Herpetické viry jsou nejkomplexnější viry infikující člověka. Jejich typickou společnou vlastností je schopnost doživotní perzistence v organismu navozením latence. Neuroinfekce vyvolané herpetickými viry mají různě závažný průběh. Nejtěžší komplikací je hemoragicko-nekrotizující encefalitida, která i přes dostupnou léčbu zůstává nemocí s vysokou morbiditou a mortalitou. Základem diagnostiky herpetických neuroinfekcí je vyšetření mozkomíšního moku cytologicky a molekulárně biologicky s přímým průkazem viru metodou polymerázové řetězové reakce (PCR). V prezentovaném článku jsou shrnuty aspekty diagnostiky a léčby onemocnění centrálního nervového systému způsobených herpetickými viry.

Herpesviruses are the most complex viruses infecting humans. They usually establish latent infections and persist in the organismfor lifelong. Herpesviruses can cause neuroinfections of various severity. Hemorrhagic encephalitis is the most serious neurologicalcomplication and despite available treatments, the disease still has high morbidity and mortality. Cerebrospinal fluid analysis, usingcytology and polymerase chain reaction (PCR) for direct proof of the virus, is considered the gold standard for the diagnostics. Inthis article we summarized the current diagnostic and therapeutic approaches used for management of herpetic neuroinfections.

• MeSH
• acyklovir terapeutické užití   MeSH
• antivirové látky terapeutické užití   MeSH
• cerebelární ataxie etiologie   komplikace   MeSH
• cytomegalovirové infekce diagnóza   patofyziologie   MeSH
• herpetická encefalitida diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• herpetické infekce * diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• infekce virem Epsteina-Barrové diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• infekce virem varicella zoster diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• infekční mononukleóza komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• meningitida virová diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• mozkomíšní mok cytologie   virologie   MeSH
• myelitida diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• nemoci centrálního nervového systému * diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• Simplexvirus patogenita   MeSH
• virus Epsteinův-Barrové MeSH
• virus varicella zoster patogenita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

There have been many studies pertaining to the management of herpetic meningoencephalitis (HME), but the majority of them have focussed on virologically unconfirmed cases or included only small sample sizes. We have conducted a multicentre study aimed at providing management strategies for HME. Overall, 501 adult patients with PCR-proven HME were included retrospectively from 35 referral centres in 10 countries; 496 patients were found to be eligible for the analysis. Cerebrospinal fluid (CSF) analysis using a PCR assay yielded herpes simplex virus (HSV)-1 DNA in 351 patients (70.8%), HSV-2 DNA in 83 patients (16.7%) and undefined HSV DNA type in 62 patients (12.5%). A total of 379 patients (76.4%) had at least one of the specified characteristics of encephalitis, and we placed these patients into the encephalitis presentation group. The remaining 117 patients (23.6%) had none of these findings, and these patients were placed in the nonencephalitis presentation group. Abnormalities suggestive of encephalitis were detected in magnetic resonance imaging (MRI) in 83.9% of the patients and in electroencephalography (EEG) in 91.0% of patients in the encephalitis presentation group. In the nonencephalitis presentation group, MRI and EEG data were suggestive of encephalitis in 33.3 and 61.9% of patients, respectively. However, the concomitant use of MRI and EEG indicated encephalitis in 96.3 and 87.5% of the cases with and without encephalitic clinical presentation, respectively. Considering the subtle nature of HME, CSF HSV PCR, EEG and MRI data should be collected for all patients with a central nervous system infection.

• MeSH
• diagnostické testy rutinní MeSH
• DNA virů analýza   genetika   MeSH
• dospělí MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• herpetická encefalitida diagnóza   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mozek diagnostické zobrazování   MeSH
• mozkomíšní mok virologie   MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

Cíl práce: Zavedení sekvenace enterovirů jako progresivní metody umožňující zařazení izolovaných virů podle nové nomenklatury a detailní posouzení charakteru izolátu. Materiál a metody: Bylo analyzováno 75 vzorků pocházejících od 64 pacientů ze 2 pracovišť – Krajské nemocnice v Liberci a Fakultní nemocnice Plzeň. Věk sledovaných pacientů se pohyboval v intervalu od 4 do 54 let, medián věku byl 15 let u mužů a 16 let u žen. Důvodem hospitalizace byly u převažujícího počtu pacientů intenzivní bolesti hlavy, horečky, zvracení, únava, meningeální příznaky, u dvou pacientů byly příznaky střevní a u jednoho kožní. Vyšetřované vzorky byly výtěry z rekta, krku, mozkomíšní moky a stolice. Molekulární detekce a typizace byla provedena s využitím metody RT-PCR. Pro typizaci byl vybrán úsek z nekódující oblasti 5´RNA. Vzorky byly amplifikovány jednokrokovou PCR s vnějšími primery a se stejnými primery prodlouženými o M13 sekvence (Generi-Biotech). Editace, sestava a kvalitativní analýza sekvencí byla provedena pomocí programu LASERGENE (DIASTAR). Získané sekvence byly vyhodnoceny centrální databází sekvencí GenBank pomocí algoritmu BLAST. Výsledky: V izolátech jsme identifikovali 61 ECHO virů 30, 3 coxsackieviry B1, 1 coxsackievirus B3, 1 coxsackievirus A9, 1 enterovirus 86, 1 enterovirus 71, 2 ECHO virus 13/ coxsackievirus B5, 1 ECHO virus 7/30/coxsackievirus B4, 1 coxsackievirus B4/enterovirus B, 1 enterovirus 87/ECHO virus 30/enterovirus B a 1 ECHO virus 3. Všechny izolované viry, mimo enteroviru 71 patřícího do skupiny A, spadají do skupiny B. Závěr: Enteroviry bylo možné jednoznačně identifikovat, ačkoliv byl sekvenován krátký konzervativní úsek se značnou variabilitou. Sekvenace v plné míře nahradila bližší určování enterovirů virusneutralizací a umožnila detailní posouzení izolátů. Převaha ECHO 30 jako kauzálního agens vyvolávajícího aseptické meningitidy je ve shodě s literárními údaji.

Objective: Introducing enterovirus sequencing as an advanced approach to classify the viruses isolated according to the novel nomenclature and to characterize isolates in detail. Material and methods: Seventy-five specimens collected from 64 patients in two hospitals, Liberec Regional Hospital, and Plzeň University Hospital, were analyzed. The study patients' age ranged from four to 54 years, with a median of 15 years in males and 16 years in females. In most patients, the reasons for admission were intense headache, fever, vomiting, tiredness, meningeal symptoms, intestinal symptoms (in two patients), and skin symptoms (in one patient). The speci-mens collected were rectal and throat swabs, cerebrospinal fluid (CSF) and stool specimens. Molecular detection and typing were performed using the RT-PCR method. A segment of the 5´non-coding RNA was selected for typing. Specimens were amplified using single-step PCR with external primers and with the same primers extended to include M13 sequen-ces (Generi-Biotech). The LASERGENE software (DIASTAR) was used in sequence editing, alignment, and quality check. The sequences obtained were checked against the central GenBank sequence database using the BLAST algorithm. Results: The identification of the study isolates resulted in 61 ECHO viruses 30, three coxsackie viruses B1, one coxsackie virus B3, one coxsackie virus A9, one enterovirus 86, one enterovirus 71, Two ECHO viruses 13/coxsackie virus B5, one ECHO virus 7/30/coxsackie virus B4, one coxsackie virus B4/enterovirus B, one enterovirus 87/ECHO virus 30/enterovirus B, and one ECHO virus 3. All viruses isolated, except enterovirus 71 classified into group A, were of group B. Conclusion: The enteroviruses were identified unambigously, although the sequencing only targeted a short, conserved segment that showed considerable variability. The sequencing was an effective alternative to enterovirus identification by the neutralisation test and allowed for detailed characterization of the isolates. The predominance of ECHO 30 as the cause of aseptic meningitis is in accordance with the literature data.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• ECHO virové infekce virologie   MeSH
• enterovirové infekce * virologie   MeSH
• enterovirus B lidský genetika   izolace a purifikace   MeSH
• Enterovirus * genetika   izolace a purifikace   MeSH
• feces virologie   MeSH
• genotyp MeSH
• kvantitativní polymerázová řetězová reakce MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• meningitida aseptická virologie   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mozkomíšní mok virologie   MeSH
• odběr biologického vzorku MeSH
• předškolní dítě MeSH
• RNA virová * genetika   MeSH
• sekvenční analýza RNA * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Predkladaná kazuistika opisuje prípad 50-ročnej pacientky dva roky po transplantácii obličky na trvalej imunosupresívnej liečbe, pri ktorej došlo k náhlemu rozvoju reverzibilného dementného syndrómu. Vzhľadom na pozitivitu 14-3-3 proteínu a anamnézu transplantácie orgánu od neznámeho darcu, bola okrem iného zvažovaná aj diagnóza prionovej infekcie. Následný zvrat v klinickom priebehu s pomerne náhlym ústupom symptomatiky podporil diagnózu atypicky prebiehajúcej neuroinfekcie bez dokázania etiologického agens. V ďalšom sledovaní u pacientky došlo po mesiaci k recidíve ťažkostí, pričom realizované zobrazovacie a laboratórne vyšetrenia preukázali encefalitídu nejasného pôvodu, najpravdepodobnejšie Epstein-Barrovej vírusovú encefalitídu.

The present case report describes a 50-year-old female patient two years after kidney transplantation on permanent immunosuppressive therapy who suddenly developed reversible dementia syndrome. Given the 14-3-3 protein positivity and a history of organ transplant from an unknown donor, a diagnosis of prion infection was taken into consideration, among other things. The subsequent reversal of the clinical course with a relatively sudden abatement of symptoms supported the diagnosis of atypically proceeding neuroinfection without demonstration of the aetiological agent. During follow-up, the patient experienced recurrence of symptoms a month later, with imaging and laboratory testing performed showing encephalitis of unclear origin, most likely Epstein-Barr virus encephalitis.

• MeSH
• amyloidogenní proteiny diagnostické užití   MeSH
• biologické markery MeSH
• Creutzfeldtova-Jakobova nemoc MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• DNA virů izolace a purifikace   MeSH
• encefalitida virová * diagnóza   radiografie   virologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonance kinematografická MeSH
• mozkomíšní mok mikrobiologie   virologie   MeSH
• virus Epsteinův-Barrové izolace a purifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Lidský cytomegalovirus (CMV) je příčinou závažných infekčních komplikací imunokompromitovaných pacientů. Pravidelné monitorování hladiny virové nálože se stalo nedílnou součástí péče o pacienty po transplantaci krvetvorných buněk. Pro detekci CMV byla vyvinuta řada diagnostických metod, z nichž největší přínos představují molekulárněbiologické metody, zejména kvantitativní real-time PCR. Tato metoda umožňuje stanovit velikost virové nálože, avšak dosud nebyla jasně stanovena hladina viru predikující rozvoj CMV onemocnění. V tomto přehledovém článku jsou shrnuty současné poznatky o diagnostice CMV infekce založené zejména na detekci viru molekulárněbiologickými metodami a jejich úloze v preemptivním přístupu k terapii. Dále se věnujeme problému vzniku rezistence CMV k podávaným antivirotikům a způsobu detekce mutací vedoucích ke vzniku rezistence.

Laboratory diagnostics of CMV infections in patients with haematological malignancies Human cytomegalovirus (CMV) infection is the cause of serious infections in immunocompromised patients. Regular monitoring of serum viral load has become an integral part of the care for patients after stem cell transplantation. A number of diagnostic methods was developed for detection of CMV, from which molecular-biological methods are the most significant ones, especially quantitative real-time PCR. This method allows us to determine the size of the viral load, but there has not yet been a clearly defined cut-off level of virus load predicting the development of CMV disease. This review article summarises the current knowledge about the diagnostics of CMV infection mainly based on the detection of the virus using molecular-biological methods and their role in pre-emptive approach to therapy. Furthermore, we discuss the problem of CMV resistance to administered antivirals and detection of mutations leading to resistance.

• MeSH
• antivirové látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• bodová mutace genetika   MeSH
• bronchoalveolární lavážní tekutina virologie   MeSH
• cytomegalovirové infekce * diagnóza   genetika   krev   MeSH
• genotypizační techniky metody   MeSH
• hematologické nádory imunologie   komplikace   MeSH
• imunokompromitovaný pacient * imunologie   MeSH
• kvantitativní polymerázová řetězová reakce metody   MeSH
• lidé MeSH
• mozkomíšní mok virologie   MeSH
• protilátky virové krev   MeSH
• virová léková rezistence genetika   MeSH
• virová nálož genetika   normy   účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Článek je věnován problematice vyšetření mozkomíšního moku pro diagnostiku roztroušené sklerózy mozkomíšní a neuromyelitis optica. Jsou popsány standardní vyšetřovací postupy, moderní trendy v současné likvorové diagnostice a význam vyšetření mozkomíšního moku v rámci diferenciální diagnostiky demyelinizačních onemocnění.

The article is focused on the issue of medical examination of cerebrospinal fluid in the diagnostics of multiple sclerosis and neuromyelitis optica. It describes standard investigative techniques, modern trends in contemporary cerebrospinal fluid diagnosis and also the significance of cerebrospinal fluid examination in the differential diagnosis of demyelinating disease.

• Klíčová slova
• oligoklonální IgG, likvorová diagnostika, roztroušená skleróza mozkomíšní,
• MeSH
• imunoglobulin G MeSH
• lidé MeSH
• mozkomíšní mok cytologie   virologie   MeSH
• neuromyelitis optica MeSH
• roztroušená skleróza * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

U roztroušené sklerózy mozkomíšní rozlišujeme atakovitý nebo primárně chronicko-progresivní průběh. Oba typy průběhu se liší patogenezí, imunologií, terapeutickou odpovědí a prognózou. Dosud není k dispozici laboratorní diagnostický marker pro rozlišení obou podjednotek onemocnění. Cílem práce bylo vyšetřit intratekální syntézu specifických IgG protilátek proti neurotropním virům spalniček, zarděnek a planých neštovic (MRZ reakce) u atakovitého a primárně chronicko-progresivního průběhu a stanovit její diferenciálně diagnostický význam. Vyšetřili jsme soubor 35 pacientů (n-35). Intratekální syntéza specifických protilátek byla vyjádřena protilátkovým indexem dle Reiberova vzorce. MRZ reakce byla pozitivní u 14/25 pacientů s atakovitým průběhem a u 2/10 pacientů s primárně chronicko-progresivním průběhem roztroušené sklerózy se senzitivitou 56 %, resp. 20 %. Rozdíl v pozitivitě MRZ reakce u obou průběhů podporuje hypotézu o odlišné patogenezi a MRZ reakci lze použít jako doplňkový diferenciálně diagnostický marker.

The relapsing-remitting and primary chronic progressive courses are distinguished in cerebrospinal multiple sclerosis. Both these types differ in the pathogenesis, immunology, therapeutic response, and prognosis. No laboratory diagnostic marker to distinguish these two disease subentities has been available to date. Our aim was to assess the intrathecal synthesis of specific IgG antibodies against the neurotropic measles, rubella, and herpes zoster viruses (the MRZ reaction) in the relapsing-remitting course and primary chronic progressive course and to establish its differential diagnostic significance. A cohort of 35 patients (n = 35) was investigated. The intrathecal synthesis of specific antibodies was expressed by the antibody index using Reiber‘s formula. The MRZ reaction was positive in 14 out of 25 patients with the relapsing-remitting course and in 2 out of 10 patients with the primary chronic progressive course of multiple sclerosis with sensitivities of 56 % and 20 %, respectively. The difference in the positivity of the MRZ reaction in both the courses supports the hypothesis of different pathogeneses, suggesting that the MRZ reaction may be used as a complementary marker in differential diagnosis.

• MeSH
• chronicko-progresivní roztroušená skleróza imunologie   MeSH
• mozkomíšní mok imunologie   virologie   MeSH
• protilátky virové MeSH
• relabující-remitující roztroušená skleróza imunologie   MeSH
• virus spalniček imunologie   MeSH
• virus varicella zoster imunologie   MeSH
• virus zarděnek imunologie   MeSH
• Publikační typ
• recenze MeSH

Infections of the central nervous system (CNS) caused by herpes viruses can result in severe diseases, often with a fatal outcome. In this study, the viral load in the cerebrospinal fluid (CSF) of patients with herpes simplex or varicella-zoster infections of the CNS was measured using a quantitative real-time PCR. The results suggest a high variability in viral load, with relatively mild disease associated with a high viral load in CSF and vice versa. Determination of the viral load in CSF does not therefore seem to be useful in assessing the prognosis of disease caused by these viruses.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• herpes simplex virologie   MeSH
• herpes zoster virologie   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mozkomíšní mok virologie   MeSH
• nemoci centrálního nervového systému virologie   MeSH
• polymerázová řetězová reakce metody   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prognóza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• virová nálož MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• klíšťová encefalitida diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• lymeská nemoc diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• meningitida aseptická diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• meningitida virová diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• mozkomíšní mok cytologie   virologie   MeSH
• sérologické testy MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• enterovirové infekce etiologie   klasifikace   patologie   MeSH
• Enterovirus imunologie   izolace a purifikace   klasifikace   MeSH
• leptospiróza farmakoterapie   komplikace   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mozkomíšní mok virologie   MeSH
• sérologické testy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH