Léčba Parkinsonovy nemoci je v současnosti stále léčbou symptomatickou a její management je primárně zaměřen na kontrolu motorických projevů. Hlavním pilířem současné terapie zůstávají dopaminergní preparáty nahrazující působení chybějícího dopaminu. Významného pokroku bylo v posledních desetiletích dosaženo v možnostech terapie pokročilého stadia onemocnění pomocí intervenčních metod, jako je léčba pumpovými systémy a hluboká mozková stimulace. Důležitou součástí léčby je ovlivnění non-motorických symptomů, které významně ovlivňují kvalitu života pacientů. Nové léčebné strategie schopné ovlivnit rozvoj a progresi onemocnění, které jsou stále ve fázi preklinického a klinického výzkumu, zahrnují nejrůznější léčebné postupy s cílem ovlivnit tvorbu a agregaci patologických forem alfa-synukleinu a modifikovat šíření patologického procesu v mozku.

Despite intensive research, the current treatment of Parkinson's disease is still symptomatic treatment and its management is primarily aimed at controlling motor symptoms. Dopaminergic agents that replace the action of the missing dopamine remain the mainstay of current therapy. In recent decades, significant progress has been made in the treatment of advanced stage of disease using interventional methods such as treatment with pump systems and deep brain stimulation. An important part of the treatment is the influence of non-motor symptoms, which significantly affect the quality of life of patients. New treatment strategies capable to affect the development and progression of the disease, which are still in the preclinical and clinical research phase, include various treatment procedures with the aim to influence the formation and aggregation of pathological forms of alpha-synuclein and modify the spread of the pathological process in the brain.

• MeSH
• agonisté dopaminu farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• amantadin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• cholinergní antagonisté farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• hluboká mozková stimulace metody   MeSH
• inhibitory katechol-O-methyltransferasy farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory MAO farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• levodopa farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• motorické poruchy diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Parkinsonova nemoc * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• antiparkinsonika farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory dekarboxylasy aromatických aminokyselin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• levodopa farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc * farmakoterapie   patologie   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• rehabilitace metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cieľom štúdie bolo poukázať na prínos nových invazívnych terapeutických postupov v liečbe pokročilých štádií Parkinsonovej choroby (PCh) v porovnaní s klasickou perorálnou farmakoterapiou. Výsledky boli získané zo súboru 43 pacientov s PCh, z ktorých 39 % podstúpilo klasickú terapiu pozostávajúcu z perorálnych antiparkinsoník, 23 % pacientov užívalo intestinálny gél obsahujúci levodopou (Duodopa), 19 % pacientov malo indikovanú apomorfínovú subkutánnu pumpu a 19 % pacientov podstúpilo hĺbkovú mozgovú stimuláciu (DBS). Väčšina pacientov mala pokročilejšie štádiá PCh, štádium 4 podľa Hoehnovej a Yahra (1967). Výsledky práce ukazujú zlepšenie stavu po nasadení nového terapeutického postupu u väčšiny pacientov v porovnaní s klasickou terapiou. Pozitívny vplyv bol zaznamenaný aj v zníženej potrebe užívania liekov per os, kde bol zaznamenaný signifikantný pokles pri všetkých nových terapeutických postupoch. Taktiež bol zaznamenaný pozitívny účinok v redukcii off stavov u pacientov. V prípade Duodopy a DBS došlo k skráteniu off periódy o 50 % a pri apomorfínovej pumpe o 40 %. Pacienti tiež hlásili zlepšenie niektorých symptómov ochorenia ako tremor či rigidita, zatiaľ čo dyskinézy naďalej predstavujú výzvu. Na základe získaných výsledkov sa môže konštatovať, že nové terapeutické postupy pri PCh umožnia zvládnuť symptómy typické pre pokročilé štádia ochorenia, ktoré by bez týchto postupov viedli k invalidite, čo je hlavným dôvodom ich indikácie. U pacientov s pomalšou progresiou ochorenia v skorých štádiách je klasická forma terapie perorálnymi antiparkinsonikami stále zlatým štandardom. Dôvodom je nielen ich relatívna účinnosť, ale aj lepšia ekonomická dostupnosť, nakoľko nové postupy sú spojené s vysokými finančnými nákladmi a v rámci verejného zdravotného poistenia môžu byť v Slovenskej republike použité len na základe rozhodnutia revízneho lekára.

The aim of the study was to point out the contribution of new invasive therapeutic procedures in the treatment of advanced stages of Parkinson’s disease (PD) in comparison with classical oral pharmacotherapy. Data originated from a group of 43 patients with PD, 39% (17) with classic treatment, 23% (10) with intestinal gel of methyl ester levodopa (Duodopa), 19% (8) of patients were using subcutaneous delivery of apomorphine (APO) and the same quantity of patients had undergone deep brain stimulation (DBS). Majority of patients had advanced stages of PD, stage 4, by standards of Hoehn and Yahr scale (Hoehn and Yahr, 1967). Research observed improvement in majority of patients with novel treatments. A positive effect was also noted in the reduced need for oral therapy, where there was a significant decrease in all new therapies. Benefits were observed in the amount of antiparkinsonic drugs taken per os, where we observed reduction in all new therapies. A positive effect of the new therapeutic approaches in reducing “off” periods in patients has also been noted. In the case of Duodopa and DBS, the ”off” period was shortened up to 50% and in the apomorphine pump up to 40%. Patients also reported reduction of some symptoms like rigidity, tremor and bradykinesis while dyskinesis still remains suba challenge. On the basis of the obtained results, it can be concluded that new therapeutic procedures for PCh will make it possible to manage symptoms typical of advanced stages of the disease, which without these procedures would lead to disability, which is the main reason for their indication. However, in early stages, well responding patients or in slow progressing disease oral antiparkinsonics are remaining as golden standard of treatment. This is not just due to good response but also because these classic drug formulations are significantly less expensive. In Slovakia, novel treatments are accessible through healthcare insurance only after secondary revision by insurance company doctors.

• Klíčová slova
• Duodopa, apomorfínová pumpa,
• MeSH
• apomorfin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• hluboká mozková stimulace metody   MeSH
• implantabilní infuzní pumpy MeSH
• karbidopa farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• levodopa farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc * terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: While immediate benefits of levodopa-carbidopa intestinal gel (LCIG) are evident in patients with Parkinson's disease (PD), long-term LCIG effects require further study. OBJECTIVES: We explored long-term LCIG on motor symptoms, nonmotor symptoms (NMS), and LCIG treatment settings in patients with advanced PD (APD). METHODS: Data were obtained (medical records and patient visit) from COSMOS, a multinational, retrospective, cross-sectional post-marketing observational study in patients with APD. Patients were stratified into 5 groups based on LCIG treatment duration at the patient visit, from 1-2 to > 5 years LCIG. Between-group differences were assessed for changes from baseline in LCIG settings, motor symptoms, NMS, add-on medications, and safety. RESULTS: Out of 387 patients, the number of patients per LCIG group was: > 1- ≤ 2 years LCIG (n = 156); > 2- ≤ 3 years LCIG (n = 80); > 3- ≤ 4 years LCIG (n = 61); > 4- ≤ 5 years LCIG (n = 30); > 5 years LCIG (n = 60). Baseline values were similar; data reported are changes from the baseline. There were reductions in "off" time, dyskinesia duration, and severity across LCIG groups. Prevalence, severity, and frequency of many individual motor symptoms and some NMS were reduced amongst all LCIG groups, with few differences between groups. Doses for LCIG, LEDD and LEDD for add-on medications were similar across groups both at LCIG initiation and patient visit. Adverse events were similar across all LCIG groups and consistent with the established safety profile of LCIG. CONCLUSIONS: LCIG may provide sustained, long-term symptom control, while potentially avoiding increases in add-on medication dosages. TRIAL REGISTRATION: ClinicalTrials.gov Identifier: NCT03362879. Number and date: P16-831, November 30, 2017.

• MeSH
• antiparkinsonika škodlivé účinky   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• gely terapeutické užití   MeSH
• karbidopa * MeSH
• levodopa terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc * farmakoterapie   MeSH
• průřezové studie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

Parkinsonova nemoc je chronické, nevyléčitelné a invalidizující neurodegenerativní onemocnění, kdy se v mozku netvoří dostatek neurotransmiteru dopaminu. V České republice se týká několika desítek tisíc lidí zejména po padesátém roce života, kdy tito pacienti mají v různé míře vyjádřeny potíže motorické a nemotorické. Pro pacienty s rozvinutou Parkinsonovou nemocí je životně důležitý přísun správně dávkovaného dopaminu v tabletách nebo výjimečně jiná léčba. Bez léčby anebo zejména při náhlém výpadku léčby může dojít až k úmrtí. Kazuistika s dobrým koncem popisuje raritní případ původně personálem LDN považovaný za střevní helmintózu provázený vážným zhoršením zdravotního stavu u lucidní pacientky parkinsoničky s překvapivým rozuzlením. Pro autora slouží pro příště i jako ponaučení, že je třeba znát alespoň základy konstrukce a funkce moderních léčebných možností i přes to, že se s nimi lékař mimo kliniku setká jen několikrát za život a že se tyto jeví dosud jako zcela bezproblémové a bezobslužné.

Parkinson disease is a long-term degenerative, incurable and invaliding disorder of the central nervous system showing the deficient production of neurotransmitter dopamine in the brain. In the Czech Republic the disease affects several ten thousands of people, especially those aged fifty or more. The patients suffer from various symptoms, both motor and non-motor. It is important to supply the patients in a developed stage of the disease with the right doses of dopamine in tablets or, exceptionally, a different treatment. Where no treatment is given or a treatment is suddenly disrupted, a death may occur. The following well-ending case history describes a rare case considered by the hospital for long term sickness personnel to be intestinal helminthiases accompanied by a serious worsening of the health condition in a lucid female patient with Parkinson disease. The case had a surprising outcome. The case history also shows that it is necessary to be knowledgeable in the constructions and functions of the medicala dvices although one meets such medical advices outside clinics only a few times in his/her life and that such constructions and functions seem to be totally trouble-free and fully automated.

• MeSH
• chybná diagnóza MeSH
• helmintóza MeSH
• jejunostomie MeSH
• levodopa aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc * farmakoterapie   MeSH
• selhání zařízení MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: Iron content is increased in the substantia nigra of persons with Parkinson's disease and may contribute to the pathophysiology of the disorder. Early research suggests that the iron chelator deferiprone can reduce nigrostriatal iron content in persons with Parkinson's disease, but its effects on disease progression are unclear. METHODS: We conducted a multicenter, phase 2, randomized, double-blind trial involving participants with newly diagnosed Parkinson's disease who had never received levodopa. Participants were assigned (in a 1:1 ratio) to receive oral deferiprone at a dose of 15 mg per kilogram of body weight twice daily or matched placebo for 36 weeks. Dopaminergic therapy was withheld unless deemed necessary for symptom control. The primary outcome was the change in the total score on the Movement Disorder Society-sponsored revision of the Unified Parkinson's Disease Rating Scale (MDS-UPDRS; range, 0 to 260, with higher scores indicating more severe impairment) at 36 weeks. Secondary and exploratory clinical outcomes at up to 40 weeks included measures of motor and nonmotor disability. Brain iron content measured with the use of magnetic resonance imaging was also an exploratory outcome. RESULTS: A total of 372 participants were enrolled; 186 were assigned to receive deferiprone and 186 to receive placebo. Progression of symptoms led to the initiation of dopaminergic therapy in 22.0% of the participants in the deferiprone group and 2.7% of those in the placebo group. The mean MDS-UPDRS total score at baseline was 34.3 in the deferiprone group and 33.2 in the placebo group and increased (worsened) by 15.6 points and 6.3 points, respectively (difference, 9.3 points; 95% confidence interval, 6.3 to 12.2; P<0.001). Nigrostriatal iron content decreased more in the deferiprone group than in the placebo group. The main serious adverse events with deferiprone were agranulocytosis in 2 participants and neutropenia in 3 participants. CONCLUSIONS: In participants with early Parkinson's disease who had never received levodopa and in whom treatment with dopaminergic medications was not planned, deferiprone was associated with worse scores in measures of parkinsonism than those with placebo over a period of 36 weeks. (Funded by the European Union Horizon 2020 program; FAIRPARK-II ClinicalTrials.gov number, NCT02655315.).

• MeSH
• antiparkinsonika * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• aplikace orální MeSH
• chelátory železa * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• deferipron * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• dopaminové látky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• levodopa terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mozek - chemie MeSH
• mozek diagnostické zobrazování   MeSH
• neutropenie chemicky indukované   MeSH
• Parkinsonova nemoc * farmakoterapie   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• substantia nigra * chemie   diagnostické zobrazování   účinky léků   metabolismus   MeSH
• železo * analýza   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze II MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Segawov syndróm je autozomálne dominantne dedičný typ dystónie, prvýkrát opísaný Dr. Segawom v roku 1971. Patrí medzi dystónie vznikajúce v detskom veku, je často poddiagnostikovaná a najčastejšie sa zamieňa za detskú mozgovú obrnu. Charakteristické znaky ochorenia zahŕňajú dystonické prejavy na dolných končatinách, ich nástup v mladom veku, zhoršovanie ťažkostí v priebehu dňa a dramatickú terapeutickú odpoveď na levodopu. Príčina ochorenia spočíva v deficite GTP-cyklohydrolázy a diagnóza v potvrdení mutácie v géne GCH1. Prezentujeme prípad 12-ročnej pacientky s geneticky potvrdenou mutáciou v GCH1 géne asociovanou s dopa-responzívnou dystóniou, dlhodobo sledovanej ako detská mozgová obrna.

Segawa syndrome is an autosomal dominant type of dystonia, first described by Dr. Segawa in 1971. The onset of dystonia is usually in childhood, and is mostly misdiagnosed as cerebral palsy. Characteristics features include lower limb dystonia, young onset, worsening of the symptoms during the day and dramatic response to levodopa therapy. The disease is caused by a deficiency of GTP-cyclohydrolasis, and the diagnosis is established by genetical proof for GCH1 mutation. We would like to present a case-report of a 12-year-old girl, diagnosed with dopa-responsive dystonia, which has been initially misdiagnosed as cerebral palsy.

• Klíčová slova
• Segawova nemoc,
• MeSH
• dítě MeSH
• dystonické poruchy * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• levodopa terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND AND OBJECTIVES: Patterns of speech disorder in Parkinson disease (PD), which are highly variable across individual patients, have not been systematically studied. Our aim was to identify speech subtypes in treatment-naive patients with PD and to examine their response to long-term dopaminergic therapy. METHODS: We recorded speech data from a total of 111 participants with de novo PD; 83 of the participants completed the 12-month follow-up (69 patients with PD on stable dopaminergic medication and 14 untreated controls with PD). Unsupervised k-means cluster analysis was performed on 8 distinctive parameters of hypokinetic dysarthria examined with quantitative acoustic analysis. RESULTS: Three distinct speech subtypes with similar prevalence, symptom duration, and motor severity were detected: prosodic, phonatory-prosodic, and articulatory-prosodic. Besides monopitch and monoloudness, which were common in each subtype, speech impairment was more severe in the phonatory-prosodic subtype with predominant dysphonia and the articulatory-prosodic subtype with predominant imprecise consonant articulation than in the prosodic subtype. Clinically, the prosodic subtype was characterized by a prevalence of women and younger age, while articulatory-prosodic subtype was characterized by the prevalence of men, older age, greater severity of axial gait symptoms, and poorer cognitive performance. The phonatory-prosodic subtype clinically represented intermediate status in age with mostly men and preserved cognitive performance. While speech of untreated controls with PD deteriorated over 1 year (p = 0.02), long-term dopaminergic medication maintained stable speech impairment severity in the prosodic and articulatory-prosodic subtypes and improved speech performance in patients with the phonatory-prosodic subtype (p = 0.002). DISCUSSION: Distinct speech phenotypes in de novo PD reflect divergent underlying mechanisms and allow prediction of response of speech impairment to levodopa therapy. CLASSIFICATION OF EVIDENCE: This study provides Class II evidence that, in patients with newly diagnosed PD with speech impairment, speech phenotype is associated with levodopa responsiveness.

• MeSH
• dysartrie komplikace   MeSH
• levodopa * terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc * komplikace   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• poruchy řeči etiologie   MeSH
• řeč fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Farmakoterapie extrapyramidových onemocnění zažívala svůj boom v průběhu devadesátých let minulého století, spíše v jeho druhé polovině, kdy většina klinických hodnocení v neurologických indikacích zkoumala efekt různých molekul na Parkinsonovu nemoc (PN) a další extrapyramidová onemocnění. Další dekáda byla v této oblasti ve znamení pozvolného útlumu velkých klinických hodnocení a na významu nabývalo zavádění nákladných forem léčby pokročilého stadia Parkinsonovy nemoci, spolu s rozšiřováním indikací léčby botulotoxinem (BoNT). Následná globální ekonomická krize zde v podstatě ukončila aktivity farmaceutického průmyslu a korporátní výzkum se soustředil na jiná odvětví medicíny či na jiné oblasti neurologie. Prakticky až posledních 5-7 let lze pozorovat jisté oživení farmakologického výzkumu, akademického i korporátního, na poli extrapyramidových onemocnění. Jsou zkoumány nové lékové formy L-DOPA, jsou zkoušeny nové molekuly ovlivňující u Parkinsonovy nemoci jiné systémy než dopaminergní; pozornost je věnována i non-motorické symptomatice nemoci, probíhá i intenzivní translační výzkum. Jsou zkoušeny nadějné molekuly v terapii neurodegenerativního atypického parkinsonismu. Léčba extrapyramidových dyskinezí (či "hyperkinezí") se spíše pozvolna zbavuje starších, "folklórních" stereotypů a standardizuje postupy na bázi "evidence-based medicine" (EBM). Velký rozvoj zaznamenávají nové postupy v léčbě dyskinezí botulotoxinem, ať už se jedná o distribuci lokální terapie, inovaci dávkovacích schémat nebo cílenou implikaci centrálního efektu léčby. Jakkoliv nelze oblast extrapyramidových onemocnění nazvat jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví neurologické terapie, je situace mnohem méně stacionární, než byla před deseti lety.

The pharmacotherapy for extrapyramidal diseases experienced a boom during the 1990s, particularly in the second half of the decade, when most clinical trials in neurological indications investigated the effect of various molecules on Parkinson's disease and other extrapyramidal diseases. The following decade witnessed a slow decline in large clinical trials, and an issue of growing importance was the introduction of costly forms of treatment of advanced-stage Parkinson's disease as well as expansion of indications for the treatment with botulinum toxin. The subsequent global economic crisis essentially ended the activities of the pharmaceutical industry in this area, and corporate research focused on other branches of medicine or on other fields of neurology. Only in the last five to seven years, there has been some revival of pharmacological research, both academic and corporate, into the field of extrapyramidal diseases. Novel L-DOPA dosage forms are being investigated and new molecules targeting other than dopaminergic systems in Parkinson's disease are being tested; attention is being paid to non-motor symptomatology of the disease and intensive translational research is underway. Promising molecules are being tested in the treatment of neurodegenerative atypical parkinsonism. The treatment of extrapyramidal dyskinesias (or hyperkinesias) rather slowly abandons old, traditional stereotypes and standardizes evidence-based medicine strategies. There is a major development in novel strategies in treating dyskinesia with botulinum toxin, whether it be distribution of local therapy, innovation in dosing schedules, or targeted implication of central treatment effect. Even though the field of extrapyramidal diseases is not one of the most dynamically developing areas of neurological treatment, the situation is much less stationary than it was ten years ago.

• MeSH
• antiparkinsonika terapeutické užití   MeSH
• apomorfin terapeutické užití   MeSH
• botulotoxiny terapeutické užití   MeSH
• chorea farmakoterapie   MeSH
• dystonie farmakoterapie   MeSH
• gely terapeutické užití   MeSH
• hluboká mozková stimulace MeSH
• léčivé přípravky MeSH
• levodopa terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• myoklonus farmakoterapie   MeSH
• nemoci bazálních ganglií * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• neurodegenerativní nemoci farmakoterapie   MeSH
• parkinsonské poruchy diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• tiky farmakoterapie   MeSH
• tremor farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• antiparkinsonika terapeutické užití   MeSH
• gely terapeutické užití   MeSH
• intestinální absorpce MeSH
• jejunum MeSH
• levodopa terapeutické užití   MeSH
• parenterální infuze ošetřování   MeSH
• Parkinsonova nemoc ošetřování   terapie   MeSH
• zdravotní sestry MeSH