AIM: The aim of this study was to evaluate adherence to spironolactone in a group of unselected patients with arterial hypertension by analysis of measured serum spironolactone and canrenone concentrations according to a proposed two-step decision scheme based on pharmacokinetic considerations. MATERIALS AND METHODS: Simulation of serum concentration-time profiles of spironolactone and canrenone based on population pharmacokinetic parameters described in literature and a body weight-normalized spironolactone dose / canrenone level nomogram derived from a group of adherent patients with conservatively treated primary hyperaldosteronism, were used to create a two-step decision scheme. 71 outpatients treated with spironolactone for resistant hypertension with spironolactone and canrenone serum concentrations measured between 2018 and 2021 were analyzed according to the proposed scheme. We compared our proposed methodology to the standard approach for adherence testing. RESULTS: With the most sensitive traditional approach to adherence assessment through detectable serum concentrations of spironolactone and/or canrenone, 9 (12.7%) non-adherent patients were identified. With our two-step assessment of adherence, we were able to identify 18 (25.4%) non-adherent patients. CONCLUSION: Consideration of the pharmacokinetic properties of parental drug and its metabolite led to improved sensitivity in non-adherence detection in patients with arterial hypertension. This approach enables better interpretation of measured spironolactone and canrenone serum concentrations and should be used in clinical practice.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii * MeSH
- antagonisté mineralokortikoidních receptorů farmakokinetika MeSH
- dospělí MeSH
- hyperaldosteronismus farmakoterapie krev MeSH
- hypertenze * farmakoterapie MeSH
- kanrenon * farmakokinetika MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- senioři MeSH
- spironolakton * farmakokinetika MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Řada pacientů neužívá léky tak, jak byly předepsány lékařem, ať již úmyslně či nezamýšleně. Tento jev, nejčastěji označovaný jako neadherence, vede k suboptimální léčebné odpovědi a zvyšování nákladů na zdravotní péči. Pro odhalení neadherence máme k dispozici kromě nepřímých metod také metody přímé, detekující přítomnost léčiva v organismu pacienta. Prostou kontrolou sérových koncentrací a hodnocením adherence na základě přítomnosti, či absence měřitelné koncentrace léčiva nebo metabolitu ve vzorku krve je však obtížné odlišit úplnou adherenci od adherence částečné, tj. stavu, kdy pacient užívá lék nepravidelně, nebo od maskované neadherence, kdy pacient užije lék pouze jednorázově před návštěvou lékaře. Možné zpřesnění této metody umožňuje využití farmakokinetických simulací, které umožní odhadnout, zda změřená hodnota odpovídá koncentraci po jednorázovém, případně krátkodobém podávání, nebo zda se jedná již o ustálený stav, který potvrzuje dlouhodobou adherenci. Nemusí se přitom jednat pouze o analýzu koncentrace samotného léčiva, ale může být využit jeho metabolit s výhodnějšími farmakokinetickými parametry (především s dlouhým biologickým poločasem eliminace). Jelikož v mnoha případech může být neadherence způsobena několika různými příčinami, i její odhalení a řešení vyžaduje komplexní zapojení více přístupů a je prostorem pro multidisciplinární spolupráci.
Many patients do not take their medication as prescribed by their physician, either intentionally or unintentionally. This phenomenon, most referred as nonadherence, leads to suboptimal treatment response and increased healthcare costs. To detect nonadherence, in addition to indirect methods, we also use direct methods that detect the presence of the drug in patient's body. However, by simple assessment based on the presence or the absence of a measurable concentration of the drug or its metabolite in a blood sample, it is difficult to distinguish complete adherence from partial adherence, i.e., a situation where the patient takes the drug irregularly, or from masked adherence, where the patient takes his medicine only once before a medical appointment. A possible refinement may be allowed using pharmacokinetic simulations, which estimate whether the measured value corresponds to the expected drug level after a single or short-term administration, or whether it represents steady state confirming long-term adherence. Not only an analysis of a parent drug, but also its metabolite with more favourable pharmacokinetic properties (especially with longer half-life) can be used. Since, in many cases, nonadherence can be caused by several different reasons, multiple approaches in its detection and management are required and a multidisciplinary approach should be involved.
- MeSH
- adherence a compliance při léčbě * MeSH
- antihypertenziva analýza terapeutické užití MeSH
- farmakoterapie normy MeSH
- lékové předpisy MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- monitorování léčiv metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Antikoagulancia jsou významnou terapeutickou skupinou léčiv uplatňující se v prevenci i léčbě tromboembolických onemocnění. Navzdory jejich širokému využití zůstává nezodpovězena řada otázek týkajících se jejich dávkování u stále rostoucí skupiny obézních pacientů. Publikované studie naznačují vhodnost navýšení profylaktických dávek parenterálních antikoagulancií, i když pro nejvíce studovaný enoxaparin nacházíme v literatuře rozdílná doporučení vedoucí k výrazným rozdílům ve stanovené dávce pro pacienty s vyšším stupněm obezity. V případě terapeutické dávky enoxaparinu je vhodné ponechat standardní dávku 1 mg/kg 2× denně až do hmotnosti cca 150 kg. Narůstající zkušenosti s podáním přímých perorálních antikoagulancií u obézních pacientů s fibrilací síní ukazují srovnatelnou účinnost a bezpečnost s neobézními, pro léčbu a prevenci TEN jsou preferovány rivaroxaban a apixaban. Samostatnou problematiku představuje podání perorálních antikoagulancií po bariatrických výkonech, vhodnou volbou zejména krátce po operaci jsou nízkomolekulární hepariny či apixaban. Při výběru léčiva a jeho dávky u pacienta s obezitou je vždy nutné kromě hmotnosti či BMI zohlednit i další faktory, jako je věk, polypragmazie a stav eliminačních funkcí a je vhodné využít stanovení příslušných koagulačních parametrů, případně hladin léčiv.
Anticoagulants are an important therapeutic group of drugs used in the prevention and treatment of thromboembolic disease. Despite their widespread use, many questions remain unanswered regarding their dosage in the growing group of obese patients. Published studies indicate that an increase in prophylactic dose of parenteral anticoagulants may be appropriate, although for the most studied drug, enoxaparin, various recommendations lead to significant dosing differences for patients with higher degree of obesity. Therapeutic dosing of enoxaparin should be kept at the standard 1 mg/kg twice daily up to the weight of approx. 150 kg. The growing experience with direct oral anticoagulants in obese patients with atrial fibrillation shows comparable efficacy and safety, rivaroxaban and apixaban are preferred for treatment and prevention of thromboembolic disease. Anticoagulation after bariatric surgery represents a unique challenge, and low molecular weight heparins or apixaban are drugs of choice, especially shortly after the surgery. In addition to weight or BMI, other factors such as age, polypharmacy and elimination functions must always be considered when deciding on the appropriate drug and dose in a patient with obesity, and it is advisable to assess relevant coagulation parameters, and in same cases also drug levels.
V rámci zdravotní péče představují obézní pacienti stále rostoucí skupinu jedinců, přesto přesné údaje o úpravě dávkování léčiv s ohledem na obezitu nejsou pro většinu léčiv k dispozici. Zejména pacienti s obezitou 3. stupně jsou v klinických studiích často nedostatečně zastoupeni. Nezohlednění změněných tělesných parametrů při dávkování léčiv může vést k nedostatečnému účinku či kumulaci v tukové tkáni. Článek předkládá přehled deskriptorů tělesného složení a informace o změnách farmakokinetických parametrů, které mohou ovlivnit pohyb léčiva v organizmu, a tím i jeho účinek. Tento přehled je doplněn příklady několika skupin léčiv běžně užívaných v klinické praxi.
Obese patients represent an expanding group of individuals within healthcare, yet precise data on drug dosing adjustments with regard to obesity are not available for majority of drugs. Especially patients with Class III obesity are in clinical often underrepresented in clinical trials. Failure to account for changed body parameters when dosing drugs can lead to insufficient effect or accumulation in adipose tissue. This article presents an overview of body composition descriptors and information about expected changes in pharmacokinetic parameters that may affect the drug body transfer and thus its effect. This overview is followed by examples of several drug groups commonly used in clinical practice.
Symptomy dolních močových cest u mužů (M-LUTS) jsou častými obtížemi, k jejichž řešení se používají léčiva z několika farmakoterapeutických skupin s rozdílným mechanismem účinku, rozdílným profilem a mechanismem vzniku nežádoucích účinků a s tím souvisejících možných lékových problémů. Při výběru vhodného léčiva je vždy třeba zhodnotit jak celkový stav pacienta, tak další léky, které užívá, aby bylo minimalizováno riziko rozvoje nežádoucích účinků u predisponovaných jedinců. Předložený text shrnuje současný přístup k farmakoterapii M-LUTS a na několika kazuistikách poukazuje na možné lékové problémy spojené s touto terapií.
Male urinary tract symptoms (M-LUTS) belong to common complaints that are treated with drugs from several pharmacotherapeutic groups, with different mechanism of action, different mechanism of adverse affects and associated potential drug related problems. When choosing a suitable drug, it is necessary to assess patients ́ general health status and concomitant medication, in order to minimize the risk of adverse effects in predisposed individuals. The text presented here summarizes current approach to the pharmacotherapy of M-LUTS and in several case reports demonstrates possible drug-related problems associated with this therapy.
- MeSH
- agonisté beta-3-adrenergních receptorů škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- infekce močového ústrojí etiologie farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- retence moči * chemicky indukované MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- urologické látky škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- antikoagulancia * aplikace a dávkování farmakokinetika terapeutické užití MeSH
- dabigatran aplikace a dávkování farmakokinetika terapeutické užití MeSH
- inhibitory faktoru Xa aplikace a dávkování farmakokinetika terapeutické užití MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- nemoci jater MeSH
- obezita MeSH
- renální insuficience MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Symptomy dolních močových cest u mužů (M-LUTS) jsou častými obtížemi, k jejichž řešení se používají léčiva z několika farmakoterapeutických skupin s rozdílným mechanismem účinku, rozdílným profilem a mechanismem vzniku nežádoucích účinků a s tím souvisejících možných lékových problémů. Při výběru vhodného léčiva je vždy třeba zhodnotit jak celkový stav pacienta, tak další léky, které užívá, aby bylo minimalizováno riziko rozvoje nežádoucích účinků u predisponovaných jedinců. Předložený text shrnuje současný přístup k farmakoterapii M-LUTS a na několika kazuistikách poukazuje na možné lékové problémy spojené s touto terapií.
Male urinary tract symptoms (M-LUTS) belong to common complaints that are treated with drugs from several pharmacotherapeutic groups, with different mechanism of action, different mechanism of adverse affects and associated potential drug related problems. When choosing a suitable drug, it is necessary to assess patients´ general health status and concomitant medication, in order to minimize the risk of adverse effects in predisposed individuals. The text presented here summarizes current approach to the pharmacotherapy of M-LUTS and in several case reports demonstrates possible drug-related problems associated with this therapy.
- MeSH
- agonisté beta-3-adrenergních receptorů terapeutické užití MeSH
- alfa-1-adrenergní receptory - antagonisté terapeutické užití MeSH
- antagonisté muskarinových receptorů terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- léková kontraindikace MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- symptomy dolních močových cest * farmakoterapie komplikace MeSH
- vasopresiny terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Symptomy dolních močových cest u mužů (M-LUTS) jsou častými obtížemi, k jejichž řešení se používají léčiva z několika farmakoterapeutických skupin s rozdílným mechanismem účinku, rozdílným profilem a mechanismem vzniku nežádoucích účinků a s tím souvisejících možných lékových problémů. Při výběru vhodného léčiva je vždy třeba zhodnotit jak celkový stav pacienta, tak další léky, které užívá, aby bylo minimalizováno riziko rozvoje nežádoucích účinků u predisponovaných jedinců. Předložený text shrnuje současný přístup k farmakoterapii M-LUTS a na několika kazuistikách poukazuje na možné lékové problémy spojené s touto terapií.
Male urinary tract symptoms (M-LUTS) belong to common complaints that are treated with drugs from several pharmacotherapeutic groups, with different mechanism of action, different mechanism of adverse affects and associated potential drug related problems. When choosing a suitable drug, it is necessary to assess patients´ general health status and concomitant medication, in order to minimize the risk of adverse effects in predisposed individuals. The text presented here summarizes current approach to the pharmacotherapy of M-LUTS and in several case reports demonstrates possible drug-related problems associated with this therapy.
- MeSH
- agonisté beta-3-adrenergních receptorů terapeutické užití MeSH
- alfa-1-adrenergní receptory - antagonisté terapeutické užití MeSH
- antagonisté muskarinových receptorů terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- léčivé přípravky MeSH
- léková kontraindikace MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- symptomy dolních močových cest * farmakoterapie komplikace MeSH
- vasopresiny terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Farmakokinetika léčiv může být u obézních pacientů ovlivněna jak změnami distribuce léčiv, tak změnami v eliminačních funkcích. Dávkování léčiv založené na hmotnosti nebo tělesném povrchu pacienta tak nemusí být zejména pro pacienty s vyšším stupněm obezity vyhovující z hlediska bezpečnosti či účinnosti. Dosavadní poznatky však pro většinu léčiv neposkytují dostatečná vodítka k úpravě dávky u této skupiny pacientů. Následující text podává přehled o faktorech ovlivňujících změnu pohybu léčiva v organismu u obézních a uvádí některé konkrétní příklady léčiv (např. analgetika, antibiotika, antikoagulancia a další). Vzhledem k rozdílným změnám ve farmakokinetice u různých léčiv, které nelze vždy odhadnout podle fyzikálně/chemických vlastností jejich molekul, je spíše než hledání obecných pravidel pro posouzení nejvhodnějšího dávkování vhodné seznámit se s konkrétním léčivem a jeho farmakokinetikou. V případech léčiv s úzkým terapeutickým indexem (aminoglykosidová antibiotika a vankomycin, antiepileptika, imunosupresiva, lithium, digoxin a teofylin) je však vhodné využít možnosti měření plazmatických hladin a terapeutického monitorování léčiv.
Pharmacokinetics of drugs in obese patients can be affected by changes in drug distribution and/or changes in elimination functions. Drug dosing based on patient‘s weight or body surface area may not be satisfactory in terms of safety or efficacy, especially for patients with a higher degree of obesity. However, current knowledge about most drugs does not provide sufficient guidance for dose adjustment in this group of patients. This article provides an overview of factors influencing changes in pharmacokinetics of drugs in obese, including some examples (eg. analgesics, antibiotics, anticoagulants and others). Due to different changes in pharmacokinetics, which cannot always be estimated from the physical and chemical properties of drug molecular structure, it is important to assess pharmacokinetic properties of a particular drug rather than looking for general rules for the most appropriate dosing. In case of drugs with a narrow therapeutic index (aminoglycoside antibiotics and vancomycin, anticonvulsants, immunosuppressants, lithium, digoxin and theophylline), it is always advisable to measure drug plasma levels and use therapeutic drug monitoring.
- Klíčová slova
- dávkování léků, distribuční objem, úpravy dávek,
- MeSH
- farmakokinetika * MeSH
- lidé MeSH
- obezita * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Inhibitory protonové pumpy (PPIs) jsou velmi efektivními léčivy v prevenci a léčbě onemocnění spojených s poruchou acidity. Jsou široce užívány u gastroezofageální refluxní choroby, vředové choroby gastroduodena, Zollingerova-Ellisonova syndromu nebo v prevenci a léčbě gastropatie navozené NSAIDs. Používají se také v mnoha dalších indikacích, ačkoli ne vždy je jejich podání oprávněné. PPIs jsou všeobecně dobře tolerované a celkový prospěch z nich u většiny pacientů převažuje potenciální riziko jejich užívání. Chronické podávání však není bez rizika nežádoucích účinků a lékových interakcí a přispívá ke zvyšování nákladů a polypragmazii. Jelikož PPIs patří k nejpředepisovanějším léčivům, měli bychom pečlivě posoudit délku terapie a oprávněnost jejich užití a potřebu chronické terapie pravidelně přehodnocovat.
Proton pump inhibitors (PPIs) are very effective drugs in treatment and prevention of acid-related disorders. They are widely used in gastroesophageal reflux disease, gastroduodenal ulcers, Zollinger-Ellison syndrome or prevention and treatment of NSAIDs induced gastric lesions. They are also used in many other indications, although not always is their use appropriate. PPIs are generally well tolerated and overall benefits outweigh potential harm in most of the patients. However, their long-term use is not without a risk of adverse effects and drug-drug interactions and contributes to medical expenses and polypharmacy. As PPIs belong to most prescribed drugs, we should carefully consider the length of therapy and appropriateness of their use and regularly reevaluate the need for chronic therapy.
- MeSH
- gastrointestinální krvácení chemicky indukované prevence a kontrola MeSH
- gastrointestinální nemoci farmakoterapie chemicky indukované MeSH
- gastrointestinální trakt * účinky léků MeSH
- inhibitory protonové pumpy * farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
