recorded in Slovakia in 2009/2010. We suggest that three Low Vision Centres for VI children should be adequate to cater for the VI population, each of which should provide all levels of care and that ophthalmologists should register patients with VI by filling the proposed registration form. Conclusion: The number of VI children in Slovakia appears to be very low. The only way of accurately assessing the prevalence is to introduce a VI registration system into the country, to be carried out by the ophthalmologists. We suggest that the Low vision service provided by the health authority needs to be divided into primary, secondary and tertiary care (including visual rehabilitation by low vision aids). Only if the Health Insurance will adequately remunerate the Ophthalmologists for the individual procedures will they be motivated enough to provide this level of health care to VI patients.
- MeSH
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- snížené vidění diagnóza epidemiologie komplikace rehabilitace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
V souvislosti s dlouhodobou prací na digitálních zařízeních, která se v době epidemie stává standardem pro mnoho profesí, se objevuje celá řada zdravotních komplikací, jež souhrnně označujeme jako syndrom počítačového vidění (angl. computer vision syndrome). Nejčastějšími projevy syndromu počítačového vidění jsou oční únava, rozmazané a dvojité vidění, bolesti hlavy, krku a zad. Předpokládá se, že syndrom počítačového vidění se projevuje více především u osob s nekorigovaným latentním strabismem. V rámci výzkumného šetření ověřujeme, zda lidé s nekorigovaným latentním strabismem vykazují častější projevy syndromu počítačového vidění. Výzkumným nástrojem byl standardizovaný dotazník hodnotící syndrom počítačového vidění. Soubor 56 účastníků, z nichž 30 % (17) tvořili muži, 70 % (39) ženy, byl rozdělen na participanty se strabismem (výzkumná skupina) a bez strabismu (kontrolní skupina). Ve výzkumné skupině byla prokázána heteroforie na vzdálenost 70 cm v 54 % (30 osob), 46 % (26) participantů bylo zařazeno do ortoforické skupiny. U participantů s latentním strabismem (heteroforií) činilo výsledné skóre v dotazníku 9,4 ± 6,6 bodu. Účastníci bez heteroforie dosáhli lepšího výsledného průměrného skóre v dotazníku 7,1 ± 5,5 bodu. Osoby s heteroforií častěji uváděly zvýšenou zrakovou nepohodu při práci na blízko spojenou s bolestmi očí a problémy s jednoduchým binokulárním viděním oproti osobám bez heteroforie. Latentní strabismus má negativní vliv na výdrž účastníků při práci s počítačem a lidé s tímto typem strabismu vykazují větší subjektivní obtíže při práci s digitálními zařízeními v porovnání s kontrolní skupinou. Podmínkou zlepšení kvality práce s digitálními zařízeními je zmírnění projevů syndromu počítačového vidění, jichž lze docílit dodržováním pravidel zrakové hygieny, ergonomie pracovního místa, používáním kvalitního pracovního vybavení a rozšířením pravidelného očního vyšetření u praktického lékaře o screening latentního strabismu prostřednictvím zakrývacího testu.
Computer vision syndrome is a term for a set of symptoms that often manifest themselves during a long-term work on a digital device. According to several studies, these symptoms are more common in people with uncorrected latent strabismus. The most frequent complications include eye fatigue, blurred and double vision, headaches, and neck and back pain. The aim of this study is to point out the most common manifestations of computer vision syndrome and how to minimize or eliminate the occurrence of these manifestations. The aim of the research was also to verify whether people with horizontal heterophoria manifest symptoms of computer vision syndrome more than people without heterophoria. At first came the diagnosis of latent strabismus. Then we created a research and a control group and finally we set a questionnaire evaluating computer vision syndrome. The research included 56 participants, wherein 30 % (17) were men and 70 % (39) were women. After dividing the research sample into two groups – one with heterophoria and one with orthophoria – it was discovered that 54 % (30) of the participants had heterophoria measured at a distance of 70 cm while 46 % (26) of the participants were included in the control, orthophoric group. After the questionnaire evaluation, it was found out that for participants with heterophoria, the final score in the questionnaire was 9.4 ± 6.6 points. Participants who were heterophoric had a better average score of the questionnaire, 7.1 ± 5.5 points. In addition, participants with heterophoria were more likely to report increased visual discomfort at close range, associated with eye pain and problems with simple binocular vision compared to participants without heterophoria. It was confirmed that latent strabismus has a negative effect on the endurance of participants when working with a computer. Moreover, people with heterophoria show greater subjective difficulties when working with digital devices compared to the control group. To improve the quality of work with digital devices, it is necessary to work on alleviating the manifestations of computer vision syndrome, which can be achieved by following the rules of visual hygiene, workplace ergonomics, the use of quality work equipment and expanding regular eye examinations for a screening of the latent strabismus.
- Klíčová slova
- syndrom počítačového vidění,
- MeSH
- astenopie etiologie MeSH
- cvičení MeSH
- dospělí MeSH
- ergonomie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- počítačové terminály * MeSH
- poruchy zraku * etiologie patofyziologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- strabismus diagnóza patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH