• MeSH
• laboratoře trendy   MeSH
• lidé MeSH
• patologie * trendy   MeSH
• telemedicína * trendy   MeSH
• umělá inteligence trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východiska: Přestože je bevacizumab prvním biologickým léčivem schváleným pro léčbu metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC), neexistuje žádný zavedený DNA biomarker, který by zlepšil jeho účinnost a personalizoval léčbu. Materiál a metody: Sledováno bylo 30 pacientů s mCRC na terapii bevacizumabem (15 s dobrou odpovědí a 15 se špatnou odpovědí) z Fakultní nemocnice Olomouc. Pro analýzu variací v počtu kopií genů (copy number variation – CNV) byly použity vzorky FFPE a OncoScan FFPE Assay Kit, který zachycuje přibližně 900 nádorových genů. Výsledky: Ve skupině dobře reagujících pacientů bylo jako potenciálně významné pozitivní prediktivní nádorové biomarkery léčby bevacizumabem identifikováno 102 genů (klasifikovaných jako ATPázy, typ AAA, neuronální přenos signálu, regulace transkripce a domény typu PH superior). Ve špatně reagující skupině bylo identifikováno 74 potenciálně negativních prediktivních genů (klasifikovaných jako galektiny, signální dráha Jak-STAT, kaskáda MAPK, diferenciace a doména asociovaná s F-boxem). Závěr: V pilotní studii jsme našli slibné biomarkery variace počtu kopií odpovědi na bevacizumab v FFPE vzorcích nádorů pacientů s mCRC. Validační fáze by měla být zaměřena zejména na geny spojené s angiogenezí (AGRN, MAPK8, ARHGAP22, LGALS13, LGALS4, ZFP36 a MYC), tumorigenezí (DVL1) a proliferací tumoru (IFNL1, IFNL2, IFNL3, MAP3K10 a MAP4K1).

Background: Despite bevacizumab being the first biological agent approved for the treatment of metastatic colorectal cancer (mCRC), there is not any established DNA biomarker to improve its efficacy and personalize the treatment. Materials and methods: Thirty patients with mCRC on bevacizumab therapy (15 with a good response and 15 with a poor response) from the University Hospital Olomouc were followed. Formalin-fixed paraffin-embedded (FFPE) samples were used for copy number variation (CNV) analysis using the OncoScan FFPE Assay Kit in order to capture approx. 900 tumor genes. Results: In the group of good responding patients, 102 genes (classified as ATPases, type AAA, neuronal signal transmission, regulation of transcription, and superior domain PH type), potentially significant positive predictive tumor biomarkers of bevacizumab treatment, were found. In the poorly responding group, 74 potentially negative predictive genes (classified as galectines, Jak-STAT signalling pathway, MAPK cascade, differentiation, and F-box associated domain) were identified. Conclusion: In the pilot study, we found promising copy number variation biomarkers of bevacizumab response in FFPE samples of mCRC patients. The validation phase should be focused especially on the genes associated with angiogenesis (AGRN, MAPK8, ARHGAP22, LGALS13, LGALS4, ZFP36, and MYC), tumorigenesis (DVL1), and tumor proliferation (IFNL1, IFNL2, IFNL3, MAP3K10, and MAP4K1).

• MeSH
• bevacizumab aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• kolorektální nádory * diagnóza   farmakoterapie   genetika   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů farmakoterapie   MeSH
• mutační analýza DNA metody   MeSH
• nádorové biomarkery analýza   genetika   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• protinádorové látky imunologicky aktivní aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• variabilita počtu kopií segmentů DNA MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Waldenströmova makroglobulinémie (WM) patří k low-grade B-lymfomům. Je definována přítomností lymfoplazmocytárního lymfomu v kostní dřeni a monoklonálního imunoglobulinu typu IgM (M-IgM) v séru. Příznaky nemoci, anémie a trombocytopenie, mohou souviset s masou patologických buněk, stejně jako systémové zánětlivé projevy (B-symptomy). Velké spektrum symptomů však způsobuje M-IgM. Koncentrace M-IgM u WM nekoreluje s masou patologických buněk. Spektrum poruch způsobených M-IgM je vzhledem k diverzitě patofyziologických mechanizmů a lokalizaci poškození značně široké. Poškození může vzniknout depozicí kompletní molekuly nebo její části ve formě agregátů, amorfních, krystalických, mikrotubulárních či fibrilárních struktur. M-IgM může také pacienta poškozovat autoprotilátkovou aktivitou namířenou proti antigenům vlastních tkání. Dále může M-IgM tvořit imunitní komplexy a aktivovat komplement. Výjimečně může B buněčný klon indukovat tvorbu cytokinů. Proto je velmi obtížené včas rozpoznat symptomatickou formu WM. V této publikaci popisujeme pacientku poškozenou depozity M-IgM a řetězců lambda. Diskuze je zaměřena na přehled všech forem poškození člověka depozity M-IgM, mezi něž patří i popsaný případ.

Waldenström’s macroglobulinaemia (WM) is a low-grade B-cell lymphoproliferative disorder characterised by an immunoglobulin IgM monoclonal gammopathy and bone marrow infiltration by lymphoplasmacytic lymphoma. Clinical features may be related to the overall disease burden, such as anaemia, thrombocytopenia, and constitutional inflammatory symptoms, or may be directly attributable to the IgM paraprotein. The concentration of monoclonal IgM can vary widely in WM. There is no direct relationship between the concentration of monoclonal immunoglobulin IgM and bone marrow infiltration. The spectrum of monoclonal immunoglobulin IgM-related disorders is large because of the diversity of involved organs and pathogenic mechanisms. Lesions commonly result from the deposition of all or part of the M-IgM as aggregates, amorphous, crystalline, microtubular, or fibrillar forms. Other mechanisms include autoantibody activity against a tissue antigen, formation of immune complexes, and complement activation. In addition, even a small B-cell clone may absorb biologically active molecules or induce cytokine secretion. In our case report, we describe a female patient with monoclonal IgM and lambda liver deposition and we discuss the frequency and variety of disorders caused by deposition of monoclonal IgM and free light chain.

• Klíčová slova
• imunokomplexy,
• MeSH
• amyloid imunologie   klasifikace   MeSH
• amyloidóza diagnóza   imunologie   klasifikace   patologie   MeSH
• hepatomegalie etiologie   imunologie   MeSH
• imunoglobulin M imunologie   krev   škodlivé účinky   MeSH
• krevní nemoci diagnóza   etiologie   krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Waldenströmova makroglobulinemie * diagnostické zobrazování   diagnóza   imunologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Pyogenní granulom (lobulární kapilární hemangiom) se vyznačuje rychle rostoucí lézí podobnou moruši, která může být přisedlá nebo stopkatá. Krvácení, i při lehkém doteku (traumatu), je obvykle jeho prvním klinickým projevem. Na rozdíl od infantilního hemangiomu se může vyskytovat v každém věkovém období včetně dospělosti. Uvádíme kazuistiku 4leté dívky s pyogenním granulomem (PG) levé tváře, který matka pozorovala 3 měsíce po ukončení léčby akutní lymfoblastické leukemie (ALL). V celkové anestezii byla provedena exstirpace parciálně stopkatého PG současně s excizí jeho spodiny. Histologický nález prokázal fokálně prokrvácený lobulární kapilární hemangiom.

Pyogenic granuloma (lobular capillary hemangioma) is characterized by a rapidly growing mulberry-like lesion that may be sessile or pedunculated. Bleeding even with light touch (trauma) is usually its first clinical manifestation. Unlike infantile haemangioma, it can occur at any age, including adulthood. We present a case report of a 4-year-old girl with pyogenic granuloma (PG) of the left cheek, observed by her mother 3 months after treatment for acute lymphoblastic leukemia (ALL). Under general anesthesia, extirpation of the partially pedunculated PG was performed simultaneously with excision of its base. Histological findings showed a focally hemorrhaged lobar capillary hemangioma.

• MeSH
• akutní lymfatická leukemie farmakoterapie   MeSH
• antitumorózní látky škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• pyogenní granulom * chirurgie   diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Difuzní velkobuněčný B-lymfom (diffuse large B-cell lymphoma – DLBCL) je nejčastějším typem maligního lymfomu v České republice. Tento zastřešující termín ve skutečnosti reprezentuje velmi heterogenní skupinu agresivních nádorů s různorodou biologií, pestrými klinickými projevy, u nichž je standardem terapie koncept imunoterapie zacílené proti antigenu CD20 nádorových buněk. Kombinace monoklonální protilátky rituximabu s chemoterapií historicky ukázala zásadní přínos mechanizmů cytotoxické imunity nemocného. Tento terapeutický koncept, který historicky vedl k vyléčení u téměř 2/3 nemocných, narazil na své limity. Výzkum alternativních postupů imunoterapie vedl k zavedení generačně nové úspěšné skupiny léčiv zacílené proti antigenu CD19 s různým mechanizmem účinku, od prostého působení protilátky (tafasitamab) přes podání konjugátu protilátky a toxinu (antibody-drug conjugate – ADC; loncastuximab-tesirine) po tvorbu sofistikovaných chimerických konstruktů CAR-T lymfocytů axicabtagene ciloleucel, tisagenlecleucel a lisocabtagene maraucel. Review má za cíl shrnout poznatky pokročilého medicínského výzkumu nových molekul, jejich sekvence a kombinace s přesahem do léčebné praxe v podmínkách České republiky.

Diffuse large B-cell lymphoma (DLBCL) is the most common type of malignant lymphoma in the Czech Republic. It represents a very heterogeneous group of aggressive tumors with diverse biology, and varied clinical manifestations. The standard of therapy is based on immunotherapy targeted against the CD20 antigen of the tumor cells. The combination of the monoclonal antibody rituximab with chemotherapy has historically demonstrated a major benefit of cytotoxic immunity mechanisms in patients. This therapeutic concept, which has historically led to cure in nearly two-thirds of patients, has encountered its limits. Research into alternative immunotherapy approaches has led to the introduction of a generationally successful new class of drugs targeting the CD19 antigen with different mechanisms of action ranging from simple antibody action (tafasitamab) to antibody-drug conjugate (ADC) administration (loncastuximab-tesirine), to the formation of sophisticated CAR-T lymphocyte chimeric constructs (axicabtagene ciloleucel, tisagenlecleucel and lisocabtagene maraleucel). The review aims to summarize the findings of advanced medical research of new molecules, their sequences, and combinations with implications for therapeutic practice in the Czech Republic.

• MeSH
• antigeny CD19 účinky léků   MeSH
• imunoblastický velkobuněčný lymfom * farmakoterapie   MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Primární mediastinální velkobuněčný B-lymfom je agresivní nádorové onemocnění charakterizované rychlým nárůstem nádorové masy v předním mediastinu, vyskytující se u pacientů mladšího věku. V době imunochemoterapie je 5leté přežívání pacientů 80–90 %, přesto část pacientů časně relabuje do jednoho roku od ukončení terapie a prognóza těchto pacientů je neuspokojivá. Pro diagnostiku, stážování i monitoraci odpovědi na léčbu je v současné době široce využívána pozitronová emisní tomografie kombinovaná s výpočetní tomografií s využitím 18F-fluorodeoxyglukózy. Vyšetření má silný prognostický význam v době diagnózy, v průběhu léčby i po ukončení. Pro volbu terapie je zásadní zvážení snahy o maximální efektivitu a zároveň redukci rizika dlouhodobé toxicity. V terapii je v současné době používána standardní, na antracyklinech založená, imunochemoterapie (R-CHOP, DA-EPOCH-R), konsolidační radioterapie na reziduální nádorovou masu, případně vysocedávkovaná imunochemoterapie doprovázená autologní transplantací periferních kmenových buněk. K dispozici jsou pro terapii také nové léčebné modality (PD1 inhibitory, brentuximab vedotin či CAR-T buněčná terapie), k ověření jejichž efektivity přispívají probíhající klinické studie.

Primary mediastinal large B-cell lymphoma is an aggressive tumour characterized by a rapid increase of tumour mass in the anterior mediastinum that occurs in younger patients. Currently, in the age of immunochemotherapy, 5-year overall survival of patients is 80–90%. However, relapse occurs early, usually within one year from the end of therapy and the prognosis of these patients is unsatisfactory. Positron emission tomography combined with computed tomography using 18F-fluorodeoxyglucose is currently widely used not only at the time of diagnosis but also for monitoring response to treatment. The FDG PET/CT has a strong prognostic significance at the time of diagnosis, during treatment and after its termination. Maximum treatment efficacy and reduction of the long-term toxicity risk are key when selecting therapeutic modalities. Standard, anthracycline-based immunochemotherapy (R-CHOP, DA-EPOCH-R), autologous stem cell transplantation or consolidation radiotherapy for residual tumour mass are the current standard of the therapy. New modalities (PD1 inhibitors, brentuximab vedotin or CAR T cell therapy) are available, but require results from ongoing clinical trials to assess their effectivity.

• MeSH
• B-buněčný lymfom * diagnóza   farmakoterapie   patologie   MeSH
• brentuximab vedotin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• cirkulující nádorová DNA analýza   MeSH
• dospělí MeSH
• fluorodeoxyglukosa F18 terapeutické užití   MeSH
• imunoterapie adoptivní MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• inhibitory kontrolních bodů terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nádory mediastina * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• PET/CT metody   MeSH
• protilátky bispecifické farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• radioterapie metody   MeSH
• rituximab farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Lower gastrointestinal (GI) graft versus host disease (GVHD) represents a severe complication in allogeneic hematopoietic stem cell transplant (HSCT) recipients with high rates of transplant-related mortality. Deregulated innate immunity reactions are the features of its pathogenesis. Cellular senescence has been considered a program of the innate immunity. We focused on lower GI GVHD from the perspective of cellular senescence. OBJECTIVE: We analyzed the impact of p16INK4a expression, a hallmark of cellular senescence, in intestinal biopsies of patients with lower GI GVHD symptoms and NFKB1 gene polymorphisms (rs3774937 C/T and rs3774959 A/G) on HSCT outcome. STUDY DESIGN: Fifty-two single-center patients who presented with symptoms of lower GI GVHD were analyzed in a retrospective manner. Two SNPs located in the NFKB1 gene regions (rs3774937 C/T and rs3774959 A/G) were genotyped from the peripheral blood samples collected before the start of the conditioning. All patients underwent proctosigmoidoscopy with biopsy of the mucosa. The expression of p16INK4a was analyzed in normal intestinal crypts and stroma. RESULTS: Fifty-two patients (50% male) received HSCT for hematological diseases (acute leukemias in 67%) and developed lower GI symptoms. Patients with p16INK4a expression in the intestinal stroma were in lower risk of developing histological grade 3-4 aGVHD (RR 0.18 [95% CI 0.05-0.65]; p = 0.009). The multivariate linear regression confirmed the independent effect of p16INK4a expression on time of the lower GI aGVHD symptoms onset (Coef. 38.9 [95% CI 12.7-65.1]; p = 0.005). The NFKB1 rs3774937 CC and TT/TC genotype were present in 40 and 80% of patients with p16INK4a expression, respectively (p = 0.04). The rs3774959 AA and GG/AG genotype were present among 43 and 82% of patients with p16INK4a expression, respectively (p = 0.02). Expression of p16INK4a was associated with no clinical variable but NFKB1 genotype. CONCLUSIONS: Our results address possible new mechanisms that may lead to better understanding of HSCT-related immune complications. Cellular senescence may bring novel approaches in GVHD diagnostics and therapy.

• MeSH
• gastrointestinální nemoci * etiologie   MeSH
• inhibitor p16 cyklin-dependentní kinasy * genetika   MeSH
• jednonukleotidový polymorfismus MeSH
• lidé MeSH
• nemoc štěpu proti hostiteli * genetika   metabolismus   MeSH
• NF-kappa B - podjednotka p50 * genetika   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• stárnutí buněk genetika   MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Amyloidosis is a rare metabolic disorder primarily brought on by misfolding of an autologous protein, which causes its local or systemic deposition in an aberrant fibrillar form. It is quite rare for pulmonary tissue to be impacted by amyloidosis; of the three forms it can take when involving pulmonary tissue, nodular pulmonary amyloidosis is the most uncommon. Nodular pulmonary amyloidosis rarely induces clinical symptoms, and most often, it is discovered accidentally during an autopsy or via imaging techniques. Only one case of nodular pulmonary amyloidosis, which manifested as a spontaneous pneumothorax, was found in the literature. In terms of more precise subtyping, nodular amyloidosis is typically AL or mixed AL/AH type. No publications on AH-dominant type of nodular amyloidosis were found in the literature. We present a case of an 81 years-old male with nodular pulmonary AH-dominant type amyloidosis who presented with spontaneous pneumothorax. For a deeper understanding of the subject, this study also provides a review of the literature on cases with nodular pulmonary amyloidosis in relation to precise amyloid fibril subtyping. Since it is often a difficult process, accurate amyloid type identification is rarely accomplished. However, this information is very helpful for identifying the underlying disease process (if any) and outlining the subsequent diagnostic and treatment steps. Even so, it is crucial to be aware of this unit and make sure it is taken into consideration when making a differential diagnosis of pulmonary lesions.

• MeSH
• amyloidóza * komplikace   diagnóza   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• plíce diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• plicní nemoci * komplikace   diagnóza   patologie   MeSH
• pneumotorax * diagnóza   etiologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Epstein-Barr virus (EBV), defined as a group I carcinogen by the World Health Organization (WHO), is present in the tumour cells of patients with different forms of B-cell lymphoma, including Burkitt lymphoma, Hodgkin lymphoma, post-transplant lymphoproliferative disorders, and, most recently, diffuse large B-cell lymphoma (DLBCL). Understanding how EBV contributes to the development of these different types of B-cell lymphoma has not only provided fundamental insights into the underlying mechanisms of viral oncogenesis, but has also highlighted potential new therapeutic opportunities. In this review, we describe the effects of EBV infection in normal B-cells and we address the germinal centre model of infection and how this can lead to lymphoma in some instances. We then explore the recent reclassification of EBV+ DLBCL as an established entity in the WHO fifth edition and ICC 2022 classifications, emphasising the unique nature of this entity. To that end, we also explore the unique genetic background of this entity and briefly discuss the potential role of the tumour microenvironment in lymphomagenesis and disease progression. Despite the recent progress in elucidating the mechanisms of this malignancy, much work remains to be done to improve patient stratification, treatment strategies, and outcomes.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH