Hemangiosarkom je vzácný a agresivní tumor se špatnou prognózou, jelikož má vysokou tendenci k recidivám a vzniku metastáz. Nejčastěji se vyskytuje na kůži, v měkkých tkáních a parenchymových orgánech, jako jsou prsa, játra a slezina. Může postihovat jedince v kterémkoliv věku, ale nejčastěji je diagnostikován u starších pacientů. Diagnostika je založena na histologickém a imunohistochemickém vyšetření a zobrazovacích metodách, jako jsou MR a CT. Možností léčby je chirurgické odstranění, radioterapie a chemoterapie, avšak v době diagnózy je obvykle již postižení multiorgánové, což omezuje léčebné možnosti. V této kazuistice představujeme případ disemi- novaného hemangiosarkomu u muže středního věku, původně považovaného za mnohočetný myelom.

Hemangiosarcoma is a rare and aggressive tumor with a poor prognosis, as it has a high rate of local recurrence and metastasis. It most commonly occurs on the skin, in soft tissues and in parenchymal organs such as breasts, liver, and spleen. It can affect individuals of any age, but it is usually diagnosed in older patients. Diagnosis is based on histologic and immunohistochemical examination, and on imaging modalities such as MRI and CT. Treatment options include surgical removal, radiotherapy and chemotherapy, however at the time of diagnosis the disease has usually already spread to multiple organs, limiting treatment options. In this case report, we present a case of disseminated hemangiosarcoma in a middle-aged male patient initially suspected to have multiple myeloma.

Mezoblastický nefrom je nejčastější tumor ledvin u novorozenců a kojenců do 3 měsíců věku. Existují tři subtypy mezoblastického nefromu: klasický, celulární a smíšený. Jedná se o většinou benigní tumor, avšak celulární subtyp může vykazovat známky agresivního chování. Tato kazuistika popisuje případ pacienta s celulárním subtypem tumoru s patrnou heterogenní strukturou, cystickými okrsky a podle histologie s infiltrací okolní tukové tkáně a perineurální propagací. U pacienta byla při cytogenetickém vyšetření také prokázána fúze genů ETV6-NTRK3, která je typická pro celulární variantu a umožňuje její odlišení od varianty klasické. Léčba je chirurgická, volí se radikální nefrektomie, u vyšších stadií celulární varianty je doporučena také adjuvantní chemoterapie. Diferenciálně diagnosticky je problematické odlišení od maligního Wilmsova tumoru, existují charakteristiky spíše typické pro jednotlivé tumory, avšak spolehlivé odlišení bohužel není pomocí zobrazovacích metod vždy možné a diagnózu lze stanovit až pomocí histologického vyšetření.

Mesoblastic nephroma is the most common renal tumor in the neonatal period and infants less than three months old. There are three subtypes of mesoblastic nephroma: classic, cellular and mixed. It is mostly a benign tumor, although the cellular subtype may show signs of aggressive behavior. This case report describes a patient with a cellular subtype with heterogeneous structure, cystic degeneration and, according to histology, infiltration of the surrounding adipose tissue and perineural propagation. Cytogenetics also revealed the ETV6-NTRK3 gene fusion, which is typical for the cellular variant and allows its differentia- tion from the classic variant. The treatment of choice is surgical resection, adjuvant chemotherapy is advised for higher stages of cellular variant. Differential diagnosis from Wilms tumor is problematic, there are characteristics relatively typical for individual tumors, but absolute distinction is unfortunately not always possible by diagnostic imaging and the diagnosis can only be established by histological examination.

Radiologicky izolovaný syndrom je definován jako náhodně zjištěný obraz na magnetické rezonanci typický pro roztroušenou sklerózu u pacienta, který nemá žádné klinické příznaky pro toto onemocnění. Tento termín byl poprvé použit včetně definice kritérií v roce 2009. Cílem nových revidovaných kritérií radiologicky izolovaného syndromu z roku 2023 je zajistit přesnou a rychlejší diagnostiku, než umožňovala původní kritéria z roku 2009. Nová kritéria vyžadují alespoň jedno T2 hypersignální ložisko v jedné ze čtyř typických lokalizací pro roztroušenou sklerózu spolu se dvěma z následujících tří znaků: míšní léze, oligoklonální pásy omezené na mozkomíšní mok nebo nové T2 hypersignální ložisko nebo po podání kontrastní látky zvýrazňující se ložisko pozorované na následném vyšetření magnetickou rezonancí. V diagnostice radiologicky izolovaného syndromu se stanovují rizikové faktory pro konverzi do klinicky definitivní roztroušené sklerózy a hrozícího těžšího průběhu onemocnění. Jedná se o nižší věk pacienta, lokalizaci ložisek (infratentoriálně a intramedulárně) a přítomnost oligoklonálních pásů v mozkomíšním moku nepřítomných v séru. To je důležité pro zvážení léčebné intervence. Nedávné klinické studie ukázaly, že perorální léčba modifikující průběh onemocnění může u pacientů s radiologicky izolovaným syndromem oddálit první klinickou příhodu nebo jí zabránit. Tento posun diagnostiky a zvažování léčby již v preklinickém stadiu vytváří enormní tlak na precizní diagnostiku a management, aby tito náhodně vytypovaní pacienti byli směřováni do RS center, kde budou dále podrobně vyšetřeni. Revidovaná McDonaldova diagnostická kritéria pro roztroušenou sklerózu z roku 2024 budou klasifikovat osoby s pozitivními dalšími markery z mozkomíšního moku a pokročilými MR biomarkery jako osoby s preklinickou RS, což zdůrazňuje důležitost preciznosti v diagnostice a edukaci jak radiologů, tak neurologů, jakým způsobem postupovat, aby se pacient dostal včas do sledování v centrech vysoce specializované péče pro pacienty s roztroušenou sklerózou.

Radiologically isolated syndrome (RIS) is defined as an incidental finding on magnetic resonance imaging (MRI) that is typical of multiple sclerosis (MS) in a patient without clinical symptoms of the disease. This term, along with its definition criteria, was first introduced in 2009. The newly revised 2023 RIS criteria aim to provide a more accurate and faster diagnosis compared to the original 2009 criteria. These criteria require at least one T2-hyperintense lesion in one of the four typical locations for MS, along with two of the following three features: spinal cord lesions, oligoclonal bands confined to the cerebrospinal fluid (but absent in the serum), or a new T2-hyperintense lesion (or, after contrast administration, a prominent lesion visible on follow-up MRI scans). An MRI diagnosis of RIS establishes a risk factor for conversion to clinically definite MS and a more severe disease course. These risk factors include the patient’s age, the location of the lesions (infratentorial and intramedullary) and the presence of oligoclonal bands in the cerebrospinal fluid. These factors are critical when considering therapeutic interventions. Recent clinical trials have demonstrated that oral disease-modifying therapies can delay or prevent the first clinical event in patients with RIS. This shift in diagnosis and treatment considerations to preclinical stages places enormous pressure on ensuring precise diagnosis and management. It is essential that such patients are referred to MS centers for further specialized investigations. The forthcoming Revised McDonald Criteria of 2024 will classify individuals with additional cerebrospinal fluid markers and advanced MRI biomarkers as having preclinical MS. This highlights the importance of precise diagnosis and the need for radiologists and neurologists to familiarize themselves with the appropri- ate steps to ensure patients are monitored at highly specialized MS care centers.

Cíl: Prezentovat ojedinělý případ náhodné detekce nádorové kvadruplicity (prostata, tračník, trachea) pomocí hybridního 18 F-FDG PET/CT zobrazení u 74letého muže s pozitivní anamnézou bronchioloalveolárního karcinomu. Metodika: PET/CT vyšetření bylo provedeno za 60 minut po intravenózní aplikaci 18 F-FDG o aktivitě 4,5 MBq/kg. V identickém rozsahu bylo provedeno též monofázické CT zobrazení, s předcházejícím podáním per os kontrastní látky a intravenózní aplikací bolusu jodové kontrastní látky. Výsledky: Zobrazilo se ložisko akumulace 18 F-FDG v distální části trachey, v lymfatické uzlině na krku vlevo, dále excentrické zesílení stěny esovitého tračníku s akumulací 18 F-FDG a ložisko zvýšené akumulace 18 F-FDG v periferii pravého laloku prostaty. Nález byl hodnocen jako viabilní metastáza na krku a v distální části trachey a velmi suspektní podezření na synchronní tumor tračníku a prostaty. Bronchoskopie s biopsií prokázala dlaždicobuněčný karcinom v průdušnici. Pacient také absolvoval koloskopii s biopsií, která potvrdila přítomnost adenokarcinomu v tračníku. Při následné operaci se zjistilo, že tumor tračníku je inoperabilní, prorůstá do močového měchýře a byla založena kolostomie. Při vyšetření sérové hladiny PSA byla zjištěna elevace (6,5 μg/l; norma 0–4 μg/l), biopsie potvrdila přítomnost karcinomu prostaty. Vzhledem ke klinickému stavu pacienta a jeho přání byla poté ukončena kurativní terapie a dále pokračovala pouze paliativní symptomatická léčba. Závěr: 18 F-FDG PET/CT vyšetření správně náhodně detekovalo nádorovou kvadruplicitu (tračník, prostata, průdušnice), což zcela změnilo prognózu pacienta a v podstatě i strategii léčby. PET/CT vyšetření významně zkrátilo dobu diagnostického procesu.

Aim: A rare case of incidental detection of quadruple primary cancer (colon, prostate and trachea) by means of 18 F-FDG PET/CT in a 74-year-old man with positive history of bronchioalveolar carcinoma. Method: PET/CT scan was performed in 60 minutes after intravenous administration of 18 F-FDG with activity of 4.5 MBq/kg. Monophasic contrast-enhanced CT imaging was performed in identical extent. Acquisition of CT imaging data was targeted to the venous circulation. Results: A focus of increased 18 F-FDG uptake in the left neck lymph node and the distal part of the trachea, as well as eccentric thickening of the wall of the sigmoid colon with 18 F- FDG uptake and a focus of increased 18 F-FDG uptake in the periphery of the right lobe of the prostate were detected. The finding was evaluated as a viable metastasis to the neck and distal trachea and highly suspicious for a synchronous tumour of the sigmoid colon and prostate. Bronchoscopy with biopsy showed squamous cell carcinoma in the trachea. The patient also underwent colonoscopy and biopsy, which confirmed the presence of adenocarcinoma in the colon. Abdomen surgery revealed locally advanced, inoperable tumour and a colostomy was established. Serum PSA levels were found to be increased (6.5 μg/l; normal 0–4 μg/l) and biopsy confirmed the presence of prostate cancer. Due to the patient‘s clinical condition and wishes, curative therapy was then discontinued, and only palliative symptomatic treatment was continued. Conclusion: The 18 F-FDG PET/CT scan correctly detected tumour quadruple (colon, prostate, trachea) in a patient with a positive history of bronchioalveolar carcinoma, which completely changed the prognosis of the patient and essentially the treatment strategy. Furthermore, PET/CT scanning significantly reduced the diagnostic process time.

Cíl: Prezentovat neobvyklý případ 71letého muže s pozitivní anamnézou maligního melanomu, u kterého se při 18 F-FDG PET/CT vyšetření zobrazil 18 F-FDG avidní Warthinův tumor při dolním okraji glandula parotis vlevo napodobující solitární metastázu maligního melanomu v lymfatické uzlině. Metodika: Pacient v rámci dokončení stagingu absolvoval celotělové PET/CT zobrazení, a to 60 minut po intravenózní aplikaci radiofarmaka 18 F-FDG o aktivitě 4,5 MBq/kg. Akviziční čas PET skenu byl 2,5 minuty na projekci, celkem 14 projekcí. Kontrastní (i.v. + p.o. kontrast) CT sken byl proveden ve venózní fázi. Výsledky: 18 F-FDG PET/CT zobrazilo lymfatickou uzlinu se zvýšenou akumulací 18 F-FDG v těsném kontaktu s dolní částí glandula parotis vlevo. Vzhledem k pozitivní anamnéze maligního melanomu bylo vysloveno podezření na solitární metastázu. Následně pacient podstoupil chirurgický výkon, při němž byla rezistence, která se vtlačovala do glandula parotis vlevo, odstraněna. Histologické vyšetření zjistilo, že se jedná o Warthinův tumor (papilární cystadenolymfom). Závěr: Warthinův tumor (papilární cystadenolymfom) může vykazovat zvýšenou ložiskovou akumulací 18 F-FDG, a tudíž má schopnost na krku napodobovat solitární metastázu maligního melanomu či jiného 18 F-FDG avidního zhoubného nádoru při PET/CT zobrazení a tím způsobit potenciální obtíže při hodnocení nálezu a následné volbě strategie léčby pacienta.

Aim: To present a rare case report of the 18 F-FDG avid Warthin’s tumor (papillary cystadenolymphoma) in the parotid gland mimicking a neck cervical lymph node metastasis of the malignant melanoma on the 18 F-fluorodeoxy- glucose PET/CT imaging. Method: The 71-year-old man with positive history of the malignant melanoma underwent 18 F-FDG PET/CT for finishing of the staging. The whole body PET/CT scan was obtained 60 minutes after intravenous injection of 18 F-FDG (4.5 MBq/kg). The PET scan acquisition time was 2.5 minutes per bed position for whole body imaging and fourteen bed positions were necessary. Contrast-enhanced CT (venous circulation phase) provided both full CT evaluation (including intravenous and oral contrast) and PET attenuation correction. Results: The examination revealed 18 F-FDG avid lesion in the tight contact with the left glandula parotis. The PET/CT finding was suspected for the neck lymph node solitary melanoma metastasis. The patient underwent surgery and Warthin’s tumour (papillary cystadenolymphoma) in the left glandula parotis was proven by histopathology. Conclusion: Benign Warthin’s tumour shows an increased 18 F-FDG uptake in the neck lesion and mimics a solitary malignant melanoma metastasis on 18 F-FDG PET/CT imaging and can cause potential pitfall in the PET/CT evaluation.

Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s metodami miniinvazivní léčby benigních uzlů štítné žlázy, které zahrnují radiofrekvenční (RFA), mikrovlnnou (MWA), laserovou ablaci (LA) a terapii vysoce intenzivním fokusovaným ultrazvukem (HIFU). Benigní noduly štítné žlázy jsou v populaci velmi častým vedlejším nálezem ultrazvukového vyšetření. V případě, že způsobují pacientům symptomy či u nich dochází k progresi velikosti, je indikováno jejich chirurgické odstranění – částečná nebo totální tyroidektomie. Termální ablace představují novou, v podmínkách Evropy stále častěji využívanou alternativu, která poskytuje dostatečnou účinnost a srovnatelná rizika při léčbě tohoto onemocnění.

The aim of this article is to introduce readers to minimally invasive treatment methods for benign thyroid nodules including radiofrequency ablation (RFA), microwave ablation (MWA), laser ablation (LA) and high-intensity focused ultrasound (HIFU). Benign thyroid nodules are frequently encountered as incidental findings in ultrasound examinations. When they become symptomatic or exhibit progressive growth, surgical removal – either partial or total thyroidectomy – is indicated. Thermal ablation represents an emerging alternative, that is increasingly utilized in Europe and offers good efficacy with a risk profile comparable to surgical treatment.

V České republice byl od 1. ledna 2025 zahájen populační pilotní program screeningu aneurysmatu abdominální aorty. Jeho cílem je nejen včasná diagnostika onemocnění, ale také sběr klíčových dat, která zpřesní zdravotnické statistiky. Cílovou populací jsou všichni muži ve věku 65–67 let. Muži jsou praktickým lékařem odesíláni na ultrasonografické vyšetření do akreditovaných ultrasonografických pracovišť. S nálezem se vrací zpět k praktickému lékaři, který provede na základě výsledku ultrasonografického vyšetření základní triáž. Pacienti s pozitivním nálezem jsou následně dispenzarizováni a léčeni v kardiovaskulárních centrech napříč Českou republikou. Pilotní program potrvá 5 let. Toto období bude sloužit ke zhodnocení přínosu a efektivity programu.

A population-based pilot screening programme for AAA was launched in the Czech Republic on January 1, 2025. Its goal is not only early diagnosis of the disease, but also the collection of key data that will make health statistics more accurate. The target population is all men aged 65–67. Men are referred by their general practitioner for ultrasound examination to accredited ultrasound centers. With the findings, they return to the general practitioner, who will perform basic triage based on the results of the ultrasound examination. Patients with a positive finding are then dispenzarised and treated in cardiovascular centers across the Czech Republic. The pilot programme will last 5 years. This period will serve to evaluate the benefits and effectiveness of the programme.

Cílem této práce je prezentovat případ, kdy došlo na podkladě ruptury společné karotické tepny ke vzniku pseudoaneurysmatu u pacienta, který v minulosti podstoupil operaci a ra- dioterapii krku pro maligní nádor. Endovaskulární léčba byla preferována před chirurgickou vzhledem k terénu postradiační fibrózy v dané krční oblasti a zahrnovala embolizaci zevní karotické tepny (ACE) a zavedení samoexpandibilního stentgraftu přes krček pseudoaneu- rysmatu na přechodu společné (ACC) a vnitřní (ACI) karotické tepny.

The aim of this report is to present a case where a rupture of the common carotid artery led to the formation of a pseudoaneurysm in a patient who previously underwent surgery and radiotherapy of the neck for a malignant tumor. Endovascular treatment was preferred over surgery due to post-radiation fibrosis in the affected cervical area and involved embolization of the external carotid artery and the placement of a self-expanding stent-graft across the neck of the pseudoaneurysm at the junction of the common and internal carotid artery.

Cíl: V počtech mechanické trombektomie (MT) symptomatického uzávěru velké mozkové tepny u pacientů s akutní ischemickou cévní moz- kovou příhodou (iCMP) na počet obyvatel se řadí Česká republika na přední místa v Evropě. Cílem práce bylo na základě analýzy dat studie METRICS II (Mechanical Thrombectomy Quality Indicators Study in Czech Stroke Centers II) zhodnotit aktuální výsledky léčby iCMP a vývoj plnění indikátorů kvality napříč republikou. Sekundárním cílem práce byla subanalýza souboru z hlediska použité techniky MT a jejího vlivu na úspěšnost rekanalizace uzávěru velké mozkové tepny. Metodika: Národní prospektivní observační studie METRICS II probíhala v České republice od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023. Studie se zúčastnilo jedenáct z patnácti center provádějících MT. Všechna technická a klinická data byla sbírána prospektivně. Výsledky léčby iCMP byly následně srovnány s doporučenými hodnotami jednotlivých parametrů multioborového konsenzu a výsledky studie METRICS probíhající v roce 2019. Data vztahující se k vlastní technice MT v předním povodí byla podrobena subanalýze a statisticky zpracována z hlediska vlivu použité techniky na úspěšnost rekanalizace uzávěru velké mozkové tepny. Výsledky: V práci jsou analyzována data z jedenácti center, ve kterých byla mechanická trombektomie provedena celkem 1312 pacientům (51,1 % mužů) průměrného věku 70,9 roků (SD ± 12,7). Intravenózní trombolýzou (IVT) byli před MT léčeni 894 nemocní (68,2 %) a 426 (32,5 %) bylo sekundárně transportováno k MT z jiného centra. Získaná data z národní prospektivní observační studie METRICS II byla hodnocena jako celek i pro jednotlivá centra. Shoda výsledků péče s doporučeními navrženými multioborovým konsenzem byla velmi vysoká. Sedm center splnilo parametry všech doporučení. Ostatní centra nesplnila pouze ojedinělá kritéria a ve většině případů jen hraničně. Statistickým zpracováním souboru MT v přední cirkulaci byla prokázána signifikantní závislost mezi typem MT a dosažením rekanalizace (TICI 2b–3, p = 0,0004, resp. TICI 2c/3, p < 0,0001). Závěr: Výsledky studie METRICS II ukázaly vysokou kvalitu péče o pacienty s uzávěrem velké mozkové tepny léčených MT. Statistickým zpracováním souboru MT v přední cirkulaci byla prokázána signifikantní závislost mezi typem MT a dosažením rekanalizace. Pro skupinu pacientů, u kterých proběhla MT kombinací aspirace a rekanalizace za pomoci stentretrieveru sekundárně, byla nalezena signifikantně nižší úspěšnost rekanalizace uzávěru velké mozkové tepny.

Aim: The Czech Republic is among the leading countries in Europe in the number of mechanical thrombectomy (MT) procedures for symptomatic large vessel occlusion (LVO) in patients with acute ischemic stroke per population. The aim of this study was to evaluate the current outcomes of acute ischemic stroke treatment and the development of treatment quality indicators in the Czech Republic based on the analysis of data from the METRICS II study (Mechanical Thrombectomy Quality Indicators Study in Czech Stroke Centres II). The secondary aim of the study was to subanalyze the cohort in terms of the MT technique used and its impact on the success of recanalisation of the LVO. Methods: The national prospective observational study METRICS II was conducted in the Czech Republic from 1 January 2023 to 31 December 2023. Eleven of the 15 centres performing MT participated in the study. All technical and clinical data were collected prospectively. The results of ischemic stroke treatment were then compared with the recommended values of the individual parameters of the multidisciplinary consensus and the results of the METRICS study ongoing in 2019. Data related to the actual technique of MT in the anterior circulation were subanalyzed and statistically processed for the effect of the technique used on the success of recanalization of the LVO. Results: Data from 11 centres in which mechanical thrombectomy was performed on a total of 1312 patients (51.1% male) with a mean age of 70.9 years (SD ± 12.7) were analysed. IV thrombolysis prior MT was performed in 894 (68.2%) patients and 426 (32.5%) patients were transferred secondarily for MT from primary stroke centers to dedicated comprehensive centers. Data obtained from the national prospective observational METRICS II study were evaluated as a whole and for individual centers. The concordance of results with the recommendations of multi- society consensus was very high. Seven centers met the parameters of all recommendations. The remaining centers failed to meet only isolated criteria and only marginally. Statistical analysis of the anterior circulation MT cohort showed a significant relationship between MT type and achievement of recanalization (TICI 2b-3, p = 0.0004 and TICI 2c/3, p < 0.0001, respectively). Conclusion: The results of METRICS II showed a high quality of care for patients with large cerebral artery occlusion treated with MT. Statistical analysis of a cohort of anterior circulation MTs showed a significant relation- ship between the type of MT and the achievement of recanalisation. A significantly lower success rate of recanalization of LVO was found for the group of patients who underwent MT by a combination of aspiration and recanalization using a stent retriever secondarily.

Cíl: Zhodnocení zkušeností jednoho centra s olejovou kontrastní lymfografií a perkutánní embolizací ductus thoracicus u pacientů s lymforeou po operacích v oblasti hrudníku a břicha. Metodika: Od července 2015 do prosince 2024 bylo na našem pracovišti léčeno pět pacientů s pooperační lymforeou (tři ženy a dva muži) ve věku od 37 do 75 let pomocí lymfografie olejovou kontrastní látkou (k.l.). U jednoho pacienta byla lymfografie spojená s embolizací hrudního mízovodu transabdominálním přístupem. Hodnotili jsme technickou a klinickou úspěšnost výkonu, výskyt periprocedurálních komplikací a radiační zátěž. Výsledky: Technická a klinická úspěšnost olejové lymfografie byla 100 %. Ve dvou případech se jednalo o pedální a ve třech případech o intranodální způsob aplikace k.l. Na lymfografii navazovala embolizace ductus thoracicus u jednoho pacienta, protože pacient si přál provést embolizaci hrudního mízovodu v rámci lymfografie. Nebyla zaznamenána žádná procedurální komplikace a u všech pacientů došlo k zástavě lymfatického úniku. Nemocní jsou sledování v intervalu 6–91 měsíců (medián 26 měsíců). Během sledování nedošlo k recidivě lymforey. Závěr: Dle našich zkušeností mají perkutánní výkony zahrnující olejovou kontrastní lymfografii a embolizaci hrudního mízovodu u pooperační lymforey v oblasti trupu vysoký terapeutický efekt s minimálními komplikacemi.

Aim: To evaluate the single-centre experience with oil contrast lymphography and percutaneous ductus thoracicus embolization in patients with lymphorrhea after thoracic and abdominal surgery. Methods: Five patients (3 females and 2 males) aged between 37 and 75 years had postoperative lymphorrhea and they were treated with oil contrast lymphography at our center from July 2015 to December 2024. In one patient, lymphography was associated with thoracic lymphatic duct embolization via transabdominal approach. We evaluated the technical and clinical success of the procedure, the incidence of procedural complications and radiation exposure. Results: Oil lymphography was followed by ductus thoracicus embolization in one patient. No procedural complications were noted and the lymphatic leak disappeared in all patients. Patients were followed up between 6–91 months (median 26 months). No recurrence of lymphorrhea was occurred during follow-up. Conclusion: In our experience, percutaneous procedures involving oil contrast lymphography and thoracic duct embolization for postoperative lymphorrhea in the thoracic region have a high therapeutic effect with minimal complications.