Obezita představuje rostoucí společenský a zdravotnický problém, její prevalence v posledních desetiletích významně roste. Patofyziologické změny spojené s obezitou mohou měnit farmakokinetiku (PK) podávaných antiinfektiv a vést tak k subterapeutickým hladinám a selhání léčby. Vzhledem ke komplexním změnám distribučního objemu a eliminačních funkcí však prostý přepočet dávky na tělesnou hmotnost může naopak vést k předávkování pacienta a toxicitě. I díky řadě PK studií hodnotících použití antibiotik u kriticky nemocných a dedikovaným studiím u obézních pacientů se v posledních letech podařilo získat více informací o vhodném dávkování u této populace. Přesto pro celou řadu běžně používaných antibiotik validní informace stále chybí a tam, kde k dispozici jsou, se často jedná o doporučení založené na nepřímých důkazech bez klinické validace. Tato práce se snaží přinést základní přehled dostupných informací a doporučení pro úpravu dávek tam, kde jsou k dispozici.

Obesity is a growing societal and population health problem the prevalence of which has increased significantly in the recent decades. Pathophysiological changes associated with obesity can alter the pharmacokinetics (PK) of antiinfective drugs and result in subtherapeutic levels and treatment failure. Due to complex changes in distribution volume and elimination functions, a simple correction based on total body weight would often lead to overdosing and risk of toxicity. Thanks to a number of PK studies evaluating antibiotic doses in the critically ill and thanks to dedicated studies in the obese we have gained new insights into adequate dosing in the recent years. Despite this, the information is still lacking for many of the most commonly prescribed antibiotics and where it is available, the recommendations are often based on indirect evidence rather than clinical validation. This paper offers a comprehensive look at the current evidence and recommendations (where available) for dose adjustments in the obese patient.

• MeSH
• antibakteriální látky * terapeutické užití   MeSH
• farmakokinetika MeSH
• lidé MeSH
• monitorování léčiv metody   MeSH
• obezita * farmakoterapie   MeSH
• rozvrh dávkování léků * MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• pandemie * MeSH
• vyučování * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• antibakteriální látky * dějiny   MeSH
• bakteriální infekce dějiny   MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• rozhovory MeSH

Prophylactic antibiotic administration is standard in cardiac surgery, however limited data available in literature suggests that significant changes of pharmacokinetics (both volume of distribution and clearance) occur during surgery that may result in reduced exposure. In addition to drug sequestration in the pump, hemodilution and inflammatory response play a role. These changes may result in standard dosing being insufficient - incidence of infection is still 5-15%. The project aims to describe and quantify changes in antibiotic pharmacokinetics in patients undergoing elective cardiac surgical revascularization. A total of 120 patients will be richly sampled; 20 patients for CPB and non-CPB surgery, 3 antibiotics (ampicillin, cefazolin, ciprofloxacin). The plasma concentrations and patients’ covariates will be modelled using Pmetrics (LAPKB, Los Angeles, USA) utilizing the non-parametric NPAG algorithm suitable for populations with considerable interpatient variability. Resulting population models will serve to inform individualized targeted dosing.

Zajištění profylaktickým podáním antibiotika je standardem při provádění kardiochirurgických operací, nicméně na základě limitovaných dat dostupných v literatuře se dají předpokládat významné změny kinetiky (jak distribučního objemu, tak clearance) vedoucí ke snížení expozice léčivu. Vedle sekvestrace v samotném extrakorporálním oběhu (CPB) hrají roli také hemodiluce a změny kinetiky spojené se zánětlivou odpovědí. Tyto změny mohou vést k hladinám nedostatečným pro prevenci - incidence infekce je až 15%. Projekt si klade za cíl popsat a kvantifikovat tyto změny u populace pacientů podstupujících elektivní kardiochirurgickou revaskularizaci. Zařazeno bude celkem 120 pacientů, vždy 20 operovaných s využitím CPB a 20 bez jeho použití, hodnocena budou 3 různá antibiotika (ampicilin, cefazolin a ciprofloxacin). Získané údaje o plazmatických hladinách a kovariáty budou zpracovány pomocí modelovacího software Pmetrics (LAPKB, Los Angeles, USA), který využívá neparametrický algoritmus NPAG poskytující lepší přesnost predikce u populací s významnou interindividuální variabilitou.

• Klíčová slova
• antibiotika, antibiotic, populační farmakokinetika, profylaxe, mimotělní oběh, CPB, kardiochirurgie, CABG, PK, population pharmacokinetics, prophylaxis, extracorporal circulation, cardiopulmonary bypass, CPB, cardiac surgery, CABG, PK,

• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

Population pharmacokinetic modeling and simulation (M&S) are used to improve antibiotic dosing. Little is known about the differences in parametric and nonparametric M&S. Our objectives were to compare (1) the external validation of parametric and nonparametric models of imipenem in critically ill patients and (2) the probability of target attainment (PTA) calculations using simulations of both models. The M&S software used was NONMEM 7.2 (parametric) and Pmetrics 1.5.2 (nonparametric). The external predictive performance of both models was adequate for eGFRs ≥ 78 mL/min but insufficient for lower eGFRs, indicating that the models (developed using a population with eGFR ≥ 60 mL/min) could not be extrapolated to lower eGFRs. Simulations were performed for three dosing regimens and three eGFRs (90, 120, 150 mL/min). Fifty percent of the PTA results were similar for both models, while for the other 50% the nonparametric model resulted in lower MICs. This was explained by a higher estimated between-subject variability of the nonparametric model. Simulations indicated that 1000 mg q6h is suitable to reach MICs of 2 mg/L for eGFRs of 90-120 mL/min. For MICs of 4 mg/L and for higher eGFRs, dosing recommendations are missing due to largely different PTA values per model. The consequences of the different modeling approaches in clinical practice should be further investigated.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Rok 2020 zůstane pro většinu lidské populace nerozlučně spjat s pandemií onemocnění covid-19 způsobeného virem SARS‑CoV-2. K 1. 1. 2021 bylo celosvětově hlášeno téměř 84 milionů potvrzených případů a více než 1,8 milionu úmrtí. Ačkoliv intenzivní protiepidemická opatření silně ovlivnila společenský život, vzdělávací systém i ekonomiku ve většině světa, jejich výsledkem zatím vždy bylo jen přechodné zpomalení šíření infekce. Po zmírnění omezení dosud pokaždé následovalo další šíření viru v populaci. Některými autoritami původně očekávaná imunita spojená s promořením populace se dosud výrazněji neprojevila. Vzhledem k absenci efektivní terapie jsou velké naděje vkládány do zavedení preventivní vakcinace. V současnosti se první vakcíny již stávají dostupnými, možným rizikem pro jejich úspěšné použití se však stává nedůvěra části laické, ale bohužel i odborné veřejnosti. Cílem této práce je podat aktuální přehled problematiky očkování proti SARS‑CoV-2 včetně základních principů fungování nových typů genových vakcín.

For the majority of people, the year 2020 will be inseparably linked to the COVID-19 pandemic which was caused by SARS-CoV-2. By January 1, 2021, nearly 84 million COVID-19 cases and more than 1.8 million COVID-19 associated deaths were confirmed worldwide. Implemented intensive anti-epidemic measures contributed to temporal reduction of the infection spread but they substantially influenced the social life, education system and economy on a global scale. After the anti-epidemic measures were relaxed, virus spread rate increased in the population immediately. Initially expected elicitation of herd immunity is under doubtable. Great expectations are therefore pinned on the introduction of preventive vaccination.The first vaccines are now available, however, the distrust of a part of the general public and, unfortunately, also a part of the health-care professionals seems to be a possible obstacle for its successful use. The aim of this article is to present the topical overview of the issue of SARS-CoV-2 vaccination including basic principles of new types of gene vaccines.

• MeSH
• COVID-19 * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• farmakoterapie COVID-19 MeSH
• lidé MeSH
• vakcíny proti COVID-19 * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Séroprevalenční studie jsou významným nástrojem umožňujícím zjistit, jaká část populace již byla infikována (např. SARS-CoV-2). Bez těchto informací je pro státní instituce velmi obtížné přijímat správná protiepidemická opatření. Na jaře 2020 proběhla v jižních Čechách, v okresech Strakonice a Písek, středně velká séroprevalenční studie. Vyšetřeno bylo celkem 2011 lidí, a to ve skupině dobrovolníků z řad veřejnosti a vybraných profesních skupin. Stanovení protilátek IgA a IgG proti koronaviru bylo provedeno metodou ELISA Euroimmun. Zjistili jsme, že v květnu 2020 mělo protilátky proti koronaviru 2,9 % obyvatel okresu Strakonice a 1,9 % obyvatel okresu Písek. Na jednu osobu s pozitivním testem PCR tedy připadlo dalších nejméně 50 osob s protilátkami proti koronaviru. Při provádění séroprevalenčních studií je potřeba řešit 3 základní problémy. Je nutné dobře studii naplánovat a promyslet, jaké varianty výsledků lze očekávat. Také vybrat kvalitní testy známých parametrů, které umožnují kvalifikovaně odhadnout podíl falešně pozitivních a falešně negativních výsledků. V neposlední řadě musíme umět data rozumně vyhodnotit a vyvodit z nich správné závěry a zobecnění. Na konkrétním případě séroprevalenční studie z Jihočeského kraje dále ukazujeme, jak správně řešit případné komplikace, které mohou nastat při takto rozsáhlém testování.

Seroprevalence studies represent a very important tool to find out what fraction of population has already met with the new type of coronavirus (e.g. SARS-CoV-2). Without these data, it is almost impossible for the state authorities to manage the epidemic and adopt rational measures. This article brings the results of a medium-sized seroprevalence study which was carried out in the spring of 2020 in South Bohemia. In the Strakonice and Písek regions, the ELISA method was used to test the prevalence of IgA and IgG antibodies in 2011 subjects, volunteers from general public and selected professions working in areas with a higher exposure to the infection. The study showed that already in May 2020, 2.9% of inhabitants of the Strakonice region and 1.9% of inhabitants of the Písek region had antibodies against the coronavirus. These numbers imply that for each PCR positive person, there were at least fifty others who had probably already undergone the infection. The article points out three types of problems that might occur in such a study. First, the study must be planned correctly, and possible outcomes must be pre-assessed. Second, an appropriate test must be selected with known parameters. This enables us to correctly estimate the share of false positive and false negative results. Third, the data must be evaluated in a reasonable way and correct inference must be performed. We offer a set of recommendations how to manage these issues and how to solve problems that inevitably arise in such a large-scale testing.

• MeSH
• COVID-19 * MeSH
• ELISA MeSH
• imunoglobulin A krev   MeSH
• imunoglobulin G krev   MeSH
• lidé MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• protilátky virové krev   MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• séroepidemiologické studie * MeSH
• sérologické testování na COVID-19 MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• COVID-19 diagnóza   imunologie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• koronavirové infekce diagnóza   imunologie   MeSH
• pravděpodobnost MeSH
• protilátky virové MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH