- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- geriatrie MeSH
- lidé MeSH
- neurorehabilitace metody MeSH
- ortopedie MeSH
- pediatrie MeSH
- poruchy motorických dovedností rehabilitace MeSH
- rehabilitace * metody MeSH
- robotika * MeSH
- senioři MeSH
- tělovýchovné lékařství MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Telemedicína v současné době představuje především pasivní transfer dat od pacienta směrem k lékaři, zatímco telerehabilitace je aktivním terapeutickým nástrojem. Telerehabilitace a její aplikace jsou především doménou fyzioterapeutů, ergoterapeutů, klinických logopedů, klinických psychologů a dalších nelékařských profesí. Case modelem telerehabilitace v ČR je model Virtuální ambulance pro distanční terapii v RÚ Kladruby, který zahrnuje všechny základní oblasti rehabilitace (fyzioterapie, ergoterapie, psychologie, logopedie). Využívá v Česku vyvinutých platforem, které splňují základní kyberbezpečnostní nároky na zabezpečenou komunikaci s pacientem.
Currently, Telemedicine mainly represents the passive transfer of data from the patient to the doctor, while telerehabilitation is an active therapeutic tool. Telerehabilitation and its applications are mainly the domain of physiotherapists, occupational therapists, clinical speech therapists, clinical psychologists, and other non-medical professionals. Case model of telerehabilitation in the Czech Republic is the model of the Virtual Ambulance for distance therapy in the Rehabilitation Centre Kladruby, which covers all basic areas of rehabilitation (physiotherapy, occupational therapy, psychology, speech therapy). It uses platforms developed in the Czech Republic that meet the basic cyber security requirements for secure communication with the patient.
- MeSH
- domácí ošetřovatelství metody MeSH
- ergoterapie metody MeSH
- fyzioterapie (techniky) MeSH
- lidé MeSH
- telerehabilitace * klasifikace organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Telerehabilitace je v některých zemích běžnou součástí zdravotní péče již několik let. V České republice se do povědomí širší odborné veřejnosti dostala až ve spojitosti s pandemií COVID-19, kdy vznikla akutní potřeba zajistit péči nejen v oblasti klinické logopedie. Prudký rozvoj telerehabilitace v posledních dvou letech s sebou nese také rizika spojená s využíváním různých prostředků, které nesplňují požadavky na kybernetickou bezpečnost a ochranu dat pacienta. Předkládaný text se zabývá vyjasněním užívaných pojmů telehealth, telemedicína, telerehabilitace a jejích forem. Informuje odbornou veřejnost nejen o celosvětové potřebě vypracování Standardů telerehabilitační péče, ale také o legislativních požadavcích na bezpečnost, ochraně dat a technickém vývoji telerehabilitace v České republice a možnostech jejího dalšího využití a směřován
In some countries, telerehabilitation has been a common part of healthcare for several years. In the Czech Republic, telerehabilitation became known to the professional public in connection with the COVID-19 pandemic, when there was also an acute need to provide care in the field of clinical Speech Therapy. In the last two years, the rapid development of telerehabilitation also carries the risks associated with the use of methods that do not meet the requirements for cyber security and general data protection regulations. This article deals with the clarification of the terms “telehealth”, “telemedicine”, “telerehabilitation” and their forms. The article informs clinicians about the global need to develop telerehabilitation guidelines, the legislative requirements for cyber security, patient personal data protection and the technical advances in telerehabilitation in the Czech Republic, as well as future trends.
- MeSH
- klinická logopedie MeSH
- lidé MeSH
- telemedicína MeSH
- telerehabilitace * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Východisko: Studie se zaměřuje na pacienty, kteří byli propuštěni z lůžkové rehabilitační péče do domácího prostředí, ale v důsledku nedostupnosti či nemožnosti dopravy na ambulantní rehabilitaci nemají možnost navazující ergoterapie pro horní končetiny (HK). Situace je ještě více akcentovaná v oblasti ambulantní ergoterapie, která je minimálně dostupná ve všech regionech České republiky. Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit aplikaci distanční terapie (DT) u pacientů se získaným poškozením mozku se zaměřením na terapii HK a ověřit, zda dojde k udržení či významnému zlepšení jemné motoriky paretické HK. Metody: Studie zahrnuje sedm pacientů v subakutním stadiu zařazených do distanční terapie v domácím prostředí (pět žen, průměrný věk 40 ± 15,66 let, čtyři s hemoragickou cévní mozkovou příhodou, tři levostranné hemiparézy, sedm dominantních pravých HK), kteří dokončili terapii pomocí senzoru Leap motion a softwaru Rehamza. Pacienti byli hodnoceni na začátku (T1) a po ukončení DT (T2) funkčními testy pro HK Motor Assessment Scale (MAS), testy koordinace a dexterity 9 Hole Peg Test (9HPT) a testem Box and Block (BBT), Motricity indexem (MI) pro svalovou sílu HK, modifikovanou Ashworthovou škálou (mAS) pro svalový tonus. Soběstačnost byla hodnocena indexem Barthelové (BI) a byla monitorována i změna kvality života první měsíc po propuštění z hospitalizace dotazníkem kvality života Short Form-36. Výsledky: Výsledky motorických testů ukazují, že došlo ke statisticky významnému zlepšení jemné motoriky, koordinace a motorického tempa dle 9HPT (p = 0,05) a ke statisticky významnému zlepšení funkce HK dle MAS (p = 0,05). V testu BBT bylo pozorováno klinické zlepšení v průměru o 4,28 kostek. U všech sedmi pacientů došlo ke zvýšení svalové síly ruky na plný počet (33 b.) dle MI. Adherence všech pacientů k distanční ergoterapii byla 100 %. Závěr: Výsledky studie ukazují, že pacienti s lehčím motorickým deficitem na HK po získaném poškození mozku mohou pozitivně profitovat z distanční ergoterapie.
Background: The study focuses on patients who were discharged from inpatient rehabilitation care to their home environment, but due to the unavailability or impossibility of transport to outpatient rehabilitation, the patients did not have the possibility of follow-up occupational therapy for the upper limbs. The situation is even more strongly emphasised in the field of outpatient occupational therapy, which is minimally available in all regions of the Czech Republic. Aim: The aim of the study was to evaluate the application of distance therapy in patients with acquired brain injury with the therapy focusing on the upper limbs and to verify whether the fine motor skills of the paretic upper limb are maintained or significantly improved after distance occupational therapy. Methods: The study included seven subacute patients enrolled in distance therapy at home (five females, mean age 40 ± 15.66 years, four haemorrhagic stroke, three left-sided hemiparesis, seven right handedness) who completed therapy with Leap motion sensor and Rehamza software. The patients were evaluated at baseline (T1) and at the end of distance therapy (T2) by the Motor Assessment Scale (MAS) functional test, the 9 Hole Peg Test (9HPT) and Box and Block test (BBT) coordination and dexterity tests, the Motricity Index (MI) for the upper extremities for muscle strength, the modified Ashworth scale (mAS) for muscle tone, self-sufficiency was assessed by the Barthel Index (BI) and the change in the quality of life was monitored with the SF-36 questionnaire in the first month after discharge from hospitalisation. Results: The results of the motor tests show that there was a statistically significant improvement in fine motor skills, coordination and motor pace according to 9HPT (p = 0.05) and a statistically significant improvement in the upper limb function according to MAS (p = 0.05). A clinical improvement of 4.28 cubes in average was observed in BBT. In all seven patients, the muscle strength of the hand increased according to MI to the full score (33 b.) The adherence of seven patients to distance occupational therapy was 100%. Conclusion: The results of the study show that patients with a mild motor deficit on the upper limb after acquired brain damage can positively benefit from distance occupational therapy.
- Klíčová slova
- Leap motion senzor, distanční terapie,
- MeSH
- adherence pacienta MeSH
- domácí ošetřování MeSH
- dospělí MeSH
- ergoterapie metody MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody MeSH
- telerehabilitace * metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Základními cíli fyzioterapie u kriticky nemocných s onemocněním SARS-CoV-2 je snaha o zlepšení klinického stavu pacienta, zkrácení délky jeho pobytu na jednotce intenzivní péče a zabránění dlouhodobému nebo trvalému poškození, s co nejrychlejším návratem do běžného života. V akutní fázi onemocnění k tomu využíváme pasivních a asistovaných technik. Po stabilizaci kardiopulmonálních funkcí terapeutické spektrum rozšiřujeme o cílenou respirační terapii, včasnou mobilizaci a o individuálně zacílený rehabilitační program. Rehabilitace těchto pacientů by měla dále pokračovat i v domácím prostředí, a to i s využitím nových technologií distanční terapie a telerehabilitace.
The basic goals of physiotherapy in critically ill patients with SARS-CoV-2 infection are to improve the patients' clinical condition, shorten their stay in the intensive care unit and prevent long-term or permanent damage, with an early return to normal life. In the acute phase of the disease, we use passive and assistive techniques. After stabilization of cardiopulmonary functions, therapeutic spectrum can be expanded with targeted respiratory therapy, mobilization and individually tailored reconditioning training. Physiotherapy should continue in the home environment, using telerehabilitation and distance therapy technologies.
Spatial neglect (SN) is a common cognitive disorder after brain injury. Prism adaptation treatment (PAT) is one of the promising interventions for SN albeit inconsistent results from previous studies. We carried out a comparison intervention (PAT vs. Sham) and aimed to evaluate the efficacy of PAT on visuospatial symptoms of SN in an inpatient rehabilitation setting that offered a highly intensive comprehensive brain injury rehabilitation program. A total of 34 patients with moderate-to-severe SN secondary to stroke or traumatic brain injury were randomized to the PAT group and the Sham group (an active control group). Both groups received 10 sessions of treatment, over two weeks, in addition to the rehabilitation therapies provided by their rehabilitation care teams. Outcomes were measured using an ecological instrument (the Catherine Bergego Scale) and paper-and-pencil tests (the Bells Test, the Line Bisection Test and the Scene Copying Test). Patients were assessed at baseline, immediately after treatment, two weeks after treatment, and four weeks after treatment. 23 (67.6%) patients completed treatment and all the assessment sessions and were included in the final analyses using mixed linear modeling. While SN symptoms reduced in both groups, we found no difference between the two groups in the degree of improvement. In addition, the average SN recovery rates were 39.1% and 28.6% in the PAT and Sham groups, respectively, but this discrepancy did not reach statistical significance. Thus, the present study suggests that PAT may contribute little to SN care in the context of a highly intensive inpatient rehabilitation program. Further large-scale investigation is required to uncover the mechanisms underlying PAT and Sham in order to refine the treatment or create new interventions.
- MeSH
- cévní mozková příhoda komplikace patofyziologie terapie MeSH
- kognitivní poruchy etiologie patofyziologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody MeSH
- studie proveditelnosti MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
BACKGROUND: Motor impairment and loss of ambulatory function are major consequences of a spinal cord injury (SCI). Exoskeletons are robotic devices that allow SCI patients with limited ambulatory function to walk. The mean walking speed of SCI patients using an exoskeleton is low: 0.26 m/s. Moreover, literature shows that a minimum speed of 0.59 m/s is required to replace wheelchairs in the community. OBJECTIVE: To investigate the highest ambulatory speed for SCI patients in a Lokomat. METHODS: This clinical pilot study took place in the Rehabilitation Center Kladruby, in Kladruby (Czech Republic). Six persons with motor-complete sub-acute SCI were recruited. Measurements were taken at baseline and directly after a 30 min Lokomat training. The highest achieved walking speed, vital parameters (respiratory frequency, heart rate, and blood pressure), visual analog scale for pain, and modified Ashworth scale for spasticity were recorded for each person. RESULTS: The highest reached walking speed in the Lokomat was on average 0.63 m/s (SD 0.03 m/s). No negative effects on the vital parameters, pain, or spasticity were observed. A significant decrease in pain after the Lokomat training was observed: 95% CI [0.336, 1.664] (p = 0.012). CONCLUSION: This study shows that it is possible for motor-complete SCI individuals to ambulate faster on a Lokomat (on average 0.63 m/s) than what is currently possible with over-ground exoskeletons. No negative effects were observed while ambulating on a Lokomat. Further research investigating walking speed in exoskeletons after SCI is recommended.
- MeSH
- dospělí MeSH
- exoskeleton MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- poranění míchy patologie rehabilitace terapie MeSH
- robotika přístrojové vybavení metody MeSH
- rychlost chůze * MeSH
- svalová spasticita MeSH
- terapie cvičením přístrojové vybavení metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinická studie MeSH
