Úvod: Zhoubné nádory žlučových cest patří k velmi agresivním malignitám gastrointestinálního traktu. Jedinou radikální léčbou je chirurgická resekce, která je však možná jen u omezeného počtu případů vzhledem k pozdní diagnostice. Cílem sdělení bylo podat zkušenosti vlastního pracoviště s diagnostikou a léčbou těchto nádorů. Metody: V letech 2005–2021 autoři řešili celkem 95 nemocných s diagnózou zhoubného nádoru mimojaterních žlučových cest. Radikální (R0) resekcí bylo operováno 27 (28,4 %) nemocných, stejný počet byl řešen jen symptomaticky a u 41 (43,2 %) nemocných byl použit jako definitivní výkon stent žlučových cest, nebo zevně – vnitřní drenáž. Adjuvantní onkologická léčba byla indikována u 16 (59,3 %) radikálně operovaných a 49 (72,1 %) neoperovaných nemocných. Výsledky: Medián celkového přežití a přežití do progrese u operovaných nemocných byl 19,9 měsíce, resp. 15,7 měsíce. Celkové přežití u operovaných nemocných bylo významně lepší (p<0,0001) než u nemocných řešených paliativně. Medián celkového přežití u drenážní, resp. paliativní léčby byl 5,8, resp. 3,6 měsíce. V celkovém přežití nebyl rozdíl mezi symptomatickou a drenážní léčbou (p<0,3383). Závěr: Příčinou špatných výsledků léčby zhoubných nádorů mimojaterních žlučových cest je vedle jejich histopatologické agresivity především pozdní diagnostika. Léčba má být vedena multidisciplinárním týmem. V současnosti dochází k velkému rozvoji endoskopických metod, které společně s dalším rozvojem personalizované onkologické léčby může v budoucnu přinést zlepšení výsledků. Chirurgická, radikální léčba zůstává metodou volby s nejlepšími dlouhodobými výsledky.

Introduction: Biliary tract malignancies belong to very aggressive malignancies of the gastrointestinal tract. The only radical treatment is surgical resection which is possible only in a limited number of cases due to late diagnosis. The aim of this report was to present the experience of our own department with the diagnosis and treatment of these tumours. Methods: In the years 2005–2021 radical (R0) resection was performed in 27 (28.4%) patients, the same number were managed only symptomatically and in 41 (43.2%) patients we used biliary stenting and external-internal drainage as the definitive procedure. Adjuvant oncological treatment was indicated in 16 (59.3%) of the radically operated and 49 (72.1%) of the non-operated patients. Results: Median overall survival and median progression-free survival in the operated patients were 19.9 months and 15.7 months, respectively. Overall survival in the operated patients was significantly better (p<0.0001) than in patients managed palliatively. Median overall survival for drainage and palliative treatment was 5.8 and 3.6 months, respectively. Overall survival did not differ between symptomatic and drainage treatment (p<0.3383). Conclusion: In addition to their histopathological aggressiveness, late diagnosis is the main cause of poor treatment outcomes in extrahepatic biliary tract malignancies. Treatment should be guided by a multidisciplinary team. Currently, there is a great development of endoscopic methods, which, together with further development of personalized oncological treatment, may bring improved results in the future. Surgical, radical treatment remains the method of choice with the best long-term results.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• cholangiokarcinom * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory žlučových cest chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• žlučové cesty extrahepatické chirurgie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

AIM: The aim of this study was to evaluate the utility of selected tumor markers for the detection of lung cancer recurrence during follow-up. PATIENTS AND METHODS: The study group consisted of 109 patients and 109 healthy controls. The following biomarkers were selected: Carcinoembryonic antigen; cytokeratin fragment 19; neuron-specific enolase; tissue polypeptide-specific antigen; cytokeratin fragments 8, 18 and 19; insulin-like growth factor 1; pro-gastrin-releasing peptide; and 25-hydroxyvitamin D. The biomarkers were assessed individually or using a multivariate analysis. RESULTS: Carcinoembryonic antigen [area under the receiver operating characteristics curve (AUC)=0.6857, p<0.0001] and cytokeratin fragment 19 (AUC=0.6882, p<0.0001) proved best in detecting relapse. The multivariate model indicated insulin-like growth factor 1 (p=0.0006, AUC=0.6225) as the third most useful biomarker. The multivariate model using these three markers achieved the best AUC value of 0.7730 (p=0.0050). CONCLUSION: We demonstrated that carcinoembryonic antigen and cytokeratin fragment 19 play a key role in the detection of lung cancer recurrence. A multivariate approach can increase the effectiveness of detection.

• MeSH
• adenokarcinom plic krev   patologie   chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• nádorové biomarkery krev   MeSH
• nádory plic krev   patologie   chirurgie   MeSH
• následné studie MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic krev   patologie   chirurgie   MeSH
• pneumektomie mortalita   MeSH
• prognóza MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• spinocelulární karcinom krev   patologie   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

The aim of the study was to compare the prognostic significance of lymph node status of patients with lung cancer analyzed by three different methods: hematoxylin and eosin (H&E), immunohistochemistry of cytokeratin 19 (IHC CK19), and One-Step Nucleic Acid Amplification (OSNA). The clinical relevance of the results was evaluated based on relation to prognosis; the disease-free interval (DFI) and overall survival (OS) were analyzed. During radical surgical treatment, a total of 1426 lymph nodes were obtained from 100 patients, creating 472 groups of nodes (4-5 groups per patient) and examined by H&E, IHC CK19 and OSNA. The median follow-up was 44 months. Concordant results on the lymph node status of the H&E, IHC CK19 and OSNA examinations were reported in 78% of patients. We recorded shorter OS in patients with positive results provided by both OSNA and H&E. The study demonstrated a higher percentage of detected micrometastases in lymph nodes by the OSNA method. However, the higher sensitivity of the OSNA, with the cut-off value 250 copies of mRNA of CK19/μL, resulted in a lower association of OSNA positivity with progress of the disease compared to H&E. Increasing the cut-off to 615 copies resulted in an increase in concordance between the OSNA and H&E, which means that the higher cut-off is more relevant in the case of lung tumors.

• MeSH
• imunohistochemie metody   MeSH
• keratin-19 genetika   MeSH
• lidé MeSH
• lymfatické metastázy * MeSH
• lymfatické uzliny patologie   MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádorové biomarkery genetika   MeSH
• nádory plic diagnóza   patologie   chirurgie   MeSH
• následné studie MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• prognóza MeSH
• prospektivní studie MeSH
• staging nádorů MeSH
• techniky amplifikace nukleových kyselin metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

BACKGROUND/AIM: Portal vein embolization (PVE) with autologous stem cells application (aHSC) is a method for future liver remnant volume (FLRV) increase. The aim of the study was to evaluate the positivite and negativite aspects of the method in clinical practice. PATIENTS AND METHODS: PVE with aHSC application was used in 32 patients with colorectal liver metastases and insufficient FLRV. Preoperative number of colorectal liver metastases (CLMs) was 5.2±3.6, CLMs volume 70.1±102.3 mm3 Results: FLRV growth occurred after 2-3 weeks in 31 (96.9%) patients, with volume increase from 528.2±170.5 to 715.4±143.3 ml (p=0.0001). Postoperative thirty days mortality, morbidity was 0% and 3.1%, respectively. Insufficient FLRV growth occurred in one patient. R0 liver resection was performed in 27(87.1%) patients. CLMs volume progression was in 5 (15.6%) patients from 680.0±59.4 to 723.1±57.1 ml (p=0.01). One and two-year overall survival were 88% and 62.9% respectively. Six and twelve-month recurrence-free survival rates were 50.7% and 39.6% respectively. CONCLUSION: PVE with aHSC application is a safe and useful method for FLRV growth. It significantly increases secondary CLMs resectability. However, it can cause CLMs progression. Liver resection should, therefore, be performed as soon as possible after achieving optimal increase of FLRV.

• MeSH
• hematopoetické kmenové buňky MeSH
• hepatektomie škodlivé účinky   MeSH
• kolorektální nádory * MeSH
• lidé MeSH
• nádory jater * chirurgie   MeSH
• předoperační péče MeSH
• terapeutická embolizace * škodlivé účinky   MeSH
• vena portae chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Primární nádory jater, tj. především hepatocelulární a cholangiocelulární karcinom, mají v České republice stále se zvyšující incidenci. Zejména výskyt hepatocelulárního karcinomu (HCC) se neustále zvyšuje a nyní činí cca 8–10 případů na 100 tisíc obyvatel. Celosvětově pak představuje 4. nejčastější maligní onemocnění. Incidence cholangiocelulárního karcinomu je oproti HCC desetinová. Ze sekundárních nádorů jater se nejčastěji vyskytují metastázy kolorektálního karcinomu, které jsou pro jaterního chirurga také nejčastější operační diagnózou (cca 80 % procent pacientů). Primární metodou léčby těchto nádorů je radikální chirurgická resekce, pokud však z nějakého důvodu není možná, je jedním z možných paliativních řešení transarteriální chemoembolizace (TACE). Principem této metody je cílená embolizace patologických ložisek pomocí směsi obsahující též lokálně působící chemoterapeutikum. Metodika: Retrospektivně byl zhodnocen soubor nemocných hospitalizovaných na pracovišti autorů, kterým byla ve spolupráci s intervenčními radiology provedena TACE v období mezi 1. 1. 2013 a 31. 12. 2017. Kromě standardních demografických ukazatelů byly hodnoceny zejména délka přežití nemocných po zákroku, frekvence komplikací a délka hospitalizace. Výsledky: U 149 pacientů bylo provedeno celkem 233 výkonů. Průměrný věk nemocných byl 66,6 roku (35–85). Častěji byl zákrok proveden u mužů než u žen (téměř v poměru 2 : 1). Nejčastější diagnózou, pro kterou byla TACE provedena, byl hepatocelulární karcinom (119 případů), následovaný metastázami kolorektálního karcinomu (74 případů). Průměrná délka hospitalizace nemocných byla 5 dnů. Průměrné celkové přežití pacientů po zákroku bylo 21,9 měsíce. Komplikace se vyskytly u 31 % nemocných, nejčastěji se jednalo o různý stupeň postembolizačního syndromu, přičemž tyto komplikace byly v 93 % řešeny plně konzervativně, mortalita v souboru byla 1,34 %. Závěr: TACE patří mezi zavedené a bezpečné metody paliativního řešení primárních a sekundárních nádorů jater, které by dnes jednoznačně mělo patřit k běžnému spektru zákroků používaných v onkochirurgických centrech zabývajících se jaterní chirurgií. Přes nízké riziko závažných komplikací, se stále jedná o intervenční výkon u onkologicky nemocných pacientů, který při nevhodně zvolené indikaci může mít až fatální důsledky.

Introduction: The incidence of primary liver cancers, i.e. hepatocellular and cholangiocellular carcinoma in particular, is increasing constantly in the Czech Republic. It is especially the incidence of hepatocellular carcinoma (HCC) which rises steadily, currently accounting for approximately 8-10 cases per 100,000 population. Worldwide, it represents the fourth most common malignant disease. The incidence of cholangiocellular carcinoma is one-tenth of that of HCC. Of the secondary liver cancers, colorectal cancer metastases occur most commonly which are also the most frequent surgical diagnosis (approximately 80% of patients) for a liver surgeon. Radical surgical resection is the primary method of treatment for these tumours; however, if it is not feasible for a reason, transarterial chemoembolization (TACE) may be one the possible palliative options. This method consists in targeted embolization of pathological sites using a mixture containing a locally-acting chemotherapeutic agent. Methods: A retrospective evaluation of a cohort of patients hospitalized at the authors' institution who received TACE in collaboration with interventional radiologists between 01.01.2013 and 31.12.2017. In addition to standard demographic characteristics, the survival rate of patients, rate of complications, and length of hospital stay were also evaluated. Results: A total of 233 procedures were performed in 149 patients. The patients' mean age was 66.6 years (35-85). The procedure was carried out more frequently in men than in women (nearly in a 2:1 ratio). The most frequent diagnosis for which TACE was performed was hepatocellular carcinoma (119 cases), followed by colorectal cancer metastases (74 cases). The average length of hospital stay was five days. The mean overall survival rate of patients was 21.9 months. Complications occurred in 31% of patients and most typically involved some degree of postembolization syndrome, with 93% of these complications having been managed entirely conservatively; the mortality rate in the cohort was 1.34%. Conclusion: TACE is a well-established and safe method of palliative treatment for primary and secondary liver cancers which should clearly be part of the common range of procedures used in cancer surgery centres providing liver surgery. Despite having a low risk of serious complications, TACE is still an interventional procedure in cancer patients which, when indicated inappropriately, may even have fatal consequences.

• MeSH
• chemoembolizace MeSH
• diagnostické zobrazování MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů terapie   MeSH
• nádory jater * terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND/AIM: The lungs are the second most common site of cancer dissemination. The aim of this study was to analyze a cohort of patients operated for pulmonary metastases from colorectal carcinoma over a period of 18 years. PATIENTS AND METHODS: In a group of 104 patients, relations were sought between overall survival or disease-free survival and preoperative levels of selected biomarkers, number of metastases and the condition of the intrathoracic lymphatic nodes. Median observation period was 63 months. RESULTS: The 5-year survival rate was 54.3%. Risk of disease progression and risk of death increases in case of occurrence of 2 or more metastases, affection of intrathoracic lymph nodes and levels of CA 19-9, TPS or CEA above cut-off value. CONCLUSION: Prognostic factors that determine overall survival as well as disease-free survival are the number of metastases, the condition of intrathoracic lymphatic nodes and the preoperative levels of biomarkers.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kolorektální nádory komplikace   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory plic sekundární   chirurgie   MeSH
• prognóza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Resekce jater pro jaterní metastázy kolorektálního karcinomu (JMKRK) je jedinou radikální léčbou, nicméně jen 20−30 % JMKRK je radikálně resekabilních. U těchto nemocných je radiofrekvenční ablace (RFA) jednou z možných metod paliativní léčby. Metody: Od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2018 byla RFA provedena u 381 nemocných s JMKRK, z toho otevřenou, laparotomickou cestou u 238 (62,5 %), transkutánním přístupem pod navigací výpočetní tomografií (CT) u 143 (37,5 %) nemocných. Průměrný věk nemocných léčených RFA byl 65,2±8,7 roku. Poměr mužů a žen byl 2:1. Indikací pro RFA byly JMKRK o průměru <5 cm (obvykle <3 cm). Z 381 nemocných jsme použili RFA jako jedinou léčbu u 334 (87,6 %), v kombinaci s resekcí u 36 (9,4 %) a v rámci etapového výkonu u 11 (3 %) nemocných. U 170 nemocných (44,6 %) jsme provedli ablaci jednoho ložiska, u zbývajících 211 nemocných (55,4 %) pak 2−5 ložisek. U každého nemocného bylo provedeno do 48 hod. po výkonu kontrolní CT. Výsledky: 30denní pooperační mortalita byla nulová. 30denní pooperační komplikace se vyskytly u 4,8 % transkutánních a 14,2 % otevřených výkonů. Jedno-, tří-, pěti- a desetileté celkové přežívání bylo u nemocných s RFA 94,8; 66,8; 43,9 a 16,6 %, u nemocných s resekcí jater pak 90,6; 69,1; 52,8, resp. 39,2 %. Ve stejných intervalech bylo bezpříznakové přežívání u nemocných s RFA 63,2; 30,1; 18,4, resp. 13,1 %, u nemocných s resekcí jater pak 71,1; 33,3; 22,8, resp. 15,5 %. Závěr: RFA je paliativní termoablační metoda, která je součástí léčebných možností u nemocných s radikálně neresekabilními JMKRK. RFA je vhodná zejména u neresekabilních, nebo resekabilních (ale za cenu velké jaterní resekce) solitárních JMKRK o průměru <3cm a při řešení recidiv JMKRK. RFA je součástí víceetapových výkonů.

Introduction: Radical liver resection is the only method for the treatment of patients with colorectal liver metastases (CLM); however, only 20-30% of patients with CLMs can be radically treated. Radiofrequency ablation (RFA) is one of the possible methods of palliative treatment in such patients. Methods: RFA was performed in 381 patients with CLMs between 01 Jan 2001 and 31 Dec 2018. The mean age of the patients was 65.2 ±8.7 years. The male to female ratio was 2:1. Open laparotomy was done in 238 (62.5%) patients and the CT-navigated transcutaneous approach was used in 143 (37.5%) patients. CLMs <5 cm (usually <3 cm) in diameter were the indication for RFA. We used RFA as the only method in 334 (87.6%) patients; RFA in combination with resection was used in 36 (9.4%), and with multi-stage resection in 11 (3%) patients. We performed RFA in a solitary CLM in 170 (44.6%) patients, and in 2-5 CLMs in 211 (55.6%) patients. We performed computed tomography in each patient 48 hours after procedure. Results: The 30-day postoperative mortality was zero. Complications were present in 4.8% of transcutaneous and in 14.2% of open procedures, respectively, in the 30-day postoperative period. One-, 3-, 5- and 10-year overall survival rates were 94.8, 66.8, 43.9 and 16.6%, respectively, in patients undergoing RFA, and 90.6, 69.1, 52.8 and 39.2%, respectively, in patients with liver resections. Disease free survival was 63.2, 30.1, 18.4 and 13.1%, respectively, in the same patients after RFA, and 71.1, 33.3, 22.8 and 15.5%, respectively, after liver resections. Conclusion: RFA is a palliative thermal ablation method, which is one of therapeutic options in patients with radically non-resectable CLMs. RFA is useful especially in a non-resectable, or resectable (but for the price of large liver resection) solitary CLM < 3 cm in diameter and in CLM relapses. RFA is also part of multi-stage liver procedures.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• kolorektální nádory * MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů * terapie   MeSH
• nádory jater chirurgie   sekundární   terapie   MeSH
• paliativní péče MeSH
• radiofrekvenční ablace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Jaterní cysty se vyskytují přibližně u 5 % populace, většinou se jedná o asymptomatický nález. Cysty v současnosti bývají náhodně zjištěny při vyšetřeních zobrazovacími metodami indikovaných z jiného důvodu. Nález je variabilní od solitárních cyst po cysty mnohočetné, resp. polycystickou nemoc jater, která může vést až k transplantaci jater. Ve většině případů jsou kongenitálního původu. Při manifestní symptomatologii dominují tlakové bolesti v epigastriu. Léčba je chirurgická, preferován je laparoskopický přístup. Metody: Retrospektivně jsme zhodnotili soubor 55 nemocných operovaných na Chirurgické klinice FN Plzeň v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2017. V souboru byly zjišťovány základní demografické údaje, velikost dominantní cysty, komplikace, délka hospitalizace, ev. recidiva onemocnění. Výsledky: V daném období jsme provedli 62 operací pro symptomatické jaterní cysty, z toho 55 laparoskopicky. Průměrný věk v souboru byl 61,7 roku (32−83 let), jednoznačně pak převažovaly ženy (N=54, tj. 87,1 %). Komplikace se objevily u 8 pacientů (12,9 %), kdy nejčastější byl žlučový leak. Průměrná délka hospitalizace byla 4,5 dne (2–20 dnů). Bez jakékoliv recidivy zůstalo v dalším průběhu 41 nemocných (66,1 %). Závěr: Léčba symptomatických jaterních cyst je v dnešní době laparoskopická, standardním výkonem je fenestrace. Vzhledem k možným komplikacím patří do center se zkušeností s jaterní chirurgií.

Introduction: Liver cysts are present in about 5% of the population and are asymptomatic in most cases. Currently, liver cystic lesions are discovered arbitrarily during imaging assessments of the abdomen indicated for unrelated reasons. The final findings vary from solitary cysts to multiple lesions or eventually the polycystic liver disease which can result in liver transplantation. Most cases are congenital. In the case of a symptomatic manifestation, pressure pain in the upper right quadrant is the predominant symptom. The therapy is surgical; laparoscopic approach is preferred. Methods: A retrospective evaluation of the sample of 55 patients was conducted. The patients had been surgically treated at the Department of Surgery, University Hospital in Pilsen, from 01 Jan 2009 to 21 Dec 2017. The evaluation covered basic demographic data, the size of the dominant cyst, complications, hospitalization length, any relapse of the disease, etc. Results: In the presented period 62 surgeries of symptomatic liver cysts were performed, 55 of them by laparoscopy. The mean age of the patients was 61.7 years (32-83 years), women predominated (N=54, i.e. 87.1%). Complications occurred in 8 patients (12.9%); the most common was a bile leak. The mean length of hospitalisation was 4.5 days (2-20 days). In the follow-up period, 41 patients (66.1%) remained without any recidivism. Conclusion: Currently, the treatment of symptomatic liver cysts is laparoscopic, with fenestration being the standard approach. Due to potential complications centres with experience in liver surgery are prioritized.

• MeSH
• cysty * diagnostické zobrazování   chirurgie   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• laparoskopie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci jater * diagnostické zobrazování   chirurgie   terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH