OBJECTIVE: Resection of the vestibular schwannoma causes acute peripheral vestibular loss. The process of central compensation starts immediately afterward. The rehabilitation goal is to support this process and restore the quality of life. MATERIALS AND METHODS: In this prospective single-center study, 67 consecutive patients underwent vestibular schwannoma resection (40 females, mean age 52 ± 12 years). The patients were divided into three groups: the prehabilitation with intratympanic gentamicin group, the virtual reality group (optokinetic stimulation via virtual reality goggles in the first ten days after the surgery), and the control group. All patients were examined with objective methods and completed questionnaires before the prehabilitation, before the surgery, at the hospital discharge, and after three months. RESULTS: Intratympanic gentamicin prehabilitation leads ipsilaterally to a significant aVOR reduction in all semicircular canals (p < 0.050), the increase of the unilateral weakness in air calorics (p = 0.026), and loss of cVEMPs responses (p = 0.017). Prehabilitation and postoperative exposure to virtual reality scenes improved the patient's perception of vertigo problems according to Dizziness Handicap Inventory (p = 0.039 and p = 0.076, respectively). These findings conform with the optokinetic testing results, which showed higher slow phase velocities at higher speeds (40 deg/s) in both targeted groups compared to the control group. CONCLUSION: Preoperative intratympanic gentamicin positively affects peripheral vestibular function, influencing balance perception after VS resection. In long-term follow-up, prehabilitation and postoperative exposure to virtual reality improve patients' quality of life in the field of vertigo problems.

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• gentamiciny * aplikace a dávkování   MeSH
• intratympanická injekce MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační péče metody   MeSH
• předoperační péče metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• terapie pomocí virtuální reality metody   MeSH
• vestibulární funkční testy MeSH
• vestibulární schwannom * chirurgie   MeSH
• virtuální realita MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

Vestibulární schwannom (VS) je intrakraniální benigní tumor vycházející ze Schwannových buněk vestibulární porce vestibulokochleárního nervu. Tento nádor tvoří 85 % tumorů mostomozečkového koutu. Vyrůstá v tzv. přechodové zóně vnitřního zvukovodu, odkud roste směrem k mozkovému kmeni a mozečku. Z toho lze vyvodit posloupnost příznaků, které se u pacienta rozvinou. Mezi jeho nejčastější projevy patří jednostranná porucha sluchu, ušní šelesty a poruchy rovnováhy. Ve většině případů je jeho růst pomalý. V naprosté většině případů (95 %) se jedná o sporadický typ nádoru, ve zbylých 5 % se pak jedná o dědičnou, autozomálně dominantní formu nádoru, která se vyskytuje především u neurofibromatózy 2. typu (NF2).

Vestibular schwannoma (VS) is a benign intracranial tumor derived from myelinating Schwann cells of the vestibular division of the vestibulocochlear nerve. Vestibular schwannomas account for approximately 85 % of cerebellopontine angle tumors. It grows in the so-called transition zone of the internal auditory canal, from which it extends toward the brainstem and cerebellum. From this knowledge, the sequence of symptoms the patient develops can be deduced. The most common manifestations include unilateral hearing loss, tinnitus, and balance disorders. In most cases, VS growth is slow. The vast majority of VS (95 %) occur as sporadic tumors, with the remaining 5 % occurring as part of an inherited, autosomal dominant form of VS, mainly found in patients with neurofibromatosis type 2 (NF2).

• MeSH
• centrální poruchy sluchu MeSH
• diagnostické techniky otologické MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mikrochirurgie metody   MeSH
• nervus facialis MeSH
• radiochirurgie MeSH
• rehabilitace MeSH
• sluchové kmenové evokované potenciály MeSH
• vestibulární schwannom * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: There is growing evidence for the effectiveness of mirror therapy (MT) on pain reduction in patients with type I complex regional pain syndrome (CRPS I). AIM: To evaluate the efficacy of MT on pain reduction and hand function in subjects with unilateral upper extremity CRPS I. DESIGN: Randomized controlled trial with control group cross-over (half cross-over design). SETTING: Subjects with CRPS I were outpatients of a university hospital and cooperating centers. All patients carried out the daily exercise at home. POPULATION: Subjects with unilateral upper extremity CRPS I meeting the Budapest diagnostic criteria. METHODS: Subjects were randomly divided into two groups. Group A (N.=13) carried out a ten-minute MT exercise daily, for a total duration of six weeks. Group B (N.=14) acted as a control group for six weeks followed by six weeks of MT with the same characteristics as Group A. Upper extremity active range of motion, strength, dexterity, limb volume, affected-to-unaffected hand temperature difference, and health-related quality of life were evaluated before and after each period. Daily records on the visual analogue scale were used for pain evaluation. Effectiveness was calculated using mixed-effects modelling for between-group comparisons and within-group variability, and identification of significant predictors. RESULTS: Twenty-three females and four males with an average age of 56.1±9.6 years completed the study. Except for the affected-to-unaffected hand temperature difference, both groups consistently demonstrated significant or near-significant improvements in measured parameters after MT period. The improvements were evident upon an intergroup comparison of Group A and the control period of Group B as well as longitudinally within Group B. No significant improvement was found during the control period. CONCLUSIONS: Principles focused on mirror visual feedback to the central nervous system can sustain promising therapeutic potential as part of the treatment for pain reduction and hand function in CRPS I patients. CLINICAL REHABILITATION IMPACT: MT can be considered as part of the therapeutic regimen employed for the treatment of CRPS I.

• MeSH
• bolest MeSH
• horní končetina MeSH
• komplexní regionální syndromy bolesti * terapie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• senzorická zpětná vazba MeSH
• Sudeckův syndrom * terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

• MeSH
• analgetika aplikace a dávkování   MeSH
• elektrostimulační terapie metody   MeSH
• hrudník patologie   MeSH
• lidé MeSH
• neúspěšná terapie MeSH
• postherpetická neuralgie * farmakoterapie   komplikace   patologie   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• krční obratle patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci páteře * klasifikace   patologie   MeSH
• vertigo * diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

OBJECTIVE: Vestibular schwannoma surgery leads to acute unilateral vestibular loss. In some patients, however, the process of post-operatively initiated central compensation proceeds more rapidly than in others. This study aimed to evaluate post-operative vestibular function and correlate it with morphological findings of MRI scans. METHODS: The study included 29 patients who underwent surgery for vestibular schwannoma. Vestibular function was analysed post-operatively by video head impulse test (vHIT). Subjective symptoms were evaluated using validated questionnaires. All patients underwent MRI 3 months post-operatively, and the presence of the facial and vestibulocochlear nerves in the internal auditory canal was assessed. RESULTS: The vestibulo-ocular reflex gain measured by the vHIT correlated positively with audiological findings. Subjective perception of vestibular disorder did not correlate with objectively measured vestibular impairment or with MRI findings. CONCLUSIONS: After the resection of vestibular schwannoma, some patients may still have preserved vestibular function as measured by vHIT. The preserved function does not correlate with subjective symptoms. Patients with partially deteriorated vestibular function showed lower sensitivity to combined stimuli.

• MeSH
• lidé MeSH
• pulsní rotační test MeSH
• vestibulární aparát * MeSH
• vestibulární nemoci * MeSH
• vestibulární schwannom * MeSH
• vestibulookulární reflex fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Publikace se zaměřuje na poruchy rovnováhy, závratě a vestibulární nemoci u dětí. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• dítě MeSH
• neurootologie MeSH
• vestibulární nemoci MeSH
• závrať MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH

• Konspekt
• Pediatrie
• NLK Obory
• pediatrie
• neurologie
• otorinolaryngologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Příručka, která se zaměřuje na různé aspekty akutní závratě. Určeno odborné veřejnosti.; Text se zabývá akutní závratí , nejčastěji vyvolanou postižením vestibulárního systému.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• závrať MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• NLK Publikační typ
• brožury

• MeSH
• neurologie MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH

• O autorovi
• Krejčová, Hana, 1931- Autorita

Cíl: Ménièrova choroba je jednou z nejčastějších paroxyzmálních poruch periferního vestibulárního systému. Léčba je především farmakologická, rozdílná v období mezi atakami a v době akutních obtíží. Při selhání farmakologické léčby bývá využívána chemická labyrintektomie nebo chirurgická léčba. Cílem této studie bylo zjistit úspěšnost prováděné chirurgické léčby porovnáním objektivních a subjektivních metod. Soubor a metodika: V souboru pacientů operovaných pro farmakorezistentní Méni?rovu chorobu jsme hodnotili předoperační a pooperační výsledky testu video-Head Impulse a kalorizace s videookulografickým záznamem. K subjektivnímu hodnocení obtíží byl využit dotazník Dizziness Handicap Inventory. Výsledky: Pooperačně dochází ke statisticky významné kalorické hyporeflexii až areflexii operovaného ucha (p < 0,05), zatímco při vyšetření testem video-Head Impulse nebyl ani v jednom ze sledovaných parametrů pozorován signifikantní rozdíl před a po operaci (p > 0,05). Z dotazníků bylo zjištěno, že pacienti po operaci měli lepší kvalitu života z pohledu závrativých obtíží, signifikantní rozdíl jsme pozorovali ve všech hodnocených parametrech (p < 0,05). Závěr: Využitím chirurgické léčby u Ménièrovy choroby je možné ovlivnit vestibulární ataky s výrazným zlepšením kvality života pacientů. Dle výsledků studie se osvědčilo hodnotit pooperační stav kombinací kalorizace a dotazníkových metod.

Aim: Ménière's disease is one of the most common paroxysmal disorders of the peripheral vestibular system. Treatment is mainly pharmacological. Treatment differs for acute attacks and the period between the attacks. If pharmacological treatment fails, chemical labyrinthectomy or surgical treatment is being used. The aim of this study was to determine the success of surgical treatment by comparing objective and subjective methods. Patients and methods: In a group of patients operated on for drug-resistant Méni?re‘s disease, we evaluated the preoperative and postoperative results of the video-Head Impulse Test and caloric test with video oculographic recording. The Dizziness Handicap Inventory questionnaire was used for the subjective evaluation of symptoms. Results: Postoperatively, there is a statistically significant caloric hyporefl exia or areflexia in the operated ear (P < 0.05), while for the video-Head Impulse Test there was no significant difference observed in any of the monitored parameters before and after surgery (P > 0.05). After surgery, patients had a better quality of life from the perspective of dizziness according to the questionnaire survey. A significant difference in all evaluated parameters (P < 0.05) was observed. Conclusion: Using surgical treatment for Ménière's disease, it is possible to influence vestibular attacks with a significant improvement in the quality of life of patients. According to the results of the study, it seems to be useful to evaluate the postoperative condition by a combination of the caloric test and questionnaire methods.

• Klíčová slova
• chemická labyrintektomie, chirurgická labyrintektomie,
• MeSH
• denervace metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• Menierova nemoc * chirurgie   MeSH
• otologické chirurgické výkony metody   MeSH
• vestibulární aparát chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH