Úvod: K rozšiřování miniinvazivní chirurgie dochází i v segmentu chirurgie slinivky břišní. Cílem práce je analýza současného stavu miniinvazivní chirurgie slinivky břišní v České republice a oprávněnosti a potenciálu implementace miniinvazivních operačních postupů. Metody: Analýza dat poskytovatelů a plátců zdravotní péče v segmentu high volume center. Výsledky: Třináct pracovišť splňuje navrhovaná kritéria pro označení za tzv. high volume centrum – centrum vysoce specializované péče v chirurgii slinivky břišní na základě ročního počtu minimálně 17 provedených velkých resekčních výkonů na pankreatu. Podle dat plátců zdravotní péče bylo v jednotlivých centrech využito u těchto výkonů laparoskopie v 0,6−65,7 %. V těchto případech se však nejedná o resekční výkony. Samotná pracoviště uvádějí významně menší počty miniinvazivních výkonů resekční povahy na slinivce břišní. Skutečné počty miniinvazivních resekčních výkonů v současném systému prakticky nelze ověřit. Na základě identifikace kandidátních pacientů miniinvazivní resekční chirurgie lze odhadnout potenciál implementace miniinvazivní chirurgie slinivky břišní v ČR. Závěr: Roztříštěnost tohoto segmentu operativy, jeho nákladnost a malé počty pacientů vhodných pro miniinvazivní chirurgii slinivky i v rámci segmentu high volume center tak způsobují jen velmi pomalé zavádění těchto metod. Potřeba centralizace tohoto segmentu péče se ze všech pohledů jeví jako velmi naléhavá.
Introduction: Minimally-invasive surgical methods have been becoming ever more common also in the segment of pancreatic surgery. The aim of this paper was to analyze the current state of minimally-invasive surgery in the Czech Republic and the justification and potential of implementing such procedures. Methods: Analysis of high volume centers using healthcare providers´ and payers´ data. Results: Thirteen pancreatic surgical centers meet the proposed criteria for being called a high volume center – a center of highly specialized care in pancreatic surgery based on the annual number of at least 17 major resections of the pancreas. According to data from healthcare payers, laparoscopy was used in 0.6%−65.7% of procedures in individual centers. However, these are not resection procedures. The centers themselves report a significantly smaller number of minimally-invasive pancreatic resection procedures. The actual numbers of minimally-invasive resection procedures in the current system are practically impossible to verify. The potential for implementing minimally-invasive pancreatic surgery in the Czech Republic can be estimated based on the identification of candidate patients. Conclusion: Due to the fragmentation of this operative segment, its costs and small numbers of patients suitable for minimally-invasive pancreatic surgery even among high volume centers, the implementation rate of these methods is very slow. The need to centralize this segment of care appears to be very urgent from all points of view.
- MeSH
- laparoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony * metody MeSH
- nemoci slinivky břišní * chirurgie MeSH
- roboticky asistované výkony metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Východiska: Cílem sdělení je předložit aktuální doporučení pro indikaci žilních vstupů v onkologii, které odráží současně uznávaný názor národních a mezinárodních odborných společností. Problematika se týká výlučně indikace zavádění nitrožilních katetrů pro protinádorovou léčbu, tedy střednědobých a dlouhodobých žilních vstupů. Materiál a metody: Představujeme výsledky vlastního šetření ohledně současné situace v podmínkách ČR, kdy data byla získána národním dotazníkovým průzkumem napříč 24 onkologickými pracovišti. Lékaři byli dotazováni na počty zaváděných žilních vstupů a indikační kritéria k zavedení. Současnou onkologickou praxi jsme srovnali s doporučenými postupy dle zásad medicíny založené na důkazech. Výsledky: Na každém z dotazovaných pracovišť v ČR je ročně průměrně zavedeno přes 130 portů a 80 centrálních katetrů zavedených z periferie. Porty jsou obecně indikovány ve větší míře, více než polovina dotázaných pracovišť je zavádí u > 100 pacientů ročně, čtyři centra zavedou ročně celkem 1 600 portů. Ve všech centrech indikuje zavedení žilního vstupu onkolog, nicméně většinu kanylací pak provádí lékař jiné profese, nejčastěji chirurg, radiolog nebo anesteziolog. Více než polovinu indikací k zavedení žilního vstupu představuje špatný periferní žilní systém nebo komplikace při parenterální terapii, nikoliv komplexní rozvaha před zahájením terapie. Závěr: Na základě získaných závěrů jsme vypracovali obecné doporučení pro indikaci žilních přístupů onkologických pacientů, které představuje konsenzus mezioborového týmu specialistů, dominantně z řad výboru odborných společností – Společnost pro porty a permanentní katetry, Pracovní skupina nutriční péče v onkologii při České onkologické společnosti a Společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče. Počty zaváděných žilních vstupů jsou v podmínkách ČR stále nedostatečné a je třeba zvýšit povědomí o možnostech bezpečného podávání léčiv.
Background: The aim of the paper is to present the current recommendations and indications of venous access in oncology which reflect and recognize the opinions of national and international professional societies. It focuses exclusively on the indications of intravenous catheter placement for anticancer treatment, such as medium-term and long-term venous accesses. Materials and methods: The survey results obtained from a national questionnaire of 24 oncology centers identified the current situation in the Czech Republic. There were evaluated relevant data on the number of and the criteria for the introduction of venous accesses provided by physicians. Comparisons were made between current oncological practice and recommendations provided by evidence-based medicine. Results: At each center surveyed in the Czech Republic, an average of 130 ports and 80 permanent implanted central catheters are introduced annually. The ports are increasingly indicated, with over a half of the centers surveyed introducing ports to more than 100 patients a year, with four centers introducing a total of 1,600 ports annually. In all centers, the decision for venous access is made by an oncologist. However, most procedures are performed by a doctor of another specialization, most often by a surgeon, a radiologist or an anesthesiologist. More than a half of the indications for venous access placement result from poor peripheral venous system or complications of parenteral therapy, not from comprehensive assessment prior to the initiation of the therapy. Conclusion: Based on our findings, we developed general indications and recommendations for venous access to cancer patients which represent the consensus of an interdisciplinary team of specialists, predominantly from the committee of professional societies – the Society for Ports and Permanent Catheters, the Working Group of Nutritional Care in Oncology of the Czech Oncological Society and the Society of Clinical Nutrition and Intensive Metabolic Care. The number of introduced venous access catheters remains insufficient to meet the needs in the Czech Republic, which necessitates increased awareness and possibilities for safe drug administration.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Syndrom adenokarcinomu žaludku a mnohočetné polypózy žaludku (GAPPS) je variantou syndromu familiární adenomatózní polypózy. Jedná se o autozomálně dominantně dědičný syndrom nádorové predispozice s časně se vyvíjející masivní polypózou žaludku, lokalizovanou ve fundu a těle žaludku, nikoliv v antru, s vysokým rizikem vzniku adenokarcinomu. V roce 2016 Li et al publikovali výsledky výzkumu, kde zjistili, že bodové mutace v oblasti Ying Yang 1 vazebného místa 1B promotoru APC genu jsou zodpovědné za asociaci s GAPPS příznaky. Tato regulační oblast většinou není zahrnuta v panelech pro masivní paralelní sekvenování a je nutné ji dovyšetřit Sangerovým sekvenováním. První údaje o rodině s GAPPS v České republice byly publikovány v roce 2016. V Masarykově onkologickém ústavu bylo zachyceno osm rodin s výskytem dědičného syndromu GAPPS. U všech rodin byla zjištěna jedna patogenní mutace v promotoru 1B APC genu, NM_001127511: c.-191T > C. Tato mutace nebyla nalezena u žádného pacienta s mnohočetnou polypózou tlustého střeva bez zjištěné klasické mutace v genu APC. Celkem bylo diagnostikováno 24 osob nosičů této mutace v promotoru 1B APC genu. Z těchto 24 osob mělo 20 nosičů masivní polypózu žaludku s více než 100 fundickými glandulárními polypy diagnostikovanou ve věku od 22 do 65 let, 5 již zemřelo na adenokarcinom žaludku (ve věku 29, 40, 59, 60 a 64 let), další žena ve věku 29 let se léčila. Dvě nosičky mutace ve věku 31 a 65 let zatím nemají vyvinutou polypózu žaludku, u jedné ve věku 58 let je incipientní polypóza žaludku. Nosič mutace nemá žádné klinické příznaky, gastroskopie nebyla vzhledem k věku indikována. Preventivní totální gastrektomie s D2 lymfadenektomií byla provedena 6x v Masarykově onkologickém ústavu, v 5 případech bez nálezu adenokarcinomu ve věku 27, 34, 44, 51, 66, u jedné nosičky mutace byl ve věku 29 let nalezen G2 adenokarcinom žaludku v histologickém preparátu. Další dvě profylaktické gastrektomie s D1 lymfadenektomií byly provedeny ve Fakultní nemocnici Brno u nosičů ve věku 42 a 50 let. Bodová mutace c.-191T > C (rs879253783) v 1B promotoru APC genu je v České republice častou příčinou polypózy žaludku a nese vysoké riziko adenokarcinomu žaludku i v mladém věku. Pozitivně testovaní pacienti jsou dispenzarizováni v rizikové onkologické ambulanci. Nezbytnou součástí diskuze s pacientem je informace o preventivní gastrektomii.
Gastric adenocarcinoma and proximal polyposis of the stomach (GAPPS) is a rare variant of familial adenomatous polyposis. It is an autosomal-dominant cancer-predisposition syndrome with massive polyposis of the stomach and a significant risk of gastric adenocarcinoma. Li et al., 2016, described point mutations in the Ying Yang 1 binding site of the APC gene 1B promoter associated with GAPPS syndrome. The first GAPPS syndrome in a Czech family was described in 2016. At Masaryk Memorial Cancer Institute, GAPPS syndrome was diagnosed in eight families using Sanger sequencing. In all families, one mutation in promoter 1B of APC gene NM_001127511: c.-191T > C was detected. This mutation was not found in any patient with multiple colon polyposis without a detected classic mutation in the APC gene. In total, 24 carriers of this mutation in promoter 1B of the APC gene were detected. Out of those 24 carriers, 20 had massive gastric polyposis with more than 100 fundic glandular polyps diagnosed between the age of 22 and 65, 5 had already died of adenocarcinoma of the stomach (at the ages of 29, 40, 59, 60 and 64, respectively) and another woman was treated at the age of 29. Two female carriers do not yet have polyposis of the stomach at the ages of 31 and 65, respectively; one female carrier has incipient polyposis at the age of 58. A male carrier does not have any clinical symptoms, gastroscopy was not indicated because of his age. Prophylactic total gastrectomy with D2 lymphadenectomy has already been performed 6 times at Masaryk Memorial Cancer Institute, in 5 cases without adenocarcinoma at the ages of 27, 34, 44, 51 and 66, respectively; in one female carrier adenocarcinoma of the stomach was detected in a histology specimen. Two prophylactic gastrectomies with D1 lymphadenectomy were performed at University Hospital Brno at the ages of 42 and 50, respectively. In the Czech Republic point mutation c.-191T > C (rs879253783) in the 1B promoter of the APC gene is a frequent cause of gastric polyposis with a high risk of gastric adenocarcinoma, even at a young age. Positively tested individuals are recommended to high-risk oncology clinic. A necessary part of the discussion with the patient is information about a preventive gastrectomy.
- MeSH
- dědičné nádorové syndromy * MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nádory žlučníku * genetika prevence a kontrola MeSH
- polypy MeSH
- rodina MeSH
- žaludek chirurgie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Klíčová slova
- tipiracil, Lonsurf,
- MeSH
- fixní kombinace léků MeSH
- hodnocení léčiv MeSH
- kolorektální nádory * diagnóza farmakoterapie chirurgie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů farmakoterapie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- PET/CT metody MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
- trifluridin * farmakologie terapeutické užití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Permanentní žilní vstupy implantované u onkologických pacientů jsou port, PICC port a PICC katétr (peripherally inserted central catheter). Je nutné vždy individuálně zvážit typ potřebného žilního vstupu u každého onkologicky nemocného. Implantaci je vhodné provádět s použitím moderních přístrojů tak, aby bylo minimalizováno riziko vzniku časných i pozdních komplikací a tím oddálení podání onkologické léčby. Použití ultrazvuku je doporučováno ve všech fázích zavádění. Přesné umístění distálního konce katétru do oblasti sinoatriální junkce dále snižuje množství trombóz vznikajících v souvislosti s katétrem. Trendem léčby nekomplikovaných infekcí dlouhodobých žilních vstupů je jistě jejich zachování a další možné používání. Dlouhodobé žilní vstupy umožňují aplikaci chemoterapie a opakované krevní odběry s minimálním ovlivněním kvality života u onkologicky nemocných.
The most commonly used permanent venous access devices in cancer patients are the port, PICC port and PICC catheter (peripherally inserted central catheter). It is always necessary to consider the type of venous access needed for each individual cancer patient. Implantation should be performed using modern instruments to minimize the risk of early and late complications and thereby a delay in oncological treatment. The use of ultrasound is recommended at all stages of introduction. Precise tip placement of the central catheter in the sinoatrial junction region further reduces the number of thromboses arising in the catheter. A trend towards the treatment of catheter infections is certainly to maintain the venous access without compromising the patient's health. Permanent venous access devices allow the application of chemotherapy and repeated blood sample collections with minimal impact on the quality of life in cancer patients.
- MeSH
- centrální žilní katétry klasifikace MeSH
- katetrizace metody škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nádory * terapie MeSH
- periferní katetrizace MeSH
- zaváděcí katétry * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
