Využití digitální patologie a umělé inteligence v anatomické patologii představuje revoluční krok směrem k modernizaci diagnostických procesů. Digitalizace, postavená zejména na využívání tzv. whole slide imaging, umožňuje vytvářet celoplošné digitální obrazy histologických preparátů, což přináší potenciální benefity v oblasti přesnosti a dostupnosti diagnostiky. Na rozdíl od tradiční mikroskopie poskytuje digitální patologie též možnost telemedicíny a vzdálené konzultace, čímž otevírá nové možnosti spolupráce a sdílení odborných znalostí na národní i mezinárodní úrovni. Implementace digitálního pracovního postupu nicméně vyžaduje rozsáhlé investice do skenerů, softwarových platforem, vysokokapacitních úložišť a IT infrastruktury. Navzdory nemalým nákladům na implementaci však přináší řadu výhod, včetně časových úspor, možnosti centralizace diagnostiky a snížení nákladů na transport vzorků. Tento příspěvek se zaměřuje na praktické aspekty implementace digitální patologie v patologických laboratořích s důrazem na přínosy, rizika a technologické požadavky spojené s digitalizací a diskutuje i zásadní role validace a verifikace celého nového pracovního procesu. Článek představuje digitální patologii jako dynamicky se rozvíjející obor s vysokým potenciálem pro personalizovanou medicínu, zlepšení diagnostické přesnosti a podporu vzdálené spolupráce, čímž reaguje na rostoucí nároky moderní medicíny.
The application of digital pathology and artificial intelligence in anatomical pathology represents a revolutionary step towards the modernization of diagnostic processes. Digitalization, primarily based on creation and subsequent use of whole slide imaging, enables generating of full digital images of histological slides, offering potential benefits in diagnostic accuracy and accessibility. Unlike traditional microscopy, digital pathology also facilitates telemedicine and remote consultation, opening new possibilities for collaboration and sharing of expertise at both national and international levels. However, implementing a digital workflow requires substantial investments in scanners, software platforms, high-capacity storage, and IT infrastructure. Despite considerable costs of implementation, it brings numerous advantages, including time savings, opportunities for centralized diagnostics, and a reduction in sample transport costs. This paper focuses on the practical aspects of implementing digital pathology in pathology laboratories, emphasizing the benefits, risks, and technological requirements associated with digitalized workflows. It also discusses crucial roles of validation and verification, which are essential for ensuring a diagnostic accuracy of digital images compared to conventional microscopy. The article presents digital pathology as a dynamically evolving field with high potential for personalized medicine, improved diagnostic accuracy, and support for remote collaboration, addressing the growing demands of modern medicine.
- MeSH
- lidé MeSH
- patologie * trendy MeSH
- strojové učení * trendy MeSH
- telemedicína trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- nefrologie * dějiny MeSH
- pediatrie * dějiny MeSH
- významné osobnosti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- O autorovi
- Drukker, Alfred, 1932-2020 Autorita
Vitamin D je skupina steroidních hormonů. Většina v těle vzniká za pomoci UV záření ze slunce, ale je obsažen v různých potravinách, jako jsou oleje z mořských ryb apod. V těle je postupně hydroxylován na účinný metabolit v játrech a ledvinách. V krvi je transportován bílkovinou VDBP (vitamin D binding protein). Váže se v jádře buňky na receptor VDR (vitamin D Rreceptor). Na koncentraci vitaminu D má vliv mnoho faktorů jako zeměpisná poloha, sezóna (délka slunečního svitu), pigmentace kůže i množství tukové a svalové tkáně. Jeho nejznámější funkcí je regulace kalcio-fosfátového metabolizmu, avšak podílí se rovněž na regulaci buněčného cyklu, indukci apoptózy a také hraje roli v regulaci imunitního systému. Obecně lze říci, že jeho působení vede spíše k imunotoleranci. Nedostatek vitaminu D se v populaci projevuje stále častěji, dnes jím trpí až téměř 50 % evropské populace. Deficience se spojuje s vyšší agresivitou nádorů vč. Nehodgkinových lymfomů a je prokázáno, že pacienti s vyššími hladinami vitaminu D vykazují lepší celkové přežití i dobu do progrese. Nabízí se tedy otázka, zda by suplementace vitaminem D mohla příznivě ovlivnit prognózu pacienta s lymfomy. Výsledky publikovaných studií jsou v tomto ohledu dosud rozporuplné. Navzdory ne zcela jednoznačným výsledkům se uvádí, že suplementace by měla být zvážena u pacientů s insuficientními hladinami vitaminu D.
Vitamin D is a group of steroid hormones, produced with the help of UV radiation of the sun in the skin. It is also contained in various foods such as marine fish oils etc. In the body, it is subsequently transformed into its active form in the liver and kidneys. In the blood, it is transported by the VDBP (vitamin D binding protein). In the cell nucleus, it is bound to the VDR receptor (vitamin D receptor). The concentration of vitamin D in plasma is influenced by many factors: geographical latitude, season (length of sunshine), skin pigmentation, amount of fat, and muscle tissue. The best-known function of vitamin D is the regulation of calcium-phosphate metabolism, but it is involved in many processes such as the regulation of the cell cycle and the induction of apoptosis. It plays a role in the regulation of the immune system as well. Its immunomodulatory action is required for adequate anti-infectious and anti-tumoral immune response. It prevents an exaggerated inflammatory reaction and leads to immunotolerance. Deficiency has become more common in our population, affecting up to 50% of Europeans. Deficiency is also associated with a higher aggressiveness of tumours, including non-Hodgkin lymphomas. It has been shown that higher levels of vitamin D are associated with better overall survival and time to progression. The question is, whether vitamin D supplementation could impact and improve prognosis. Despite the ambiguous results of published studies, vitamin D supplementation should be considered in patients with diagnosed deficiency.
- MeSH
- lidé MeSH
- lymfom * etiologie terapie MeSH
- nedostatek vitaminu D komplikace MeSH
- prognóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- vitamin D * imunologie metabolismus terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Většina pacientů s mnohočetným myelomem (MM) je starší 50 let, což je věk, kdy jsou kardiovaskulární nemoci běžné. Proto je třeba být si vědom nežádoucích kardiovaskulárních vlivů protimyelomových léků. Z klasických cytostatik má známý kardiotoxický vliv doxorubicin. Kardiovaskulární komplikace však mohou způsobit také vysoké dávky cyklofosfamidu, používané pro sběr kmenových krvetvorných buněk. Proto se při poškození srdce AL-amyloidózou doporučuje sběr kmenových buněk po G-CSF. Dávky melfalanu, které jsou obvyklé při transplantaci krvetvorné tkáně, mohou taktéž působit negativně na srdce a indukovat arytmie. Ze skupiny inhibitorů proteazomu má nejvíce kardiovaskulárních nežádoucích účinků karfilzomib, po bortezomibu byly popsány v podstatně menší míře, u ixazomibu se kardiotoxicita nepopisuje. U léků ze skupiny IMiD dominuje prokoagulační účinek, vyžadují cílenou profylaxi trombóz a plicních embolií, ale popsány byly i poruchy rytmu. Léčba novými anti-CD38 monoklonálními protilátkami není spojena s evidentní kardiotoxicitou, nežádoucí účinek v oblasti kardiovaskulární se však popisuje u glukokortikoidů, které jsou standardní premedikací při podání anti-CD protilátek. Cílem textu je informovat o incidenci těchto komplikací asociovaných s protimyelomovou léčbou.
Most patients with multiple myeloma (MM) are over 50 years old, which is an age when cardiovascular diseases are common. Therefore, it is important to be aware of the potential adverse cardiovascular effects of anti-myeloma drugs. Among conventional cytostatics, doxorubicin is known for its cardiotoxic effects. High doses of cyclophosphamide, used for stem cell collection, can also cause cardiovascular complications. Therefore, in cases where the heart is affected by AL amyloidosis, stem cell collection after G-CSF is recommended. The doses of melphalan typically used during haematopoietic stem cell transplantation may also have a negative impact on the heart and induce arrhythmias. Among proteasome inhibitors, carfilzomib is associated with the highest number of cardiovascular side effects, while those reported with bortezomib are significantly less frequent, and ixazomib is not associated with cardiotoxicity. In the group of IMiD drugs, procoagulant effects dominate, requiring targeted prophylaxis for thrombosis and pulmonary embolism; however, rhythm disorders have also been reported. Treatment with new anti-CD38 monoclonal antibodies is not linked to evident cardiotoxicity, but adverse cardiovascular effects are associated with glucocorticoids, which are standard premedications for administering anti-CD antibodies. The aim of this text is to inform about the incidence of these complications associated with anti-myeloma treatment.
- MeSH
- cyklofosfamid škodlivé účinky toxicita MeSH
- inhibitory proteasomu škodlivé účinky toxicita MeSH
- kardiotoxicita * etiologie MeSH
- lidé MeSH
- melfalan škodlivé účinky toxicita MeSH
- mnohočetný myelom * farmakoterapie komplikace MeSH
- monoklonální protilátky škodlivé účinky toxicita MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíle: Deficit vitaminu D je spojen u řady chorob s horší prognózou. V naší práci jsme analyzovali hladiny vitaminu D u pacientů s Nehodgkinovými lymfomy (NHL) v České republice. Metody: Retrospektivní analýza nově diagnostikovaných pacientů, kteří měli před zahájením léčby stanoveny plazmatické hladiny vitaminu D, vybraných mikronutrientů (selen, zinek), albuminu a IgG. Analýza zahrnovala asociaci vitaminu D s demografickými, klinickými a vybranými laboratorními parametry a dopad hypovitaminózy D na přežití. Výsledky: Celkem bylo analyzováno 1 196 pacientů (medián věku 65 let, 49,5 % mužů), medián koncentrace vitaminu D byl 43,5 nmol/l. Pacientů s deficitem (≤ 50 nmol/l) bylo 717/1196 (59,9 %), hladinu v normě (≥ 75 nmol/l) mělo pouze 14,1 % nemocných. Medián sledování byl 3,9 roku. Ženské pohlaví (p < 0,000001), špatný celkový stav PS ≥ 2 (p < 0,0001), LDH > normu (p = 0,0063) a hypoalbuminémie (p < 0,000001) byly asociovány s deficitem vitaminu D. U agresivních lymfomů byly pozorovány signifikantně nižší hladiny vitaminu D (p = 0,000002). Deficit vitaminu D koreloval u difuzního velkobuněčného B-lymfomu s kratší dobou do progrese a celkovým přežitím (5,16 roku vs. nedosažen a 8,9 roku vs. nedosažen; p < 0,01), u folikulárního lymfomu nebyl rozdíl v PFS; nicméně 5leté celkové přežití bylo 80 vs. 95 %; p = 0,0007). Závěr: Deficit vitaminu D před zahájením léčby je problém většiny pacientů s NHL. Deficit je sdružen s dalšími negativními prognostickými faktory (hypoalbuminémie, vyšší LDH, horší klinický stav) a je rovněž asociován s kratším přežitím.
Objectives: Vitamin D deficiency is associated with worse prognosis in several diseases. In our study, we analysed vitamin D levels in patients with non-Hodgkin lymphomas (NHL) in the Czech Republic. Methods: A retrospective analysis of newly diagnosed patients who had their plasma levels of vitamin D, selected micronutrients (selenium, zinc), albumin, and IgG measured before initiating treatment. The analysis included the association of vitamin D with demographic, clinical, and selected laboratory parameters, as well as the impact of vitamin D deficiency on survival. Results: A total of 1,196 patients were analysed (median age 65 years, 49.5% male). The median vitamin D concentration was 43.5 nmol/L. Vitamin D deficiency (≤ 50 nmol/L) was observed in 717/1,196 patients (59.9%), while only 14.1% had normal levels (≥ 75 nmol/L). The median follow-up period was 3.9 years. Female gender (P < 0.000001), poor performance status (PS ≥ 2; P < 0.0001), elevated LDH levels (P = 0.0063), and hypoalbuminemia (P < 0.000001) were associated with vitamin D deficiency. Significantly lower vitamin D levels were observed in aggressive lymphomas (P = 0.000002). In diffuse large B-cell lymphoma, vitamin D deficiency correlated with shorter progression-free survival and overall survival (5.16 years vs. not reached and 8.9 years vs. not reached; P < 0.01). For follicular lymphoma, there was no difference in progression-free survival; however, 5-year overall survival was 80% vs. 95% (P = 0.0007). Conclusion: Vitamin D deficiency prior to treatment is a concern for the majority of patients with NHL. It is associated with other negative prognostic factors (hypoalbuminemia, elevated LDH, poorer clinical status) and with shorter survival.
Úvod: Klonálne ochorenie mastocytov a/alebo zvýšená koncentrácia bazálnej sérovej tryptázy patria medzi rizikové faktory závažnejšieho až život ohrozujúceho priebehu anafylaktickej reakcie po bodnutí blanokrídlym hmyzom. Pre rizikovosť týchto pacientov by mala byť každému takémuto pacientovi navrhnutá realizácia jedinej kauzálnej terapie – venómovej imunoterapie (VIT). Materiál a metódy: Vytvorili sme prospektívnu štúdiu, ktorú tvorilo 93 pacientov (58 mužov, 35 žien), ktorí spĺňali indikačné kritériá na liečbu VIT. Pacientov sme do štúdie zaradzovali postupne a dáta boli zhromažďované od roku 2015 do roku 2023. Zadefinovali sme základnú charakteristiku súboru, zamerali sme sa na identifikáciu pacientov s elevovanou koncentráciou sérovej bazálnej tryptázy (> 8 ng/ml) a systémovou mastocytózou, špecifiká priebehu ich systémovej alergickej reakcie po bodnutí blanokrídlym hmyzom, toleranciu liečby a výskyt nežiaducich účinkov. Výsledky: Z celkovo 93 zaradených pacientov liečených VIT sme zaznamenali u 15 pacientov (16,7 %) trvalo elevované koncentrácie sérovej bazálnej tryptázy (sBT) > 8 ng/ml. U jedného pacienta sme diagnostikovali systémovú mastocytózu. U pacientov s elevovanými hodnotami sBT sme pri systémovej alergickej reakcii po bodnutí blanokrídlym hmyzom častejšie pozorovali poruchu vedomia a hypotenziu. Z hľadiska tolerancie liečby sme pozorovali približne porovnateľný výskyt nežiaducich účinkov u pacientov s eleváciou ako aj bez elevácie sBT počas podávania VIT a prevažná väčšina nežiaducich účinkov bola v zmysle lokálnych reakcií. Celkovo 53,3 % pacientov liečených VIT s elevovanou koncentráciou sBT prekonalo prirodzenú reexpozíciu blanokrídlym hmyzom, pričom ani u jedného pacienta nedošlo k rozvoju systémovej alergickej reakcie s nutnosťou podania adrenalínového autoinjektora. Záver: Alergia na jed blanokrídleho hmyzu patrí medzi život ohrozujúci stav, pričom jej výskyt je oveľa častejší a priebeh závažnejší u pacientov s elevovanými koncentráciami bazálnej sérovej tryptázy a/alebo klonálnym ochorením mastocytov. U každého pacienta s potvrdeným klonálnym ochorením mastocytov je potrebné anamnesticky pátrať po výskyte alergickej reakcie na jed blanokrídleho hmyzu a zvažovať indikáciu venómovej imunoterapie ako jedinej kauzálnej liečby.
Introduction: Clonal mast cell disease and/or increased basal serum tryptase concentration are among the risk factors for a more severe life-threatening anaphylactic reaction following a Hymenoptera insect sting. Because of the risk carried by these patients, the single available causal therapy – venom immunotherapy (VIT) should be recommended for each such patient. Material and methods: We designed a prospective study consisting of 93 patients (58 men, 35 women) who met the indication criteria for VIT treatment. Patients were enrolled and data was collected from 2015 to 2023. We defined the basic characteristics of the group, we focused on the identification of patients with an elevated concentration of serum basal tryptase (> 8 ng/mL) and systemic mastocytosis, the details of their systemic allergic reaction after a Hymenoptera insect sting, treatment tolerance, and occurrence of adverse effects. Results: From a total of 93 enrolled patients treated with VIT, we recorded persistently elevated concentrations of serum basal tryptase (sBT) > 8 ng/mL in 15 patients (16.7%). We diagnosed systemic mastocytosis in one patient. In patients with elevated sBT values, we observed loss of consciousness and hypotension more frequently during a systemic allergic reaction after a Hymenoptera sting. From the point of view of treatment tolerance, we observed a roughly comparable incidence of adverse effects and the predominant majority of adverse effects were in terms of local reactions. A total of 53.3% of patients treated with VIT with elevated concentration of sBT overcame natural re-exposure to Hymenoptera insects, while not a single patient developed a systemic allergic reaction requiring the administration of an adrenaline autoinjector. Conclusion: Hymenoptera venom allergy is a life-threatening condition, and its occurrence is much more frequent, and its course more severe in patients with elevated basal serum tryptase concentrations and/or clonal mast cell disease. In each patient with a confirmed clonal mast cell disorder, it is necessary to search for the occurrence of an allergic reaction to Hymenoptera insect venom in the patient’s history and to consider venom immunotherapy as the only causal treatment.
- MeSH
- alergie etiologie MeSH
- anafylaxe etiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mastocytóza * imunologie MeSH
- přecitlivělost na hmyzí jed * etiologie prevence a kontrola MeSH
- prospektivní studie MeSH
- systémová mastocytóza imunologie MeSH
- tryptasy analýza krev MeSH
- včelí jedy MeSH
- vosí jedy MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
81 stran : ilustrace ; 23 cm
Publikace se zaměřuje na různé aspekty menopauzy a na zdraví žen. Určeno široké veřejnosti, ženám.
- MeSH
- menopauza * MeSH
- zdraví žen MeSH
- ženy MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- populární práce MeSH
- Konspekt
- Gynekologie. Porodnictví
- NLK Obory
- gynekologie a porodnictví
- zdravotní výchova
