Úvod: Depresivní porucha, jako jedno z nejčastějších duševních onemocnění, nepříznivě ovlivňuje životy a zdravotní stav mnoha lidí po celém světě. Vyskytuje se v jakémkoliv věku, nejčastěji však mezi 20. a 40. rokem života. Celosvětově trpí každoročně depresivními poruchami přibližně 100 milionů lidí, přičemž u řady jedinců je terapie doprovázena částečnou léčebnou odpovědí nebo přímo rezistencí k léčbě, což trvale zvyšuje potřebu hledání efektivních strategií prevence a léčby, ale také průběžné monitorování a vyhodnocování aktuálně využívaných přístupů v běžné klinické praxi. Materiály a metody: Šířeji koncipovaná studie s pracovním názvem UMBRELLA byla neintervenční, observační, multicentrická studie, jejíž první etapa je zaměřená na tzv. "real world evidence" důvodů pro změnu psychofarmakologické léčby a jejího detailního charakteru u pacientů trpících depresivní epizodou periodické depresivní poruchy. Do závěrečného vyhodnocení byla zařazena data 267 pacientů léčených v psychiatrických ambulancích v České republice, které na sondě mapující reálnou klinickou praxi participovaly. Výsledky: Analyzována byla data od 74 mužů (27,7 %) a 193 žen (72,3 %) s průměrným věkem 49 let. Změny léčby byly prováděny lékařem na základě vyhodnocení přítomných reziduálních příznaků onemocnění, přičemž nejčastějšími problémy byly perzistující depresivní nálada, únava a anhedonie. Nejčastěji používané léčivé přípravky zahrnovaly antidepresiva (např. escitalopram, venlafaxin, sertralin), atypická antipsychotika (např. quetiapin) a klasická antipsychotika (např. chlorprothixen). Úprava farmakologické léčby byla nejčastěji provedena manipulací s antidepresivy, změnou účinné látky či úpravami jejich denních dávek. Diskuse a závěr: Předkládaná naturalistická observační studie zmapovala důvody pro změnu farmakologického přístupu a vlastní charakter nově zvolené léčebné strategie. Zjištěná heterogenita způsobů manipulace s farmakologickou léčbou potvrzuje, že léčba depresivních epizod v klinické praxi probíhá individualizovaným postupem u každého jednotlivého pacienta. Zde narážíme na snahu po uplatňování doporučených postupů v léčbě tohoto rozšířeného duševního onemocnění, které velmi efektivně popisují léčbu iniciálních epizod a v případě opakovaných epizod by také měly obsahovat základní principy terapeutického přístupu k řešení této problematiky. Zjištění, že i v rámci opakovaných epizod periodické depresivní poruchy lze efektivně zasáhnout zvýšením dávky antidepresiva nebo jeho změnou, podporuje snahu po edukaci specialistů i praktických lékařů v těchto bazálních postupech léčby. Celkově studie přináší informace reflektující běžnou klinickou praxi a podtrhuje význam iniciace strategie změny farmakologického přístupu u každého pacienta, v kterékoliv etapě léčby tohoto duševního onemocnění.
Introduction: Depressive disorder, as one of the most common mental illnesses, adversely affects the lives and health of many people around the world. It occurs at any age, but most commonly between the ages of 20 and 40. Worldwide, approximately 100 million people suffer from depressive disorders each year, with many individuals experiencing partial treatment response or treatment resistance, which continually increases the need to find effective prevention and treatment strategies, as well as to monitor and evaluate currently used approaches in routine clinical practice. Materials and methods: The more broadly conceived study, working title UMBRELLA, was a non-interventional, observational, multicentre study, the first phase of which focused on the so-called "real world evidence? of reasons for changing psychopharmacological treatment and its detailed nature in patients suffering from a depressive episode of periodic depressive disorder. The final evaluation included data from 267 patients treated in psychiatric outpatient clinics in the Czech Republic that participated in the probe into their own clinical practice. Results: Data from 74 men (27.7%) and 193 women (72.3%) with a mean age of 49 years were analysed. Changes in treatment were made by the physician based on an assessment of the residual symptoms present, with persistent depressed mood, fatigue and anhedonia being the most common problems. The most commonly used medications included antidepressants (e.g., escitalopram, venlafaxine, sertraline), atypical antipsychotics (e.g., quetiapine), and classic antipsychotics (e.g., chlorprothixene). Adjustments to pharmacological treatment were most commonly made by manipulating antidepressants, changing the active ingredient, or modifying their daily doses. Discussion and conclusion: The present naturalistic observational study mapped the reasons for the change in pharmacological approach and the actual nature of the newly chosen treatment strategy. The observed heterogeneity of pharmacological treatment manipulation patterns confirms that the treatment of depressive episodes in clinical practice follows an individualized approach for each individual patient. Here, we encounter a desire for the application of recommended practices in the treatment of this widespread mental illness, which very effectively describe the treatment of initial episodes and, in the case of recurrent episodes, should provide the basic principles of a therapeutic approach to the management of this problem. The finding that, even in the context of recurrent episodes of periodic depressive disorder, effective intervention can be achieved by increasing the dose of antidepressant medication or changing it, supports the drive to educate specialists and practitioners in these basic treatment approaches. Overall, the study provides information that reflects common clinical practice and underscores the importance of initiating a strategy to change the pharmacological approach in any patient, at any stage of the treatment of this mental illness.
- MeSH
- ambulantní péče MeSH
- antidepresiva klasifikace terapeutické užití MeSH
- antipsychotika klasifikace terapeutické užití MeSH
- deprese nereagující na léčbu farmakoterapie patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lékařská praxe založená na důkazech MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- revize medikace MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
Doporučené postupy pro praktické lékaře
21 stran : barevné ilustrace ; 30 cm
Brožura obsahuje směrnice, které se týkají diagnostiky a léčby deprese. Určeno praktickým lékařům.
- MeSH
- deprese MeSH
- praktické lékařství MeSH
- Publikační typ
- příručky MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Konspekt
- Psychiatrie
- NLK Obory
- psychiatrie
- všeobecné lékařství
- NLK Publikační typ
- brožury
Dlouhodobě působící injekční antipsychotika jsou jedním ze základních pilířů dlouhodobé léčby schizofrenie. Výroba prvních klasických dlouhodobě působících injekčních antipsychotik byla zahájena v sedmdesátých letech minulého století a jejich používání se rozšířilo, aby po příchodu perorálních antipsychotik druhé generace s novými vlastnostmi jejich spotřeba poklesla. Využití výhodných vlastností antipsychotik druhé generace, včetně jejich neuroprotektivního účinku, při možnosti 100% jistoty ověření adherence, umožňuje aktuální nabídka dlouhodobě působících injekčních antipsychotik druhé generace. V České republice bylo první antipsychotikum druhé generace v této lékové formě registrováno v roce 2003 a aktuálně jsou dostupné čtyři účinné látky, jejichž preskripce je i nadále limitována indikačními omezeními úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Náklady zdravotních pojišťoven v průběhu dvaceti let postupně rostou a při srovnání let 2014-2022 došlo až k jejich ztrojnásobení. V současnosti jsou na trh uváděna první generická dlouhodobě působící injekční antipsychotika druhé generace, jejichž příchod přinese pokles úhrad z prostředků veřejného zdravotního pojištění v tomto důležitém segmentu psychofarmakologické léčby a teoreticky tak umožní jeho další rozšíření mezi vhodné pacienty.
Long-acting injectable antipsychotics are one of the mainstays of long-term treatment for schizophrenia. The production of the first classical long-acting injectable antipsychotics began in the 1970s and their use expanded, only to decline with the advent of second-generation oral antipsychotics with new properties. Taking advantage of the beneficial properties of second-generation antipsychotics, including their neuroprotective effect, with 100% certainty of adherence, is made possible by the current range of long-acting injectable second-generation antipsychotics. In the Czech Republic, the first second-generation antipsychotic in this dosage form was registered in 2003, and four active substances are currently available, the prescription of which remains limited by reimbursement restrictions. The costs for health insurers have been gradually increasing over 20 years and have tripled when comparing 2014-2022. The first generic long-acting injectable antipsychotic drugs are currently being marketed, the arrival of which will bring about a decline in reimbursement from public health insurance in this important segment of psychopharmacological treatment, theoretically allowing its further expansion towards appropriate patients.
- Klíčová slova
- antipsychotika druhé generace,
- MeSH
- ambulantní péče MeSH
- antipsychotika * ekonomika terapeutické užití MeSH
- intravenózní podání MeSH
- lékové předpisy ekonomika normy MeSH
- léky s prodlouženým účinkem * ekonomika terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- schizofrenie farmakoterapie MeSH
- všeobecné zdravotní pojištění MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- antidepresiva * klasifikace škodlivé účinky MeSH
- antipsychotika * klasifikace škodlivé účinky MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- serotoninový syndrom chemicky indukované diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Atopická dermatitida je zánětlivé kožní onemocnění spojené se zvýšeným rizikem výskytu celé řady komorbidit, včetně duševních poruch, které mohou negativně ovlivňovat průběh kožního onemocnění. Mezi nejčastější psychické komorbidity patří depresivní porucha, úzkostná porucha, porucha pozornosti a hyperaktivita, autismus; je přítomna zvýšená suicidální aktivita (suicidální myšlenky či sebepoškození v suicidálním úmyslu). Patofyziologie je multifaktoriální, v současné době přibývá evidence o zapojení více imunitních mechanismů, důležitou roli hraje stres, spánková deprivace a další socioekonomické a behaviorální faktory. Z hlediska průběhu a prognózy atopické dermatitidy je třeba psychické komorbidity včas rozpoznat. K detekci lze využít i jednoduché instrumenty v podobě autoevaluačních škál. Léčba by měla probíhat ve spolupráci s psychiatry a psychology s využitím cílených psychofarmak či psychoterapie. Nadějí v léčbě atopické dermatitidy jsou monoklonální protilátky zaměřené proti prozánětlivým cytokinům, které by mohly přinést úlevu pacientům i v oblasti psychického zdraví.
Atopic dermatitis is an inflammatory skin disease associated with an increased risk of a number of comorbidities, including mental disorders, which can worsen the course of the skin disease. The most common mental comorbidities include depressive disorder, anxiety disorder, attention deficit, hyperactivity disorder, autism and increased suicidal activity (suicidal thoughts or self-harm in suicidal ideation). Pathophysiology is multifactorial, currently there is increasing evidence of the involvement of multiple immune mechanisms, stress, sleep deprivation and other socioeconomic and behavioral factors play an important role. Concerning the course and prognosis of atopic dermatitis, mental comorbidities must be recognized in time. Simple instruments in the form of selfevaluation scales can be used for detection. Treatment should take place in collaboration with psychiatrists and psychologists using targeted psychotropic drugs or psychotherapy. Hope in the treatment of atopic dermatitis are monoclonal antibodies directed against pro-inflammatory cytokines, which could bring relief to patients also in the area of mental health.
- MeSH
- antidepresiva farmakologie terapeutické užití MeSH
- anxiolytika farmakologie terapeutické užití MeSH
- atopická dermatitida * patofyziologie psychologie MeSH
- duševní poruchy * diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- poruchy iniciace a udržování spánku etiologie farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
