Cluster headache je primární bolest hlavy patřící mezi trigeminové autonomní cefalgie. Její léčba vychází z empirických doporučení a zahrnuje akutní, preventivní a přemosťující přístupy, které jsou doplňovány neuromodulačními metodami. Verapamil je považován za preventivní lék první volby, ačkoliv se u cluster headache jedná o off-label použití. Léčba verapamilem má být zahájena co nejdříve na začátku clusterové periody dávkou 240 mg/den, podmínkou je vyloučení kontraindikací a normální elektrokardiografický nález. Již v prvním týdnu léčby je pak dosažena obvyklá účinná dávka 360 mg/den. Další navyšování probíhá postupně dle individuálních potřeb pacienta a za pravidelných kontrol elektrokardiogramu. Léčba vysokou (≥ 480 mg/den) a velmi vysokou dávkou (≥ 720 mg/den) verapamilu probíhá pod dohledem specialisty a souběžně vyžaduje kardiologické sledování. Maximální doporučená dávka k preventivní léčbě cluster headache je 960 mg/den. Preventivní léčba probíhá několik týdnů až měsíců a ukončuje se postupně.
Cluster headache is a primary headache disorder classified under trigeminal autonomic cefalalgias. Its treatment is based on empirical recommendations and includes acute, preventative and bridging treatment strategies, and complemented by neuromodulatory methodes. Verapamil is considered first-line preventative medication, although its use in cluster headache is off-label. The treatment should be started at the very beginning of the cluster period with an initial dose of 240 mg/day, prior it is mandatory to rule out contraindications and confirm that patient ́s echocardiographic finding is normal. During the first week of treatment, the typical effective therapeutic dose of 360 mg/day is achieved. Further increase of the dose is provided stepwise according the needs of the patient and with routine electrocardiogram monitoring. If high (≥ 480 mg/day) or very high doses (≥ 720 mg/day) of verapamil are necessary, treatment should be administered under the specialist ́s supervision with close cardiological follow-up. The maximu recommended dose for preventative treatment of cluster headache is 960 mg/day. Preventative treatment usually continues for several weeks or months and must be withdrawn gradually.
BACKGROUND: Despite efforts to improve undergraduate clinical pharmacology & therapeutics (CPT) education, prescribing errors are still made regularly. To improve CPT education and daily prescribing, it is crucial to understand how therapeutic reasoning works. Therefore, the aim of this study was to gain insight into the therapeutic reasoning process. METHODS: A narrative literature review has been performed for literature on cognitive psychology and diagnostic and therapeutic reasoning. RESULTS: Based on these insights, The European Model of Therapeutic Reasoning has been developed, building upon earlier models and insights from cognitive psychology. In this model, it can be assumed that when a diagnosis is made, a primary, automatic response as to what to prescribe arises based on pattern recognition via therapy scripts (type 1 thinking). At some point, this response may be evaluated by the reflective mind (using metacognition). If it is found to be incorrect or incomplete, an alternative response must be formulated through a slower, more analytical and deliberative process, known as type 2 thinking. Metacognition monitors the reasoning process and helps a person to form new therapy scripts after they have chosen an effective therapy. Experienced physicians have more and richer therapy scripts, mostly based on experience and enabling conditions, instead of textbook knowledge, and therefore their type 1 response is more often correct. CONCLUSION: Because of the important role of metacognition in therapeutic reasoning, more attention should be paid to metacognition in CPT education. Both trainees and teachers should be aware of the possibility to monitor and influence these cognitive processes. Further research is required to investigate the applicability of these insights and the adaptability of educational approaches to therapeutic reasoning.
Léčivé přípravky pro intravenózní podání často obsahují kromě farmakologicky účinné látky i pomocné látky, které zajišťují rozpustnost, stabilitu a správné pH léčiva. Tradičně se předpokládá, že pomocné látky jsou biologicky inertní, avšak tento předpoklad není vždy naplněn. Některé pomocné látky mohou způsobovat hypersenzitivní reakce, indukovanou orgánovou toxicitu, diskomfort při aplikaci či vykazovat vlastní biologické účinky. Regulace těchto látek se liší podle jejich známých účinků, a tak ne vždy je kvantitativ- ní obsah těchto látek specifikován. Tento článek se zaměřuje na tři často používané pomocné látky v intravenózních lékových formách – propylenglykol, polysorbát 80 a sulfobutylether-β-cyklodextrin (SBECD). V článku analyzujeme farmakologické profily těchto látek, jejich potenciální toxicitu a možnosti prevence nežádoucích účinků, s důrazem na jejich použití u kriticky nemocných dospělých pacientů, kde intravenózní podání léků je často jedinou možností. Tento přístup je zásadní pro minimalizaci rizik spojených s použitím těchto pomocných látek v intenzivní medicíně.
Medicinal products for intravenous administration often contain excipients, in addition to the pharmacologically active substance, that ensure the solubility, stability and correct pH of the drug. Excipients are assumed to be biologically inert, but this assumption is not always met. Some excipients may cause hypersensitivity reactions, organ toxicity, discomfort on administration or show own biological effects The regulatory framework for these substances varies according to their known effects, thus the quantitative content of these substances is not always compulsory to be specified. This article focuses on three frequently used excipients in intravenous drug dosage forms - propylene glycol, polysorbate 80 and sulfobutyl ether-β-cyclodextrin (SBECD). In this article, we discuss the pharmacological profiles of these agents, their potential toxicity, and options for preventing adverse effects, with an emphasis on their use in critically ill adults where intravenous drug administration is often the only option. This approach is essential to minimise the risks associated with the use of these excipients in critically ill.
- Klíčová slova
- sulfobutylether-β-cyklodextrin,
- MeSH
- intravenózní podání metody MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv * farmakoterapie klasifikace MeSH
- polysorbáty farmakologie klasifikace metabolismus MeSH
- pomocné látky * farmakologie škodlivé účinky MeSH
- propylenglykol farmakologie metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- klinické zkoušky jako téma * MeSH
- kurikulum MeSH
- lidé MeSH
- výběr pacientů MeSH
- výzkumní pracovníci výchova MeSH
- zdraví - znalosti, postoje, praxe MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- dopisy MeSH
- úvodníky MeSH
Fosfomycin, antibiotikum objevené v roce 1969, zažívá svou renesanci především v léčbě infekcí způsobených multirezistentními gram-negativními patogeny. Díky kombinaci svého jedinečného mechanismu účinku, širokého spektra účinnosti, příznivé úrovně rezistence, dobrého tkáňového průniku a nízké incidence nežádoucích účinků představuje unikátní terapeutickou alternativu. Cílem tohoto článku je shrnout základní farmakologické charakteristiky fosfomycinu s důrazem na jeho intravenózní formu.
Fosfomycin, an antibiotic discovered in 1969, is experiencing a renaissance, particularly in the treatment of infections caused by multidrug-resistant Gram-negative pathogens. The combination of its unique mechanism of action, broad spectrum of activity, favourable level of resistance, good tissue penetration and low incidence of adverse events makes it a valuable therapeutic alternative. The aim of this article is to summarize the main pharmacological characteristics of fosfomycin with emphasis on its intravenous form.
Prevalence lékových interakcí v populaci kriticky nemocných je vysoká, ale často se jedná o potenciální lékové interakce s omezenou klinickou významností. Cílem tohoto sdělení je popsat mechanismus a management nikoliv nejčastějších, ale dle autorů klinicky nejvýznamnějších interakcí. Do přehledu jsme zahrnuli interakci karbapenemů a valproátu, inhibitorů CYP 3A4 a tikagreloru, enterální výživy a levodopy, kombinace léčiv prodlužujících QT interval a inhibitorů CYP 3A4 a kvetiapinu.
The prevalence of drug interactions in the critically ill is high, but these are often potential drug interactions of limited clinical relevance. This paper aims to describe the mechanism and management of not the most frequent but, according to the authors, the most clinically significant interactions. These top five interactions include carbapenems and valproate, CYP 3A4 inhibitors and ticagrelor, enteral nutrition and levodopa, combinations of QT prolonging drugs, and CYP 3A4 inhibitors and quetiapine.
- MeSH
- enterální výživa MeSH
- inhibitory cytochromu P450 CYP3A farmakologie MeSH
- karbapenemy farmakokinetika farmakologie škodlivé účinky MeSH
- kyselina valproová farmakokinetika farmakologie MeSH
- lékové interakce * MeSH
- levodopa farmakokinetika farmakologie MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv prevence a kontrola MeSH
- quetiapin fumarát farmakologie MeSH
- syndrom dlouhého QT chemicky indukované etiologie MeSH
- ticagrelor farmakologie škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Fondaparinux je syntetický selektivní inhibitor faktoru Xa schválený v prevenci a léčbě tromboembolické nemoci u dospělých. Nejčastěji je ovšem skloňován v kontextu heparinem indukované trombocytopenie jako jedna z terapeutických alternativ. Klíčovou roli sehrává jako terapeutická alternativa také v případě intolerance heparinů u těhotných. Cílem sdělení je zopakovat nejdůležitější farmakologické vlastnosti fondaparinuxu a propojit je s každodenní praxí, poskytnout informace k monitoringu účinnosti a bezpečnosti fondaparinuxu a nabídnout přehled dostupných dat pro jeho dávkování u vybraných skupin pacientů.
Fondaparinux is a synthetic selective factor Xa inhibitor approved for the prevention and treatment of thromboembolism in adults. It is, however, most often mentioned in relation to heparin-induced thrombocytopenia as one of the therapeutic alternatives. It also plays a key role as a therapeutic alternative in heparin intolerant pregnant women. The aim of this paper is to review the most important pharmacological properties of fondaparinux and link them to daily practice, to provide information on monitoring the efficacy and safety of fondaparinux and to offer an overview of the available data for its dosing in selected populations.
Byla zavedena a validována jednoduchá metoda s použitím kapalinové chromatografie a tandemové hmotnostní spektrometrie (LC-MS/MS) pro stanovení kolistinu A a kolistinu B v plazmě. Extrakce proteinů z plazmy byla provedena pomocí 1 ml kazet Oasis HLB a chromatografická separace byla provedena na koloně Arion® Polar C18 (250 × 4,6 mm; 5 mm) při 35 °C. Mobilní fáze se skládala z vody obsahující 0,1 % kyseliny mravenčí a methanolu obsahujícího 0,1 % kyseliny mravenčí v poměru 40 : 60 (v/v), při průtoku 0,8 ml/minutu. Eluent byl detekován v režimu pozitivních iontů pomocí ionizace elektrosprejem s následujícími iontovými přechody m/z: kolistin A 585,55 → 101,05; kolistin B 578,5 → 101,15; a IS 602,4 → 101,1; 120,15; 86,15. Byly provedeny testy krátkodobé stability kolistinu a CMS, a to při pokojové teplotě a 37 °C, kdy se stabilita obou složek se zvyšující se teplotou snižuje. Předložený příspěvek je součástí studie Pharmacokinetics of Colistin in Critically Ill Patients With Extracorporeal Membrane Oxygenation (COL-ECMO2022), v níž budou prezentovány další výsledky.
A simple liquid chromatography tandem mass spectrometry (LC-MS/MS) assay for the determination of colistin A and colistin B in human plasma was developed and validated. Plasma extraction was performed using Oasis HLB 1 ml cartridges, analysis was performed using Arion® Polar C18 (250×4,6mm; 5mm) column at 35°C. Mobile phases consisted of water containing 0,1% formic acid and methanol containing 0,1% formic acid (40:60, v/v) delivered at a flow rate of 0,8 ml/minute. Eluent was detected in the positive ion mode using electrospray ionization at the following transitions of mass to charge (m/z): colistin A 585,55 → 101,05; colistin B 578,5 → 101,15; and IS 602,4 → 101,1; 120,15; 86,15. Short-term stability tests of colistin and CMS were performed, at room temperature and 37°C, where the stability of both components decreases with increasing temperature. The presented paper is part of the Pharmacokinetics of Colistin in Critically Ill Patients With Extracorporeal Membrane Oxygenation (COL-ECMO2022) study in which further results will be presented.
- MeSH
- chemické techniky analytické * metody přístrojové vybavení MeSH
- chromatografie kapalinová metody přístrojové vybavení MeSH
- hydrolýza MeSH
- kolistin * krev MeSH
- lidé MeSH
- methansulfonáty krev MeSH
- stabilita proteinů MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tandemová hmotnostní spektrometrie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
