OBJECTIVES: Olfactory dysfunction (OD) is common and carries significant personal and societal burden. Accurate assessment is necessary for good clinical and research practice but is highly dependent on the assessment technique used. Current practice with regards to UK/international clinical assessment is unknown. We aimed to capture current clinical practice, with reference to contemporaneously available guidelines. We further aimed to compare UK to international practice. DESIGN: Anonymous online questionnaire with cross-sectional non-probability sampling. Subgroup analysis according to subspeciality training in rhinology ('rhinologists' and 'non-rhinologists') was performed, with geographical comparisons only made according to subgroup. PARTICIPANTS: ENT surgeons who assess olfaction. RESULTS: Responses were received from 465 clinicians (217 from UK and 17 countries total). Country-specific response rate varied, with the lowest rate being obtained from Japan (1.4%) and highest from Greece (72.5%). Most UK clinicians do not perform psychophysical smell testing during any of the presented clinical scenarios-though rhinologists did so more often than non-rhinologists. The most frequent barriers to testing related to service provision (e.g., time/funding limitations). Whilst there was variability in practice, in general, international respondents performed psychophysical testing more frequently than those from the UK. Approximately 3/4 of all respondents said they would like to receive training in psychophysical smell testing. Patient reported outcome measures were infrequently used in the UK/internationally. More UK respondents performed diagnostic MRI scanning than international respondents. CONCLUSIONS: To our knowledge, this is the most comprehensive UK-based, and only international survey of clinical practice in the assessment of OD. We present recommendations to improve practice, including increased education and funding for psychophysical smell testing. We hope this will promote accurate and reliable olfactory assessment, as is the accepted standard in other sensory systems.
- MeSH
- čich * fyziologie MeSH
- hodnocení výsledků péče pacientem MeSH
- lidé MeSH
- poruchy čichu * diagnóza MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Recentně narůstá klinický význam hodnocení čichových evokovaných potenciálů – olfactory event-related potentials (OERPs) a trigeminálních evokovaných potenciálů – trigeminal event-related potentials (TERPs) v diagnostice poruch čichu. Výhodou objektivní metody je, že OERPs jsou méně zkreslené než rutinně užívané psychofyzikální čichové testy. Klinický olfaktometr dává přesně definované čichové podněty potřebné k vyvolání OERPs a TERPs. Princip metody je založen na prezentaci odorantu pomocí speciálního zařízení v nosní dutině pacienta a registraci odpovědi mozku pomocí elektroencefalografie (EEG) na čichové a trigeminální podněty. U OERPs a TERPs hodnotíme latence a amplitudy jednotlivých peaků a intervalu N1–P2. Absence OERPs je silným prediktorem přítomnosti čichové dysfunkce. Cíl této studie: Podat první informaci o této v České republice unikátní metodě, demonstrovat OERPs a TERPs křivky u jednotlivých onemocnění spojených s poruchou čichu. Tyto výsledky budou dobrým základem pro další výzkumné projekty v oblasti poruch čichu. Metoda a materiál: V období 3/2021–6/2024 bylo do prospektivní studie zařazeno 187 subjektů (99 žen a 88 mužů). Pro měření jsme použili klinický olfaktometr OL 024 Burghart a 8kanálový EEG systém OL 026 Burghart. Výsledky: Předkládáme příkladové křivky OERPs a TERPs z jednolivých skupin zařazených subjektů: 1. skupina zařazených normosmických subjektů jsou zdraví participanti, subjekty s deviací nosního septa; 2. skupinu tvoří subjekty s chronickou rinosinusitidou s nosní polypózou; 3. skupina zahrnuje subjekty po prodělání covidu-19; 4. skupina zařazených jsou subjekty s neurodegenerativním onemocněním, s Parkinsonovou chorobou, s roztroušenou sklerózou; 5. skupina zahrnuje subjekty s tumory vedlejších nosních dutin, olfaktorní oblasti, hypofýzy; 6. skupina je tvořena subjekty s poruchou čichu, které byly indikovány k vyšetření z mediko-legálních důvodů; 7. skupinou jsou zařazené subjekty s poúrazovou ztráta čichu. Závěr: Jsou demonstrovány příkladové křivky OERPs a TERPs. Získaná data mohou být velmi dobře aplikována v budoucnu jako vnitřní vodítko pro naše další probíhající výzkumné studie čichu. Absence čichových evokovaných potenciálů je silným prediktorem přítomnosti čichové dysfunkce. Objektivní olfaktometrie se jeví jako metoda s narůstajícím potenciálem, a to hlavně u osob, které obtížně zvládají běžně dostupné psychofyzické testování čichu, u pacientů s neurodegenerativním onemocněním, a v oblasti lékařsko-pracovně-právní.
Introduction: The clinical importance of olfactory evoked potentials (OERPs) and trigeminal evoked potentials (TERPs) in the diagnosis of olfactory disorders has recently increased. The advantage of the objective method is that OERPs are less biased than routinely used psychophysical olfactory tests. The clinical olfactometer gives precisely defined olfactory stimuli needed to elicit OERPs and TERPs. The principle of the method is based on the presentation of an odorant by a special device in the patient‘s nasal cavity and the registration of the brain response by electroencephalography (EEG) to the olfactory and trigeminal stimuli. For OERPs and TERPs, we evaluate the latencies and amplitudes of individual peaks and the N1–P2 interval. The absence of OERPs is a strong predictor of the presence of olfactory dysfunction. Aim of this study: These data will be a good basis for further research projects in the field of olfactory disorders. Materials and methods: Between 3/2021 and 6/2024, 187 subjects (99 females and 88 males) were enrolled in a prospective study. A clinical olfactometer OL 024 Burghart and an 8-channel EEG system OL 026 Burghart were used for measurements. Results: We present sample OERPs and TERPs curves from single groups of enrolled subjects. The 1st group of normosmic subjects – healthy participants, subjects with a deviation of the nasal septum. The 2nd group consists of subjects with chronic rhinosinusitis with nasal polyposis. The 3rd group includes subjects after undergoing COVID-19. The 4th group of enrolees are subjects with neurodegenerative disease, Parkinson‘s disease, and multiple sclerosis. The 5th group includes subjects with tumors of the paranasal sinuses, olfactory region, and pituitary gland. The 6th group consists of subjects with olfactory disorders who were indicated for examination for medico-legal reasons. The 7th group consists of subjects with post-traumatic loss of smell. Conclusion: Sample OERPs and TERPs curves are demonstrated. The data obtained may very well be applied in the future as an internal guide for our other ongoing olfaction research studies. The absence of olfactory evoked potentials is a robust predictor of the presence of olfactory dysfunction. Objective olfactometry appears to be a method with increasing potential, especially in persons who have difficulty with commonly available psychophysical testing of the sense of smell, in patients with neurodegenerative disease, and in the medicolegal field.
- Klíčová slova
- čichové evokované potenciály, trigeminální evokované potenciály,
- MeSH
- evokované potenciály * MeSH
- lidé MeSH
- odoranty MeSH
- olfaktometrie * metody MeSH
- poruchy čichu diagnostické zobrazování MeSH
- prospektivní studie MeSH
- somatosenzorické evokované potenciály MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
OBJECTIVES: Olfactory dysfunction (OD) is a common symptom associated with Covid-19. During the Covid-19 pandemic, the importance of psychophysical olfactory tests and electrophysiological olfactory assessment increased. The purpose of the study was to analyze the psychophysical olfactory tests and the post-covid curves of olfactory event-related potentials (OERPs) and trigeminal event-related potentials (TERPs). METHODS: The prospective study included 98 subjects (62 females / 36 males). The average age was 42 years (range 21-84 years). Group I (n = 77) contained participants who had been infected with Covid-19. They were enrolled in the study at least 1 year after Covid-19. Group II (n = 21) was the healthy normosmic control group. RESULTS: In Group I, the OERPs of 18% participants were absent. Patients in Group I were statistically more likely to have an absence of OERPs (p = 0.036) than subjects in Group II. We did not detect a statistical difference in amplitudes and latencies of the OERPs between Group I and Group II. In Group I, N1 latency of the TERPs was significantly longer (p = 0.002) than in Group II. The amplitude of the N1-P2 interval of the TERPs was significantly lower (p = 0.025) in Group I than in Group II. According to the psychophysical Sniffin stick identification test, hyposmia was detected in 39% in Group I versus 0% in the control Group II. CONCLUSION: OD is a common post-covid symptom. The presence of OERPs is a significant prognostic factor for olfactory function after Covid 19. We detected a lower percentage of absence of OERPs after Covid-19 compared to the previously published studies of post-viral OD and post-infectious OD. For TERPs, we detected a longer N1 latency and a lower amplitude for the N1-P2 interval after Covid-19. OERPs and TERPs can be considered valid biomarkers to evaluate the progress of post-covid OD.
- MeSH
- čich fyziologie MeSH
- COVID-19 * patofyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- evokované potenciály * fyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nervus trigeminus patofyziologie virologie MeSH
- poruchy čichu * patofyziologie virologie etiologie diagnóza MeSH
- prospektivní studie MeSH
- SARS-CoV-2 * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- gynekologie MeSH
- impakt faktor časopisů * MeSH
- periodika jako téma * MeSH
- Publikační typ
- úvodníky MeSH
- MeSH
- epistaxe * etiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- hereditární hemoragická teleangiektazie * diagnóza patologie MeSH
- lidé MeSH
- sekundární prevence klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- čich fyziologie MeSH
- dýchání MeSH
- estetika MeSH
- kvalita hlasu fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- nos fyziologie imunologie MeSH
- nosní dutina * fyziologie imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND: Definitions are essential for effective communication and discourse, particularly in science. They allow the shared understanding of a thought or idea, generalization of knowledge, and comparison across scientific investigation. The current terms describing olfactory dysfunction are vague and overlapping. SUMMARY: As a group of clinical olfactory researchers, we propose the standardization of the terms "dysosmia," "anosmia," "hyposmia," "normosmia," "hyperosmia," "olfactory intolerance," "parosmia," and "phantosmia" (or "olfactory hallucination") in olfaction-related communication, with specific definitions in this text. KEY MESSAGES: The words included in this paper were determined as those which are most frequently used in the context of olfactory function and dysfunction, in both clinical and research settings. Despite widespread use in publications, however, there still exists some disagreement in the literature regarding the definitions of terms related to olfaction. Multiple overlapping and imprecise terms that are currently in use are confusing and hinder clarity and universal understanding of these concepts. There is a pressing need to have a unified agreement on the definitions of these olfactory terms by researchers working in the field of chemosensory sciences. With the increased interest in olfaction, precise use of these terms will improve the ability to integrate and advance knowledge in this field.
Úvod: Cílem práce je zhodnocení výtěžnosti sluchové zkoušky šepotem společně s vyšetřením screeningových transientně evokovaných otoakustických emisí (TEOAE) k záchytu nedoslýchavosti při prvním kontaktu s dospělým pacientem se subjektivně udávanou poruchou sluchu, kdy u pacienta nelze provést prahovou tónovou audiometrii. Metodika: V prospektivní studii je hodnocen soubor pacientů, kteří byli současně vyšetřeni klasickou sluchovou zkouškou šepotem, screeningovými TEOAE a tónovou audiometrií na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubické nemocnice. V souboru je 62 pacientů s poruchou sluchu a 14 osob bez poruchy sluchu. Výsledky: Senzitivita sluchové zkoušky šepotem byla 85 % a TEOAE 71 %. Kombinací obou vyšetření se senzitivita záchytu poruchy sluchu zvýšila na 94 %. Současně je přítomná relativně vysoká specificita vyšetření (75 %). V diagnostice nedoslýchavosti pomocí sluchové zkoušky šepotem a TEOAE jsme nezachytili 3,3 % pacientů s poruchou sluchu prokázanou prahovou tónovou audiometrií. Závěr: Pokud není v krátkém čase dostupná tónová audiometrie, lze k záchytu nedoslýchavosti využít kombinace sluchové zkoušky šepotem a TEOAE. Tento postup lze doporučit i při screeningu poruch sluchu seniorů, který je v současné době diskutovaným tématem.
Úvod: Cílem práce je zhodnocení výtěžnosti sluchové zkoušky šepotem společně s vyšetřením screeningových transientně evokovaných otoakustických emisí (TEOAE) k záchytu nedoslýchavosti při prvním kontaktu s dospělým pacientem se subjektivně udávanou poruchou sluchu, kdy u pacienta nelze provést prahovou tónovou audiometrii. Metodika: V prospektivní studii je hodnocen soubor pacientů, kteří byli současně vyšetřeni klasickou sluchovou zkouškou šepotem, screeningovými TEOAE a tónovou audiometrií na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubické nemocnice. V souboru je 62 pacientů s poruchou sluchu a 14 osob bez poruchy sluchu. Výsledky: Senzitivita sluchové zkoušky šepotem byla 85 % a TEOAE 71 %. Kombinací obou vyšetření se senzitivita záchytu poruchy sluchu zvýšila na 94 %. Současně je přítomná relativně vysoká specificita vyšetření (75 %). V diagnostice nedoslýchavosti pomocí sluchové zkoušky šepotem a TEOAE jsme nezachytili 3,3 % pacientů s poruchou sluchu prokázanou prahovou tónovou audiometrií. Závěr: Pokud není v krátkém čase dostupná tónová audiometrie, lze k záchytu nedoslýchavosti využít kombinace sluchové zkoušky šepotem a TEOAE. Tento postup lze doporučit i při screeningu poruch sluchu seniorů, který je v současné době diskutovaným tématem.
- Klíčová slova
- sluchová zkouška šepotem,
- MeSH
- lidé MeSH
- nedoslýchavost * diagnóza MeSH
- plošný screening MeSH
- prospektivní studie MeSH
- sluchové testy metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cervikální hlen je viskózní kapalina fungující jako zátka děložního čípku. V cervikálním hlenu můžeme detekovat produkty endometriálních a cervikálních žláz. Cervikální hlen je dále obohacen transudátem pocházejícím z vejcovodů a proteiny pocházející z vaječníků, peritonea a vzdálených tkání. Se zvyšující se hladinou ovariálních estrogenů se vlastnosti cervikálního hlenu mění tak, že umožňují snadnější odběr a zpracování. Z tohoto důvodu jsme vybrali skupinu deseti pacientek léčených kontrolovanou ovariální hyperstimulací pro in vitro fertilizaci v centru asistované reprodukce. Tato studie se zaměřuje na proteomickou charakterizaci cervikálního hlenu a na buněčnou a tkáňovou lokalizaci identifikovaných proteinů. Nejvíce intenzivními proteiny identifikovanými v cervikálním hlenu jsou muciny, ale bylo nalezeno také mnoho méně abundantních proteinů vnitrobuněčného původu. Analýza tkáňových expresí odhalila mnoho proteinů, které jsou kromě tkání ženských reprodukčních orgánů exprimovány také v jiných tkáních a mimo jiné také proteiny specifické pro varlata, játra, placentu, oční sítnici a mozeček. Tato studie dále potvrzuje vhodnost cervikálního hlenu jako zdroje proteomických biomarkerů nejen pro diagnostiku ženského reprodukčního traktu.
Cervical mucus is a viscous fluid functioning as a cervix plug. Products of the endometrial and cervical glands can be detected in the cervical mucus. Cervical mucus is further enriched with transudate originating from the fallopian tubes and proteins originating from the ovaries, peritoneum and distant tissues. With increasing levels of ovarian estrogens, the properties of cervical mucus for possible collection and processing change appropriately. For these reasons, we chose a group of 10 patients treated in the center of assisted reproduction by controlled ovarian stimulation for in vitro fertilization. This study focuses on the proteomic characterization of cervical mucus and localizes the possible sources of the identified proteins. The most abundant proteins were extracellular proteins, mainly mucins; however, most of the identified proteins, present usually in lower quantities, were of intracellular origin. The tissue analysis revealed that proteins from female reproductive organs are also expressed in other tissues in addition to female reproductive organs, but also proteins specific to the testis, liver, placenta, retina, and cerebellum. This study confirms the suitability and high potential of cervical mucus as a source of proteomic biomarkers not only for the diagnosis of the female reproductive tract.
- Klíčová slova
- tkáňové exprese,
- MeSH
- cervikální hlen * chemie MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- proteomika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
The gold standard for treating obstructive sleep apnea in adults is continuous positive airway pressure (CPAP). However, it can be difficult to convince patients to adhere to this therapy. The aim of this study was to determine the relationship between nasal endoscopy findings/nose patency and CPAP adherence. Material and methods: A cohort of 450 consecutive patients suspected of having OSA were prospectively enrolled. For further analyses, 47 OSA patients undergoing CPAP treatment were selected (13 females and 34 males, average age, 65.3 years, BMI 34.1, apnea-hypopnea index. AHI 51.0). The patients were divided into two groups: patients with good CPAP adherence (n = 35) and patients who did not adhere to CPAP therapy (n = 12). The influence of nasal endoscopy and flow measurement on CPAP adherence was explored. Results: We found a statistical independence between adherence to CPAP and AHI (p = 0.124), T90 (p = 0.502), endoscopic findings (p = 0.588) and nasal patency measured by a flowmeter (p = 0.498). Conclusions: In our studied sample, endoscopic findings and nasal patency measured by a flowmeter were not predictors of CPAP non-adherence in the first year of the treatment. Our data show that while an endoscopic finding in the nasal cavity could indicate that a patient has a severe obstruction, compliance with CPAP therapy is not reduced in these patients and neither is it reduced with a decrease in nasal flow, according to our observation.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
