Exocrine pancreatic insufficiency (EPI), an important cause of maldigestion and malnutrition, results from primary pancreatic disease or is secondary to impaired exocrine pancreatic function. Although chronic pancreatitis is the most common cause of EPI, several additional causes exist. These include pancreatic tumors, pancreatic resection procedures, and cystic fibrosis. Other diseases and conditions, such as diabetes mellitus, celiac disease, inflammatory bowel disease, and advanced patient age, have also been shown to be associated with EPI, but the exact etiology of EPI has not been clearly elucidated in these cases. The causes of EPI can be divided into loss of pancreatic parenchyma, inhibition or inactivation of pancreatic secretion, and postcibal pancreatic asynchrony. Pancreatic enzyme replacement therapy (PERT) is indicated for the conditions described above presenting with clinically clear steatorrhea, weight loss, or symptoms related to maldigestion and malabsorption. This review summarizes the current literature concerning those etiologies of EPI less common than chronic pancreatitis, the pathophysiology of the mechanisms of EPI associated with each diagnosis, and treatment recommendations.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) is now the 11th most common cancer and in 2018 there were 458,918 new cases worldwide. In the Czech Republic, a total of 2,173 patients were diagnosed in 2015, ranking the second in incidence worldwide. In contrast to other malignancies, recent research has not brought any major breakthrough in the treatment of PDAC and hence the prognosis remains very serious. Radical resection is the only curative approach, but after the initiation of the standard pathological evaluation of the resected tissue, according to the Leeds protocol, 80% of the resections are R1 (resections with microscopically positive margins). The results of studies in patients with borderline resectable or locally advanced PDAC prefer neoadjuvant chemotherapy or chemoradiotherapy. This approach leads to a higher number of radical R0 resections and better survival. For neoadjuvant treatment in patients with primarily resectable PDAC, most results come from retrospective analysis or phase II trials. However, recently, data from three randomized clinical trials with neoadjuvant therapy for resectable PDAC were presented. These results support the use of chemotherapy or chemoradiotherapy prior to surgery. In the trials published to date, there are differences in chemotherapeutic regimens, cytostatic doses, and the definition of resectability. Thus, up-front resection with adjuvant chemotherapy is still the standard of care and a well-designed randomized trial using neoadjuvant therapy is now necessary.

• MeSH
• duktální karcinom pankreatu * farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Chronická pankreatitida patří mezi onemocnění, jejichž incidence mírně, ale dlouhodobě vzrůstá. Zřejmě to souvisí s našimi současnými dietními návyky a obecně se způsobem života v průmyslově vyspělých společnostech. V posledních letech dochází u chronické pankreatitidy k větší diagnostické přesnosti a spolehlivosti, i když časná stadia nemoci stále diagnostikovat neumíme. V diagnostice tak jsou na prvním místě sofistikované metody zobrazovací a méně časté je využití testů, které hodnotí exokrinní funkce žlázy. Neinvazivní terapeutické přístupy zahrnují opatření dietetická, včetně absolutního zákazu alkoholu. Medikamentózní terapie spočívá v aplikaci léků s obsahem pankreatických trávicích enzymů a léčby pankreatické bolesti. Efektivní je podání kapslí s obsahem mikročástic, obsahujících pankreatické enzymy a chráněných proti inaktivaci enzymů v kyselém žaludečním prostředí. V léčbě pankreatické bolesti využíváme škály analgeticky působících léků, ale již samotná abstinence vede k poklesu frekvence pankreatické bolesti. Velmi efektivní je terapie chirurgická. Mezi další léčebné metody patří také léčba endoskopická. Z pohledu diagnostiky a terapie tak chronická pankreatitida patří ke stavům, vyžadujícím multioborový přístup. V tomto přehledovém článku pojednáváme o možnostech diagnostiky a léčby chronické pankreatitidy dle současných doporučení UEG (United European Gastroenterology).

Chronic pancreatitis is one of the diseases whose incidence is slightly increasing long-term. Apparently this is related to our current dietary habits and to the way of life in industrialized societies in general. In recent years, chronic pancreatitis has experienced greater diagnostic accuracy and reliability, although we are still unable to diagnose the early stages of the disease. In diagnostics, sophisticated imaging methods are in the forefront, and less frequent is the use of tests that assess the exocrine function of the gland. Non-invasive therapeutic approaches include dietary measures, including an absolute ban on alcohol. Drug therapy consists of the application of drugs containing pancreatic digestive enzymes and the treatment of pancreatic pain. The administration of capsules containing microparticles containing pancreatic enzymes, protected against inactivation of enzymes in an acidic gastric environment, is effective. In the treatment of pancreatic pain, we use a range of analgesic drugs, but abstinence from alcohol itself leads to a decrease in the frequency of pancreatic pain. Surgical therapy is very effective. Among other treatment methods include also endoscopic therapy. From the point of view of diagnosis and therapy, chronic pancreatitis is one of the conditions requiring a multidisciplinary approach. In this review article, we discuss the possibilities of diagnosis and treatment of chronic pancreatitis according to the current recommendations of UEG (United European Gastroenterology).

• Klíčová slova
• pankreatická bolest,
• MeSH
• chronická pankreatitida * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• pankreas patologie   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Imunoglubulin G4 asociované nemoci tvoří skupinu chorob, které charakterizuje vysoká hladina imunoglobulinu G4 (IgG4) v krevním séru, zvýšený obsah lymfocytů a plasmatických buněk s IgG4 v parenchymu některých orgánů a storiformní fibróza. Nejčastěji postiženým orgánem je pankreas. Hovoříme o autoimunitní formě pankreatitidy, která se rozlišuje na dva typy. 1. typ s vysokým obsahem IgG4 v pankreatickém parenchymu je významně častější než 2. typ a má zásadní odlišnost, i pokud jde o přítomnost extrapankreatických postižení. V obecné rovině platí, že chronický zánět patří mezi rizikové faktory vzniku karcinomu. Chronická pankreatitida je tak akceptovaným rizikovým faktorem vzniku pankreatického karcinomu. Je otázkou, zda toto platí i o autoimunitní pankreatitidě (AIP), která má některé mediátory zánětu shodné s pankreatitidou sporadickou, a jakou roli hraje přítomnost imunoglobulinu G4. Naprostá většina prací s touto tematikou jsou kazuistická sdělení, přesto však, a to i na základě vlastních zkušeností, si dovolujeme tvrdit, že existuje vztah mezi autoimunitní formou pankreatitidy a pankreatickým karcinomem, který se objevuje obvykle v prvních dvou letech od stanovení diagnózy AIP. Významný je rovněž fakt, že u skupiny osob s AIP, která je klinickou manifestací IgG4 asociovaných onemocnění, byl nalezen dokonce vyšší výskyt nádorových onemocnění extrapankreatických, než tomu bylo v pankreatu samotném. Diferenciální diagnostika AIP od karcinomu pankreatu může být někdy problematická, protože tato onemocnění se mohou projevovat obě jako fokální pankreatické léze. IgG4 je považován za užitečný pro diagnostiku AIP, avšak hladiny IgG4 mohou být mírně zvýšené i v případě adenokarcinomu pankreatu. Hladiny IgG4 přesahující dvojnásobek horní hranice jsou u pacientů s adenokarcinomem pankreatu vzácné. Byly však zdokumentovány případy současného projevu karcinomu pankreatu a AIP, a proto ani tato možnost by neměla být opomíjena. AIP patří mezi stav, jenž vyžaduje pravidelnou dispenzarizaci, a to i z pohledu možné kancerogeneze.

Immunoglobulin G4-related diseases (IgG4-RD) are a group of diseases characterized by high serum levels of immunoglobulin G4 (IgG4), increased lymphocyte and plasma cell with IgG4 positivity in the parenchyma of some organs, and storiform fibrosis. The most frequently affected organ is the pancreas. This is an autoimmune form of pancreatitis, which can be divided into two types: Type 1, which is significantly more common than Type 2, is high in IgG4 in the pancreatic parenchyma and shows a fundamental difference in the noted presence of extra‑pancreatic disorders. In general, chronic inflammation is a risk factor in the development of carcinomas. Chronic pancreatitis is an accepted risk factor for the development of pancreatic cancer. The question is whether this also applies to autoimmune pancreatitis (AIP), which has some mediators of inflammation in common with sporadic pancreatitis, and what role the presence of IgG4 plays. The vast majority of the work on this topic consists of case reports, yet, even based on our own experience, we would like to say that there is a relationship between the autoimmune form of pancreatitis and pancreatic cancer, which usually occurs in the first two years after diagnosis of AIP. Also significant is the fact that the group of people with AIP, who is a clinical manifestation of IgG4-RD, was found to have an even higher incidence of extrapancreatic cancer than in the pancreas itself. Differentiating AIP from pancreatic cancer can sometimes be problematic since these diseases can both present as focal pancreatic lesions. IgG4 has been considered useful for AIP diagnosis, however, IgG4 levels can be slightly elevated, as in the case with pancreatic adenocarcinoma. IgG4 levels of over twice the upper limit are rare among patients with pancreatic adenocarcinoma. However, cases of simultaneous presentation of pancreatic cancer and AIP have been documented and should not be neglected. AIP is a condition where regular follow‑up is mandatory, including from the perspective of possible cancerogenesis.

• MeSH
• adenokarcinom * diagnóza   etiologie   MeSH
• autoimunitní nemoci * komplikace   MeSH
• autoimunitní pankreatitida diagnóza   MeSH
• imunoglobulin G MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * diagnóza   etiologie   MeSH
• pankreatitida * komplikace   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Metabolický syndrom patří mezi závažný celosvětový společenský problém. V České republice trpí tímto onemocněním více než 30 % dospělé populace. Role rekurentní akutní pankreatitidy v indukci pankreatitidy chronické, ve shodě s mechanistickou definicí chronické pankreatitidy, byla jednoznačně potvrzena. Existuje však řada faktorů, které mohou přispět k rozvoji chronické pankreatitidy. Prvním cílem studie bylo zjistit, zda metabolický syndrom může mít vliv na rozvoj chronické pankreatitidy. Druhou otázku jsme si položili, zda i jedna prodělaná ataka pankreatitidy akutní, může být vyvolávající faktor pankreatitidy chronické. Metody: Na základě retrospektivně získaných dat celkem od 264 osob, které jsou dispenzarizovány s diagnózou chronické pankreatitidy ve 4 centrech, byl získán soubor celkem 59 osob (22,3 %) s chronickou pankreatitidou diagnostikovanou do 36 měsíců od prvé ataky pankreatitidy akutní. Vyloučena byla etiologie pankreatitidy geneticky indukované a pankreatitidy autoimunitní. Ze získaného souboru 59 osob byla provedena diagnostika metabolického syndromu na základě splnění kritérií tzv. harmonizované definice z roku 2009 (obezita, arteriální hypertenze, hypertriglyceridémie, diabetes mellitus 2. typu a snížená hladina HDL cholesterolu). Výsledky: Při porovnání nálezů jednotlivých komponent metabolického syndromu u osob s chronickou pankreatitidou po 1. atace akutní pankreatitidy s metabolickým syndromem a u osob s chronickou pankreatitidou po 1. atace akutní pankreatitidy bez metabolického syndromu, byl nalezen statisticky významný rozdíl v zastoupení obezity (82,5 % v.s. 28,5 %), hypertriglyceridémie (82,3 % v.s. 17,8 %) a arteriální hypertenze (70,5 % v.s. 21,4 %). Interval, během kterého došlo ke vzniku chronické pankreatitidy po akutní pankreatitidě, u osob s metabolickým syndromem činila průměrná doba 12 měsíců (10–14 měsíců), zatímco u skupiny bez přítomnosti metabolického syndromu byl časový interval delší, činil 20 měsíců (16–29 měsíců). Závěr: Naše výsledky ukazují, že i jedna ataka akutní pankreatitidy (bez ohledu na etiologii), může být vyvolávajícím faktorem pankreatitidy chronické. Přítomnost metabolického syndromu může akcelerovat rozvoj chronické pankreatitidy po prodělané pankreatitidě akutní.

Background: Metabolic syndrome is a serious societal problem worldwide. In the Czech Republic more than 30% of the adult population are sufferers. The role of recurrent acute pancreatitis in the induction of chronic pancreatitis, following the so‑called „mechanistic definition“ of chronic pancreatitis, has been unequivocally confirmed. However, there are a number of factors that may contribute to the development of chronic pancreatitis. The first aim of the study was to determine whether the metabolic syndrome may affect the development of chronic pancreatitis. The second question we asked ourselves was whether even one acute attack of pancreatitis could be an inductive factor in chronic pancreatitis. Methods: Based on data obtained retrospectively from a total of 264 people diagnosed with chronic pancreatitis in 4 centers, a total of 59 people (22.3%) diagnosed within 36 months of a first attack of acute pancreatitis was obtained. Etiologies of either genetically induced pancreatitis or autoimmune pancreatitis were excluded. Diagnostics to identify the presence of metabolic syndrome were run on the 59 persons so obtained using the criteria from the so‑called "harmonized" definition of 2009 (obesity, arterial hypertension, hypertriglyceridemia, type 2 diabetes mellitus and a decreased level of HDL cholesterol). Results: Comparing the findings of the individual components of metabolic syndrome in persons with chronic pancreatitis after a 1st attack of acute pancreatitis with the metabolic syndrome and in persons with chronic pancreatitis after the 1st attack of acute pancreatitis but without metabolic syndrome, a statistically significant difference in obesity was found (82.5% vs. 28.5%), hypertriglyceridemia (82.3% vs 17.8%) and arterial hypertension (70.5% vs 21.4%). The interval during which chronic pancreatitis occurred after acute pancreatitis averaged 12 months (10–14 months) in subjects with metabolic syndrome, whereas in the group without metabolic syndrome the interval was longer, 20 months (16–29 months). Conclusion: Our results show that even one attack of acute pancreatitis (regardless of etiology) can be an inductive factor in chronic pancreatitis. The presence of metabolic syndrome can accelerate the development of chronic pancreatitis after one has had acute pancreatitis.

• MeSH
• cholesterol analýza   MeSH
• chronická pankreatitida etiologie   MeSH
• diabetes mellitus MeSH
• hypertenze MeSH
• hypertriglyceridemie MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom * komplikace   MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• obezita MeSH
• pankreatitida * etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Souhrn: Náhlé příhody břišní jsou urgentní stavy, které vyžadují rychlou diagnostiku i léčbu. V dnešní době změnily ultrasonografie (USG) a výpočetní tomografie (CT - computed tomography) v některých případech pohled na využití prostého snímku břicha. USG je dnes plně dostupnou metodou, která je schopna u některých stavů poskytnout "finální" diagnózu. Častější využití CT vyšetření v diagnostice náhlých příhod břišních je v dnešní době evidentní. CT vyšetření sice znamená pro nemocného poměrně velkou radiační zátěž, ta je však kompenzována její vysokou senzitivitou i specificitou v detekci příčin urgentních stavů. O protokolu CT vyšetření rozhoduje radiolog.

Summary: An acute abdomen is an urgent condition requiring rapid diagnosis and treatment. Nowadays, with the new developments and progression in ultrasonography (US) and computed tomography (CT), these methods have become a far better alternative to plain abdominal radiography. US is now an available and proven method used to provide a"final" diagnosis in various conditions. The frequency for CT examination for the diagnosis of acute abdomen has increased. A disadvantage of using CT examination includes high doses of radiation for the patient. Fortunately, this disadvantage is outweighed by the multitude of advantages. The advantages include high sensitivity and specificity in the detection of causes in urgent conditions. The CT protocol of examination is primarily lead by the radiologist.

• Klíčová slova
• prostý snímek břicha,
• MeSH
• akutní bolest břicha * diagnostické zobrazování   MeSH
• břicho diagnostické zobrazování   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• lidé MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Rekonstrukce areálu kolonády v Mariánských Lázních ve vzpomínkách projektanta je čtivou knihou, popisující nejen stavební práce z technického pohledu, užité technologie a materiály, ale je i lidským vyprávěním a osobními vzpomínkami. Autor Ing. Pavel Janeček práci na rekonstrukci kolonády věnoval 18 let svého profesního života. Koordinoval tehdy veškeré práce. Unikátní rekonstrukce znamenala nejenom velkou technickou výzvu, kterou se podařilo úspěšně vyřešit spoluprací řady partnerů v celé republice, ale i nový přístup ke zhodnocení kolonády zapojením uměleckých děl. To vše bylo realizováno v podmínkách socialismu. Autor ve svém vyprávění věnuje osobní vzpomínky spolupracovníkům – projektantům, technikům, dělníkům, architektům, sochařům, výtvarníkům, skladatelům hudby a dalším. Kniha obsahuje technické informace i bohaté grafické přílohy z archivu autora. Nakladatelská anotace

• MeSH
• architektura dějiny   přístrojové vybavení   MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• lázně dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH
• populární práce MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Stavebnictví
• NLK Obory
• humanitní vědy a umění

• MeSH
• chrániče sluchu MeSH
• hluk na pracovišti MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• hluk na pracovišti MeSH