Naděje pacienta úzce souvisí s jeho duševním zdravím, jež je významnou složkou kvality života. V kontextu léčby závažného onemocnění lze nahlížet na naději jako na očekávání budoucího pozitivního výsledku, který je osobně hodnotný a reálně dosažitelný. Výzkumy dokládají, že osoby s vyšší mírou naděje vykazují lepší adaptaci, nižší hladinu stresu, méně trpí úzkostí, depresí a udržují si aktivní přístup k řešení problémů. Pro posouzení a ovlivnění míry naděje u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním vznikly dotazníkové a intervenční metody, jejichž efekt byl empiricky ověřen. Zjišťovány byly také zdroje a konkrétní obsahy pacientových nadějí, jež se mění v závislosti na životní situaci a závažnosti onemocnění. Opakovaně se ukázalo, že naděje pacientů s pokročilým onemocněním se netýkají výhradně vyléčení z nemoci, ale jsou směřovány spíše do psychosociální oblasti kvality života. Mezi hlavní zdroje naděje patří existence vztahu s blízkou osobou, možnost dosažení dílčích smysluplných životních cílů, kladně hodnocený prožitý život, pocit vlastní hodnoty a spirituální podpora. Naopak negativní vliv na naději má pocit osamělosti, přetrvávající bolest a snížené sebehodnocení. Ukazuje se také, že pacientova naděje je do velké míry ovlivněna kvalitou komunikace s lékaři a ostatními zdravotnickými pracovníky. V rozhovoru o nepříznivé prognóze pacienti nejvíce oceňují empatický dialog, v němž je upřímnost a jasnost sdělení vyvážena povzbuzením, které ponechává prostor pro naději. Znalost obsahu nadějí, přání a životních hodnot pacienta může významně přispět k rozhodování o optimální péči v závěru života
The patient's hope is closely related to his mental health, which is an important component of quality of life. In the context of the treatment of a serious illness, hope can be seen as the expectation of a future positive outcome that is personally valuable and realistically achievable. Research has shown that people with higher level of hope show better adaptation, lower stress levels, less anxiety and depression, and maintain an active approach to problem solving. Questionnaires and intervention methods have been empirically verifi ed to assess and infl uence the level of hope in patients with advanced cancer. The sources and specifi c contents of the patient's hopes, which change depending on the life situation and the severity of the disease, were also determined. It has been repeatedly found that the hopes of patients with advanced cancer do not relate solely to cure from the disease but are directed more towards the psychosocial aspects quality of life. The main sources of hope include the existence of a good relationship with a close person, the possibility of achieving partial meaningful life goals, a positively assessed life, a sense of self-worth, and spiritual support. On the other hand, the feeling of loneliness, persistent pain and reduced self-esteem have a negative eff ect on hope. It also shows that the patient's hope is largely infl uenced by the quality of communication with doctors and other healthcare professionals. In an interview on unfavorable prognosis, patients most appreciate the empathic dialogue in which the sincerity and clarity of the message delivered by the doctor is balanced by the encouragement that leaves room for hope. Knowledge of the patient's hope, wishes and life values can make a signifi cant contribution to making optimal end-of-life care decisions
- MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- naděje * MeSH
- nádory * psychologie MeSH
- umírající MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- klinické lékařství MeSH
- lékařská onkologie MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- nádory žlučníku * chirurgie farmakoterapie klasifikace patologie radioterapie terapie MeSH
- nádory žlučových cest * chirurgie etiologie farmakoterapie klasifikace patologie radioterapie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- klinické lékařství MeSH
- lékařská onkologie MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- nádory slinivky břišní * chirurgie etiologie farmakoterapie klasifikace patologie radioterapie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- antitumorózní látky škodlivé účinky MeSH
- kardiotoxicita * MeSH
- lékařská onkologie MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- anemie * chemicky indukované MeSH
- klinické lékařství MeSH
- lékařská onkologie MeSH
- lidé MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- transfuze erytrocytů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
S onkologickými pacienty se v jednotlivých fázích jejich onemocnění setkávají lékaři různých oborů. Je proto důležité, aby i lékaři neonkologové znali základní pravidla podpůrné efektivní komunikace. Existují velké rozdíly mezi pacienty v tom, jaký komunikační styl a jaký rozsah informací jim vyhovuje. Informační potřeby pacientů se navíc mohou měnit i v různých fázích nemoci. Poskytování špatných zpráv je tak pro lékaře častým a významným komunikačním úkolem. Mezinárodně uznávaným a v praxi osvědčeným doporučením pro jejich sdělování je 6 kroků známých jako SPIKES. Stále se prodlužující přežití pacientů s nádorovým onemocněním znamená nejen sdělování informací o stavu onemocnění, ale také informací týkajících se nezvratných a potenciálně nevratných vedlejších účinků léčby, komplikací nemoci a limitované prognózy. Komunikační dovednosti lékaře nejsou vrozené a nemusí se nutně zlepšovat s klinickými zkušenostmi, lékař by se je měl učit strukturovaným komunikačním výcvikem. Je to právě efektivní komunikace, která umožní citlivě hovořit o závažných skutečnostech v časově omezeném rámci ambulantní konzultace nebo vizity u lůžka.
The oncological patients meet the diverse physicians in the different stages of their illness. It is important for other physicians to know a basic rules of supportive effective communication. There are big differences between patients in the communication style and type of information they accept. Patient´s information requirements may also change at various stages of the disease. Providing bad news is a frequent and important communication challenge for physicians. Internationally recognized and proven recommendation for communication is the six steps known as the SPIKES. Prolonging survival of cancer patients means not only communicating disease information but also information about irreversible and potentially irreversible side effects of treatment, disease complications, and limited prognosis. The communication skills are not inborn and do not necessarily improve with the clinical experience, this skill should be learned through structured communication training. It’s the effective communication that lets talk sensitively about serious facts in the time-limited consultation.
- MeSH
- komunikace * MeSH
- lidé MeSH
- nádory * MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cíl studie: Cílem tohoto článku je podat kritický přehled hlavních pojmů používaných v oblasti surogátního mateřství, s přihlédnutím k vlivu některých z nich, například pojmů objednavatelský pár, komerční náhradní mateřství či "dar života", na specifický rámec interpretace tohoto reprodukčního modelu. Částečným záměrem je zjištěné poznatky vztáhnout k výsledkům zahraničních studií a navrhnout alternativní pojmy vhodné pro vědecký i politický diskurz v ČR. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Ústav lékařské etiky, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita. Metodika: Shrnutí textů o surogátním mateřství, publikovaných v letech 1986-2017 v ČR, s přihlédnutím k používané terminologii surogace. Komparace s cizojazyčným územ a zahraničními studiemi. Závěr: Terminologie surogace má své etické i psychosociální konsekvence. V některých případech pojmy implicitně obsahují postoje autorů. Jako vhodné se jeví používat preferenčně pojmy surogace, surogační mateřství, surogátní matka. Nedoporučeníhodné se stává použití pojmu objednavatelský pár. Použití pojmů pověřující pár, žadatelský pár je korektnější, respektuje autonomii zúčastněných osob. Pojmy "komerční náhradní mateřství" a "dar života" je třeba dále diskutovat.
Objective: The aim of this article is to give a critical overview of the main concepts used in surrogate motherhood, taking into account the influence of some terms, such as the commissioning parents, commercial surrogacy or the phrase "gift of life", on a specific framework of interpretation of this reproductive model. Partial interest is to compare the findings with the results of foreign studies and propose alternative concepts suitable for scientific and political discourse in the Czech Republic. Design: Review. Setting: Department od Medical Ethics, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno. Methods: Summary of texts on surrogacy motherhood, published in the years 1986-2017 in the Czech Republic, taking into account the terminology used by the surrogacy. Comparison with foreign studies. Conclusion: Terminology of surrogacy has its ethical and psychosocial consequences. In some cases, the terms implicitly include the attitudes of the authors. It is preferable to use preferential terms of surrogacy, surrogate mother. The use of the notion of commissioning parents becomes unacceptable. The use of the terms of intended parents is more correct, respecting the autonomy of the persons involved. The terms "commercial surrogate motherhood" and "gift of life" should be further discussed.
- Klíčová slova
- surogace, pověřující pár, surogátní mateřství,
- MeSH
- asistovaná reprodukce MeSH
- lidé MeSH
- náhradní matky * MeSH
- těhotenství MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Během svého onkologického onemocnění prodělá venózní tromboembolickou nemoc (VTE) kolem 20 % pacientů. Aktivní nádorové onemocnění společně s onkologickou léčbou toto riziko dále výrazně zvyšuje, pravděpodobnost vzniku VTE stoupá v prvních 6 měsících od stanovení diagnózy. Nejčastěji VTE doprovází hematoonkologická onemocnění, nádory centrálního nervového systému, gastrointestinálního traktu, prsu, plic, ovarií a dělohy. Přítomnost vzdálených metastáz společně se zavedením centrálního venózního katetru toto riziko ještě zvyšuje. Onkologicky nemocný pacient má během antikoagulační terapie také 2–5× vyšší riziko rekurence VTE proti pacientovi bez malignity a současně 2–6× vyšší riziko závažného krvácení. Tromboembolická nemoc je také nezávislým prognostickým faktorem úmrtí pacientů s malignitou. Prevence a léčba VTE je tak součástí každodenní praxe onkologa, který by měl znát základní doporučení, týkající se jednotlivých léčebných postupů a klinických situací, které mohou u onkologicky nemocného nastat a měl by být schopen je adekvátně vyřešit. Je třeba myslet i na jistá specifika, která profylaxi, diagnostiku a léčbu žilního tromboembolizmu v rámci onkologické péče provázejí. Mezinárodní iniciativa pro trombózu a nádorová onemocnění (ITAC-CME) vytvořila mobilní aplikaci, která se zakládá na mezinárodních pokynech pro prevenci a léčbu VTE. Jedná se o jednoduchý schématický algoritmus pro rozhodování, který pomáhá volit správné léčebné strategie a podporuje uvážlivé a odpovídající použití antikoagulancií v profylaxi a v léčbě VTE u pacientů s nádorovým onemocněním. Toto sdělení je souhrnem základních doporučení aplikovatelných v běžné klinické praxi.
About 20% of patients suffer from venous thromboembolism (VTE) during oncology disease. Active cancer, along with cancer therapy, increases the risk of VTE, especially in the first 6 months after diagnosis. Most often VTE accompanies haematological malignancies and CNS tumours, and gastrointestinal, breast, lung, ovary and uterine cancer. The presence of distant metastases, together with the implantation of a central venous catheter, increases the risk even more. A cancer patient also has a 2–5× higher risk of recurrence of VTE during anticoagulant therapy than patients without a malignancy, as well as a 2–6× higher risk of serious bleeding. Thromboembolic disease is also an independent prognostic factor for death in patients with malignant tumours. Management of VTE is a part of everyday oncological practice, and oncologists should be aware of the basic recommendations regarding individual medical procedures and the clinical situations that may occur in cancer patients. They should also be able to adequately treat VTE when it occurs. It is necessary to consider some specificity during prophylaxis, diagnostics and treatment of venous thromboembolism in cancer care. The International Initiative on Thrombosis and Cancer (ITAC-CME) has created a mobile application based on international guidelines for the prevention and treatment of venous thromboembolism. It is a simple schematic algorithm for making decisions, and it helps in choosing the best therapeutic strategy and supports the judicious and appropriate use of anticoagulants for prophylaxis and treatment of VTE in cancer patients. This text contains a summary of the recommendations applicable in routine clinical practice.
- MeSH
- antikoagulancia MeSH
- centrální žilní katétry MeSH
- heparin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- nádory * komplikace terapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- tromboembolie * diagnóza farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- biomedicínský výzkum dějiny etika zákonodárství a právo MeSH
- dějiny lékařství MeSH
- experimenty na lidech * dějiny etika zákonodárství a právo MeSH
- Helsinská deklarace * dějiny MeSH
- Hippokratova přísaha MeSH
- informovaný souhlas pacienta * dějiny normy zákonodárství a právo MeSH
- lidé MeSH
- lidská práva dějiny normy zákonodárství a právo MeSH
- mezinárodní agentury dějiny organizace a řízení zákonodárství a právo MeSH
- práva pacientů dějiny trendy zákonodárství a právo MeSH
- zákonodárství lékařské dějiny etika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
