Vysokoškolská učebnice, která se zaměřuje na diagnostiku a léčbu střevní divertikulózy.

• MeSH
• divertikulóza tlustého střeva diagnóza   terapie   MeSH
• gastroenterologie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
• NLK Obory
• gastroenterologie
• NLK Publikační typ
• učebnice vysokých škol

OBJECTIVES: Acute appendicitis is the most common non-gynaecological indication for surgical intervention during pregnancy. The aim of this study was to compare perioperative and postoperative results of surgical treatment of acute appendicitis in the early and late stage of pregnancy. MATERIAL AND METHODS: This is a retrospective study focused on the evaluation of perioperative and postoperative results of appendectomy in pregnancy. The study included all pregnant patients who underwent laparoscopic or open appendectomy at the University Hospital Ostrava during the observed 10-year period (January 2012-December 2021). The patients were divided into two subgroups according to the stage of pregnancy in relation to the expected viability of the foetus (the viability limit was defined as the 23rd week of pregnancy). RESULTS: In the monitored 10-year period, a total of 25 pregnant patients underwent appendectomy. Comparing the two subgroups of patients, there were no statistically significant differences in any of the admission parameters. Laparoscopy was performed in 100% of the patients in the lower stage of pregnancy (< 23 g.w.) and in 61% of the subgroup of patients with more advanced pregnancy (> 23 g.w.); this difference was statistically significant (p = 0.039). Differences in subgroups regarding duration of surgery, risk of revision and 30-day postoperative morbidity were not statistically significant. In the subgroup of patients < 23 g.w., uncomplicated forms of appendicitis predominated (66%), whereas in the subgroup > 23 g.w., complicated forms predominated (69%); this difference was statistically significant (p = 0.026). When comparing the two subgroups of patients, there was a statistically significant difference in the length of hospitalization (p = 0.006). The mortality rate of the group was zero. CONCLUSIONS: The results of the study confirm the fact that advanced pregnancy may be related to complicated forms of appendicitis. Therefore, early appendectomy is still the method of choice. In accordance with the Society of American Gastrointestinal and Endoscopic Surgeons (SAGES) recommendations, laparoscopic approach is preferred in pregnant patients, even in advanced pregnancy.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• apendektomie metody   MeSH
• apendicitida * chirurgie   MeSH
• délka pobytu MeSH
• hospitalizace MeSH
• laparoskopie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

OBJECTIVE: This study aimed to evaluate our experience with the use of Magseed, the magnetic metallic marker, as a localization technique followed by Sentimag probe detection in patients with solitary intra-abdominal local metastases with subsequent resection of the lesions. METHODS: Five patients underwent resection after the lesion was marked with the Magseed magnetic marker. Prior to the surgery, a computed tomography scan of the chest and abdomen and/or positron emission tomography was performed to rule out the dissemination of the disease. The indication for surgery was evaluated in a meeting of a multidisciplinary team, and the placement of the magnetic marker under computed tomography control had been performed the day before the planned procedure. RESULTS: The present preliminary outcomes have revealed that Magseed might be a promising technique that is feasible and safe, particularly when the postsurgical anatomic conditions in the abdominal cavity are altered and the lesions are not visible or palpable. Surgical extirpation of lesions occurred without complications in each case. In all the cases, the resection was complete and curative, and one wound infection in all (20%), without any major complications, had occurred. The mean hospital stay was 6.6 days. CONCLUSION: Magseed utilization, as a localization technique, followed by Sentimag probe detection in intra-abdominal tumors has not been reported before. Improving the visualization and, consequently, the precise marking of the lesion with subsequent radical removal can prevent insufficient or excessive removal of healthy tissue, leading to a faster diagnosis and better overall clinical outcomes.

• MeSH
• břišní dutina * MeSH
• lidé MeSH
• magnetické jevy MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• pozitronová emisní tomografie * MeSH
• radioisotopová scintigrafie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Akutní appendicitida je nejčastější indikací k chirurgické intervenci během těhotenství z negynekologické či neporodnické příčiny. Cílem práce bylo porovnat peroperační a pooperační výsledky akutních appendektomií u těhotných a netěhotných pacientek fertilního věku. Soubor a metodika: Retrospektivní klinická studie zaměřená na srovnání peroperačních a pooperačních výsledků akutní appendektomie u těhotných a netěhotných pacientek reprodukčního věku v období leden 2012 až prosinec 2021 ve Fakultní nemocnici Ostrava. Výsledky: Akutní appendektomii celkem podstoupilo 308 pacientek, z toho 25 těhotných a 283 netěhotných. Nebyly statisticky významné rozdíly ve věku, zařazení do ASA (American Society of Anesthesiologists) klasifikace, v délce trvání potíží, vstupních hodnotách C-reaktivního proteinu, senzitivitě či specifitě sonografie. Statisticky významný rozdíl byl nalezen v počtu leukocytů v jednotlivých podskupinách (p = 0,014) a v počtu provedených laparoskopických výkonů mezi oběma podskupinami (p < 0,001; netěhotné 98,9 % vs. těhotné 80,0 %). Statisticky významný rozdíl byl zaznamenán taktéž v délce hospitalizace, kdy v podskupině těhotných byl pobyt v nemocnici delší (p = 0,014), a statisticky významný rozdíl byl i v četnosti pooperačních komplikací mezi definovanými podskupinami (p = 0,039). Závažné komplikace byly popsány převážně v podskupině těhotných pacientek, kde dosáhly 12 %, oproti netěhotným, kde byly 2,8 %. Mortalita souboru byla nulová. Závěr: Výsledky studie potvrzují skutečnost, že těhotenství může být spojeno s komplikovanými formami akutní appendicitidy. Přesná a včasná diagnostika nejen předchází vzniku komplikovaných forem appendicitidy, ale také snižuje počty negativních appendektomií v těhotenství.

Objective: Acute appendicitis is the most common indication for surgical intervention during pregnancy for non-gynaecological or non-obstetric causes. The aim of this study was to compare perioperative and postoperative outcomes of acute appendectomies in pregnant and non-pregnant patients of childbearing age. Methods: A retrospective clinical study focused on the comparison of perioperative and postoperative outcomes of acute appendectomy in pregnant and non-pregnant patients of reproductive age between January 2012 and December 2021 at the University Hospital in Ostrava. Results: A number of 308 patients underwent acute appendectomy, 25 pregnant and 283 non-pregnant. There were no statistically significant differences in age, ASA (American Society of Anesthesiologists) classification, duration of complaints, baseline C-reactive protein values, sensitivity or specificity of sonography. A statistically significant difference was found in the leukocyte count between subgroups (P = 0.014) and in the number of laparoscopic procedures performed between the two subgroups (P < 0.001; 98.9% non-pregnant vs. 80.0% pregnant). There was also a statistically significant difference in the length of hospital stay, with the pregnant subgroup having a longer hospital stay (P = 0.014) and a statistically significant difference in the rate of postoperative complications between the defined subgroups (P = 0.039). Serious complications were described predominantly in the subgroup of pregnant patients, where they reached 12% compared to non-pregnant patients, where they were 2.8%. The mortality rate of the cohort was zero. Conclusion: The results of the study support the fact that pregnancy may be associated with complicated forms of acute appendicitis. Accurate and early diagnosis not only prevents the development of complicated forms of appendicitis but also reduces the number of negative appendectomies in pregnancy.

• MeSH
• apendektomie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• apendicitida * chirurgie   komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• komplikace těhotenství chirurgie   MeSH
• laparoskopie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

OBJECTIVE: The aim of the study was to evaluate the effect of body mass index on patients' short-term results following lung lobectomy. METHODS: In this retrospective study, we compared the perioperative and short-term postoperative results of obese (BMI≥30 kg/m2) versus non-obese patients (BMI<30 kg/m2) who underwent anatomical lung resection for cancer. The two groups had the same distribution of input risk factors and the same ratio of surgical approaches (thoracoscopy vs. thoracotomy). RESULTS: The study included a total of 144 patients: 48 obese and 96 non-obese patients. Both groups had the same ratio of thoracoscopic vs. thoracotomy approach (50/50%), and were comparable in terms of demographics and clinical data. The g roups did not significantly differ in the frequency of perioperative or postoperative complications. Postoperative morbidity was higher among non-obese patients (34.4 vs. 27.1%), but this difference was not statistically significant (p=0.053). Hospital stay was similar in both study groups (p=0.100). Surgery time was significantly longer among obese patients (p=0.133). Postoperative mortality was comparable between the study groups (p=0.167). CONCLUSIONS: Obesity does not increase the frequency of perioperative and postoperative complications in patients after lung lobectomy. The slightly better results in obese patients suggest that obesity may have some protective role.

• MeSH
• délka pobytu MeSH
• lidé MeSH
• nádory plic * chirurgie   MeSH
• obezita etiologie   MeSH
• plíce MeSH
• pneumektomie * škodlivé účinky   metody   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• torakotomie škodlivé účinky   metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Epidermolysis bullosa neboli nemoc motýlích křídel je vzácné dědičné onemocnění pojivové tkáně, spojené s tvorbou puchýřů. Klinické projevy jsou velmi rozmanité a postihují nejen kožní kryt, ale i slizniční povrchy gastrointestinálního, urogenitálního a respiračního systému. Velká část pacientů trpí těžkou obstipací s rozvojem megakolon. V kazuistice je popsána střevní obstrukce u pacienta s dystrofickou formou epidermolysis bullosa, která si vyžádala chirurgickou intervenci.

Epidermolysis bullosa or butterfly wing disease is a rare genetic disorder of connective tissue associated with the formation of blisters. The clinical manifestations are very diverse and affect not only the skin cover, but also mucosal surfaces of the gastrointestinal, urogenital and respiratory systems. A large proportion of patients suffer from severe constipation with the development of megacolon. The case report describes intestinal obstruction in a patient with a dystrophic form of epidermolysis bullosa which required surgical treatment.

• MeSH
• epidermolysis bullosa dystrophica * komplikace   MeSH
• ileus * chirurgie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• střevní obstrukce chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Nízká přední resekce rekta (LAR – Low Anterior Resection) s totální mezorektální excizí (TME) představuje standardní operační techniku pro pacienty s nízce uloženým karcinomem rekta. LAR je často doplňována o konstrukci protektivní ileostomie (PI) ve snaze minimalizovat riziko anastomotického leaku a jeho důsledků. Cílem studie je analyzovat výsledky vlastního souboru pacientů po laparoskopické LAR s PI, se zaměřením se na morbiditu asociovanou s PI. Metoda: Retrospektivní klinická studie, do které byli zahrnuti pacienti, kteří ve Fakultní nemocnici Ostrava podstoupili laparoskopickou LAR s PI pro nízce uložený karcinom rekta v letech 2013–2015. Zvolený design studie nevyžadoval randomizaci. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 52 pacientů po laparoskopické LAR s PI. Průměrná vzdálenost nádoru od anokutánní linie byla 9,1?2,3 cm. V souboru bylo 15,4 % pacientů klasifikovaných jako ASA I, 53,8 % pacientů klasifikovaných jako ASA II a 30,8 % jako ASA III. Pooperační komplikace byly zaznamenány u 20 (38,5 %) pacientů, z toho se u 7 (13,5 %) pacientů jednalo o komplikace související s PI. Tři z těchto pacientů byli indikováni k akutní chirurgické revizi pro známky střevní neprůchodnosti v oblasti PI. Příčinou byla semirotace PI kolem její podélné osy u 2 pacientů a volvulus tenké kličky kolem PI u jednoho pacienta. Průměrný časový interval mezi konstrukcí PI a jejím zrušením byl 252 dní. V rámci celého časového intervalu mezi konstrukcí PI a jejím zrušením byly komplikace asociované s PI pozorované celkem u 25 (48,1 %) pacientů, u sedmi pacientů byla zaznamenána více než jedna komplikace. Méně závažné komplikace (peristomální dermatitida, krvácení ze stomie, herniace stomie, infekce rány po zrušení stomie) byly pozorovány u 17 (32,7 %) pacientů, závažné komplikace (semirotace stomie uvedené výše, dehydratace v důsledku vysokých odpadů ze stomie, intraabdominální absces po zrušení ileostomie) u 8 (15,4 %) pacientů. Závěr: PI nabízí v chirurgii karcinomu rekta ochranu nízké kolorektální, resp. koloanální anastomózy. Tento benefit je však vyvažován vysokým rizikem vzniku komplikací v průběhu celého časového intervalu mezi konstrukcí a zrušením PI. Toto je nutné brát v úvahu při rozhodování se, zda PI u daného pacienta konstruovat či nikoliv.

Introduction: Low anterior resection (LAR) with total mesorectal excision (TME) represents the gold standard for patients with low rectal carcinoma. Protective ileostomy (PI) is commonly performed during LAR in an effort to protect low rectal anastomosis. The aim of this study is to analyse outcomes in our own patient population, focusing on morbidity associated with PI. Method: A retrospective clinical study of patients operated on between 2013 and 2015 was conducted in University Hospital Ostrava. All patients after LAR with PI due to low rectal cancer were included. The study design did not require randomisation. Results: A total of 52 patients who underwent LAR with PI were included. Mean tumour height was 9.1?2.3 cm. 15.4% of the patients were classified as ASA I, 53.8% were classified as ASA II and 32.7% of the patients as ASA III. 30-day postoperative morbidity was 38.5%, and complications associated with PI (within 30 days after LAR) occurred in 7 (13.5%) patients. Three of these patients underwent urgent surgical revision due to small bowel obstruction (PI semirotation around its longitudinal axis in two patients and volvulus of the small bowel around PI in one patient). Mean time interval between PI creation and reversal was 252 days. During this period, complications associated with PI were detected in 25 (48.1%) patients; seven patients had more than one complication. Minor complications (such as peristomal dermatitis, stoma herniation or bleeding, wound infection after stoma reversal) were observed in 17 (32.7%) patients. Major complications (small bowel obstruction at the site of PI, dehydration due to high stoma output, intraabdominal abscess after stoma reversal) occurred in 8 (15.4%) patients. Conclusions: PI offers protection to low colorectal or coloanal anastomosis in rectal cancer surgery. However, this benefit is counterbalanced by a high risk of various complications which may occur during the whole period when PI is present. The decision for diversion should therefore be made only after careful consideration.

• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• ileostomie * MeSH
• karcinom MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kohortové studie MeSH
• kvalita života MeSH
• laparoskopie * MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• nádory rekta diagnóza   chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace klasifikace   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Obstrukční defekační syndrom (ODS) představuje častý medicínský problém, který může být podmíněn různými patofyziologickými poruchami pánve; často je diagnostikováno několik poruch současně. V současnosti je dostupné velké množství korekčních technik z různých operačních přístupů. Laparoskopická resekční rektopexe je miniinvazivní transabdominální technika, která sdružuje resekci redundantního sigmoidea s mobilizací a fixací rekta. Metoda: Cílem této práce je vyhodnotit bezpečnost a efektivitu laparoskopické resekční rektopexe v léčbě pacientů s ODS. Vyhodnocení je provedeno na základě analýzy vlastního souboru pacientů a na podkladě průzkumu dostupných publikovaných dat. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 12 pacientů s ODS, kteří ve FN Ostrava podstoupili laparoskopickou resekční rektopexi v letech 2012–2015. Průměrný věk pacientů byl 64,5 roku; průměrné BMI 21,9; v souboru bylo 11 žen (91,6 %). Všichni pacienti měli ODS na podkladě kombinované vady pánevního dna. U každého z pacientů bylo diagnostikováno dolichosigmoideum a vnitřní nebo zevní prolaps rekta; několik pacientů mělo navíc také enterokélu a rektokélu. Laparoskopická resekční rektopexe byla provedena u všech pacientů bez peroperačních komplikací s průměrným operačním časem 144 minut. Průměrná pooperační délka hospitalizace činila 7 dní. Pooperační 30denní morbidita byla 16,6 %. Všechny pooperační komplikace byly hodnoceny jako nezávažné – stupeň II dle Clavien-Dindo klasifikačního systému. Průměrné předoperační Wexnerovo skóre bylo 23,6 bodu; průměrné skóre 6 měsíců po výkonu bylo 11,3 bodu. Výrazné zlepšení symptomů bylo pozorováno u 58,3 % pacientů, mírné zlepšení u 16,7 % pacientů; u 25 % byla resekční rektopexe bez klinického efektu. Závěr: V léčbě ODS je nutné pečlivě selektovat pacienty, kteří by mohli profitovat z chirurgického řešení. Naše výsledky v souladu s výstupy publikovaných studií potvrzují, že laparoskopická resekční rektopexe představuje cennou operační metodu v léčbě pacientů s ODS na podkladě kombinované poruchy pánevního dna.

Introduction: Obstructive defecation syndrome (ODS) presents a common medical problem, which can be caused by various pelvic disorders; multiple disorders are frequently diagnosed. At the present, a high number of corrective techniques are available via various surgical approaches. Laparoscopic resection rectopexy is a minimally invasive technique, which comprises redundant sigmoidal resection with rectal mobilisation and fixation. Methods: The aim of this paper was to evaluate the safety and effectiveness of laparoscopic resection rectopexy in the treatment of patients with ODS. The evaluation was performed via our own patients data analysis and via literature search focused on laparoscopic resection rectopexy. Results: In total, 12 patients with ODS undergoing laparoscopic resection rectopexy in University Hospital Ostrava during the study period (2012–2015) were included in the study. In our study group, mean age was 64.5 years and mean BMI was 21.9; the group included 11 women (91.6%). ODS was caused by multiple pelvic disorders in all patients. Dolichosigmoideum and rectal prolapse (internal or external) were diagnosed in all included patients. On top of that, rectocoele and enterocoele were diagnosed in several patients. Laparoscopic resection rectopexy was performed without intraoperative complications; mean operative time was 144 minutes. Mean postoperative length of hospital stay was 7 days. Postoperative 30-day morbidity was 16.6%. All postoperative complications were classified as grade II according to Clavien-Dindo classification. Mean preoperative Wexner score was 23.6 points; mean score 6 months after the surgery was 11.3 points. Significant improvement in ODS symptoms was noted in 58.3% of patients, and a slight improvement in 16.6% of patients; resection rectopexy provided no clinical effect in 25% of patients. Conclusion: It is fundamental to carefully select those patients with ODS who could possibly profit from the surgery. Our results, in accordance with published data, suggest that laparoscopic resection rectopexy is a valuable surgical technique in the treatment of patients with ODS caused by multiple pelvic disorders.

• MeSH
• dospělí MeSH
• laparoskopie * metody   využití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pánevní dno chirurgie   patologie   MeSH
• prolaps rekta MeSH
• rektokéla MeSH
• rektum chirurgie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• střevní obstrukce * chirurgie   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Jednou z nejzávažnějších komplikací resekcí rekta jsou anovaginální a rektovaginální píštěle, které se vyskytují v 0,9–10 % s letalitou 6 % až 22 %. Následné reoperace mohou zvýšit výskyt lokálních recidiv a snižují celkové přežívání pacientek. Píštěle mohou být klasifikovány podle doby vzniku, místa vzniku a podle vztahu ke staplerové linii. Nejčastější příčinou vzniku píštělí je anastomotická sepse a perianastomotická infikovaná kolekce, většinou na podkladě dehiscence anastomózy. Mezi rizikové faktory pro vznik píštělí patří anastomózy ve vzdálenosti 4-7 cm, totální mesorektální excize, chemoradioterapie, intraoperační komplikace spojené s krevní ztrátou, pokročilá stadia karcinomu rekta, nízce diferencovaný nebo mucinózní adenokarcinom. Terapie rektovaginální píštěle je obtížná, často vyžadující opakované chirurgické intervence zvyšující morbiditu pacientek a odsouvající nebo vylučující adjuvantní léčbu s dopadem na onkologické výsledky. Z těchto důvodů je důležitá zejména maximální prevence této komplikace. Pokud již tato komplikace vznikne, je nezbytné vybrat pro danou pacientku optimální léčebný postup, který by nejméně ovlivnil morbiditu pacientky a nesnížil její šanci na vyléčení.

Anovaginal and rectovaginal fistulas are among the most serious complications of rectal resection that occur in 0.9–10% with a case fatality rate of 6–22 %. Subsequent reoperations can increase the rate of local recurrence and reduce the overall survival of patients. Fistulas can be classified based on the time of origin, site of origin, and relation to the staple line. Anastomotic sepsis and infected perianastomotic collection, usually due to anastomotic dehiscence, are the most common causes of developing a fistula. The risk factors for developing fistulas include anastomoses within 4–7 cm, total mesorectal excision, chemoradiotherapy, intraoperative complications associated with blood loss, advanced stages of rectal cancer, and poorly differentiated or mucinous adenocarcinoma. The treatment of a rectovaginal fistula is challenging, frequently requiring repeated surgical interventions increasing the morbidity of patients and delaying or precluding adjuvant therapy with an impact on the oncological outcome. For these reasons, maximum prevention of this complication is particularly important. If this complication does occur, it is essential to choose an optimal therapeutic approach for the particular patient, i.e. such that would least affect the patient’s morbidity and would not reduce her chance of being cured.

• MeSH
• chemoradioterapie metody   využití   MeSH
• ileostomie metody   využití   MeSH
• kolorektální chirurgie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• kolorektální nádory * chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neoadjuvantní terapie metody   využití   MeSH
• předoperační péče metody   využití   MeSH
• rektovaginální píštěl * chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• rektum chirurgie   MeSH
• samoexpandibilní metalické stenty využití   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Intrathoracic splenosis presents an extremely rare thoracic lesion occurring after a simultaneous rupture of the spleen and diaphragm as a consequence of heterotopic autotransplantation and implantation of splenic tissue. Intrathoracic splenosis is usually an asymptomatic, incidental finding, which should be ideally managed without surgical intervention. CASE PRESENTATION: We present a case of 68-year old woman with intrathoracic splenosis. Patient presented with a 2-month history of a dry cough unresponsive to administered antibiotics and antimycotics. Computed tomography (CT) of the chest revealed two homogeneous pleural nodules (diameters of 2 and 4 cm) in the left upper lung field. Two consequent CT-assisted transthoracic core-cut biopsies were performed. Histopathology examination of both biopsy specimens was inconclusive (haemorrhagic and non-specific tissue). After that, patient was referred to the department of thoracic surgery with a suspicion of malignant mesothelioma or metastatic lesions. Thoracoscopic revision of the left pleural cavity was performed and the presence of pleural nodules was confirmed. Bloody looking nodules were resected (standard thoracoscopic resection). Postoperative recovery was uneventful. The histopathology examination of the specimen showed normal splenic tissue. Only with the histopathology report in hand, a detailed medical history was taken. It revealed a gunshot injury requiring splenectomy (without known diaphragm or lung injury) 44 years ago (one of the longest time periods in the literature). CONCLUSIONS: We would like to point out that following the recommendations regarding splenosis may be very difficult in daily routine practice. The simple question regarding abdominal trauma in a patient's history can lead the clinician to the diagnosis of splenosis, which can be unequivocally established via scintigraphy. The importance of thorough medical history taking, therefore, cannot be underestimated.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• náhodný nález MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• senioři MeSH
• slezina zranění   MeSH
• splenektomie MeSH
• splenóza komplikace   diagnóza   chirurgie   MeSH
• střelné rány komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH