The gold standard for treating obstructive sleep apnea in adults is continuous positive airway pressure (CPAP). However, it can be difficult to convince patients to adhere to this therapy. The aim of this study was to determine the relationship between nasal endoscopy findings/nose patency and CPAP adherence. Material and methods: A cohort of 450 consecutive patients suspected of having OSA were prospectively enrolled. For further analyses, 47 OSA patients undergoing CPAP treatment were selected (13 females and 34 males, average age, 65.3 years, BMI 34.1, apnea-hypopnea index. AHI 51.0). The patients were divided into two groups: patients with good CPAP adherence (n = 35) and patients who did not adhere to CPAP therapy (n = 12). The influence of nasal endoscopy and flow measurement on CPAP adherence was explored. Results: We found a statistical independence between adherence to CPAP and AHI (p = 0.124), T90 (p = 0.502), endoscopic findings (p = 0.588) and nasal patency measured by a flowmeter (p = 0.498). Conclusions: In our studied sample, endoscopic findings and nasal patency measured by a flowmeter were not predictors of CPAP non-adherence in the first year of the treatment. Our data show that while an endoscopic finding in the nasal cavity could indicate that a patient has a severe obstruction, compliance with CPAP therapy is not reduced in these patients and neither is it reduced with a decrease in nasal flow, according to our observation.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Cílem studie bylo zjistit test-retest reliabilitu testu Odorized Markers Test (OMT). Tento psychofyzikální test založený na identifikaci pachových látek je využíván v české populaci pro screening anosmie. Vyšetření se skládá ze dvou částí. V první části jsou vyšetřovaní požádáni, aby spontánně pojmenovali pachové látky. Ve druhé části vyšetřovaní vybírají nejvhodnější název pachové látky ze čtyř nabízených možností. Metody: Do studie bylo zařazeno 150 osob: 77 zdravých a 73 pacientů s poruchou čichu. Čich byl vyšetřen testem OMT. Retest byl proveden v průměru 2 dny po prvním testování. Výsledky: Koeficient korelace mezi prvním testováním a retestováním byl 0,91. Test-retest ukázal, že zdravé osoby dosáhly vyšších bodových zisků než pacienti s poruchou čichu (p < 0,001). První část testu vykazovala vyšší stupeň vnitřní konzistence než druhá část. Výsledky byly při prvním testování α = 0,9 a 0,56, resp. a při opakovaném testování α = 0,89 a 0,65, resp Anosmie byla zjištěna u 26 (17 %) pacientů při prvním testování a 27 (18 %) při retestování. Závěr: Mezi prvním testem a retestem byla nalezena pozitivní signifikantní korelace. Vnitřní konzistence byla uspokojivá jak v prvním testu, tak v retestu. Na základě výsledků naší studie je OMT spolehlivým a validním testem pro vyšetření čichu v klinické praxi.

Aim: The aim of this study was to determine the test-retest reliability of the Odorized Markers Test (OMT). This psychophysical test is a tool for screening anosmia based on the identification of odorants. The test is used for the Czech population. Examination technique consists of two parts. First, subjects are asked to spontaneously name the odorants and second, subjects have to choose the most proper name for an odorant from four descriptors. Methods: The participants included 150 subjects: 77 healthy subjects and 73 patients with smell disorders. Olfactory functions were assessed using the OMT. Retest was performed on an average interval of 2 days. Results: The coefficient of correlation between the first test and retest was 0.91. The test-retest showed that the controls reached higher scores than patients with olfactory impairment (P < 0.001). The first part of the test showed higher degree of internal consistency than the second part. The results for the first testing were α = 0.9 and 0.56, respectively, and for retesting α = 0.89 and 0.65, respectively. Anosmia was found in 26 (17%) and 27 (18%) patients on test and retest, respectively. Conclusion: Positive significant correlation was found between the first test and retest. Internal consistency was satisfactory in both the first test and retest. Based on the results of our study, OMT is a reliable and valid test for olfactory evaluation in clinical practice.

• MeSH
• anosmie * diagnóza   MeSH
• čich MeSH
• diagnostické testy rutinní MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Olfactory function in children is most commonly evaluated using the odour identification test despite the fact that it is difficult to properly name odorants for young children. The goal of this study was to evaluate the pleasantness rating of odorants by children. The participants were 182 healthy children: the first group included 63 girls and 59 boys (aged 6-7) and the second included 31 girls and 29 boys (aged 11-12). We assessed olfaction using (1) standard method of odorant identification using a U-Sniff test and (2) classifying the hedonic tone of the odorants into 5 categories. The identification test's median differed in younger and older groups of children; the median was 8 and 10 respectively (p < 0.01). The unpleasant hedonic tones were butter, fish and onion. The pleasant hedonic tones were apple, orange and peach. The younger usually categorised hedonic tones as pleasant, compared with the older children, who categorised the odorant's hedonic tones more often as neutral (p < 0.01).Conclusion: This study demonstrated that older children are able to identify odours better than younger ones. The categorisation of hedonic tones differed depending on the subject's age. The younger children tended to categorise odorants as being pleasant and older children as neutral. What is Known: • The test of odour identification is the most popular because it is reliable, practical, rapid and commercially available. • The ability to identify odours improves with age in children. What is New: • The categorisation of hedonic tones differs depending on age. The older children categorise odorants as being neutral significantly more often than younger children do.

• MeSH
• čich * MeSH
• dítě MeSH
• emoce MeSH
• kofein MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• motivace MeSH
• odoranty * analýza   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Cílem studie bylo vytvořit postup pro vyšetření chuti pacientem bez nutnosti přítomnosti vyšetřující osoby (samovyšetření chuti). Byla provedena subjektivní gustometrie osobám zdravým a nemocným metodou Taste strips (mokrou metodou) a výsledky byly porovnány se samovyšetřením (suchou metodou). Metody: Do studie bylo zařazeno 115 osob. První skupinu tvořilo 85 zdravých osob s průměrným věkem 39 let (18–73 let), druhou skupinu 30 pacientů s průměrným věkem 59 let (41–76 let). Chuť byla vyšetřena testem Taste strips, při kterém jsou chuťové látky ve formě roztoku naneseny na filtrační papír, a nově vytvořeným testem určeným k samovyšetření chuti suchou metodou, kdy je chuťová látka na filtračním papírku již zaschlá. Výsledky: Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi výsledky vyšetření chuti erudovanou osobou a samovyšetřením respondentem v celém souboru (10,1 vs. 10,0 bodů; p = 0,52). Zdraví respondenti dosáhli vyšších bodových zisků než osoby s onemocněním při vyšetření metodou Taste strips (10,4 vs. 9,4 bodů; p = 0,02). Samovyšetření respondenty prokázalo rovněž vyšší bodový zisk ve skupině zdravých (10,4 vs. 9,1 bodů; p = 0,001). Závěr: Vyšetření chuti si pacienti mohou provádět sami bez přítomnosti vyšetřující osoby. Samovyšetření není časově omezeno a vede k menším personálním nárokům a snížení rizika přenosu infekce v období přenosných chorob.

Aim: The aim of the study was to develop a procedure of assessment of the taste function, which can be done without any assistance (self-administrated taste function test). Function of taste was evaluated by using Taste strips with assisted gustatory testing (wet method) and by self-administrated test (dry method). The results were compared with each other. Methods: 115 participants were included in the study. The first group included 85 healthy persons with the average age 39 years (18–73 years), the second group 30 patients with the average age 59 years (41–76 years). The sense of taste was tested by Taste strips. in which the taste stimulants are applied in the form of a solution to the filter paper, and by a new developed test designed for the self-examination of the taste by the dry method, when the taste stimulants on the filter paper are already dry. esults: Comparing the examination of taste by an erudite person to the self-administered taste test, there was no significant difference in score (10.1 vs. 10.0 points; P = 0.52). In the case of the assisted Taste strips test, the healthy participant scores were higher than the patients scores (10.4 vs. 9.4 points; P = 0.02). In the case of the self-administered taste test, the healthy participant scores were higher than patients scores as well (10.4 vs. 9.1 points; P = 0.001). Conclusion: The taste strips test (dry method) can be performed by patients themselves. The self-administered procedure is not limited to time, reducing the demands on the medical staff and decreasing the risk of infection in the time of communicable diseases.

• Klíčová slova
• gustometrie, Taste strips, vyšetření chuti,
• MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• poruchy chuti * diagnóza   MeSH
• samovyšetření metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Vyhodnotit přítomnost parosmie a fantosmie u osob s poruchou čichu pomocí specifického dotazníku kvality života, který není běžně využívaným nástrojem v klinické praxi. Soubor a metodika: Do studie bylo zařazeno 115 osob s poruchou čichu, v průměrném věku 54 let (18–83 let), 66 žen (průměrný věk 57 let) a 49 mužů (průměrný věk 51 let). K vyšetření čichu byly použity standardizované olfaktometrické testy – Test parfémovaných fixů (Odorized Markers Test) a Sniffin‘ Sticks test (identifikace). Použitý dotazník byl vyvinut a doplněn o otázky specifické pro českou populaci. Obsahuje 32 položek, z nichž tři jsou zaměřeny na parosmii a fantosmii. Výsledky: Parosmie a fantosmie byly při cileném dotazu popsány u 51 % respondentů. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl výskytu parosmie a fantosmie v závislosti na pohlaví (p = 0,34) a etiologii poruchy čichu (p = 0,45). Naopak jako statisticky významný se ukázal výsledek čichových testů. Pacienti s diagnostikovanou hyposmií vnímají častěji parosmie a fantosmie než osoby s úplnou ztrátou čichu (p < 0,01). U pacientů s delším trváním poruchy čichu byly parosmie častější (p < 0,01). Závěry: Parosmie a fantosmie jsou častější u osob s lepšími čichovými schopnostmi a v naší studii nebyl prokázán vliv etiologie. Důležité je proto vznesení cíleného anamnestického dotazu nebo využití specifických dotazníku pro zjištění přítomnosti kvalitativní poruchy čichu.

Objective: The aim of the study was to evaluate incidence of parosmia and phantosmia in patients with olfactory dysfunction. We used a specific questionnaire, which is not commonly applied in clinical practice. Methods: A total of 115 persons with olfactory dysfunction were included to the study. They were aged between 18 and 83 years (mean age 54 years); 66 women (mean age 57 years ) and 49 men (mean age 51). Olfactory function was evaluated using the Odorized Markers Test and Sniffin‘ Sticks test (identification). The questionnaire was developed and supplemented by specific questions and needs to reflect Czech culture and cogitation. The questionnaire consists of 32 statements, three of which are focused on parosmia and phantosmia. Results: Qualitative smell disorders were reported in 51% of respondents. We did not prove any statistically significant influence of gender (p = 0.34) and etiology (p = 0.45) on parosmia and phantosmia. On the contrary, our study showed statistically significant results of olfactory testing. Patients with hyposmia often have more parosmia and phantosmia than those patients with olfactory loss (p < 0.01). Patients with long-term smell dysfunction suffered more frequently from parosmia (p < 0.01). Conclusion: When taking clinical history, it is essential to ask the patient about any qualitative disorders (parosmia, phantosmia) and questionnaires should be systematically administered to patients referred with olfactory complaints.

• Klíčová slova
• fantosmie,
• MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• olfaktometrie MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   etiologie   psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit kvalitu života osob s poruchou čichu pomocí specifického dotazníku a porovnat vnímání obtíží v závislosti na pohlaví. Materiál a metodika: První výzkumný soubor tvořilo 60 osob (průměrný věk 52 let ±15,83, 57% žen a 43% mužů) s poruchou čichu. Druhý výzkumný soubor (kontrolní skupinu) tvořilo 30 zdravých osob (průměrný věk 51 let ±16,76, 57% žen a 43% mužů). K vyšetření čichu byly použity standardizované olfaktometrické testy - Test parfémovaných fixů (OMT) a Sniffin ´Sticks. Dotazník byl rozdělen na čtyři části a kromě specifických otázek obsahoval dvě otázky obecné. Výsledky: Kvalita života osob s poruchou čichu byla narušena v oblasti psychické, v oblasti příjmu stravy a v souvislosti s riziky zevního prostředí. Byl prokázán statisticky významný rozdíl bodového zisku dotazníku mezi osobami s poruchou čichu a osobami zdravými (p<0,05). Celkové skóre specifické části dotazníku ukazuje, že ženy vnímaly kvalitu života hůře než muži. Závěr: Dotazník přináší nové informace o vnímání kvality života osob s poruchou čichu. Studie nadále pokračuje s cílem rozšířit soubor respondentů a zaměřit se na vliv parosmie a fantosmie na kvalitu života.

Purpose: The aim of study was to determine quality of life in patients with smell dysfunction using the specifi olfactory disorders questionnaire. The results were compared between men and women. Material and metods: A total of 60 participants with smell disorders (aged 52 years avaradge ±15,83, 57% women a 43% man) and 30 healthy volunteers (aged 51 years avaradge ±16,83, 76% women a 43% man) were included in to study. The sense of smell was tested by Odorized Markers Test (OMT) and Sniffin’Sticks test (16 – items identification test). A questionnaire was devided into four part. The specific questions were complemented about two general questions. Results: The quality of life was altered in the area psychological well-being, reduced enjoyment of food and negative effects on safety (detect spoiled food, gas leaks and smoke). In our study we proved statistically significant difference of outcome questionnaire score depending on the patients with smell dysfunction and healthy volunteers (p<0,05). Women have significantly more issues than men. Conclusions: The questionnaire give us new information about perception quality of life in patient with olfactory dysfunction. The study further continues to purpose increase the number of respondents and focus on the impact of qualitative disorders (parosmia and phantosmia) on quality of life.

• Klíčová slova
• recenzovaný článek,
• MeSH
• kvalita života MeSH
• olfaktometrie MeSH
• poruchy čichu MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH

Pacienti s chronickou rinosinusitidou (CRS) trpí mimo jiné poruchami čichu. Rinosinusitida může být ovlivněna konzervativně či chirurgicky (FESS). Chirurgické ovlivnění čichu je dle současných znalostí sporné, proto bylo naším cílem zjistit, kteří pacienti budou mít po FESS pro CRS zlepšený čich. Shromáždili jsme data pacientů, kteří na našem pracovišti podstoupili FESS pro CRS s polypy (CRSwNP) či bez polypů (CRSsNP) v letech 2012–2015. U těchto pacientů jsme vyšetřili čich testem parfémovaných fixů (OMT) do 24 hodin před výkonem a následně jsme vybrali nejlepší bodový zisk testu zjištěný při následujících kontrolách v intervalu 4 týdnů až 4 měsíců. Porovnávali jsme jednotlivé rizikové faktory vyplývající z osobní anamnézy, CT obrazu a peroperačního nálezu. Celkem jsme nashromáždili data 51 pacientů. Čich se pooperačně zlepšil u 25 % z nich, beze změny zůstal u 55 % a u 20 % se zhoršil. Před operací byl statisticky významný rozdíl v bodovém hodnocení čichu u pacientů s polypózou a astmatem (p = 0,0016, resp. p = 0,04). Po operaci nebyl rozdíl v bodovém zisku u těchto pacientů významný (p = 0,17, resp. p = 0,12). Korelace s věkem a Lundové-Mackayovým skóre vykazovala změny po operaci. Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi bodovým ziskem při čichovém testu předoperačně a pooperačně při srovnávání faktorů jako podání bolusu glukokortikoidů předoperačně, kouření, reoperace a resekce středních skořep. Změna čichu u pacienta s CRS operovaného endonazálně endoskopicky je obtížně předvídatelná. Z naší studie vyplývá, že mezi faktory predikující zlepšení čichu patří přítomnost nosních polypů a astmatu, nižší věk a vyšší skóre dle Lundové-Mackaye.

Patients with chronic rhinosinusitis (CRS) often suffer from loss of olfactory function. Rhinosinusitis can be treated either by medical therapy or surgically (FESS). Postoperative outcome in terms of improving sense of smell has been controversial so far. The aim of our study was to determine the patients who would have better postoperative outcomes in terms of improving olfactory function. We collected data of patients undergoing FESS for chronic rhinosinusitis (either with or without nasal polyps) at our department during the years 2012–2015. These patients had their olfactory function examined with Odorized markers test (OMT) up to 24 hours before surgery. After that we chose the best result in OMT found out in visits from 4 weeks to 4 months after surgery. We were comparing individual risk factors out of the patients´ anamnesis, CT scan and physical examination. 51 patients were enrolled in this study. 25 % of patients showed improvement of their olfactory function, no change was recorded in 55 % of patients and 20 % of patients showed deterioration of olfaction. Before surgery we found out statistically significant difference in results of OMT between the patients with and without nasal polyps and with and without asthma (p = 0,0016, resp. p = 0,04). After surgery the difference was no longer statistically significant (p = 0,17, resp. p = 0,12). Correlation with age and Lund-Mackay score showed changes after surgery. No statistically significant difference in results of OMT was found out before and after surgery in other observed risk factors (oral corticosteroids before surgery, smoking, revision surgery and middle turbinate resection). Changes in olfactory function in patients with chronic rhinosinusitis after surgery are hard to predict. Our results show that nasal polyps, asthma, lower age and higher Lund-Mackay score are factors which predict better postoperative outcome.

• MeSH
• čichová percepce * MeSH
• endoskopické operace přirozenými otvory * MeSH
• lidé MeSH
• nosní polypy MeSH
• poruchy čichu diagnóza   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rinitida terapie   MeSH
• sinusitida terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Vyšetření čichu Novým testem libosti pachů (New Test of Odor Pleasantness; NTOP) umožňuje hodnocení chemosenzorické percepce v klinické praxi. Výhodou je možné použití i u pacientů s kognitivním deficitem a u dětských pacientů. Cílem studie bylo stanovit normální (fyziologické) hodnoty NTOP u zdravé populace. Soubor a metodika: Vyšetřeno bylo 236 zdravých osob ve věkovém rozmezí od 16 do 93 let. Nový test libosti pachů obsahuje 29 výrazně hédonicky zabarvených pachových látek a tři látky s výraznou trigeminovou složkou. Vyšetřovaný měl po přičichnutí označit ze čtyř možností nejpřiléhavější pro danou pachovou látku: voní, neutrální, zapáchá a výrazně zapáchá (nebo dráždí). Na základě nejčetnějších odpovědí osob kontrolní skupiny ve věkovém rozmezí 16–35 let bylo nastaveno bodové hodnocení. Výsledky NTOP byly porovnány se standardizovanými testy subjektivní olfaktometrie OMT (Odourized Markers Test) a Sniffin’ Sticks (část identifikace). Výsledky: V Novém testu libosti pachů byl medián bodového zisku kontrolní skupiny 20 bodů, ve skupině 36–55 let 19,5 bodu a ve skupině > 56 let 17 bodů. Za nejnižší ještě normální bodový zisk byl stanoven 10. percentil kontrolní skupiny, který byl 16 bodů. Hodnota mediánu v souboru klesá s věkem. Statisticky významný pokles je patrný především po 56. roce věku. Závěry: Nový test libosti pachů vykazuje obdobnou charakteristiku jako standardně užívané testy subjektivní olfaktometrie. Současně však test přináší jinou informaci o čichových schopnostech osob. Normální hodnoty zdravé populace jsou klíčové pro posouzení čichu Novým testem libosti pachů v klinické praxi.

Objective: Olfactory test of odor pleasantness may prove to be additions to comprehensive chemo­sensory test batteries used in clinical settings. The goal of our work was to establish normative data of the New Test of Odor Pleasantness (NTOP). Methods: A total of 236 healthy participants aged 16 to 93 years were included in the study. NTOP is based on classification of 29 odorants and three chemicals with trigeminal component. The participants were asked to categorize the hedonic tone of the odorant into four classes: pleasant, neutral, unpleasant, and fetid (very unpleasant). The normative data were determined based on results of persons of 16 to 35 years old. The NTOP was compared with two standard tests – Odourized Markers Test (OMT) and Sniffin’ Sticks (identification). Results: Median of the NTOP was of 20 in group of age 16–35 years, 19.5 in group of age 36–55 years and 17 in group of > 56. Tenth percentile of the age group 16–35 was 16 points, which is considered as lowest normal points scored. The median numbers of points decreases with age. There is statistically significant decrease in the olfactory capability with increasing age (> 56 years old). Conclusion: NTOP has a similar characteristics as the standard tests of subjective (psychophysical) olfactometry. At the same time the test give us information different from other olfactory tests. The goal of study was to determine the normal value the NTOP of healthy persons in Czech population. Key words: olfaction – odour pleasantness – subjective olfactometry – normative date The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• čich * fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• odoranty * MeSH
• olfaktometrie MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit míru subjektivně vnímaných potíží osob s poruchou čichu. Výsledky porovnat s 2 standardizovanými olfaktometrickými testy. Materiál: Celkem bylo vyšetřeno 134 osob (59 mužů a 75 žen) průměrného věku 53 let. Se sinonazální poruchou čichu bylo vyšetřeno 58 osob (průměrný věk 50 let). 21 osob s poúrazovou poruchou čichu (průměrný věk 39 let), 19 osob s povirovou poruchou čichu (průměrný věk 58 let) a 36 osob s jinou etiologií poruchy čichu (průměrný věk 54 let). Metodika: Subjektivní hodnocení závažnosti čichové poruchy a její vnímání v každodenním životě bylo zjišťováno formou dotazníku. K vyšetření čichu byl použit Test parfémovaných fi xů (Odorized Markers Test – OMT) a Sniffi n’Sticks test (16 složkový identifi kační test). Výsledky: Subjektivně udalo potíže s čichem 134 osob, které byly zařazeny do studie. Potíže s čichem trápí pacienty ve 42 % výrazně, ve 43 % mírně a 15 % osob poruchu čichu nevnímá vůbec. V každodenním životě vnímá poruchu čichu 62 % respondentů. Závěr: Ženy trápí potíže s čichem výrazněji než muže. Souvislost mezi mírou vnímání tíže poruchy čichu a vlivem na kvalitu života nebyla zjištěna. Výstup studie bude sloužit k vytvoření dotazníku pro hodnocení kvality života osob s poruchou čichu.

Aim: Th e aim of study was to determine the degree of subjectively perceived problems in people with smell disorders. Th e results were compared with two standardized smell identifi cation tests. Methods: Th e total of 134 persons (59 men and 75 women) aged 53 years on average were examined. 58 persons with sinonasal disease (aged 50 years on average), 21 persons aft er head trauma (aged 39 years on average), 19 persons with smell loss due to upper respiratory tract infection (aged 58 years on average), and 36 persons with other etiology of smell disorders (aged 54 years on average). Subjective assessment of severity of olfactory disorders and its perception in daily life was examined by questionnaire. Th e sense of smell was tested by Odorized Markers Test (OMT) and Sniffi n’Sticks test (16 – items identifi cation test). Results: All 134 persons who were included to the study reported diffi culty with smell. Th e problems with smell were perceived in 42 % of patients strongly, 43 % mildly and 15 % of patients did not smell anything at all. 62 % of respondents realized their smell disorder in everyday life. Conclusion: Women suff ered from problems with smell more strongly compared to men. Th e relationship between the level of perception of severity of smell disorders and the eff ect on life was not confi rmed. Th e output of the study will be used to create a questionnaire for assessing the quality of life for patients with smell disorders.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• otorinolaryngologie metody   MeSH
• poruchy čichu * klasifikace   komplikace   psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Zhoršení čichu snižuje bezpečnost a kvalitu života jedince. Poruchy čichu jsou četnější ve stáří, vliv věku na vnímání libosti pachových látek však není plně prozkoumán. Cílem studie bylo zhodnotit čich u seniorů standardní metodou subjektivní olfaktometrie a srovnat hodnocení libosti pachů s mladší věkovou skupinou. Celkem bylo vyšetřeno 79 osob (30 mužů a 49 žen) průměrného věku 53 let. Z toho bylo 40 osob ve věkové skupině nad 65 let. Kontrolní skupinu tvořilo 39 osob průměrného věku 31 let. K vyšetření čichu jsme použili Test parfémovaných fixů (Odourized Markers Test – OMT). Ke zhodnocení libosti pachových látek byl vytvořen speciální Test libosti pachů (Test of Odour Pleasantness – TOP) obsahující výrazně hédonicky zabarvené vůně a zápachy. Osoby měly za úkol udat, zda látka voní, je neutrální, zapáchá nebo výrazně zapáchá. Normální hodnoty byly stanoveny na základě odpovědí kontrolní skupiny. Medián bodového zisku v testu OMT byl u seniorů 9 bodů, u kontrolní skupiny 10 bodů. Senioři v počtu nejčetnějších odpovědí získali v Testu libosti pachů nižší bodový zisk. Medián bodového zisku v Testu libosti pachů byl u seniorů 17 bodů, u kontrolní skupiny 21 bodů. Senioři oproti kontrolní skupině téměř neoznačovali pachové látky jako neutrální a silně zapáchající. Korelace TOP a věku ukazuje pokles čichových schopností se stoupajícím věkem. Test parfémovaných fixů i Test libosti pachů prokázaly nižší čichové schopnosti u seniorů. Výrazné zápachy označovali senioři jako mírné, což může upozornit na rizika související s bezpečností starších osob, například konzumací zkažené stravy.

Deterioration of the olfaction reduces the safety and quality of human life. Olfaction disorders occur more frequently at old age but effects of the age on perceiving the pleasant quality of substances determining the odour has not yet been completely investigated. The target of the study presented here was an evaluation of the olfaction in seniors by using a standard method of subjective olfactometry and comparing the assessment of the pleasant nature of odours with a younger age group. Total of 79 persons (30 men and 49 women) aged 53 years on average were examined. Forty of them belonged to an age group of 65 years plus. The control group included 39 persons aged 31 years on average. For the olfaction evaluation, we employed the Odourized Markers Test (OMT). The pleasant nature of substances determining the odour was evaluated with the use of the Test of Odour Pleasantness (TOP) including considerably hedonically biased consideration of pleasant and unpleasant odours. The persons were supposed to express whether the substance exerts pleasant, neutral, unpleasant or considerably unpleasant odour. Normal values were established based on answers of control persons. In the OMT test, the median numbers of points acquired were of 9 points in seniors and 10 points in controls. A lower gain of points was acquired by seniors in the number of most frequent answers in the TOP test. Median numbers of points acquired in the Test of Odour Pleasantness were of 17 points in seniors and 21 points in controls. Seniors, compared to controls, almost did not use indication of substances as neutral and strongly unpleasant. The correlation between the TOP and age suggest that there is a decrease in the olfaction capability with increasing age. The Odourized Markers test as well as the Test of Odour Pleasantness demonstrated lower olfaction capability in seniors. Considerably unpleasant odours were indicated by seniors as mild, which can indicate risks associated with the safety of elderly persons, for example due to ingestion of bad food.

• Klíčová slova
• subjektivní olfaktometrie, vyšetření čichu, senior,
• MeSH
• čich * fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• odoranty * analýza   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzorické prahy klasifikace   MeSH
• věkové faktory * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH