Záměr studie: Cílem studie bylo na podkladě údajů od pacientů s diagnózou schizofrenie ověřit v českém kontextu: (a) strukturu a vnitřní konzistenci dotazníku Kvalita prožívání radosti a spokojenosti ze života (Q-LES-Q-SF), (b) míru závislosti úrovně kvality života na pohlaví, věku, délce trvání choroby, celkovém klinickém dojmu a spokojeností s léčbou a (c) vypracovat lokální percentilové normy pro pacienty s diagnózou schizofrenie. Metoda: Konsekutivní soubor pacientů s diagnózou schizofrenního okruhu (N = 726) byl vyšetřen 126 ambulantními psychiatry. Lékaři zaznamenali pacientův věk, pohlaví, délku choroby, globální klinický dojem; pacienti vyplnili dotazník Q-LES-Q-SF. Výsledky: Nálezy přinesly podklad pro (a) existenci jednodimenzionální struktury nástroje, (b) vnitřní konzistenci inventáře, (c) symetrickou distribuci hodnot a absenci podlahového i stropního efektu, (d) vztah mezi současným klinickým stavem pacienta, spokojeností s léčbou a kvalitou života nezávisle na věku, pohlaví a délce choroby. Závěr: Nástroj je možné akceptovat jako spolehlivý instrument pro odhad kvality života českých pacientů s diagnózou schizofrenie.

Objectives: The purpose of this paper is to test on responses from patients with schizophrenia (a) dimenzionality and internal consistency of the Quality of Life Enjoyment and Satisfaction Questionnaire Short Form questionnaire (Q-LES-Q-SF), (b) effect of gender, age, duration of illness, satisfaction with medication, Clinical Global Impression on patients´ wellbeing, and (c) develop local percentile norms for patients with schizophrenia. Methods: Consecutive patients with schizophrenia (N = 726) were interviewed by 126 outpatient care psychiatrists. The physicians recorded patients´ gender, age, duration of illness, the CGI- Clinical Global Impression scale, and patients filled up the Q-LES-Q-SF quality of life questionnaire. Results: The findings plausibly established (a) the instrument unidimensionality; (b) acceptable internal consistency; (c) symmetrical distribution of the questionnaire values and absence of floor and ceiling effect; (d) association of present clinical state of patients, satisfaction with medication and quality of life without the effect of age, gender, and duration of illness. Conclusion: The instrument appears to be a reliable instrument for assessment of wellbeing among Czech patients with schizophrenia.

• MeSH
• duševně nemocní psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kvalita života * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje   MeSH
• psychiatrické posuzovací škály statistika a číselné údaje   MeSH
• psychometrie * metody   MeSH
• schizofrenie * MeSH
• spokojenost pacientů statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

Celosvětově se odhaduje, že podíl populace s duševním onemocněním, která nemá léčbu, přesahuje 50 %, v rozvojových zemích dosahuje téměř 90 %. Podle posledních odhadů se v Česku pohybuje mezi 61 % pro lidi s poruchami nálady až k 93 % pro abúzus/závis-lost na alkoholu. Mnoho individuálních a společenských faktorů ovlivňuje, zda lidé s duševním onemocněním vyhledávají odbornou péči. Užívání péče o duševní zdraví souvisí s věkem, pohlavím, tělesnými nemocemi, socioekonomickým statutem, situací v rodině, geografickým rozložením služeb a mírou společenského stigmatu vůči duševním nemocem. Cílené intervence na zvýšení dostupnosti a utilizace péče o duševní zdraví jsou klíčové ke snížení podílu neléčené populace s duševním onemocněním. Posílení psychiatrických i nepsychiatrických lidských zdrojů, edukace praktických lékařů a rovnoměrně rozložená síť zdravotně-sociálních služeb v regionech je třeba pro zvýšení dostupnosti péče. Destigmatizace duševních onemocnění, výuka duševně-zdravotní gramotnosti na školách a rodinné intervence mohou zvýšit utilizaci služeb o duševní zdraví.

Globally, it is estimated that the proportion of the population with a mental illness that does not receive mental health care exceeds 50 % and is almost 90 % in developing countries. According to recent estimates, this treatment gap for mental disorders in the Czech Republic ranges between 61 % for people with mood disorders to 93 % for alcohol abuse/addiction. Many individual and social factors affect whether people with mental health problems seek professional care. Mental health care use is associated with age, gender, somatic diseases, socio-economic status, family situation, geographical distribution of services, and societal stigma towards mental illnesses. Tar-geted interventions to increase the availability and utilization of mental health services are key to reducing the treatment gap for mental disorders. Strengthening psychiatric and non-psychiatric human resources, educating general practitioners, and an equally distributed net of health and social services in the regions are needed to increase the availability of mental health care. Destigmatization of mental illnesses, teaching mental health literacy at schools and family interventions could increase the utilization of mental health services.

• MeSH
• duševně nemocní * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• duševní poruchy * etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• duševní zdraví MeSH
• krizová intervence MeSH
• lidé MeSH
• poskytování zdravotní péče organizace a řízení   MeSH
• programy národního zdraví organizace a řízení   trendy   MeSH
• psychoterapie * trendy   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sociální problémy prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• výchova a vzdělávání trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Dětská a dorostová psychiatrie se významně prolíná a zasahuje i do jiných pediatrických lékařských oborů. Mění pohledy a postupy u somatických nemocí v souvislosti s celkovým duševním stavem dětského pacienta, ale i u duševních poruch s jejich somatickými projevy. Věnuje se také časté komorbiditě duševních a somatických nemocí u dětí a dorostu. Tradičně souhrnně pod názvem psychosomatika. Dnes se tento trend komplexního pohledu na pacienta rozvinul do medicínského oboru celostní medicína. Vzdělávací atestační programy pediatrických oborů ale této realitě běžné praxe v současnosti neodpovídají. Obdobným způsobem dětská a dorostová psychiatrie zasahuje mimo svůj rámec zdravotní péče, a to do vzdělávacího procesu, který se stal součástí komplexní péče o děti s duševními poruchami. V dnešní době se rozběhly paralelně dva zásadní procesy týkající se pedopsychiatrických pacientů. Oba programy jsou vládní. Jeden se nazývá „Reforma psychiatrické péče v ČR“ a druhý je tolik diskutovaný program „Inkluzivní vzdělávání“. Tady je situace ve vzájemné spolupráci mnohem složitější, protože se jedná o profese nelékařské. Bohužel oba vládní programy jsou paralelně „vedle sebe“ a nejsou propojené. Objektivně je dnes nutno také konstatovat, že vzdělávací systém lékařů „nepedopsychiatrů“, ale také vzdělávání učitelů ve vztahu k duševním poruchám dětí a dorostu nereflektují tento nový fenomén ovlivňujicí celou společnost již dnes, ale také budoucnost. Proto článek popisuje stav v současnosti včetně faktů vyvracejících katastrofické scénáře inkluzivního vzdělávání. Autor nastiňuje nutnost a směry úpravy ve vzdělávacích programech u lékařských pediatrických oborů, ale i ve školství na vysokých školách a následně kontinuální vzdělávání učitelů na školách.

Child and adolescent psychiatry intertwines significantly, extending to other paediatric medical disciplines. It alters the views and practicesin somatic diseases in association with the general mental condition of the paediatric patient as well as in mental disorders with their somaticmanifestations. It also deals with the frequent comorbidity of mental and somatic diseases in children and adolescents. Traditionally, this hasbeen known by the collective name psychosomatics. At present, this trend of a comprehensive view of the patient has developed into themedical field of “holistic medicine”. However, educational attestation programmes for paediatric disciplines currently do not correspond tothis reality of common practice. In a similar way, child and adolescent psychiatry extends beyond its scope of health care into the educationalprocess that has become part of comprehensive care of children with mental disorders. Nowadays, two crucial processes concerning paedopsychiatricpatients have been initiated in parallel. Both programmes are governmental. One is “The Reform of Psychiatric Care in the CzechRepublic” and the other is the much-discussed “Inclusive Education” programme. Here, the issue of mutual collaboration is much more complicatedbecause it involves nonmedical professions. Unfortunately, both these governmental programmes exist in parallel “one next to theother” and are not linked. Objectively speaking, the educational system for doctors “nonpaedopsychiatrists” and teacher education in relationto mental disorders of children and adolescents both fail to reflect this new phenomenon affecting the whole society today as well as in thefuture. Therefore, the article describes the current state including the facts contradicting the worst-case scenarios of inclusive education. Theauthor also outlines the need for and directions of modifications in educational programmes for medical paediatric disciplines, but also inhigher education as well as in continuous teacher education at schools.

• MeSH
• dětská psychiatrie organizace a řízení   trendy   MeSH
• dítě MeSH
• duševně nemocní * statistika a číselné údaje   MeSH
• integrovaná výuka organizace a řízení   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• kontinuální vzdělávání lékařů organizace a řízení   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• příprava učitelů organizace a řízení   trendy   MeSH
• psychiatrie adolescentů organizace a řízení   trendy   MeSH
• školy * organizace a řízení   trendy   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: The decision to adopt forced medication in psychiatric care is particularly relevant from a clinical and ethical viewpoint. The European Commission has funded the EUNOMIA study in order to develop European recommendations for good clinical practice on coercive measures, including forced medication. METHODS: The recommendations on forced medication have been developed in 11 countries with the involvement of national clinical leaders, key-professionals and stakeholders' representatives. The national recommendations have been subsequently summarized into a European shared document. RESULTS: Several cross-national differences exist in the use of forced medication. These differences are mainly due to legal and policy making aspects, rather than to clinical situations. In fact, countries agreed that forced medication can be allowed only if the following criteria are present: 1) a therapeutic intervention is urgently needed; 2) the voluntary intake of medications is consistently rejected; 3) the patient is not aware of his/her condition. Patients' dignity, privacy and safety shall be preserved at all times. CONCLUSION: The results of our study show the need of developing guidelines on the use of forced medication in psychiatric practice, that should be considered as the last resort and only when other therapeutic option have failed.

• MeSH
• adherence k farmakoterapii statistika a číselné údaje   MeSH
• antipsychotika terapeutické užití   MeSH
• duševně nemocní statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• nátlak MeSH
• odmítnutí terapie pacientem zákonodárství a právo   MeSH
• služby péče o duševní zdraví normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• zodpovědnost duševně nemocného zákonodárství a právo   normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

BACKGROUND: Reports linking the deinstitutionalisation of psychiatric care with homelessness and imprisonment have been published widely. AIMS: To identify cohort studies that followed up or traced back long-term psychiatric hospital residents who had been discharged as a consequence of deinstitutionalisation. METHOD: A broad search strategy was used and 9435 titles and abstracts were screened, 416 full articles reviewed and 171 articles from cohort studies of deinstitutionalised patients were examined in detail. RESULTS: Twenty-three studies of unique populations assessed homelessness and imprisonment among patients discharged from long-term care. Homelessness and imprisonment occurred sporadically; in the majority of studies no single case of homelessness or imprisonment was reported. CONCLUSIONS: Our results contradict the findings of ecological studies which indicated a strong correlation between the decreasing number of psychiatric beds and an increasing number of people with mental health problems who were homeless or in prison.

• MeSH
• deinstitucionalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• duševně nemocní statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé bez domova statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• vězni statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Kyrgyzstán se nachází ve Střední Asii jako jedna z republik bývalého Sovětského svazu. I v nedávné době tam probíhaly masové nepokoje, spojené zejména se špatnou vnitropolitickou a ekonomickou situací. Počet lékařů je zde ve srovnání s Českou republikou při přepočtu na velikost populace zhruba poloviční, výrazně se však koncentrují ve velkých městech, zatímco venkovské oblasti mají lékařů nedostatek. Pouze základní zdravotní péče je hrazena z veřejného rozpočtu, jinak si ji nemocný hradí sám, nebo se může obrátit se žádostí o pomoc na nevládní organizace. Zdravotnictví je výrazně podfinancováno. Základem lůžkové psychiatrické péče jsou bývalé sovětské ústavy, do kterých však desítky let nebylo dostatečně investováno. Souběžně s tím se však rozvíjejí moderní léčebné přístupy - ambulance, denní stacionáře, chráněné bydlení a pracovní rehabilitace. Péče o duševně nemocné je v Kyrgyzstánu upravena samostatným zákonem z roku 1996. Psychiatrů je v této zemi přibližně jedna třetina ve srovnání s ČR, opět při přepočtu na počet obyvatel. Z hlavních skupin psychofarmak je dostupných vždy jen několik málo preparátů hrazených státem, případnou jinou léčbu si nemocný musí zajistit sám. Zobrazovací metody mozku se v psychiatrii používají jen zřídka, složitější vyšetření nejsou dostupná vůbec. Psychoterapie je obecně málo využívána, pokud ano, tak spíše v lůžkových zařízeních. Obdobně jako v jiných zemích, psychiatrie a duševní poruchy jsou výrazně stigmatizovány. Psychiatrie není mezi mladými lékaři považována za atraktivní obor, spíše jsou jimi preferována somatická odvětví medicíny, pokud jde o volbu zaměstnání. V rámci mezinárodní odborné spolupráce je psychiatrie v Kyrgyzstánu napojena zejména na Rusko. Stát i zdravotníci usilují o to, aby péče o duševně nemocné v Kyrgyzstánu odpovída

Kyrgyzstán is one of the republics of the former Soviet Union, situated in the Central Asia. Mass riots related to unsatisfactory political and economic situation have occurred several years ago. The number of physicians related to the total population is about half as compared to the Czech Republic. They mostly work in big cities, whilst there is a lack of physicians in rural areas. Only the basic medical care is paid for by the state, otherwise the patient should cover it, or ask nongovernmental organizations for help. The health care system is financed insufficiently. Former Soviet mental hospitals, which have not been reconstructed for decades, create the base of the inpatient mental health care in Kyrgyzstán. Simultaneously, modern methods of care like outpatient departments, day hospitals, sheltered housing and sheltered works are being developed. The Mental Health Care Law was enacted in Kyrgyzstán in 1996. The number of psychiatrists, re-calculated to the total population, is about one-third compared to the Czech Republic. Only several preparations out of the main psychotropic groups are covered by the state and available, another possible treatment should be paid for by the patient. Brain imaging is rarely used in psychiatry, more demanding methods are not available at all. Psychotherapy is not applied very much, if yes, it is usually performed in an inpatient setting. Similarly to other countries in the world, psychiatry and mental disorders are significantly stigmatized. Psychiatry is not preferred as a job by young physicians, somatic branches of medicine are considered as more attractive. At an international level, psychiatry in Kyrgyzstan is particularly connected to Russia. The government as well as health care professionals make efforts to apply mental health care in accordance with world standards, but this is a demanding and long-range process.

• MeSH
• duševně nemocní statistika a číselné údaje   MeSH
• duševní poruchy terapie   MeSH
• lidé MeSH
• neziskové organizace MeSH
• poskytování zdravotní péče * MeSH
• psychiatrie * organizace a řízení   pracovní síly   zákonodárství a právo   MeSH
• ústavy pro duševně nemocné MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Kyrgyzstán MeSH

• Klíčová slova
• self-stigma,
• MeSH
• deinstitucionalizace * metody   normy   organizace a řízení   pracovní síly   trendy   MeSH
• diskriminace (psychologie) MeSH
• duševně nemocní * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• hodnocení programu MeSH
• lidé MeSH
• přátelé psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sběr dat MeSH
• sociální izolace MeSH
• společenské stigma MeSH
• stereotypizace * MeSH
• ústavy pro duševně nemocné organizace a řízení   využití   MeSH
• výzkumná zpráva * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• Geografické názvy
• Anglie MeSH
• Česká republika MeSH

• MeSH
• duševně nemocní statistika a číselné údaje   MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• lidé MeSH
• služby v oblasti duševního zdraví komunity pracovní síly   MeSH
• sociální opora MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• rozhovory MeSH
• Geografické názvy
• Německo MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• duševně nemocní * klasifikace   psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• duševní poruchy diagnóza   ekonomika   epidemiologie   terapie   MeSH
• duševní zdraví výchova   MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní agentury ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• mladiství MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti MeSH
• rehabilitace pracovní MeSH
• sociální práce psychiatrická MeSH
• zaměstnání pro postižené metody   organizace a řízení   pracovní síly   MeSH
• zapojení do společnosti MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Cíl: Cílem práce byla adaptace škály pro hodnocení potřeb u závažně duševně nemocných - Camberwell Assessment of Need, klinická verze (CAN-C), do českého jazyka a ověření v pilotním šetření, zda může monitorování potřeb tímto nástrojem pomoci lépe identifikovat potřeby pacientů a zda tak může zlepšit výsledek rehabilitace. Materiál a metoda: CAN-C byl standardním způsobem adaptován do češtiny. Do pilotního šetření CAN-C bylo v prvním kole zařazeno 122 pacientů se schizofrenií rehabilitovaných v komunitních službách. Zjištěné potřeby byly následně využity v rehabilitačních plánech a intervencích. Druhého kola šetření po 6 měsících se účastnilo již pouze 88 pacientů z původního vzorku. Pro první kolo šetření byly spočteny průměrné počty naplněných a nenaplněných potřeb v hodnocení uživatelů i profesionálů a byly identifikovány nejčastější oblasti potřeb. Změny v počtu potřeb mezi prvním a druhým kolem v jednotlivých položkách byly vyhodnoceny neparametrickým chí kvadrát testem. Výsledky: Nejčastějšími doménami nenaplněných potřeb v hodnocení uživatelů služeb byly: přátelé, sexualita, intimní vztahy, psychické potíže, finanční dávky; v hodnocení profesionálů: přátelé, intimní vztahy, psychické potíže, denní činnosti, finanční dávky. Mezi prvním a druhým kolem se snížily celkové naplněné i nenaplněné potřeby v hodnocení uživatelů i profesionálů, avšak pouze nesignifikantně. Došlo však ke statisticky významnému poklesu naplněných potřeb u položky "ohrožuje sebe" v hodnocení uživatelů a k poklesu všech potřeb u položky "finanční dávky" v hodnocení uživatelů i profesionálů. Závěr: Adaptovaný nástroj CAN-C lze použít pro průřezové šetření potřeb pacientů zařazených do rehabilitačního programu. Nástroj rovněž umožňuje posoudit změny ve výsledku rehabilitace po předchozím šetření potřeb a modifikaci rehabilitačních intervencí.

Aims/Objectives: Aim of this study was adaptation of the Camberwell Assessment of Need - Clinical Version (CAN-C) into the Czech language. Further objective was a verification in a pilot study, whether the monitoring of needs using this instrument helps better to identify the needs of the patients and whether it can improve the outcome of rehabilitation. Methods: CAN-C was adapted into the Czech language in a standard way. The pilot survey CAN-C in the first round included 122 patients with schizophrenia being rehabilitated in community services. Identified needs were subsequently used in rehabilitation plans and interventions. Only 88 patients from the original sample attended second round of investigation after 6 months. The average number of met and unmet needs in the assessment of users and professionals has been calculated for the first round of investigation and the most common needs have been identified. Changes in numbers of needs between the first and second round in individual items were evaluated by non-parametric chi-square test. Results: The most common domains in the assessment of unmet needs of service users were: friends, sexuality, intimate relationships, mental problems, financial benefits, and in the evaluation of professionals: friends, intimate relationships, mental problems, daily activities, financial benefits. Met and unmet needs in total in the assessment of users and professionals have decreased between the first and second round, but only insignificantly. However, there was a statistically significant decrease in met needs at the domain "a threat to himself" in the assessment of users and a drop of the both types of needs in the item "financial benefits" in the evaluation of users and professionals. Conclusion: Adapted tool CAN-C may be used for cross-sectional survey of needs in patients enrolled in a rehabilitation program. The tool also allows to assess changes in the outcome of rehabilitation after a previous investigation of needs and modification of rehabilitation interventions.

• Klíčová slova
• komunitní zdravotní služby,
• MeSH
• duševně nemocní psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• financování organizované MeSH
• hodnocení programu normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• koordinovaný terapeutický postup MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• odhad potřeb MeSH
• pilotní projekty MeSH
• postoj zdravotnického personálu MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rehabilitace MeSH
• schizofrenie rehabilitace   MeSH
• služby péče o duševní zdraví MeSH
• služby v oblasti duševního zdraví komunity MeSH
• zdravotnické služby - potřeby a požadavky statistika a číselné údaje   MeSH
• zpráva o sobě MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH