<br><b>Introduction:</b> The early detection and diagnosis of dementia are of key importance in treatment, slowing disease progression, or suppressing symptoms. The possible role of changes in the sense of smell is considered with regard to potential markers for early detection of Alzheimer's disease (AD).</br> <br><b>Materials and methods:</b> A literature search was conducted using the electronic databases PubMed, Scopus, and Web of Science between May 30, 2022 and August 2, 2022. The term "dementia" was searched with keyword combinations related to olfaction.</br> <br><b>Results:</b> A total of 1,288 records were identified through the database search. Of these articles, 49 were ultimately included in the analysis. The results showed the potential role of changes in the sense of smell as potential biomarkers for early detection of AD. Multiple studies have shown that olfactory impairment may be observed in patients with AD, PD, MCI, or other types of dementia. Even though smell tests are able to detect olfactory loss caused by neurodegenerative diseases, they cannot reliably distinguish between certain diseases.</br> <br><b>Conclusions:</b> In individuals with cognitive impairment or neurodegenerative diseases, olfactory assessment has repeatedly been reported to be used for early diagnosis, but not for differential diagnosis.</br>.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * komplikace diagnóza psychologie MeSH
- čich MeSH
- kognitivní dysfunkce * komplikace diagnóza psychologie MeSH
- lidé MeSH
- poruchy čichu * diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
PURPOSE: This study aimed to determine hearing thresholds in an otologically normal population without occupational noise exposure aged 18 to 64 years using extended high-frequency audiometry (EHFA). METHODS: Individuals from the general population who have never had hearing problems and whose job was not associated with noise exposure were included in the study and classified by age into 5 categories: 18-24 and, further, by 10 years of age. Each of these groups was further divided according to gender. All subjects underwent tympanometry, conventional pure-tone audiometry within the 0.125-8 kHz range, and extended high-frequency audiometry within the 9-16 kHz range, performed according to the standards. The significance level for statistical testing was set at 5%. RESULTS: Here, we established hearing thresholds in an otologically healthy population within the extended high-frequency (EHF) range (9-16 kHz). We found the EHFA to be a highly sensitive method for early detection of hearing loss, with hearing thresholds decreasing as soon as 35 years of age. In males, the hearing thresholds grew with age more rapidly than in women. The ability to respond at EHF gradually decreased with age and increasing frequency. CONCLUSION: Our results can help improve the knowledge of EHF hearing thresholds for individual sexes and age groups. So far, the standard 7029:2017 is not binding and, moreover, it only reaches up to the frequency of 12.5 kHz. EHFA is a highly sensitive method for the evaluation of hearing loss depending on age and sex.
- MeSH
- akustické impedanční testy MeSH
- audiometrie čistými tóny MeSH
- audiometrie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- hluchota * MeSH
- lidé MeSH
- nedoslýchavost z hluku * diagnóza MeSH
- nedoslýchavost * diagnóza MeSH
- sluch MeSH
- sluchový práh MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Vzhledem k stárnutí populace a prodlužování střední délky života se v budoucnu očekává nárůst prevalence demence a onemocnění na podkladě aterosklerózy. Obě tyto závažné diagnózy mají řadu společných rizikových faktorů. Navíc ateroskleróza karotid je považována za prediktor demence. Vzájemný vztah ovšem není stále dostatečně objasněn. Hlavním cílem předkládané práce bylo popsat souvislost mezi vybranými rizikovými faktory aterosklerózy a demence. Metodika: K analýze rizikových faktorů byl použit soubor 1337 jedinců z projektu AZV MZ ČR „Možný vliv aterosklerózy na rozvoj demence“, který je koncipován jako epidemiologická studie případů a kontrol. Subjekty studiebyly rozděleny do čtyř výzkumných skupin podle výsledků klinického vyšetření na přítomnost aterosklerózy a demence. Výsledky: Mezi všemi výzkumnými skupinami byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve výskytu rizikových faktorů, zejména mezi jedinci s demencí, ale bez aterosklerózy a jedinci s aterosklerózou, ale bez demence. Jedinci s demencí a bez aterosklerózy mají statistický významně častěji základní vzdělání (p < 0,001) a jsou méně často v manželském svazku (p < 0,001). Jedinci s demencí (ať už v kombinaci s aterosklerózou, nebo bez) statisticky významně méně častovykonávali pohybovou aktivitu (p < 0,001) a méně často se věnovali aktivitám, jako je čtení a luštění křížovek (p <0,001). Konkrétně u čtení a jedinců s demencí a aterosklerózou bylo zjištěno statisticky významně vyšší riziko vznikuonemocnění (OR = 1,72; IS 1,02–2,88; p = 0,041) oproti kontrolní skupině. Naopak jedinci s aterosklerózou a bez demence statisticky významně častěji kouří (p < 0,001), mají hypertenzi (p < 0,001), vysoký cholesterol (p < 0,001) a diabetes mellitus (p = 0,018). Závěr: Demence i ateroskleróza jsou velmi závažná onemocnění, podrobná znalost rizikových faktorů u těchto nemocí je nezbytná. Mnohé z těchto rizikových faktorů jsou společné pro obě diagnózy a pochopení vzájemného vztahu mezi nimi může pomoci v prevenci a včasném odhalení demence.
Introduction: Due to the aging of the population and the increase in life expectancy, an increase in the prevalence of dementia and atherosclerosis-based diseases is expected in the future. Both of these severe diagnoses have severalcommon risk factors. In addition, carotid atherosclerosis is considered as a predictor of dementia. However, the mutual relationship is still not sufficiently clarified. The main goal of the presented work was to describe the connectionbetween selected risk factors of atherosclerosis and dementia. Methods: A set of 1,337 individuals from the AZV MZ CR project "Possible influence of atherosclerosis on the development of dementia", designed as an epidemiological study of cases and controls, was used to analyze risk factors. The study subjects were divided into four research groups according to the clinical examination results for the presence of atherosclerosis and dementia. Results: Statistically significant differences in the occurrence of risk factors were found between all research groups, especially between individuals with dementia but without atherosclerosis and individuals with atherosclerosis but without dementia. Individuals with dementia and without atherosclerosis have statistically significantly more often primary education (p < 0.001) and are less often married (p < 0.001). Individualswith dementia (whether combined with atherosclerosis or without) were statistically significantly less likely to engage inphysical activity (p < 0.001) and less often engaged in activities such as reading and crossword (p < 0.001). Specifically, reading and individuals with dementia and atherosclerosis were found to have a statistically significantly higher risk of developing the disease (OR = 1.72; IS 1.02–2.88; p = 0.041) compared to the control group. On the contrary, individuals with atherosclerosis and without dementia are statistically significantly more likely to smoke (p < 0.001), have hypertension (p < 0.001), high cholesterol (p < 0.001), and diabetes mellitus (p = 0.018). Conclusion: Dementia and atherosclerosis are very serious diseases, and detailed knowledge of the risk factors for these diseases is essential. Many of these risk factors are common to both diagnoses and understanding the interrelationship betweenthem can help in the prevention and early detection of dementia.
- MeSH
- ateroskleróza * diagnóza MeSH
- demence * diagnóza prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Vzhledem ke vzrůstajícímu počtu osob trpících nadváhou, obezitou nebo metabolickým syndromem vzrůstá potřeba diagnostiky tělesného složení a stravovacích návyků. Analýza tělesného složení, zejména hodnocení množství a distribuce tělesného tuku u mladých osob, má poměrné značný klinický význam k odhalení poruch výživy. Metodika: U vysokoškolských studentů ve věku od 19–25 let bylo měřeno složení těla pomocí bioimpedančího přístroje (BIA) InBody 370S a probíhalo dotazníkové šetření prostřednictvím odpovědí studentů na standardizované dotazníky Food preference questionnaire for adolescents and adults (FPQ) a Food Choice Questionnaire (FCQ) týkající se faktorů ovlivňujících výběr jídla a preference výběru potravin. Výzkum probíhal v laboratořích Lékařské fakulty Ostravské univerzity od října 2020 do května 2021. Výsledky: Bylo zjištěno, že v normálním rozmezí mělo hmotnost (kg) 107 studentů (81,0 %), index tělesné hmotnosti (BMI) 105 studentů (79,5 %), avšak poměr pasu a boků (WHR) jen 70 studentů (53 %). Nad hranicí normy mělo WHR 59 studentů (44,7 %). U této skupiny studentů bylo vyhodnoceno nejnižší skóre oblíbenosti zeleniny (3,96), masa (včetně ryb) (3,55) a nejvyšší skóre oblíbenosti ovoce (4,65). Ovoce bylo nejvíce preferovanou skupinou potravin u všech studentů (4,6 ± 0,61). Nejvýše hodnoceným faktorem ovlivňujícím volbu jídel bylo „pohodlí“ (3,1 ± 0,55), senzorická přitažlivost (3,1 ± 0,55) a zdraví (3 ± 0,59). Celkem 88 studentů (66,7 %) vybíralo jídlo podle chuti a 57 studentů (43,2 %) s ohledem vlivu jídla na zdraví. Závěr: Prevence vzniku obezity a jejich komorbidit je důležitá v každém věku. U mladistvých, kteří mají sklon k tzv. „westernizaci“ stravování, je vhodné v rámci preventivní prohlídky připomenout důležitost správného stravování a vhodného životního stylu. V případě diagnostikované nadváhy či obezity u mladistvých by praktický lékař měl odkázat pacienta na další specializovaná zdravotnická pracoviště.
Introduction: Due to the growing number of people suffering from overweight, obesity or metabolic syndrome, there is a growing need to diagnose body composition and eating habits. Body composition analysis, especially the assessment of the amount and distribution of body fat in young people, is of relatively considerable clinical importance for the detection of eating disorders. Methods: This research included students aged 19–25, body composition was measured using a bioimpedance device (BIA) InBody 370S and a questionnaire survey was conducted through students answers to standardized questionnaires - Food preference questionnaire for adolescents and adults (FPQ) and Food Choice Questionnaire (FCQ). The research was execuded in the laboratories of Faculty of Medicine of the University of Ostrava from October 2020 to May 2021. Results: It was found normal weight (kg) in 107 students (81.0%), body mass index (BMI) 105 (79.5%) students, but waist to hip ratio (WHR) has in normal range only 70 students (53 %). Above the upper limit WHR was 59 students (44.7%). In this group students (with WHR above upper limit) was evaluated the lowest popularity score in vegetable (3.96) and meat (also fish) (3.55), the highest popularity score in fruits (4.65). Fruit was the most preferred food group of all students (4.6 ± 0.61). The highest rated factor influencing the choice of food was "comfort" (3.1 ± 0.55), sensory attraction (3.1 ± 0.55) and health (3 ± 0.59). Total 88 students (66.7%) selected food to taste and 57 students (43.2%) selected food with regard to the effect of food on health. Conclusion: At any age is prevention of obesity and its comorbidities very important. For adolescents who have a tendency to "westernization" of eating, is appropriate to remind the importance of proper eating and a suitable lifestyle in the preventive examination. When is diagnosed overweight or obesity in adolescents, general practitioner should be this patients refers to other specialized health care facilities.
- MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická impedance MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- obezita prevence a kontrola MeSH
- preference v jídle MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- složení těla MeSH
- stravovací zvyklosti * MeSH
- studenti * MeSH
- univerzity MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
This study constitutes a cross sectional analysis of the association between cognitive impairment defined by neuropsychological tests and carotid stenosis. The main objective was to compare the results of the Mini-Mental State Examination (MMSE) and Addenbrooke's Cognitive Examination-Revised (ACE-R) with regard to the degree of carotid stenosis. The sample comprised 744 patients who underwent a carotid duplex ultrasound and cognitive function testing (by ACE-R and MMSE). A multivariable analysis of potential confounding factors was completed. The significance of the different number of positive (MMSE ≤ 27, ACE-R ≤ 88) and negative (MMSE ≥ 28, ACE-R ≥ 89) results of the neuropsychological tests was analysed with regard to the degree of carotid stenosis (50-99%). Neuropsychological test results were also compared between carotid stenosis of 50-69%, 70-89%, and 90-99%. For both the MMSE and ACE-R, a difference was observed between positive and negative test results when higher degrees of stenosis were present. However, for the ACE-R only, more severe stenosis (80-89%, 90-99%) was predominantly associated with positive test results (p-value < 0.017). The same dependence for ACE-R (although not statistically significant) was observed in the group of patients without an ischemic stroke (confounding factor). In the case of the MMSE and more severe stenosis, negative results predominated, regardless of the confounding factor. There were no statistically significant differences in test results between carotid stenosis of 50-69%, 70-89%, and 90-99%. The results suggest that for assessing the early risk of cognitive impairment in patients with carotid atherosclerosis, the ACE-R appears more suitable than the MMSE.
- MeSH
- demence * diagnóza etiologie psychologie MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- průřezové studie MeSH
- stenóza arteria carotis * diagnóza diagnostické zobrazování MeSH
- stenóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl: Nedoslýchavost má významný dopad na mezilidskou komunikaci. Jedná se o příznak, který může být způsoben řadou rizikových faktorů. Jedním z nich je kouření. Cílem práce je zjistit, zdali existuje souvislost mezi kouřením a nedoslýchavostí a určit míru asociace mezi kouřením a nedoslýchavostí spolu s proměnnými, jako je pohlaví a věk. Metodika: Audiometricky byly srovnávány prahy sluchu na frekvencích 500, 1 000, 2 000, 4 000, 6 000 a 8 000 Hz dle věku. Výskyt nedoslýchavosti a sluchové prahy byly porovnávány podle věkových skupin a úrovně kouření dle Brinkmanova indexu (BI). Průměrné ztráty sluchu na jednotlivých frekvencích v souvislosti s kouřením byly porovnány mezi muži a ženami ve 4 věkových skupinách. Výsledky: Dle významných statistických rozdílů byl pozorován vliv kouření na práh sluchu častěji u žen než u mužů. Vliv kouření na prahy sluchu byl statisticky prokázán u mužů s BI ≥ 400 ve věku 20-44 let na frekvencích 500-2 000 Hz a ve věkové skupině 45-54 let na frekvencích 1000-6 000 Hz, u mužů s BI ≤ 400 ve věkové skupině 55-64 let a 65-74 let na frekvenci 500 Hz. U žen s BI ≥ 400 byl vliv kouření na prahy sluchu prokázán u skupiny 45-54 let na frekvencích 500, 2 000, 4 000, 6 000 a 8 000 Hz, u skupiny 55-64 let s BI ≤ 400 na frekvencích 500, 1 000, 4 000, 6 000 a 8 000 Hz a u skupiny 65-74 let s BI ≥ 400 na frekvencích 500-4 000 Hz. Závěr: Incidence nedoslýchavosti se zvyšuje a stává se aktuálním globálním problémem. Vzniká z multifaktoriálních příčin, a proto je nutné zaměřit se na ty, které jsou dobře preventabilní, jako je hluk a kouření.
Objective: Hearing loss has a significant impact on interpersonal communication. It is a symptom that can be caused by many risk factors, including smoking. This work has aimed to determine whether there is a connection between smoking and hearing impairment and to determine the degree of association, considering variables such as gender and age. Methodology: Hearing thresholds at frequencies of 500, 1,000, 2,000, 4,000, 6,000, and 8,000 Hz were compared using audiometry. Prevalences of hearing loss occurrence and hearing thresholds were compared according to age groups and smoking levels determined by the Brinkman index (BI). The average hearing thresholds at individual frequencies depending on smoking were compared between men and women divided in four different age groups. Results: According to significant statistical differences, the effect of smoking on hearing thresholds was observed more often in women than in men. The effect of smoking on hearing loss was statistically proven in men with BI ≥ 400 aged 20-44 years at frequencies of 500-2,000 Hz, in men aged 45-54 years at frequencies of 1,000-6,000 Hz, and in men with BI ≤ 400 aged 55-64 years and 65-74 years at 500 Hz. In women with BI ≥ 400, the effect of smoking on hearing thresholds was detected in the 45-54 age group at frequencies of 500, 2,000, 4,000, 6,000, and 8,000 Hz, in women with BI ≤ 400 aged 55-64 years at 500, 1,000, 4,000, 6,000, and 8,000 Hz, and in women with BI ≥ 400 aged 65-74 years at frequencies of 500-4,000 Hz. Conclusion: The incidence of hearing loss is increasing and it is a problem of global extent. As it can be caused by multifactorial causes, it is necessary to focus on those that are well preventable, such as noise and smoking.
- MeSH
- audiometrie MeSH
- dospělí MeSH
- kouření cigaret * škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nedoslýchavost * diagnóza etiologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
x
x
- MeSH
- COVID-19 * komplikace mortalita psychologie MeSH
- fyziologie výživy MeSH
- karanténa psychologie MeSH
- kardiovaskulární nemoci * etiologie mortalita MeSH
- LDL-cholesterol metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- oxidační stres MeSH
- psychický stres etiologie MeSH
- stravovací zvyklosti MeSH
- vitaminy terapeutické užití MeSH
- závislost na jídle etiologie psychologie MeSH
- zdravá strava metody MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
Úvod: Nedoslýchavost je třetí nejčastější chronickou nemocí u seniorů a je jednou z nejčastějších příčin poklesu kognitivních funkcí ve vyšším věku. Cílem práce bylo zjistit, zda je zkrácená verze standardizovaného dotazníku Hearing Handicap Inventory (HHI-S) schopna odhalit problémy se sluchem u dospělých v ordinaci praktického lékaře. Metodika: Sluch byl vyšetřen pomocí vysokofrekvenční audiometrie a byla vyplněna zkrácená verze dotazníku sluchového postižení Hearing Handicap Inventory (HHI-S). Pro zjištění schopnosti dotazníku odhalit sluchový hendikep byli probandi dále rozděleni na osoby s průměrnou ztrátou sluchu na lépe slyšícím uchu v jednotlivých frekvenčních skupinách do 25 dB (normální sluch) a na větší než 25 dB (nedoslýchavost). Byly zvoleny celkem čtyři frekvenční skupiny (0,5–4 kHz, 6–8 kHz, 9–12,5 kHz a 14–16 kHz). Výsledky: Bylo vyšetřeno 240 mužů (47,7 %) a 263 žen (52,3 %) ve věku 18–64 let, kteří nebyli sledováni v ordinaci ORL lékaře pro nedoslýchavost. Soubor byl rozdělen na dvě skupiny: od 18 do 39 let (244 osob) a nad 40 let (259 osob). Nejvyššího průměrného skóre v dotazníku dosahovaly osoby u obou věkových skupin na nejnižších hodnocených frekvencích (0,5–4 kHz). Do 40 let dosahovaly osoby průměrně 8 bodů a nad 40 let 9 bodů. Bylo zjištěno, že osoby mladší mají lepší průměrné skóre bodů oproti osobám starším, a to jak u osob s normálním sluchem, tak u osob s nedoslýchavostí (p < 0,001). Průměrný počet bodů z dotazníku HHI-S při normálním sluchu neroste s vyššími frekvencemi, ale zůstává téměř totožný. U nedoslýchavých však průměrné skóre se zvyšujícími se frekvencemi klesá. Závěr: Včasné odhalení nedoslýchavosti významně zlepší kvalitu života a sníží riziko ztráty kognitivních funkcí. Dotazník HHI-S se jeví v ordinaci praktického lékaře jako jeden z rychlých, levných a jednoduchých nástrojů k odhalení sluchové vady zejména u osob s nediagnostikovanou nedoslýchavostí. U mladších osob s normálním sluchem, ale s přítomností rizikových faktorů však dotazník nemá tak vysokou citlivost, proto by bylo vhodné zvážit audiometrické vyšetření k odhalení počínající ztráty sluchu.
Introduction: Hearing loss is the 3rd most common chronic disease in the elderly and is one of the most common causes of cognitive decline in older age. The aim was to find out whether the shortened version of the standardized questionnaire Hearing Handicap Inventory (HHI-S) is able to detect hearing problems in adults in a general practitioner’s office. Methods: All probands underwent extended high-frequency audiometry and fillet out a questionnaire (a shortened version of the Hearing Handicap Inventory (HHI-S)). To determine the ability of the questionnaire to detect hearing handicap, the probands were divided into persons with an average hearing loss in the better hearing ear in individual frequency groups up to 25dB (normal hearing) and greater than 25dB (hearing loss). It were created 4 frequency groups (0.5–4 kHz, 6–8 kHz, 9–12.5 kHz and 14–16 kHz). Results: It was examined 240 men (47.7%) and 263 women (52.3%) aged 18–64 years, who were not monitored in an otorhinolaryngologist’s office for hearing loss. The file was divided into 2 groups by age: from 18 to 39 years (244 people) and over 40 years (259 people). The highest average score in the questionnaire was achieved by persons in both age groups at the lowest evaluated frequencies (0.5–4 kHz). People under 40 scored an average of 8 points and over 40 scored 9 points. Younger subjects were found to have a better mean score compared to older subjects, both in normal hearing and hearing impaired subjects (p < 0.001). The average number of points from the HHI-S questionnaire in normal hearing does not increase with higher frequencies, but remains almost identical. However, the average score decreases with increasing frequencies by people with hearing loss. Conclusion: Early detection of hearing loss will significantly improve the quality of life and reduce the risk of cognitive function loss. The HHI-S questionnaire appears in the general practitioner’s office as one of the quick, cheap and simple tools to detect hearing impairment, especially in people with undiagnosed hearing loss. However, in younger people with normal hearing but with the presence of risk factors, the questionnaire does not have such a high sensitivity, so it would be advisable to consider an audiometric examination to detect beginning hearing loss.
