• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• angiologie

• MeSH
• aquaeductus cerebri patologie   MeSH
• biomedicínský výzkum MeSH
• hydrocefalus terapie   MeSH
• katetrizace metody   MeSH
• mozkomíšní mok patologie   MeSH
• mozkové komory patologie   MeSH
• radiologie metody   MeSH

Úvod: Recentní studie prokázaly pravděpodobný efekt transkraniálního ultrazvukového monitoringu na akceleraci rekanalizace intrakraniálních tepen, a to jak u pacientů léčených systémovou trombolýzou (sonotrombolýza, S-lýza) tak v kombinaci s antiagregační terapií (sonotrombotripse, S-tripse). Cílem bylo srovnat účinnost S-lýzy a S-tripse na rekanalizaci okluze a. cerebri media (ACM) u pacientů s akutní mozkovou ischemií. Pacienti a metody: Do studie byli zařazeni pacienti a akutní okluzí ACM (M1 nebo M2). S-lýzou bylo léčeno do 3 hodin 24 pacientů (5 mužů, věk 58,7±12,9 let, medián NIHSS 17±5,1, 18 okluzí M1) a S-tripsí do 12 hodin od začátku příznaků 62 pacientů (41 mužů, věk 62,9±12,5 let, medián NIHSS 14,0±5,7, 44 okluzí M1). Diagnostická transkraniální duplexní sonografie (TCCS) byla provedena při přijetí, 1 hodinu od začátku terapie, 6 a 24 hodin od začátku příznaků s hodnocením okluze tepny a její následné parciální nebo kompletní rekanalizace. Výsledky: Ve skupině S-lýzy versus S-tripse byly zjištěny: kompletní/parciální rekanalizace 1 hodinu od zahájení terapie v 42 %/25 % vs 26 %/ 56% (p>0,05); kompletní rekanalizace za 6/24 hodin od začátku příznaků v 61 %/71 % vs 52 %/65 % (p>0,05); symptomatické intracerebrální krvácení u 1(4 %) vs 1(2 %) pacienta; soběstačnost po 90 dnech (mRS 0-2) u 50 % vs 44 % pacientů (p>0,05). Rychlost rekanalizace nebyla závislá na věku, pohlaví, času do začátku terapie ani použití echokontrastu. Závěr: Pacienti léčeni kombinací systémové trombolýzy a transkraniálního ultrazvukového monitoringu dosáhli nesignifikantně vyššího počtu plných rekanalizací mozkové tepny v prvních 24 hodinách než pacienti léčeni pouze sonotrombotripsí.

Introduction: Recent studies have shown probable effects of transcranial ultrasound monitoring on accelerated recanalization of intracranial arteries, both in patients treated with systemic thrombolysis (sonothrombolysis, S-lysis) and in combination with antiaggregation therapy (sonothrombotripsy, S-tripsy). The aim was to compare the efficacy of S-lysis and S-tripsy on the recanalization of the middle cerebral artery (MCA) occlusion inpatients with acute cerebral ischemia. Patients and Methods: The study involved patients with acute occlusion of MCA (M1 or M2). S-lysis was applied by 3 hours in 24 patients (5 men, age 58.7 ± 12.9 years, median NIHSS 17 ± 5.1, 18 occlusions of M1) and S-tripsy was used by 12 hours after appearing the signs in 62 patients (41 men, aged 62.9 ± 12.5 years, median NIHSS 14.0 ± 5.7, 44 occlusions of M1). Diagnostic transcranial duplex sonography (TCCS) was carried out at the admission, 1 hour after starting the therapy, 6 and 24 hours after appearing the signs with evaluating the artery occlusion and its successive partial or complete recanalization. Results: The following was found out in groups with S-lysis versus S-tripsy: complete/partial recanalization 1 hour after the therapy initiation in 42%/25% vs 26%/56% (p > 0.05), complete recanalization 6/24 hours after appearing the signs in 61%/71% vs 52%/65% (p > 0.05), Symptomatic intracerebral bleeding in 1 (4%) vs 1 (2%) patient, and independency after 90 days (mRS 0-2) in 50% vs 44% patients (p > 0.05). The recanalization velocity was independent on age, sex, time elapsed by the therapy initiation or the application of echocontrast. Conclusion: The patients treated with the combination of systemic thrombolysis and transcranial ultrasound monitoring reached nonsignificantly higher number of complete recanalizations of the cerebral artery within the first 24 hours if compared with subjects treated only with sonothrombotripsy.

• MeSH
• cévní mozková příhoda terapie   ultrasonografie   MeSH
• infarkt arteria cerebri media farmakoterapie   ultrasonografie   MeSH
• injekce intravenózní MeSH
• lidé MeSH
• trombolytická terapie MeSH
• ultrasonografie dopplerovská transkraniální metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• brachyterapie MeSH
• katetrizace MeSH
• lidé MeSH
• nádory jícnu komplikace   patologie   terapie   MeSH
• paliativní péče MeSH
• poruchy polykání etiologie   terapie   MeSH
• stenty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: PCI chronických totálních uzávěrů (CTO) koronárních tepen představuje v posledních letech rychle se rozvíjející odvětví intervenční kardiologie. V předkládaném článku prezentujeme naše dvouleté zkušenosti s rozvojem dedikovaného CTO programu, zaměřujeme se na stratifikaci obtížnosti CTO dle skórovacího systému J-CTO a úlohu proktora při „learning-curve“. Soubor a metodika: Soubor tvoří konsekutivní pacienti, kteří na našem pracovišti podstoupili PCI pro CTO v období od 8/2016 do 10/2018. Sledovali jsme základní charakteristiky pacientů a technické aspekty výkonu, odhadovanou obtížnost dle J-CTO skóre, zastoupení různých rekanalizačních technik, zda byl či nebyl u výkonu přítomný proktor a výskyt komplikací. Výkony s J-CTO skóre ≥ 2 jsme v souladu s autory skórovacího systému označili jako obtížné. Výsledky: Celková úspěšnost CTO PCI ve sledovaném období činila 84,4 %. Průměrné hodnoty skiaskopického času na proceduru byly 30 : 17 minut, dávky záření 2 660 mGy a spotřeby kontrastní látky 262 ml. U úspěšných výkonů byla finální strategií, která vedla k rekanalizaci CTO, antegrádní eskalace vodičů v 65,6 %, retrográdní technika „dissection-reentry“ v 11,1 %, retrográdní eskalace vodičů v 6,7 %. Jedenkrát jsme byli úspěšní technikou antegrádní „dissection-reentry“. Zatímco úspěšnost CTO PCI u hodnot J-CTO skóre 0–1 dosahovala 94,9 %, u obtížných případu (J-CTO ≥ 2) jsme byli úspěšní pouze v 76,5 % pokusů. Proktorované výkony měly proti neproktorovaným vyšší průměrné J-CTO skóre (2,3 vs. 1,7), vyšší zastoupení obtížných nálezů s J-CTO ≥ 2 (66,7 % vs. 52,4 %), vyšší zastoupení retrográdních výkonů (55,6 % vs. 19,1 %) a dosahovali jsme při nich vyšší úspěšnosti (92,6 % vs. 81,0 %). Klinicky závažné komplikace se vyskytly u 4,5 %, nedošlo k žádnému periprocedurálnímu úmrtí ani k tamponádě. Závěr: Předkládaný soubor prezentuje první dva roky „learning curve“ CTO PCI a ukazuje, že při respektování určitých pravidel je možné si techniky CTO PCI osvojit a zasadit je do běžného provozu katetrizačního sálu coby účinnou a bezpečnou metodu léčby pacientů se specifickým a nikoli vzácným typem koronárního postižení.

Aim: Percutaneous coronary intervention (PCI) for coronary artery chronic total occlusion (CTO) has been a rapidly evolving branch of interventional cardiology in recent years. The article presents our two-year experience with the development of a dedicated CTO programme, while focusing on stratification of CTO difficulty depending on the J-CTO scoring system and the role of the proctor in the learning curve. Material and methods: The study cohort comprised consecutive patients who underwent PCI for CTO at our centre during the period from 08/2016 to 10/2018. The following aspects were studied: the basic patient characteristics and technical aspects of the procedure; the estimated difficulty depending on the J-CTO score; the proportions of various recanalization techniques; whether or not a proctor was present during the procedure; and the rates of complications. Procedures with a J-CTO score ≥ 2 were graded as difficult in consistency with the authors of the scoring system. Results: The overall success rate of CTO PCI in the follow-up period was 84.4 %. The mean fluorocopic time per procedure was 30:17 minutes, the irradiation dose 2 660 mGy, and contrast medium consumption 262 ml. In successful procedures, the final strategy that resulted in CTO recanalization was antegrade wire escalation in 65.6 %, retrograde dissection-reentry technique in 11.1 %, and retrograde wire escalation in 6.7 %. In one case, we succeeded with antegrade dissection-reentry technique. While the success rate of CTO PCI for J-CTO scores of 0-1 reached 94.9%, in difficult cases (J-CTO ≥ 2) the success rate was only 76.5%. Proctored procedures versus unproctored ones had a higher mean J-CTO score (2.3 vs. 1.7), a higher proportion of difficult findings with a J-CTO ≥ 2 (66.7 % vs. 52.4 %), a higher percentage of retrograde procedures (55.6 % vs. 19.1 %), and a higher success rate was achieved with them (92.6 % vs. 81.0 %). Clinically severe complications occurred in 4.5%, and there was no periprocedural death or tamponade. Conclusion: The present cohort represents the first two years of the CTO PCI learning curve showing that, when certain rules are followed, it is possible to master the CTO PCI techniques and introduce them into normal operation of a catheterization room as an effective and safe treatment method for patients with a specific, and not rare, type of coronary disease.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika * MeSH
• koronární cévy patologie   MeSH
• koronární okluze terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH

Intravenózní trombolýza je v současnosti standardní účinnou léčbou akutní fáze ischemického iktu. Pro omezení IVT krátkým terapeutickým oknem a poměrně malou efektivitu (hodnoceno dle rekanalizace okludované tepny) jsou zkoumány nové léčebné metody. Mezi nejnadějnější patří kombinovaná trombolýza, sonotrombolýza a mechanické odstranění – např. Merci katétrem (všechny již experimentálně využívány i na pracovištích ČR), dále je snaha o prodloužení časového okna k léčbě IVT a podrobnější diagnostiku pomocí zobrazovacích metod v akutní fázi iktu (především MRI DWI, MR PWI, CT angiografie, perfuzní CT). Pro další ověření skutečného efektu na léčbu ischemických cévních mozkových příhod jsou nutné další studie, jejichž design je ovšem komplikován dominantním postavením intravenózní trombolýzy v časné terapii akutního iktu (nutnost aplikace do 4,5 hodin od vzniku iktu při vyloučení kontraindikací, s výjimkou potvrzené okluze ACM či AB, kde je alternativou i trombolýza arteriální s delším terapeutickým oknem). Dále je nutné prokázat jak rekanalizaci okludované tepny, tak pozitivní vliv na výsledný klinický stav pacienta. Léčebný postup, který by byl dostatečně efektivní, dostupný a bezpečný, se zatím nepodařilo nalézt, ale vzhledem k řadě probíhajících studií se slibnými průběžnými výsledky je budoucnost rozhodně nadějná.

Intravenous thrombolysis (IVT) is currently a standard effective treatment for acute-stage ischaemic stroke. Because of the limitations of IVT which include a short therapeutic window and a relatively low efficacy (as assessed by the recanalization of the occluded artery), new therapeutic methods are investigated. Among the most promising are combined thrombolysis, sonothrombolysis and mechanical removal, e. g. with the Merci catheter (all of which are being experimentally used at centres in the Czech Republic); moreover, attempts are made to prolong the time window for treatment with IVT and to more accurately diagnose using imaging methods in acute-stage stroke (particularly MRI DWI, MRI PWI, CT angiography and perfusion CT). To further prove the true effect on the treatment of ischaemic stroke, more studies are required; however, their design is complicated by the dominant position of intravenous thrombolysis in early treatment of acute stroke (it needs to be applied within 4.5 hours of the onset of stroke provided there are no contraindications, except when occlusion of MCA or BA is confirmed where intra-arterial thrombolysis with a longer therapeutic window is also an option). Furthermore, it is necessary to demonstrate both recanalization of the occluded artery and the positive effect on the patient's consequent clinical condition. No therapeutic procedure which would be sufficiently effective, available and safe has been found; however, given the number of ongoing trials with promising early results, the future certainly is hopeful.

• Klíčová slova
• trombolýza, akutní mozkový infarkt, Merci katétr, sonotrombolýza,
• MeSH
• cévní mozková příhoda farmakoterapie   ultrasonografie   MeSH
• diagnostické techniky neurologické přístrojové vybavení   využití   MeSH
• lidé MeSH
• mozkový infarkt farmakoterapie   MeSH
• trombolytická terapie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Účelem studie bylo zhodnocení role mechanických endovaskulárních rekanalizačních technik v léčbě akutních uzávěrů mozkových tepen ve skupině všech nemocných takto léčených v jednom centru od září 2006 do září 2009. Souhrn a metodika: Retrospektivní analýza 33 nemocných (18 žen, 15 mužů) průměrného věku 58,2 roku (rozptyl 31-80), kteří byli léčeni pro akutní ischemickou cévní mozkovou příhodu (průměrný NIHSS 16,3; 7-25). K léčbě byli indikováni nemocní s prokázaným ischemickým polostínem na perfuzním CT. Dvacet dva nemocných (67 %) mělo uzávěr v přední cirkulaci a 11 (33 %) v zadní cirkulaci. Výkon byl zahájen v průměru 5,3 hodin od vzniku příznaků. Byly použity následující metodiky: mechanická extrakce embolu (10 nemocných), v kombinaci s intraarteriální trombolýzou (17 nemocných). Angioplastika, aspirace a intravaskulární stenty byly použity u zbývajících (neemboligenních) uzávěrů. Bylo provedeno porovnání mezi funkčně dobrými a špatnými nemocnými, a mezi nemocnými s uzávěry v přední a zadní cirkulaci. Výsledky: Ve třech měsících bylo mRS.

Purpose: The purpose of this study was to assess the role of mechanical endovascular recanalization techniques in the treatment of acute occlusions of the brain arteries in a single- centre group of consecutive patients treated between September 2006 and September 2009. Methods: This is a retrospective analysis of 33 patients (18 women, 15 men) of average age 58.2 years (range 31-80) suffering from acute ischemic stroke (mean NIHSS 16.3; range 7-25). The main inclusion criterion was proven penumbra on perfusion CT. Occlusion in the anterior circulation appeared in 22 patients (67%), and occlusion in the vertebrobasilar circulation in 11 patients (33%). The procedure started within 5.3 hours on average. The following therapies were used: mechanical clot retrieval alone (10 cases), and combined with intra-arterial thrombolysis (17 cases). Angioplasty aspiration and intravascular stents were used in the remaining non-embolic cases. A subgroup analysis comparing functionally good and poor patients and anterior and posterior stroke was performed. Results: Eighteen patients (54.5%) had an mRS of 2 or less at 3 months. The TIMI 3 and 2 recanalization rate was 66%. Three patients (9%) had symptomatic intracranial hemorrhage, and the 90-day mortality was 18%. Conclusion: Using a dedicated mechanical recanalization device has become a primary approach to the treatment of acute embolic ischemic stroke.

• Klíčová slova
• akutní cévní mozková příhoda, mechanická trombektomie, mozková revaskularizace, trombolytická léčba,
• MeSH
• angioplastika metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• cévní mozková příhoda diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• diagnostické techniky neurologické využití   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mozková angiografie metody   využití   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   využití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• revaskularizace mozku metody   využití   MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• trombektomie metody   využití   MeSH
• trombolytická terapie metody   využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH

Naše kazuistika popisuje případ nemocného se stabilní anginou pectoris, s nemocí jedné věnčité tepny – chronickým úplným uzávěrem (CTO) pravé věnčité tepny. Po primárně neúspěšné antegrádní rekanalizaci uzávěru byla ve druhé době úspěšně provedena retrográdní rekanalizace.

Our case report describes a patient with stable angina pectoris suffering from a single diseased coronary artery, right coronary artery chronic total occlusion (CTO). Following a primary unsuccessful antegrade recanalization of the occlusion, retrograde recanalization was successfully performed in a second step.

• Klíčová slova
• CTO, chronický úplný uzávěr,
• MeSH
• angina pectoris MeSH
• chronická nemoc MeSH
• koronární angiografie MeSH
• koronární angioplastika * metody   MeSH
• koronární cévy * patologie   MeSH
• koronární okluze * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• stenty uvolňující léky MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Nejčastějším podkladem ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) je akutní okluze mozkové tepny. Časná rekanalizace je spojena se signifikantně vyšší šancí na dosažení soběstačnosti pa­cienta a snížením mortality. V posledních letech se k farmakologické léčbě připojily mechanické (neurointervenční) metody. Cílem registru je zmapovat dostupnost a sledovat bezpečnost a úspěšnost mechanických rekanalizačních metod v běžné klinické praxi. Metodika: Do registru jsou zadáváni konsekutivně všichni pa­cienti s akutní iCMP a léčení metodou mechanické rekanalizace v zúčastněných komplexních cerebrovaskulárních a iktových centrech v České republice. Po prvním zpracování údajů jsou prezentována demografická data, tíže iktu, úspěšnost rekanalizace, výsledný klinický stav pa­cientů a frekvence symp­tomatického intrakraniálního krvácení (SICH). Výsledky: Do multicentrického registru bylo od 1. 1. 2006 do 21. 9. 2014 zařazeno celkem 353 pa­cientů (210 mužů, průměrný věk 66,0 ? 13,1 let) s akutní iCMP a okluzí krční nebo mozkové tepny, kteří byli léčeni endovaskulárně. Medián vstupního NIHSS skóre byl 16 bodů. Rekanalizace tepny (TICI 2b‐3) bylo dosaženo v 58,6 % a soběstačnosti po třech měsících (modifikovaná Rankinova škála, mRS 0–2) u 45,3 % pa­cientů. SICH se vyskytlo u 4,2 % pa­cientů a tříměsíční mortalita v celém souboru činila 26,1 %. Závěr: V České republice v současnosti funguje systém organizace péče o pa­cienty s iCMP na vysoké úrovni s dostupností nejen systémové trombolýzy, ale také metod mechanické rekanalizace. Prováděné endovaskulární výkony se jeví jako bezpečné s vysokou úspěšností rekanalizace tepny.

Background: Acute cerebral artery occlusion is the most common cause of ischemic stroke. Early recanalization is associated with a significantly higher chance of achieving patient self‐sufficiency and reducing mortality. Over the recent years, pharmacological recanalization methods were joined by mechanical methods. The aim of the registry is to map geographic availability and to assess safety and efficacy of mechanical recanalization techniques in routine clinical practice. Methods: All consecutive acute ischemic stroke patients treated with mechanical recanalization techniques in selected comprehensive cerebrovascular and stroke centers in the Czech Republic have been prospectively registered. Demographic data, stroke severity, grade of recanalization, patient clinical outcome and frequency of symp­tomatic intracranial hemorrhage (SICH) were analyzed in the pilot study and are presented. Results: A total of 353 patients (210 men, mean age 66.0 ? 13.1 years) with acute ischemic stroke and acute occlusion of the carotid or intracranial artery, treated using mechanical technique were consecutively registered to a multicentre registry between January 1, 2006 and September 21, 2014. The median of baseline NIHSS score was 16 points. Recanalization (TICI 2b‐3) was achieved in 58.6% and self‐sufficiency after three months (modified Rankin Scale, mRS 0–2) in 45.3% patients. SICH occurred in 4.2% patients and 3-month mortality was 26.1%. Conclusion: The organization of care for ischemic stroke patients in the Czech Republic is at a good level with availability of intravenous thrombolysis as well as mechanical recanalization methods. Endovascular procedures appear to be safe and highly effective with respect to arterial recanalization. Key words: stroke – registry – arterial occlusion – mechanical recanalization – therapy The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• anamnéza MeSH
• balónková koronární angioplastika MeSH
• bezpečnost MeSH
• cévní mozková příhoda * terapie   MeSH
• endovaskulární výkony * MeSH
• hlášení nemocí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mechanická trombolýza metody   MeSH
• registrace * MeSH
• sběr dat MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• trombektomie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

The interventional management of stroke may consist of the use of angioplasty, stenting or mechanical thrombus removal technique. For this purpose several retrieval devices are being used. Recently the new alternative device - EkoSonicSV has been introduced, which is particularly suitable for recanalization of the occluded basilar artery (BA). Here we are presenting a complete recanalization of BA using this device in two patients with stroke over a short period of time together with the intra-arterial use of recombinant tissue plasminogen activator and application of intravascular ultrasound.

• MeSH
• cévní mozková příhoda etiologie   terapie   MeSH
• design vybavení MeSH
• digitální subtrakční angiografie MeSH
• endovaskulární výkony přístrojové vybavení   MeSH
• fibrinolytika aplikace a dávkování   MeSH
• intraarteriální infuze MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mozková angiografie MeSH
• tkáňový aktivátor plazminogenu aplikace a dávkování   MeSH
• trombolytická terapie přístrojové vybavení   MeSH
• ultrazvuková terapie přístrojové vybavení   MeSH
• vertebrobazilární insuficience komplikace   radiografie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH