Cíle práce: Studie hodnotí prognostický význam charakteristik pacientek s karcinomem prsu (dovednosti zvládání zátěže, BMI, věk) a jejich onemocnění (stadium onemocnění, relaps) pro kvalitu života (QoL) po léčbě. Soubor a metody: Do studie bylo zahrnuto 120 pacientek po léčbě karcinomu prsu. Ke zdraví vztažená kvalita života byla hodnocena českou verzí FACT-B a SF-36; jako doplňující informace bylo použito dotazníku životní spokojenosti. Dovednosti zvládání zátěže byly hodnoceny pomocí SVF-78. Průměrná doba od diagnózy do zahájení studie byla v našem souboru žen 5,3 let. Statistická analýza: Faktory ovlivňující QoL byly hodnoceny jednorozměrnou a vícerozměrnou lineární regresí. Výsledky: Byl zjištěn vztah celkově negativní strategie definované SVF-78 (Úniková tendence, Rezignace a Sebeobviňování) s nižší hodnotou většiny komponent použitých QoL metod, přičemž Rezignace byla zjištěna jako strategie s největším negativním vlivem. Aktivní řešení problému (Kontrola situace a Pozitivní sebeinstruování) bylo spjato s lepší QoL. Pokročilejší stadia a rekurence onemocnění byly spjaty s významným poklesem některých komponent QoL. Závěr: Naše výsledky naznačují významnou prediktivní sílu charakteristik onemocnění i pacientů včetně dovedností zvládání zátěže pro QoL po léčbě u českých pacientek přeživších onemocnění karcinomem prsu.

Objectives: This study examined the prognostic significance of breast cancer patients' characteristics (coping strategies, BMI, age) and disease characteristics (stage of disease, relapse) with respect to quality of life (QoL) following treatment. Sample and settings: 120 breast cancer patients following treatment were recruited. Health-related QoL was assessed using the Czech version of FACT-B and SF-36; additionally, we used a life satisfaction questionnaire. Coping strategies were assessed using the SVF-78 method. In our sample of women, the average time from diagnosis to start of the study was 5.3 years. Statistical analysis: Factors influencing QoL after treatment were analysed with univariate and multivariate linear regression. Results: Overall negative strategy defined in SVF-78 (Flight tendency, Resignation and Self-accusation) was found to be associated with lower scores of most components of used QoL methods, while Resignation was found as the most negatively influencing strategy. Active problem confrontation (Situation control and Positive self-instruction) was associated with better QoL. More advanced stages and recurrence were related to a significant decrease in QoL for certain components only. Conclusion: Our findings suggest a significant predictive power of disease-related factors and of patients' characteristics including coping strategies for QoL following treatment in Czech breast cancer survivors.

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• deprese MeSH
• dospělí MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kvalita života * psychologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• nádory prsu * psychologie   MeSH
• následné studie MeSH
• obranné mechanismy MeSH
• přežívající * psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• recidiva MeSH
• sebezhodnocení (psychologie) MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• úzkost MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: Míra přežití karcinomu prsu je v porovnání s minulostí poměrně vysoká. Diagnóza karcinomu s sebou nese poměrně velkou stresovou zátěž nejen v onemocnění samotném. Pacientkám může způsobovat psychický distres i několik let po léčbě. Soubor pacientů a metody: Studie proběhla na Gynekologicko-porodnické klinice a Interní hematoonkologické klinice Fakultní nemocnice Brno. Zde uvádíme výsledky od 85 pacientek v průměrné době 4,5 let od diagnózy karcinomu prsu v porovnání se 72 zdravými kontrolami. Data byla sejmuta pomocí polo-strukturovaného rozhovoru s pacientkami, dále z jejich lékařské dokumentace a pomocí inventáře na měření distresu – SCL 90. Výsledky: Celková míra psychického distresu (vyjádřená indexem GSI) se po 4,5 letech od diagnózy karcinomu prsu statisticky významně nelišila (p = 0,703) od zdravé populace. Zároveň jsme neobjevili žádný statisticky významný vztah mezi pozorovanými faktory a výší psychologického distresu. Závěr: Screeningové šetření neprokázalo rozdíl v míře prožívaného psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po 4,5 letech od stanovení dia­gnózy ve srovnání se zdravou populací.

Background: Survival rate of breast cancer patients has improved significantly in recent years. Cancer diagnosis represents a great psychological distress for patients which may not stem solely from the disease itself. Patients may experience higher distress even several years after treatment. Patients and Methods: The study was carried out at the Department of Obstetrics and Gynecology and Department of Internal Medicine, Haematology and Oncology, Faculty Hospital Brno. Results of 85 patients at 4.5 years after diagnosis of breast cancer compared to 72 healthy controls are presented in this paper. The data were collected in the form of semi-structured interviews, from the patients’ medical records and by Symp­tom Check List-90. Results: The overall rate of psychological distress (GSI) 4.5 years after breast cancer dia­gnosis does not differ significantly (p = 0.703) from the healthy population. Also, we did not find any statistically significant relationship between the observed factors and the level of psychological distress in breast cancer patients. Conclusion: Screening investigation showed no difference in the psychological distress in breast cancer patients 4.5 years following diagnosis, compared with the healthy population.

• MeSH
• anamnéza MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * psychologie   MeSH
• psychický stres * MeSH
• sběr dat MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• společenská třída MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Zlepšování výsledků onkologické léčby přitáhlo větší pozornost k longitudinálnímu sledování kvality života (QoL). Funkční posouzení onkologické léčby (FACT) je standardním nástrojem měření QoL u onkologických pacientů, přičemž varianta FACT-B se používá pro pacientky s karcinomem prsu. Cílem této studie je informovat o výsledcích validizace překladu dotazníku FACT-B (verze 4) do češtiny: jde o vůbec první validizaci nástroje QoL pro pacientky s karcinomem prsu v České republice. Byla použita standardní popisná statistika a zkoušky. Spolehlivost dílčích škál skóre QoL byla měřena Cronbachovým alfa koeficientem. K analýze konstruktové validity nástroje byly použity explorační a konfirmační faktorová analýza, Pearsonův a Spearmanův koeficient korelace. Tato analýza byla zpracována s pomocí programů SPSS 23.0.0. a Stata 13. Výsledky validizace jsou obdobné jako další validizace přeložených národních verzí FACT-B, které po překladu vykazují uspokojivou spolehlivost a citlivost a spolehlivou vnitřní strukturu. Analýza jeho vnitřní struktury odhalila skryté faktory, které vyplývají z dílčích škál dotazníku FACT-B, a prokázala mezikulturní platnost českého překladu. Naše výsledky ukazují, že český překlad dotazníku FACT-B je spolehlivým a platným nástrojem měření QoL u pacientek s karcinomem prsu v České republice a může být využíván v budoucím výzkumu a /nebo klinické praxi.

Improvements in the outcomes of cancer treatment have drawn more attention to longitudinal monitoring of the quality of life (QoL). Functional assessment of cancer therapy (FACT) is a standard instrument for QoL measurement in cancer patients; a variant FACT-B is used for breast cancer patients. The aim of this study is to report the validation results of FACT-B (version 4) translation to the Czech language; it is the first validation ever of a QoL instrument for breast cancer patients in the Czech Republic. Standard descriptive statistics and tests were applied. The reliability of QoL scores subscales was measured by the Cronbach’s alpha coefficient. Pearson’s and Spearman’s correlation coefficient, exploratory and confirmative factor analysis were used to analyse the construct validity of the instrument. The analysis was computed using SPSS 23.0.0. and Stata 13. The validation results are similar to other validations of national FACT-B translations with a good reliability and sensitivity, and a reliable internal structure after translation. The analysis of its internal structure revealed the hidden factors attributable to subscales of FACT-B, and proved the cross-cultural relevance of the Czech translation. Our results suggest that the Czech translation of FACT-B is a reliable and valid instrument for QoL measurement for breast cancer patients in the Czech Republic, and that it can be used in future research and/or clinical practice.

• Klíčová slova
• FACT-B, nástroj validizace QoL,
• MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychometrie * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Cílem práce je prognóza změny vitality a funkčního stavu u pacientek přeživších karcinom prsu v období po primární onkologické terapii s využitím změn v hladinách C reaktivního proteinu (CRP). Pacienti a metodika: Analýza byla provedena na skupině 46 pacientek přeživších karcinom prsu (medián věku 65 let) s dostupnými údaje o škále vitality z dotazníku SF-36 získanými po léčbě a retrospektivně v období diagnózy. Data o onemocnění, léčbě a jejích výsledcích byly získány retrospektivně ze zdravotních záznamů, CRP bylo měřeno v době diagnózy a rok po ukončení primární terapie. Pro účely studie byla jako klinicky významná změna brána změna o 5 bodů na škále vitality. Výsledky: Byl zjištěn statisticky významný vztah mezi změnou CRP a komponenty vitality z SF-36 (rs = –0,350, p = 0,023) kdy při poklesu CRP dochází ke vzestupu dané komponenty kvality života. Celková změna je 1,078 škály vitality (přibližně 1 bod) na každý pokles o 1 jednotku CRP (1 mg/L). Vztah mezi hladinou CRP (před a po léčbě, změna mezi těmito časovými body) s věkem, počtem komorbidit a stadiem onemocnění nebyl na našem souboru prokázán jako statisticky významný. Shrnutí: Předběžné výsledky naznačují vztahy mezi změnami CRP v čase a změnami ve vitalitě u dlouhodobě sledovaných starších pa­cientek přeživších karcinom prsu. Na základě výsledků navrhujeme považovat změnu CRP v čase o 5 mg/L a více jako potenciální rizikový prediktor negativních změn zdravotního stavu. Klíčová slova: přežití karcinomu prsu – predikce změny vitality – lineární regrese – funkční status – C reaktivní protein – rizikové faktory Projekt byl podpořen projektem GAČR P407//12/0607. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. Obdrženo: 31. 8. 2015 Přijato: 7. 12. 2015

Backround: We aimed to determine prognosis of vitality change and functional status of breast cancer survivors after primary oncological treatment using time-related differences of elevated levels of highly sensitive proinflammatory C-reactive protein (CRP). Patients and Methods: The test group consisted of 46 elderly breast cancer survivors (median age was 65 years) who completed Vitality Scale of Short Form 36 (SF-36) after completing treatment and another retrospectively at diagnosis. Data on tumor-related factors, treatment, and outcomes were obtained retrospectively from medical records, and linear regression analysis was performed. CRP was followed at diagnosis and one year after primary treatment. Within the scope of this study, clinically important difference in the Vitality Scale was set at five points of change. Results: Results showed a statistically significant relationship between CRP change and vitality component of SF-36 change (rs = –0.350, p = 0.023) in which a decrease in CRP inversely correlated with the quality of life component. The overall change was 1.078 of the vitality scale score (approximately 1 point) for each 1 unit decrease of CRP (1 mg/L). Association of CRP levels (before and after treatment, its difference between these time points) with age, number of comorbidities and stage of the disease was analyzed and no statistically significant relationship was found in our study. Conclusion: Preliminary results suggested time-related differences in elevated CRP levels as a potentially suitable predictor for change in vitality status for long term, chronic condition for older breast cancer survivors. We suggest the interpretation schema including an understanding that CRP change of 5 mg/L and more should be considered a potential risk factor for subsequent negative clinical outcomes.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• C-reaktivní protein * metabolismus   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * krev   patologie   terapie   MeSH
• následné studie MeSH
• prognóza MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: Pro hodnocení ke zdraví vztažené kvality života (health‑related quality of life – HRQOL) u žen s diagnózou karcinomu prsu jsou využívány sebeposuzovací dotazníky, které umožňují subjektivní posouzení oblastí kvality života souvisejících se zdravotním stavem a spokojeností s léčbou a lékařskou péčí. Jejich výzkumné využití je však stále limitováno malou dostupností reliabilních a validních nástrojů testovaných na vzorcích specifických populací s onkologickým onemocněním. Cíl: Cílem článku je uvést přehled a stručný popis v současnosti dostupných validizovaných nástrojů ve světě a v ČR, které jsou specificky určeny pro posuzování oblastí souvisejících s HRQOL u pacientek s karcinomem prsu. Výsledky:V přehledové studii přinášíme přehled 15 validizovaných sebeposuzovacích dotazníků, které se vztahují k HRQOL u žen s karcinomem prsu. Závěr: Představené dotazníky jsou využitelné ve výzkumných studiích, ale ve většině nejsou vhodné pro individuální využití v klinické praxi. Většina specifických nástrojů pro měření HRQOL u pacientek s karcinomem prsu zatím není dostupná v adaptovaných verzích převedených do češtiny a českého kulturního prostředí. Dostupné jsou výzkumné verze některých dotazníků, metody však dosud nebyly v ČR validizovány. Nedostatek nástrojů využitelných v našich podmínkách limituje možnosti výzkumu na poli HRQOL žen s diagnózou karcinomu prsu v ČR i klinickou péči o tyto pacientky. Současně se nabízí velký prostor pro validizační studie.

Background: For the assessment of health‑related quality of life (HRQOL) in women with diagnosis of breast carcinoma, patient‑reported outcome measures are reported that allow subjective assessment of quality of life related to health status and satisfaction with treatment and medical care. However, their research use is still limited by the low availability of reliable and valid tools tested on samples of specific populations with malignant disease. Aim: The aim of the article is to provide review and short description of available instruments related to HRQOL of patients with a history of treatment for breast cancer with evidence of validation in the breast cancer population. Results:In this review 15 validated patient‑reported outcome measures are presented specifically relating to HRQOL in women with breast carcinoma Conclusion: Most of the presented measures are suitable in research and clinical trials but not for individual use in clinical practice. Most of the specific measures for assessing HRQOL in patients with breast cancer are not yet available in Czech language and Czech cultural environment adapted versions. Research versions of some of these measures are available in Czech, but these methods have not yet been validated in the Czech Republic. Lack of available tools for use in our conditions means significant limiting factor for research as well as for clinical practice in the Czech Republic. On the other hand, it also offers great scope for validation studies. Key words: breast cancer – health related quality of life – patient‑reported outcome measures – clinical oncology This study was supported by the Czech Science Foundation project P407/12/0607. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers. Submitted: 11. 4. 2015 Accepted: 13. 8. 2015

• MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• mamoplastika MeSH
• nádory prsu * psychologie   terapie   MeSH
• představa o vlastním těle MeSH
• průzkumy a dotazníky * MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * psychologie   MeSH
• posttraumatická stresová porucha * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• stresové poruchy traumatické akutní * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání stresu), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení. Klíčová slova: C- reaktivní protein – starší přežívající s karcinomem prsu – multivariantní lineární regrese – psychoneuroimunologie – predikce psychologického distresu– retrospektivní studie

The aim of this study was to determine the prognosis of psychological distress in breast cancer survivors after primary oncological treatment using biological and psychological variables. The test group consisted of 98 elderly breast cancer survivors (median age was 65 years) who completed the SVF 78 questionnaire (coping styles measures), NEO-FFI questionnaire (personality traits measures), SCL-90 questionnaire (psychopathology measures) completing treatment and another retrospectively at diagnosis. The SAS scale (anxiety measures) was completed by a lower number of patients. Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI). Quantification of the relationship between biological and psychological predictors and GSI and PSDI as dependent variables was estimated using both univariate and multivariate linear regression models. C-reactive protein levels were monitored at diagnosis and one year after primary treatment. The best model for the prediction of GSI after treatment was identified by multivariate linear regression as the combination of GSI, CRP level and agreeableness (NEO-FFI subscale) predictors at the time of diagnosis in which R2 = 76.6 %. The best model for predicting PSDI after treatment consisted of PSDI, the self-accusation component of SVF 78 and the stage of the disease (IV vs lower) at the time of diagnosis with R2 = 53.9 %. Incorporating the total raw score of the SAS questionnaire into the multivariate models for prediction of GSI and PSDI caused an increase in R2 (71.5 % to 85.0 % and 46.0 % to 65.1 %), respectively. Both biological and psychological predictors proved significant and suitable for psychological distress prediction in elderly breast cancer survivors after long-term oncological treatment. Key words: C-reactive protein – elderly breast cancer survivors – multivariate linear regression – psychoneuroimmunology – psychological distress prediction – retrospective study

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• C-reaktivní protein * MeSH
• dospělí MeSH
• interview psychologický MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• multivariační analýza MeSH
• nádory prsu * psychologie   MeSH
• osobnostní dotazník MeSH
• prognóza MeSH
• psychický stres * diagnóza   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sebezhodnocení (psychologie) MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• škála projevu úzkosti statistika a číselné údaje   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• úzkost diagnóza   MeSH
• zpráva o sobě MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Dotazník Parental Bonding Instrument (PBI; Parker, TupUng a Brown, 1979) jsme přeložili do českého jazyka a validizovali na dvou souborech dospělých osob z neklinické populace (N = 176 a N = 22) v rámci příprav na příručku pro širší využití metody. Prezentujeme výsledky deskriptívni statistiky a vztahy k dalším metodám (Dotazník temperamentu a charakteru, Beckův dotazník depresivity, Beckův dotazník úzkosti). Diskutujeme výsledky měření validity a reliability. Doporučujeme dotazník PBI pro klinické využití v psychologických a psychiatrických zařízeních v České republice.

Parental Bonding Instrument (PBI; Parker, Tupling and Brown, 1979) was translated into the Czech language and validated in two adult non-clinical samples (N = 176 and N = 22) during preparation on clinical manual for broader use. Descriptive statistics a nd rela- tionship to other methods (Temperament and Character Inventory, Beck Depression Inventory, Beck Anxiety Inventory) are presente d. Validity and reliability findings are discussed. The PBI is recommended for clinical use in Czech psychological and psychiatric services.

• Klíčová slova
• vztahová vazba,
• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• muži MeSH
• osobnostní dotazník statistika a číselné údaje   MeSH
• připoutání k objektu MeSH
• psychologické testy statistika a číselné údaje   MeSH
• psychometrie statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• ženy MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• validační studie MeSH

Tumor markers play an important role in cancer diagnostics. However, with the exception of selected fusion genes and proteins, there are no specific compounds for unambiguous cancer diagnosis. Oncologists must combine many markers to assess diagnosis, staging, prognosis and prediction of therapeutic response. Mass spectrometry (MS) is a powerful technique which can help to identify new biomarkers and/or to refine information about marker candidates. Recent years have witnessed new approaches in MS analysis for dicovery of cancer biomarkers. This review highlights some recent findings and trends in cancer diagnosis.

• MeSH
• hmotnostní spektrometrie metody   trendy   využití   MeSH
• nádorové biomarkery analýza   MeSH
• spektrální analýza využití   MeSH

Pseudallescheria boydii sensu lato is an emerging fungal pathogen causing fatal infections in both immunocompromised and immunocompetent hosts. In this work, two P. boydii isolates (human and animal origin) have been identified as being producers of cyclic peptides. Five putative nonribosomal peptides with a unique structure, which have been named pseudacyclins, were characterized by nuclear magnetic resonance spectroscopy and mass spectrometry. The most abundant representative of the pseudacyclins was quantified also on fungal spores. The presence of these peptides on inhaled fungal spores creates the possibility for exploitation of pseudacyclins as early indicators of fungal infections caused by Pseudallescheria species.

• MeSH
• cyklické peptidy chemie   izolace a purifikace   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiální testy citlivosti MeSH
• molekulární struktura MeSH
• myši MeSH
• nukleární magnetická rezonance biomolekulární MeSH
• Pseudallescheria chemie   patogenita   MeSH
• sekvence aminokyselin MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH