- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Východiska: HDR brachyterapie penisu je vhodnou orgán šetřící metodou léčby u vybraných pacientů s časným karcinomem penisu (Tis, T1–2) v porovnání s chirurgickou terapií. Materiál a metody: Celkem 28 pacientů bylo mezi lety 2002–2020 léčeno na Klinice onkologie a radioterapie FN Hradec Králové pro časný tumor penisu pomocí brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem (HDR brachyterapie), celková dávka byla 18× 3 Gy, aplikována 2× denně. Výsledky: Medián sledování pacientů činí 92 měsíců (3,7–219). S mediánem do recidivy 39 měsíců (7–98) se u sedmi pacientů rozvinula recidiva na glans penis (25 %). Šest pacientů podstoupilo parciální amputaci penisu bez další recidivy, u jednoho pacienta byla provedena parciální amputace pro radionekrózu. Dvacet pacientů žije se zachovalým penisem, z toho sexuálně aktivně 19 pacientů. Celkem čtyři pacienti zemřeli (jeden zemřel na duplicitní tumor plíce, další tři na interní komorbidity). Celkové pětileté přežití v našem souboru pacientů je 96,4 % (95 % CI: 89,6–100,0 %), pětileté přežití bez lokálních známek karcinomu penisu či jeho diseminace 100 %, pětileté přežití bez známek recidivy 77,7 % (95 % CI: 61,8–93,5 %) a pětileté přežití bez lokální recidivy 81,1 % (95 % CI: 66,0–96,1 %). Závěr: HDR BT s dávkou 18× 3 Gy aplikovaných 2x denně je slibná metoda orgán zachovávající léčby u vybraných pacientů s karcinomem penisu a zaslouží si zhodnocení ve větší prospektivní studii.
Background: HDR brachytherapy of penis is suitable organ-sparing method of treatment for selected patients. Material and methods: A total of 28 patients were treated at the Department of Oncology and radiotherapy at University Hospital Hradec Králové between 2002 and 2020 for early penile tumor using high-dose rate brachytherapy (HDR brachytherapy), the total dose was 18× 3 Gy, applied twice a day. Results: The median follow-up of patients is 92 months (3,7–219). Seven patients developed recurrence of the penile cancer (25%) with median time to recurence of 39 months (3.7–219). Six patients underwent partial amputation of penis without further recurence. Twenty patients are alive with a preserved penis, 19 of them are sexually active. Four patients died (1 patient of duplicate lung tumor, 3 of internal comorbidities). Five-year overall survival in our cohort is 96,4% (95% CI: 89,6–100,0%), penile cancer free survival 100%, five-year disease free survival is 77,7% (95% CI: 61,8–93,5%) and fiveyear survival without local reccurence is 81,1% (95% CI: 66,0–96,1%). Conclusion: Hyperfractionated interstitial high-dose rate brachytherapy with 18 times 3Gy per fraction twice daily is a promising method in selected patients with penile carcinoma and deserves further evaluation in larger prospective study.
Východiska: Intersticiální brachyterapie s nízkým dávkovým příkonem je ověřená orgán šetřící léčba T1-T2 karcinomu penisu. Zkušenosti s brachyterapií s vysokým dávkovým příkonem jsou v této indikaci limitované. Materiál a metody: V období 2002-2018 bylo na Klinice onkologie a radioterapie LF UK a FN Hradec Králové léčeno 26 pacientů s časným stadiem karcinomu penisu brachyterapií s vysokým dávkovým příkonem dávkou 18 x 3 Gy aplikovanou 2x denně. Mammární intersticiální můstek byl použit k fixaci a precizní geometrii brachyterapeutických aplikačních jehel. Výsledky: Medián doby sledování byl 85 měsíců (7 vs. 200 měsíců). Akutní toxicita obvykle spočívala v mukozitidě stupně 2, která zpravidla odezněla do 8 týdnů po léčbě. Lokální recidiva se vyskytla u 6 pacientů, u 5 z nich byla úspěšně léčena parciální amputací. Jeden pacient měl uzlinový relaps úspěšně řešený lymfadenektomií. U jednoho pacienta vznikla postradiační nekróza glandu vyžadující parciální amputaci. V současné době žije 24 pacientů bez známek onemocnění. Jeden pacient zemřel na kardiální komorbiditu, jeden na duplicitní karcinom plic. Celkem 19 pacientů má zachovaný penis (73 %), z toho 18 sexuálně aktivních před léčbou udává plnohodnotný pohlavní styk. Závěr: Brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem s dávkou 18 x 3 Gy aplikovaných 2x denně je slibná metoda orgán zachovávající léčby u vybraných pacientů s karcinomem penisu a zaslouží si zhodnocení ve větší prospektivní studii.
Background: Interstitial low dose rate brachytherapy is established organ sparing treatment of T1-T2 penile carcinoma. Experience with high-dose rate brachytherapy is limited in this indication. Materials and methods: Twenty-six patients with early penile carcinoma were treated by high-dose rate brachytherapy at dose 18 x 3 Gy per fraction twice daily between 2002-2018 at the Department of Oncology and Radiotherapy, University Hospital in Hradec Kralove. Breast interstitial brachytherapy template was used for fixation and precise geometry reconstruction of stainless hollow needles. Results: Median follow up was 85 months (range 7-200 months). Acute reaction usually consisted of grade 2 mucositis that dissolved during 8 weeks after the treatment. Local recurrence occurred in 6 patients, 5 of them were successfully treated with partial amputation. One patient had a nodal recurrence successfully salvaged by lymphadenectomy. One patient developed necrosis of the glans requiring partial amputation. Currently, there are 24 patients alive without signs of disease. One patient died of cardiac comorbidity, one died of duplicate lung cancer. Nineteen patients have a preserved penis (73%), 18 of them sexually active before treatment report satisfactory intercourse. Conclusion: Hyperfractionated interstitial high-dose rate brachytherapy with 18 x 3 Gy per fraction twice daily is a promising method in selected patients with penile carcinoma and deserves further evaluation in a larger prospective study.
Úvod: Mezi vzácná nádorová onemocnění patří nádory vícečetné. Možné jsou kombinace prakticky všech malignit, nejčastější kombinací jsou nádorová onemocnění gastrointestinálního traktu s nádory dýchacího či urogenitálního ústrojí a s nádory prsu u žen. Kazuistika: V roce 1999 byl u 66letého pacienta histologicky prokázán adenokarcinom rektosigmatu, byla provedena resekce a následně adjuvantní radioterapie a chemoterapie FU/FA dle Mayo clinic. V lednu 2005 byla u nemocného pro nález tumoru pravé ledviny provedena nefrektomie, histologicky byl prokázán světlobuněčný karcinom. V únoru 2006 pacient podstoupil pánevní lymfadenektomii pro adenokarcinom prostaty při PSA 20,8 ng/ml a následně v dubnu 2006 byla provedena radikální prostatektomie. Histologicky byl v obou lalocích středně diferencovaný adenokarcinom bez invaze do pouzdra či semenných váčků - Gleasonovo skóre 4 (1+3). V červnu 2016 byl na nativním RTG plic nalezen málo denzní uzel subpleurálně v horním plicním poli vpravo a bylo doplněno PET/CT trupu, kde zjištěna metastáza jater ložisko v plicích včetně zvětšených mediastinálních uzlin. V říjnu 2016 byl proveden odběr biopsie jater a hladiny neuron specifické enolázy (NSE: 93 ng/ml). Histologicky byl prokázán neuroendokrinní karcinom malobuněčného typu. V listopadu 2016 byla zahájena paliativní chemoterapie jednou za 4 týdny karboplatina s etoposidem. Po 4 cyklech sonograficky na játrech nebyla ložiska, na RTG plic bylo ložisko 15 mm a nastala normalizace hladiny NSE. V březnu 2017 byla provedena paliativní radioterapie pravé plíce a mediastina a naplánována profylaktická radioterapie neurokrania. V srpnu 2017 exitus letalis při zhoršení renálních funkcí a celkového stavu. Závěr: Pacient pracoval v uranových dolech a podstoupil radioterapii i chemoterapii po první malignitě. Genetické vyšetření nebylo provedeno. Pacient zemřel na vedlejší účinky terapie poslední malignity a celkové zhoršení stavu. Naše kazuistika nepotvrzuje dosud popsané zjištění - zkracující se interval mezi jednotlivými malignitami, ale potvrzuje jejich vzrůstající agresivitu.
Introduction: Multiple tumors belong to rare cancers. Almost all malignancies may occur in combination, the most common combination being gastrointestinal cancer with respiratory or urogenital tract cancer and with breast cancer in females. Case report: In 1999, a 66-year-old patient was diagnosed with a rectosigmoid tumor histologically proven as adenocarcinoma. Rectosigmoid resection was performed, followed by adjuvant radiotherapy and the Mayo Clinic FU/FA chemotherapy regimen. Radical nephrectomy was performed in January 2005 due to right kidney tumor, histologically detected as clear cell carcinoma. In February 2006, the patient underwent bilateral pelvic lymphadenectomy for biopsy-verified adenocarcinoma of the prostate with PSA 20.8 ng/ml. Radical prostatectomy was performed in April 2006. Histology demonstrated moderately differentiated adenocarcinoma in both prostatic lobes classified as Gleason score 4 (1+3), without invasion into the capsule or seminal vesicles infiltration. In June 2016, a native X-ray of the lungs revealed a subpleural small dense node in the right upper pulmonary field. PET/CT of the trunk was also performed showing liver metastasis and pulmonary deposits, including enlargement of the mediastinal nodules. In October 2016, liver biopsy was taken and the serum level of neuron-specific enolase (NSE: 93 ng/ml) was measured. Histology demonstrated neuroendocrine carcinoma of the small cell type. In November 2016, palliative chemotherapy with carboplatin and etoposide administered once a month was initiated. After 4 chemotherapy cycles, no deposits on the liver were detected by sonography. A native X-ray image of the lungs still showed a 15mm deposit, but NSE levels returned to normal. In March 2017, treatment continued with palliative radiotherapy of the right lung, mediastinal lymphatic nodes and prophylactic radiotherapy of the skull was planned as a nex step. In August 2017, the patient died due to renal function failure and deterioration of the general condition. Conclusion: The patient worked in uranium mines and underwent radio-chemotherapy after the first malignancy - rectosigmoid tumor. Genetic examination was not performed. The patient died of therapeutic complications of the last malignancy. Our case report does not confirm findings described so far - a shortening interval between malignancies- but confirms their increasing aggressiveness.
- MeSH
- adenokarcinom MeSH
- fatální výsledek MeSH
- karboplatina aplikace a dávkování terapeutické užití toxicita MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenopatie MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- mnohočetné primární nádory * diagnóza etiologie terapie MeSH
- nádory ledvin diagnóza chirurgie terapie MeSH
- nádory prostaty diagnóza chirurgie terapie MeSH
- nádory rekta diagnóza radioterapie MeSH
- nefrektomie MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic diagnostické zobrazování MeSH
- paliativní péče MeSH
- prostatektomie MeSH
- protinádorové látky MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Naše kazuistika uvádí dosud nepopsaný výskyt světlobuněčného sarkomu v genitofemorální rýze. Kazuistika: Prezentován je 57letý pacient se světlobuněčným sarkomem šlach a aponeuróz. Pacient podstoupil radikální operaci a adjuvantní radioterapii. Závěr: Pacient stále žije, je v dobrém stavu, bez reziduální recidivy či generalizace onemocnění.
Introduction: Our case report presents a rare occurrence of clear cell sarcoma in the genitofemoral line region that has not been described to date. Case report: A 57-year-old male patient with clear-cell sarcoma of tendons and aponeuroses is presented. The patient underwent a radical operation and adjuvant radiotherapy. Conclusion: The patient is still alive, in a good health condition, without local recurrence or generalised disease.
- MeSH
- aponeuróza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dolní končetina patologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- nádory měkkých tkání * diagnóza chirurgie radioterapie MeSH
- prognóza MeSH
- sarkom z jasných buněk diagnóza chirurgie radioterapie MeSH
- šlachy patologie MeSH
- vzácné nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl práce: V současné době se objevují zajímavé informace o tom, že aktivace angiogeneze má kromě přímého vlivu na nádorovou vaskulaturu i imunosupresivní působení, a to jak lokálně, tak systémově. Cílem práce bylo prokázat antiangiogenní účinky interferonu alfa-2b (IFN), a poukázat tak na provázanost komplexních dějů imunomodulace a angiogeneze prostřednictvím stanovování sérových hladin vaskulárního endotelového růstového faktoru (VEGF) a matrixové metaloproteinázy 8 (MMP8) před a po podání vysokodávkovaného interferonu (HDI) v adjuvantní léčbě vysoce rizikových pacientů s resekovaným maligním melanomem. Hodnotili jsme i klinické výstupy pacientů. Materiál a metodiky: Prospektivně jsme hodnotili sérové hladiny VEGF a MMP8 u 29 pacientů s vysoce rizikovým resekovaným maligním melanomem, podstupujících adjuvantní léčbu HDI. Vzorky krve byly odebírány před zahájením léčby HDI a v horizontu 1 týdne po jejím ukončení. Měřeny byly metodou ELISA. Výsledky: Pro větší přehlednost výsledků byli pacienti rozděleni do dvou skupin. První skupina pacientů, u nichž došlo k poklesu hladiny VEGF po HDI (66 % pacientů), dospěla do dlouhodobé kompletní remise. Průměrné sérové hodnoty VEGF poklesly ze 779,4 pg/ml na 446,2 pg/ml po podání interferonů. Byl zachycen statisticky signifikantní trend k poklesu hladin sérového VEGF po podání vysokodávkovaného interferonu. Druhá skupina pacientů, u nichž nedošlo k poklesu VEGF po HDI (34 % pacientů), neprokázala klinický benefit podané léčby. Průměrné sérové hodnoty VEGF byly 408 pg/ml a 500 pg/ml. Výsledky s MMP8 jsou v našem sledování ambivalentní. Závěry: Nespecifická imunoterapie interferony oslabuje angiogenezi. Naše výsledky jsou ve shodě se současným vnímáním relevantního propojení angiogeneze a imunomodulace/imunosuprese. Nespecifická imunoterapie interferony narušuje supresivní působení angiogeneze na rozvoj imunitní reakce a naopak podporuje reakci protinádorovou, přímo i nepřímo. Tento vstup interferonů do procesu aktivace angiogeneze zřejmě vysvětluje dobré klinické výsledky těch pacientů z našeho souboru, u kterých došlo k poklesu hladiny VEGF po HDI. Závěry stran MMP8 jsou nejednoznačné a nenaplňují představu MMP8 jakožto tumor supresoru.
Objective: Interestingly, evidence is currently emerging that the activation of angiogenesis leads to immunomodulatory/immunosuppressive effects both at the local and systemic levels. These are very complex and interconnected processes. In this study, our aim was to establish interferon alpha-2b as an anti-angiogenic agent and show the complexity of angiogenesis and immunomodulation through the serum levels of vascular endothelial growth factor (VEGF) and matrix metalloproteinase 8 (MMP-8) in high-risk resected malignant melanoma before and after adjuvant therapy with high-dose interferon alpha-2b (HDI). Clinical outcomes of patients were also evaluated. Material and methods: We prospectively measured the serum levels of VEGF and MMP-8 by ELISA in 29 patients with high-risk resected malignant melanoma receiving adjuvant HDI. Blood samples were collected before and within one week after the treatment. Results: To see the results clearly, we divided our patients into two groups. The first group of patients whose VEGF serum level decreased after HDI (66%) showed long-term complete remission. The mean VEGF serum level in these patients decreased from 779.4 pg/ml to 446.2 pg/ml. This downward trend in VEGF was statistically significant. The second group of patients who did not show a decrease in VEGF serum level after HDI (34%) had no clinical benefit from the treatment. The mean VEGF serum levels in group 2 patients were 408 pg/ml before the treatment and 500 pg/ml after HDI. Results for MMP-8 were ambivalent. Conclusions: Non-specific immunotherapy with interferons reduces angiogenesis. Our results are in line with the current view of the interconnection and complexity of angiogenesis and immunomodulation/immunosuppression. Non-specific immunotherapy with interferons disrupts the immunosup-pressive effect of the angiogenesis on the development of immune response against tumours and supports anti-tumour response in both direct and indirect way. The interference of HDI with the activation of angiogenesis and tumour progression could explain good clinical outcomes of patients with a decrease in serum VEGF. The outcomes of MMP-8 are inconclusive, its role remain unclear, and MMP-8 does not seem to function as a tumour suppressor.
- Klíčová slova
- angiogenesis – immunomodulation – interferon alpha-2b – adjuvant therapy – malignant melanoma,
- MeSH
- dospělí MeSH
- imunomodulace * MeSH
- interferon alfa * farmakologie terapeutické užití MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- látky indukující angiogenezi MeSH
- látky modulující angiogenezi MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- melanom * farmakoterapie imunologie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Zhoubné nádory ledvin tvoří přibližně 2 % všech nádorových onemocnění.Papilární renální karcinom je podle klasifikace WHO z roku 2004 samostatnou skupinou renálních karcinomů. Rozlišujeme 2 subtypy, papilární renální karcinom typ 1 a typ 2, které se vzájemně liší histologicky, geneticky, svým chováním i prognózou. Mimo sporadický výskyt jsou známy hereditární formy, jejichž studium přispívá k rozvoji nové cílené léčby. Současná cílená léčba u papilárních renálních karcinomů je obecně výrazně méně úspěšná než u konvenčního světlobuněčného karcinomu ledviny.
Malignant tumours of kidney form about 2 percent of the all malignancies. Papillary renal cell carcinoma (PRCC) is discrete group of renal cancers according to WHO 2004 classification. The papillary renal cell carcinomas are divided into two subtypes, type 1 and type 2. Both types differ from each other in histology, genetics, their behaviour and prognosis. There are hereditary forms of the papillary renal cell carcinomas except for sporadic forms of the PRCCs. Study of the hereditary forms contributes to discovery of new targeted therapy. Current targeted therapy is significantly less effective in patients with papillary renal cell carcinoma in comparison to patients with clear cell histology.
- MeSH
- fumarasa genetika MeSH
- geny p16 MeSH
- karcinom z renálních buněk * diagnóza epidemiologie genetika klasifikace patologie MeSH
- lidé MeSH
- mutace genetika MeSH
- nádory ledvin * diagnóza epidemiologie genetika klasifikace patologie MeSH
- přežití bez známek nemoci MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
