OBJECTIVE: The main objective is to confirm a hypothesis that atherosclerosis, through various mechanisms, considerably influences cognitive impairment and significantly increases the risk for developing dementia. Complete sample should be 920 individuals. The present study aimed to analyse epidemiological data from a questionnaire survey. METHODS: The work was carried out in the form of an epidemiological case control study. Subjects are enrolled in the study based on results of the following examinations carried out in neurology departments and outpatient centres during the project NU20-09-00119 from 2020 to 2023. Respondents were divided into four research groups according to the results of clinical examination for the presence of atherosclerosis and dementia. The survey was mainly concerned with risk factors for both atherosclerosis and dementia. It contained questions on lifestyle factors, cardiovascular risk factors, leisure activities, and hobbies. RESULTS: Analysis of the as yet incomplete sample of 877 subjects has yielded the following selected results: on average, 16% of subjects without dementia had primary education while the proportion was 45.2% in the group with both dementia and atherosclerosis. Subjects with dementia did mainly physical work. Low physical activity was more frequently noted in dementia groups (Group 2 - 54.4% and Group 3 - 47.2%) than in subjects without dementia (Group 1 - 19.6% and Group 4 - 25.8%). Coronary heart disease was more frequently reported by dementia patients (33.95%) than those without dementia (16.05%). CONCLUSION: Cognitively impaired individuals, in particular those with vascular cognitive impairment, have poorer quality of life and shorter survival. Risk factors contributing to such impairment are similar to those for ischaemic or haemorrhagic stroke. It may be concluded that most of the analysed risk factors play a role in the development of both atherosclerosis and dementia.
- MeSH
- ateroskleróza * epidemiologie MeSH
- demence * epidemiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
This study constitutes a cross sectional analysis of the association between cognitive impairment defined by neuropsychological tests and carotid stenosis. The main objective was to compare the results of the Mini-Mental State Examination (MMSE) and Addenbrooke's Cognitive Examination-Revised (ACE-R) with regard to the degree of carotid stenosis. The sample comprised 744 patients who underwent a carotid duplex ultrasound and cognitive function testing (by ACE-R and MMSE). A multivariable analysis of potential confounding factors was completed. The significance of the different number of positive (MMSE ≤ 27, ACE-R ≤ 88) and negative (MMSE ≥ 28, ACE-R ≥ 89) results of the neuropsychological tests was analysed with regard to the degree of carotid stenosis (50-99%). Neuropsychological test results were also compared between carotid stenosis of 50-69%, 70-89%, and 90-99%. For both the MMSE and ACE-R, a difference was observed between positive and negative test results when higher degrees of stenosis were present. However, for the ACE-R only, more severe stenosis (80-89%, 90-99%) was predominantly associated with positive test results (p-value < 0.017). The same dependence for ACE-R (although not statistically significant) was observed in the group of patients without an ischemic stroke (confounding factor). In the case of the MMSE and more severe stenosis, negative results predominated, regardless of the confounding factor. There were no statistically significant differences in test results between carotid stenosis of 50-69%, 70-89%, and 90-99%. The results suggest that for assessing the early risk of cognitive impairment in patients with carotid atherosclerosis, the ACE-R appears more suitable than the MMSE.
- MeSH
- demence * diagnóza etiologie psychologie MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- průřezové studie MeSH
- stenóza arteria carotis * diagnóza diagnostické zobrazování MeSH
- stenóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
OBJECTIVES: This is a review article that deals with the question of whether type 2 diabetes is a risk factor for the development of Alzheimer's disease. METHODS: We searched the PubMed database and relevant publications were selected for review. The introduction, which describes the possibilities of how type 2 diabetes can affect the development of Alzheimer's disease, is followed by other questions related to this issue: May on the contrary Alzheimer's disease induce type 2 diabetes? What is a relative risk for type 2 diabetes to induce dementia? How type 2 diabetes influence conversion of mild cognitive impairment to Alzheimer's disease? What is the role of antidiabetic medication? Proposition of term "type 3 diabetes" for Alzheimer's disease. RESULTS: Type 2 diabetes mellitus has been shown to increase the risk for cognitive decline and dementia, such as Alzheimer's disease and vascular dementia. Despite extensive research and numerous publications, the mechanisms underlying these associations remain unclear. CONCLUSIONS: Because of similar molecular and cellular features among type 1 and type 2 diabetes and insulin resistance associated with memory deficit and cognitive decline, some researches proposed the term "type 3 diabetes" for Alzheimer's disease.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * komplikace epidemiologie MeSH
- diabetes mellitus 2. typu komplikace epidemiologie MeSH
- diabetes mellitus * MeSH
- hypoglykemika terapeutické užití MeSH
- kognitivní dysfunkce * komplikace epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
INTRODUCTION: Dementia becomes a major public health challenge in both the Czech Republic and worldwide. The most common form of dementia is Alzheimer's disease (AD). OBJECTIVE: We conducted two successive epidemiological projects in 2012-2015 and 2016-2019. Their aim was to study the effect of selected potential genetic, vascular and psychosocial risk factors on the development of AD by comparing their frequencies in AD patients and controls. METHODS: Epidemiological case-control studies were conducted. In total, data from 2106 participants (1096 cases, 1010 controls) were analyzed. RESULTS: Three times more females than males suffered from AD. The highest proportion of cases were those with primary education, unlike controls. There were statistically significantly more manual workers among cases than among controls. Of selected vascular risk factors, coronary heart disease was found to be statistically significantly more frequent in cases than in controls. The onset of hypertension and diabetes mellitus was earlier in controls than in cases. As for hobbies and interests, there were statistically significant differences in physical activity, reading and solving crosswords between the groups, with these activities being more common in controls. CONCLUSION: The prevalence of chronic neurodegenerative diseases, in particular AD, is currently increasing. Given the aging of the population, these conditions may be expected to rise in prevalence. Potential risk of AD needs to be studied, analyzed and confirmed; a detailed knowledge of the risks of AD and early detection of the pathology may therefore be very beneficial for prevention and early treatment of this condition.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc * epidemiologie genetika MeSH
- epidemiologické studie * MeSH
- koronární nemoc epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- prevalence MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- stárnutí fyziologie MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Východiska: Tetanus je významné infekční onemocnění, které se vyznačuje vysokou smrtností. Mnoho desítek let je k dispozici účinná očkovací látka proti tomuto onemocnění, jejímž používáním bylo dosaženo eliminace této nebezpečné infekce. Cíl: Prokázat, že v současné době je tetanus mizející infekce, proti které je ve všech věkových skupinách, včetně nejstarších osob, dobrá imunita. Metody: Sérologicky, metodou ELISA, byly prokázány ochranné protilátky proti tetanu i u osob starších 60 let. Výsledky: Vyšetření starších osob v rámci sérologických přehledů v České republice v letech 1986 – 2002 prokázalo ochranné titry protilátek. Skupina 13 osob ve věku 61 – 93 let, které měly interval od posledního očkování delší než 10 let, měla ve většině případů ochranné titry protilátek proti tetanu. Závěry: Starší osoby v České republice mají dobrou a akceptabilní imunitu proti tetanu, jak potvrdila řada vyšetření protilátek v rámci sérologických přehledů nebo jiných vyšetření. Nepřímým důkazem, ale vysoce validním, je také epidemiologická situace ve výskytu tetanu v České republice. Od roku 1990 byly zaznamenány jen ojedinělé případy, a to při stále vysoké expozici celé populace.
Background: Tetanus is an important infectious disease that is characterized by high lethality. For many decades, an effective vaccine against this disease has been available, the use of which has achieved the elimination of this dangerous infection. Objective: To prove that at present tetanus is a disappearing infection, against which there is good immunity in all age groups, including the oldest individuals. Methods: Protective antibodies against tetanus have been demonstrated in persons over 60 years of age using the ELISA method. Results: Examination of elderly persons in serological reviews in the Czech Republic between 1986 and 2002 showed protective antibody titres. In most cases, a group of 13 people aged 61-93 years who had an interval of more than 10 years from the last vaccination had tetanus antibody protection titres. Conclusions: Elderly people in the Czech Republic have good and acceptable immunity to tetanus as confirmed by a number of antibody tests within serological reviews or other examinations. The epidemiological situation in tetanus in the Czech Republic is also circumstantial evidence, but highly valid. Since 1990, only isolated cases have been recorded, with still high exposure of the entire population.
Východiska: Tetanus je významné infekční onemocnění, které se vyznačuje vysokou smrtností. Mnoho desítek let je k dispozici účinná očkovací látka proti tomuto onemocnění, jejímž používáním bylo dosaženo eliminace této nebezpečné infekce. Cíl: Prokázat, že v současné době je tetanus mizející infekce, proti které je ve všech věkových skupinách, včetně nejstarších osob, dobrá imunita. Metody: Sérologicky, metodou ELISA, byly prokázány ochranné protilátky proti tetanu i u osob starších 60 let. Výsledky: Vyšetření starších osob v rámci sérologických přehledů v České republice v letech 1986 – 2002 prokázalo ochranné titry protilátek. Skupina 13 osob ve věku 61 – 93 let, které měly interval od posledního očkování delší než 10 let, měla ve většině případů ochranné titry protilátek proti tetanu. Závěry: Starší osoby v České republice mají dobrou a akceptabilní imunitu proti tetanu, jak potvrdila řada vyšetření protilátek v rámci sérologických přehledů nebo jiných vyšetření. Nepřímým důkazem, ale vysoce validním, je také epidemiologická situace ve výskytu tetanu v České republice. Od roku 1990 byly zaznamenány jen ojedinělé případy, a to při stále vysoké expozici celé populace.
Background: Tetanus is an important infectious disease that is characterized by high lethality. For many decades, an effective vaccine against this disease has been available, the use of which has achieved the elimination of this dangerous infection. Objective: To prove that at present tetanus is a disappearing infection, against which there is good immunity in all age groups, including the oldest individuals. Methods: Protective antibodies against tetanus have been demonstrated in persons over 60 years of age using the ELISA method. Results: Examination of elderly persons in serological reviews in the Czech Republic between 1986 and 2002 showed protective antibody titres. In most cases, a group of 13 people aged 61-93 years who had an interval of more than 10 years from the last vaccination had tetanus antibody protection titres. Conclusions: Elderly people in the Czech Republic have good and acceptable immunity to tetanus as confirmed by a number of antibody tests within serological reviews or other examinations. The epidemiological situation in tetanus in the Czech Republic is also circumstantial evidence, but highly valid. Since 1990, only isolated cases have been recorded, with still high exposure of the entire population.
V současné době nová přímá perorální antikoagulancia (DOAC) postupně nahrazují dosavadní historicky nejčastěji užívaný warfarin. Jedná se o dvě skupiny léčiv přímo inhibující faktor Xa (Xarelto, Eliquis, Lixiana) a trombin (Pradaxa). Nabízí mnohá pozitiva, která ocení i samotní pacienti. Jedná se zejména o odpadnutí nutnosti pravidelné monitorace, minimum lékových a potravinových interakcí či příznivý bezpečnostní profil. Nicméně jako jednu z nevýhod lze vnímat nepřítomnost antidota při předávkování. Své specifické antidotum - Idarucizumab - má v současné době pouze Pradaxa. Ostatní jsou ve vývoji, stejně tak jako nové molekuly samotných antikoagulancií.
Currently, new direct oral anticoagulants (DOAC) are gradually replacing the historically most frequently used warfarin. These are two classes of drugs directly inhibiting factor Xa (Xarelto, Eliquis, Lixiana) and thrombin (Pradaxa). It offers many positives that patients themselves will appreciate. These include, in particular, no need for regular monitoring, minimal drug and food interactions, or afavorable safety profile. However, one of the drawbacks is the absence of antidotes for overdose. Only Pradaxa currently has its specific antidote - Idarucizumab. Others are in development as well as new molecules of anticoagulants themselves.
- Klíčová slova
- betrixaban, darexaban, otamixaban, andexanet, ciraparantag,
- MeSH
- antidota farmakologie terapeutické užití MeSH
- antikoagulancia * farmakokinetika farmakologie terapeutické užití MeSH
- azepiny farmakokinetika farmakologie terapeutické užití MeSH
- benzamidy farmakokinetika farmakologie terapeutické užití MeSH
- cyklické N-oxidy farmakokinetika farmakologie terapeutické užití MeSH
- faktor Xa analogy a deriváty terapeutické užití účinky léků MeSH
- inhibitory faktoru Xa * farmakokinetika farmakologie terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- tromboembolie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Východiska: Vzhledem ke stárnutí populace se předpokládá, že prevalence neurodegenerativních chorob včetně demence bude významně narůstat. Tato onemocnění mají nepříznivou prognózu, včasnou léčbou však lze jejich průběh podstatně zpomalit a zejména udržet pacienty v lehčích stádiích demence. Chronická arteriální hypertenze je dobře známým rizikovým faktorem demence, ovšem vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, která je nejčastější příčinou demence spojené s věkem, není stále zcela objasněn.Cíl: Cílem je podat stručný přehled dosavadních poznatků o vztahu hypertenze a demence se zaměřením na Alzheimerovu chorobu.Metody: Pro účely této práce byla provedenarešerše informací a aktuálních vědeckých poznatků o vztahu hypertenze a demence.Výsledky: Vědecké důkazy naznačují, že hypertenze hraje důležitou roli ve vývoji kognitivního úpadku, Alzheimerovy choroby a vaskulární demence. Ovšem vztah mezi krevním tlakem a kognitivními funkcemi je velice složitý a stále ne zcela objasněn. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující působení hypertenze na rozvoj demence je považován věk. Dalšími faktory jsou inzulinová rezistence, menopauza, zánět a genotyp APOE-ε4. Mechani-smus těchto interakcí zatím zůstává nejasný. Stejně tak i vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, jehož sledování je komplikováno mnohými faktory.Závěry: Hypertenze je v tomto ohledu možný modifikovatelný rizikový faktor, který může hrát významnou roli v prevenci nebo oddálení s věkem souvisejících poruch kognitivních funkcí. Proto je porozumění vztahu mezi hypertenzí a demencí výzkumnou prioritou.
Background: The prevalence of neurodegenerative diseases, including dementia, is expected to increase given the aging population. These diseases have an unfavourable prognosis, but early treatment can slow their progression and keep patients in lighter stages. Hypertension is a well-known risk factor, but the relationship between hyperten-sion and Alzheimer’s disease, the most common cause of age-related dementia, is still not fully understood.Aim: The aim is to give a brief overview of the current knowledge of the relationship of hypertension and dementia with a focus on Alzheimer’s disease.Methods: For the purposes of this work, a review of information and current scientific knowledge about the relationship of hypertension and dementia was performed.Results: Scientific evidence suggests that hypertension plays an important role in the development of cogni-tive decline, Alzheimer’s disease, and vascular dementia. However, the relationship between blood pressure and cognitive function is very complex and still not fully understood. The most important factor influencing the effect of hypertension on the development of dementia is age. Other factors are insulin resistance, menopause, inflammation and the APOE-ε4 genotype. The mechanism of these interactions remains unclear. As well as the relationship of hypertension and Alzheimer’s disease, whose study is complicated by many factors.Conclusions: In this respect, hypertension is a possible modifiable risk factor that can play a significant role in preventing or delaying age-related cognitive impairment. Therefore, understanding the relationship between hypertension and dementia is a research priority.
Východiska: Počty pacientů s aterosklerózou a demencí narůstá a to zejména z důvodu prodlužování střední délky života a stárnutí populace.Obě dvě onemocnění spolu úzce souvisí a zároveň výrazně ovlivňují kvalitu života pacientů.Cíl: Cílem tohoto sdělení je seznámení s touto aktuální problematikou a to napříč odbornostmi.Metody: Data byla čerpána z aktuálních publikací, zejména z databáze PubMed. Dále byly využity další databáze a výsledky klinických pokusů a to zahraniční i české.Výsledky: Výzkumy naznačují, že aterosklerotické postižení karotid je možným prediktorem rizika rozvoje de-mence. Projevy aterosklerózy karotid jsou spojeny s projevy kognitivního deficitu a demencí. Lze tedy tedy usu-zovat, že jsou ateroskleróza a demence spolu úzce spjaty.Závěry: Střední délka života bude mít pravděpodobně nadále vzrůstající tendenci, proto bude narůstat i počet pacientů s aterosklerózou a demencí. Z tohoto důvodu je velmi důležitý epidemiologický výzkum, který se uve-denou problematikou zabývá. Na základě výzkumu pak lze formulovat efektivní prevenci, diagnostiku a léčbu těchto stavů.
Background: The number of patients with atherosclerosis and dementia is increasing, mainly due to the increase in life expectancy and population aging. Both diseases are closely related and at the same time significantly affect the quality of life of patients.Objective: The aim of this communication is to present this topical issue across the field of expertise.Methods: Data were taken from current publications, especially from PubMed database. Furthermore, other databases and results of clinical trials were used, both foreign and Czech.Results: Research suggests that atherosclerotic involvement of carotid arteries is a potential predictor of the risk of developing dementia. The manifestations of carotid atherosclerosis are associated with cognitive deficits and dementia. Identified risk factors for atherosclerosis often occur in patients with dementia. It can therefore be concluded that they are closely linked.Conclusions: Life expectancy is likely to continue to increase, so the number of patients with this disease will increase. That is why epidemiological research is needed to address this issue. Based on the research, effective prevention, diagnosis and treatment of these conditions can be formulated.
Východiska: Životní styl je významným rizikovým faktorem pro mnohá, zejména neinfekční, onemocnění jako jsou kardiovaskulární nemoci. Jsou to nemoci s dlouhodobě vysokou incidencí i mortalitou u nás i ve světě. Přitom jsou často velmi dobře preventabilní. Antikoagulancia snižují patologicky zvýšenou koagulaci krve u mnohých z těchto nemocí. Vedle nejčastěji užívaného Warfarinu již máme k dispozici nová přímá perorální antikoagulancia (Pradaxa, Xarelto, Eliquis, Lixiana). Cíl: Cílem pilotní studie je získání cenných informací o životním stylu pacientů, užívající antikoagulační léčbu.Metody: Informace byly zjišťovány formou dotazníkového šetření. Dotazník byl sestaven na základě standardi-zovaných otázek použitých ve velkých populačních epidemiologických studií. Výsledky: Průměrný index tělesné hmotnosti (Body Mass Index) se pohybovalo v zóně obezity. Muži byly spíše v oblasti nadváhy, ženy v zóně obezity. Nejčastější komorbidita byla hypertenze a diabetes mellitus II. Typu. Nadpoloviční většina nebyla srozumitelně edukovaná v oblasti zdravého životního stylu, čtvrtina nebyla edukovaná vůbec. Dle CHA2DS2-VASc skóre se pacienti nacházeli ve vysokém riziku tromboembolie (tedy hodnota ≥ 2). Závěry: Životní styl nadále zůstává jedním z nejvýznamnějších a často velmi dobře preventabilních faktorů, které působí nejen jako riziko, ale zejména také jako prevence mnohých kardiovaskulárních nemocí a to včetně těch, u nichž je třeba antikoagulační terapie.
Background: Lifestyle is an important risk factor for many, especially non-infectious diseases such as cardio-vascular diseases. These are diseases with a long-term high incidence and mortality in the Czech Republic and abroad. They are often very preventable. Anticoagulants reduce pathologically increased blood coagulation in many of these diseases. In addition to the most commonly used Warfarin, we now have new direct oral anticoagulants (Pradaxa, Xarelto, Eliquis, Lixiana).Objective: The aim of the pilot study is to obtain valuable information about the lifestyle of patients receiving anticoagulant treatment. Methods: The information was collected through a questionnaire survey. The questionnaire was compiled on the basis of standardised questions used in large population epidemiological studies.Results: The average body mass index (BMI) was in the obesity zone. Men were more in the area of overweight, women in the obesity zone. The most common comorbidity was hypertension and diabetes mellitus II. Type. More than half of them were not comprehensively educated in the area of healthy lifestyle, a quarter were not educated atall. According to the CHA2DS2-VASc score, patients were at high risk of thromboembolism (score ≥ 2). Conclusions: Lifestyle remains one of the most important and often very preventable factors that act not only as a risk but also as a prevention of many cardiovascular diseases, including those requiring anticoagulant therapy.
