Bolesti zad jsou snad nejčastější klinický syndrom vůbec – celoživotní prevalence je odhadována na > 70 % a asi 30 % populace trpí bolestmi aktuálně. Bolesti zad jsou pravděpodobně nejčastější klinický syndrom s neuropatickou bolestí. U asi 1/5 nemocných s bolestmi zad se na bolesti podílí neuropatická komponenta. Náklady na léčbu bolestí zad s neuropatickou komponentou jsou o 50 % vyšší než léčba průměrného pacienta s bolestí zad a o 70 % vyšší než léčba pacienta bez neuropatické komponenty. Patofyziologie bolestí zad je komplexní s podílem nociceptivní a neuropatické komponenty, což vedlo k označení smíšená bolest (mixed pain). Typickým představitelem neuropatické bolesti jsou chronické radikulární syndromy. Neuropatická komponenta je však přítomna i u pseudoradikulárních syndromů i čistě lokalizované bolesti. Praktická diagnostika neuropatické komponenty bolesti je založena na stejných nástrojích a kritériích jako neuropatická bolest jiné etiologie. Současné poznatky o optimální léčbě neuropatické komponenty bolestí zad nejsou dostatečné na to, aby umožnily formulovat jednoznačné doporučení. Vzhledem k časté koincidenci neuropatické a nociceptivní bolesti však nejlepší efekt má kombinovaná léčba zaměřená na obě komponenty.

Back pain is probably the most prevalent clinical syndrome at all – lifetime prevalence is thought to be approximately > 70% and currently about 30% of the population have this condition. Presently, chronic lumbar radicular pain is the most common neuropathic pain syndrome at all. Neuropathic component is present in at least 1/5 patients suffering from back pain. The pathophysiology of back pain is complex. Nociceptive – and neuropathic pain–generating mechanisms are thought to be involved, which established the term mixed pain syndrome. Radicular syndromes serve as typical examples of neuropathic pain. Neuropathic component, however, is also present in pseudoradicular and local types of back pain. Practical diagnostics of neuropathic back pain is based on the same diagnostic tools and principles as diagnosis of neuropathic pain in general. Current knowledge on the optimum therapy of neuropathic back pain is not sufficient to formulate unequivocal recommendations. Combined therapy utilising drugs focused to both nociceptive and neuropathic pain represents probably the best choice with respect to presumed pathophysiology of back pain in most patients.

• Klíčová slova
• smíšená bolest,
• MeSH
• analgetika farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• bolesti zad * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• chronická nemoc MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• neuralgie * diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• nociceptivní bolest MeSH
• opioidní analgetika terapeutické užití   MeSH
• paracetamol MeSH
• pregabalin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• radikulopatie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl: Ověřit validitu a prediktivní hodnotu vybraných skríningových testů pro detekci polyneuropatie – The Michigan Neuropathy Screening Instrument (MNSI) a The Utah Early Neuropathy Scale (UENS), a skríningového testu pro detekci neuropatické bolesti – DN4 – u pacientů s prediabetem a časným diabetem mellitem 2. typu (preDM/eDM2). Soubory a metodika: Soubor 17 pacientů s preDM a 48 pacientů s eDM2 (s trváním do tří let) a kontrolní skupina 40 zdravých dobrovolníků bez poruchy glukózového metabolizmu byly extenzivně vyšetřeny se zaměřením na detekci neuropatie silných (LFN) a tenkých vláken (SFN). Výsledky: Možná diabetická periferní neuropatická bolest (DPNP) byla detekována u 15 preDM/eDM2 pacientů (23,1 %). DN4 prokázal schopnost diferencovat pacienty s DPNP a bez ní, optimální cut-off hodnota však byla nižší než doporučovaná (≥ 1 bodů). Pomocí MNSI I bylo možné odlišit nemocné s klinicky podporovanou SFN (cut-off > 1 bod), zatímco pomocí MNSI II bylo možné diferencovat nemocné s klinicky i laboratorně podporovanou LFN (p = 0,003; p < 0,001) při použití doporučovaného kritéria ≥ 2–≥ 3 body. Pomocí UENS bylo navíc možné diskriminovat i nemocné s klinicky podporovanou SFN (p = 0,038), nikoliv však nemocné s laboratorně podporovanou SFN. Závěry: Pomocí DN4 bylo možné detekovat nemocné s DPNP, při použití doporučovaných limitních hodnot má však spíše charakter konfirmačního než skríningového testu s vysokou specificitou a nižší senzitivitou. Pomocí MNSI I bylo možné diskriminovat nemocné s klinicky podporovanou SFN, avšak nikoli při použití doporučované hodnoty cut-off > 7 bodů. Pomocí MNSI II a UENS bylo možné u nemocných s preDM/eDM2 spolehlivě diskriminovat jedince s LFN a bez ní, pouze UENS však byl schopen diskriminovat nemocné s klinicky podporovanou SFN. Žádný z testů neprokázal dostatečnou validitu v detekci laboratorně podporované SFN.

Aim: To confirm the validity and predictive value of selected screening tests for neuropathy – The Michigan Neuropathy Screening Instrument (MNSI) and The Utah Early Neuropathy Scale (UENS), and a screening test for detection of neuropathic pain – DN4 – in a population of patients with prediabetes and early type 2 diabetes mellitus (preDM/eDM2). Patients and methods: Groups of 17 preDM and 48 eDM2 patients (with duration of disease <3 years), and a control group of 48 healthy subjects without impaired glucose metabolism were extensively evaluated with a focus on large fiber (LFN) and small fiber neuropathy (SFN). Results: Possible diabetic peripheral neuropathic pain (DPNP) was detected in 15 preDM/eDM2 patients (23.1%). DN4 significantly discriminated patients with and without DPNP, the optimal cut-off value being lower than recommended (≥1 point). MNSI I discriminated patients with and without clinically-based SFN (using cut-off >1 point), while MNSI II discriminated effectively patients with and without both clinically- and laboratory-based LFN (p = 0.003, p <0.001) using recommended cut-offs of ≥2–≥3 points. In addition, UENS discriminated patients with and without clinically-based SFN (p = 0.038) but not those with and without laboratory-based SFN. Conclusions: DN4 is able to discriminate patients with and without DPNP; the recommended cut-off values, however, provide high specificity but low sensiti­vity (i.e. attributes typical for a confirmatory, not a screening test). MNSI I discriminated patients with clinically-based SFN, although not when the recommended cut-off value of >7 points was used. Both MNSI II and UENS reliably discriminated preDM/eDM2 patients with and without LFN while only UENS discriminated patients with and without clinically-based SFN. Neither test was useful for detection of laboratory-based SFN.

• Klíčová slova
• polyneuropatie asociovaná s prediabetem, Impaired Fasting Glucose, diabetická periferní neuropatická bolest, the Utah Early Neuropathy Scale, the Michigan Neuropathy Screening Instrument, MDNS, DPNP, PEDAP, UENS, MNSI, DN4, neuropatie silných vláken,
• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu MeSH
• diabetes mellitus MeSH
• dospělí MeSH
• hypertenze MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• kouření MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neuralgie MeSH
• neurologické vyšetření * klasifikace   MeSH
• neuropatie tenkých vláken MeSH
• nociceptivní bolest MeSH
• plošný screening MeSH
• polyneuropatie * diagnóza   MeSH
• porucha glukózové tolerance diagnóza   MeSH
• prediabetes MeSH
• prediktivní hodnota testů * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• reprodukovatelnost výsledků * MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• komentáře MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Autoři se zabývají možnostmi řešení jistícího stanoviště při provozování horolezectví. Studie porovnává možnosti jistícího stanoviště z hlediska uživatelského a bezpečnostního. Podstatná část práce je věnována zejména stanovení kritických hodnot zatížení u jednotlivých druhů jistících stanovišť. Závěrem autoři doporučují některé doposud ne příliš rozšířené metody řešení jistícího stanoviště a naopak některé poměrně často používané doporučují vyřadit z používání.

This paper discuss the problematics of belay point during climbing activities. Our study compare posibilities of belay points in light of „users friendly“ and safety. The main part of work discuss about assasment of critical rate waighting in different types belay points. In the final part this paper recomend none too known methods of belay point for use and recomend otherknown and used methods be off.

• MeSH
• bezpečnost MeSH
• bezpečnostní opatření MeSH
• horolezectví MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH