OBJECTIVES: Elderly hospitalized patients with inflammatory bowel disease (IBD) flare and concurrent Clostridioides difficile infection (CDI) are considered at high risk of IBD-related complications. We aimed to evaluate the short-,intermediate-, and long-term post-discharge complications among these patients. METHODS: A retrospective multicenter cohort study assessing outcomes of elderly individuals (≥60 years) hospitalized for an IBD flare who were tested for CDI (either positive or negative) and discharged. The primary outcome was the 3-month post-discharge IBD-related complication rates defined as steroid dependency, re-admissions (emergency department or hospitalization), IBD-related surgery, or mortality. We assessed post-discharge IBD-related complications within 6 month and mortality at 12 month among secondary outcomes. Risk factors for complication were assessed by multivariable logistic regression. RESULTS: In a cohort of 654 patients hospitalized for IBD {age 68.9 (interquartile range [IQR]): 63.9-75.2 years, 60.9% ulcerative colitis (UC)}, 23.4% were CDI-positive. Post-discharge complication rates at 3 and 6 months, and 12 months mortality, did not differ significantly between CDI-positive and CDI-negative patients (32% vs 33.1%, p = 0.8; 40.5% vs 42.5%, p = 0.66; and 4.6% vs 8%, p = 0.153, respectively). The Charlson comorbidity index was the only significant risk factor for complications within 3 months (aOR 1.1), whereas mesalamine (5-aminosalicylic acid [5-ASA]) use was protective (aOR 0.6). An UC diagnosis was the sole risk factor for complication at 6 months (aOR 1.5). Clostridioides difficile infection did not significantly impact outcomes or interact with IBD type. CONCLUSIONS: In elderly IBD patients hospitalized for IBD flare and subsequently discharged, a concurrent CDI infection was not associated with post-discharge IBD-related complications or mortality up to 1 year.

• MeSH
• Clostridioides difficile MeSH
• Hospitalization statistics & numerical data   MeSH
• Inflammatory Bowel Diseases * complications   MeSH
• Clostridium Infections * complications   epidemiology   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Patient Discharge MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Risk Factors MeSH
• Aged MeSH
• Symptom Flare Up MeSH
• Patient Readmission statistics & numerical data   MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Multicenter Study MeSH

Publikace se zaměřuje na různé aspekty lékových přecitlivostí a alergií. Určeno odborné veřejnosti.; Nežádoucí reakce na léky jsou časté. Z toho hypersenzitivní reakce se vyskytují u 1–15 % hospitalizovaných pacientů. Klinický průběh je pestrý, od mírných až po život ohrožující reakce. Volba náhradní medikace může být obtížná pro možnou zkříženou reaktivitu nebo pro mnohočetné polékové reakce. Pacienti označení nesprávnou diagnózou hypersenzitivní reakce na léky jsou zbytečně léčeni náhradní medikací, která nemusí být nejúčinnější. Tato kniha poskytuje přehled o epidemiologii, imunopatologii, klinických projevech, diagnostických postupech a léčbě včetně indukce dočasné lékové tolerance (tzv. desenzitizace) u indikovaných pacientů. Ve speciální části jsou probrány nejčastější lékové skupiny, u kterých se hypersenzitivní reakce objevují (antibiotika, nesteroidní antirevmatika včetně kyseliny acetylsalicylové, lokální anestetika, nízkomolekulární hepariny, biologická léčba, cytostatika a perioperační medikace). Z vyšetřovacích látek je pozornost věnována kontrastním látkám. Také jsou probrána specifika hypersenzitivní reakce v dětském věku, v graviditě, u autoimunitních a nádorových onemocnění. Výsledkem alergologického a imunologického vyšetření je vydání průkazu alergika s jednoznačným uvedením léků zakázaných a náhradní medikace. Kniha je určena širokému spektru lékařů (praktičtí lékaři, specialisté) a má charakter postgraduálního vzdělávání. Pro specialisty z oboru alergologie a klinická imunologie jsou v knize uvedeny podrobné návody k diagnostice a léčbě včetně desenzitizačních protokolů pro jednotlivé lékové skupiny.

• MeSH
• Drug Hypersensitivity MeSH

• Conspectus
• Patologie. Klinická medicína
• NML Fields
• alergologie a imunologie
• NML Publication type
• kolektivní monografie

BACKGROUND: The use of beta-blockers in hypertrophic obstructive cardiomyopathy (HOCM) patients after alcohol septal ablation (ASA) lacks data support. We aimed to evaluate the effect of metoprolol on exercise capacity, hemodynamic and laboratory parameters, and quality of life in HOCM patients after ASA. METHODS: This was a prospective randomized single-center open-label crossover trial in 21 HOCM patients after ASA. Patients received metoprolol and no beta-blocker for two periods of three months. The endpoints were: peak oxygen uptake (pVO2), maximal left ventricular outflow tract (LVOT) pressure gradient at peak exercise, a ratio of mitral peak velocity of the early filling (E) to early diastolic mitral annular velocity (e') (E/e') at rest, Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire (KCCQ) overall summary score, and N-terminal prohormone of brain natriuretic peptide (NT-proBNP) plasmatic concentration. RESULTS: No significant association was found between the treatment and any of the endpoints in the assessed patients: 1) pVO2 (19.5 ± 5.3 ml/kg/min vs. 19.4 ± 4.1 ml/kg/min, p = 0.90), 2) exercise-induced pressure gradient in LVOT 32 ± 37 mmHg vs. 32 ± 30 mmHg, p = 0.84, 3) E/e' ratio at rest (11 ± 4 vs. 10 ± 4, p = 0.23), 4) KCCQ overall summary score (78 ± 11 vs. 77 te ± 15, p = 0.56), 5) NT-proBNP (215 pg/ml [121-333] vs. 153 pg/ml [102-228], p = 0.19). CONCLUSIONS: In HOCM patients after successful ASA, metoprolol treatment did not improve exercise capacity, hemodynamic and laboratory parameters, or quality of life.

• Publication type
• Journal Article MeSH

Cíl: Zhodnocení laboratorní účinnosti námi nejčastěji používaných protidestičkových léčiv: kyseliny acetylsalicylové (ASA), clopidogrelu a ticagreloru. Posouzení efektivity ticagreloru jako alternativní léčby u pacientů, kterým jsme zjistili in vitro rezistenci, neboli HTPR (high on-treatment platelet reactivity) na clopidogrel. Metodika: V našem souboru byla testována účinnost protidestičkových léčiv metodou light transmission aggregometry (LTA) od 16. září 2020 do 5. prosince 2022. Byla sledována účinnost léčby u pacientů převedených na alternativní léčivo a byla hodnocena úspěšnost změny terapie. Výsledky: Ve sledovaném období bylo otestováno celkem 529 krevních vzorků, v případě clopidogrelu (n = 216), ticagreloru (n = 59) a ASA (n = 254). Účinnost léčby clopidogrelem byla 45,4 %, resp. ticagrelorem 93,2 % (p < 0,000). V případě převedení z clopidogrelu na ticagrelor byla léčba úspěšná u 49 z 54 pacientů (90,7 %). Závěr: U testovaných protidestičkových léčiv byly prokázané statisticky významné rozdíly v dosažené účinnosti. V případě clopidogrelu je ticagrelor vhodnou alternativou statisticky významně redukující výskyt HTPR. Zařazením testování účinnosti protidestičkové léčby do algoritmu endovaskulárních výkonů lze významně snížit počet pacientů s HTPR podstupujících implantaci stentů/flow-diverterů.

Purpouse: Evaluation of the laboratory effectiveness of the antiplatelet drugs we use: clopidogrel, ticagrelor, aspirin. Assessment of the effectiveness of ticagrelor as an alternative treatment in patients with in vitro resistance, or HTPR (high on-treatment platelet reactivity) to clopidogrel. Methods: In our set of patients, the effectiveness of antiplatelet drugs was tested using the light transmission aggregometry (LTA) method from 16. 9. 2020 to 5. 12. 2022. The effectiveness of treatment in patients switched to an alternative medicine was monitored and the success of the change in therapy was evaluated. Results: In the monitored period, a total of 529 blood samples were tested for clopidogrel (n = 216), ticagrelor (n = 59) and aspirin (n = 254). The efficacy of clopidogrel treatment was 45.4 %. On the other hand, the efficacy of ticagrelor was 93.2 %, statistically significantly higher (p < 0.000). In case of conversion from clopidogrel to ticagrelor, treatment was successful in 49 of 54 patients (90.7 %). Conclusion: For the antiplatelet drugs tested, statistically significant differences in the effectiveness were demonstrated. In the case of clopidogrel, ticagrelor is a suitable alternative, significantly reducing incidence of HTPR. The number of patients with HTPR undergoing stent/flow diverter implantation can be significantly reduced by including platelet function testing in the algorithm of endovascular procedures.

• MeSH
• Aspirin administration & dosage   MeSH
• Platelet Aggregation Inhibitors * administration & dosage   MeSH
• Clopidogrel administration & dosage   MeSH
• Drug Resistance MeSH
• Humans MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• In Vitro Techniques MeSH
• Ticagrelor administration & dosage   MeSH
• Thromboembolism prevention & control   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Evaluation Study MeSH

Cíle: Hlavním cílem práce je formou prospektivní observační studie analyzovat efektivitu a kauzální vztahy léčby pacientů s tupým poraněním krčního úseku arteria carotis interna (ACI). Metodika: Metodou retrospektivní analýzy s prospektivním sběrem dat jsme hodnotili soubor pacientů, u kterých bylo v letech 2010-2020 diagnostikováno poranění extrakraniálního úseku ACI. U všech pacientů jsme sledovali vstupní klinickou symptomatologii, nález na vstupní CT angiografii (CTA), zvolenou terapii, kontrolní zobrazení mozku a po 3 měsících zhodnocení neurologického stavu se zobrazením krkavic. Do souboru bylo zařazeno 16 pacientů s tupým poraněním ACI diagnostikovaným u triage pozitivních pacientů vyšetřovaných celotělovým CT skenem pro podezření na polytrauma. Pacienti se závažnými krvácejícími lézemi byli ponecháni bez antitrombotické terapie do sanace krvácivých poranění, poté byli zajištěni kombinací protidestičková léčba kyselinou acetylsalicylovou (ASA) + nízkomolekulárním heparinem (LMWH) v profylaktické dávce. Pacienti s poraněním mozku (prokrvácenými kontuzemi či intrakraniálním krvácením) byli léčeni pouze nízkomolekulárním heparinem v profylaktické dávce od druhého, resp. třetího dne po traumatu. U pacientů, u nichž došlo ke vzniku neurologické symptomatologie v souvislosti s poraněním ACI, bylo postupováno přísně individuálně se zvážením všech potenciálních rizik spojených s agresivní antitrombotickou léčbou. Všem pacientům se stenózou lumen ACI bylo provedeno kontrolní CTA za 2-3 dny k vyloučení závažné progrese nálezu. Dále byli pacienti kontrolováni po 3 měsících pomocí UZ nebo CTA. V hodnocení souboru jsme se zaměřili na výskyt četnosti neurologických komplikací ve vztahu k závažnosti stenotizující traumatické léze ACI. Výsledky: Z celkem 4145 pacientů vyšetřených na CT po vysokoenergetickém traumatu bylo zaznamenáno 16 (0,4 %) pacientů s tupým poraněním krčního úseku ACI. Ve čtyřech případech byl nález na ACI oboustranný, celkový počet poraněných krkavic byl tedy 20. Čtyřikrát (20 %) byla tepna uzavřená, 7krát (35 %) se stenózou větší než 80 % a 9krát (45 %) se stenózou do 80 %. Všichni pacienti byli léčeni konzervativně. Tři pacienti (19 %) byli vzhledem k nálezu traumatického SAK a prokrvácených mozkových kontuzí léčeni pouze LMWH v profylaktické dávce od druhého dne po traumatu. U sedmi (44 %) pacientů byla po sanaci krvácivých poranění nastavena léčba ASA + LMWH v profylaktické dávce. U šesti (38 %) mobilizovaných pacientů bez přidružených závažných traumat byla nasazena pouze antiagreagační léčba. U pěti pacientů s nálezem stenózy ACI do 80 % jsme neurologické komplikace nezaznamenali. U šesti pacientů se stenózou ACI nad 80 % jsme zaznamenali jednu závažnou neurologickou příhodu a u čtyř pacientů s uzávěrem ACI jsme trvalé neurologické postižení zaznamenali ve dvou případech. Celkem jsme tedy zaznamenali tři (19 %) neurologické komplikace v souvislosti s tupým poraněním ACI, z toho jedna (6 %) byla těžce invalidizující. Závěr: Pacienty s tupým poraněním ACI po vysokoenergetickém traumatu s nálezem stenózy do 80 % lze s úspěchem léčit konzervativně. U pacientů s uzávěrem ACI lze očekávat neurologické postižení v 50 % případů. Při léčbě symptomatických pacientů s přidruženými poraněními je nutné postupovat přísně individuálně se zvážením všech potenciálních rizik farmakologické nebo endovaskulární léčby.

Aims: The main aim of this study is to analyze the effectiveness and causal relationships of treatment of patients with blunt injury of the cervical segment of internal carotid artery (ICA) in a prospective observational study. Methods: A retrospective analysis with prospective data collection was used to evaluate a cohort of patients diagnosed with extracranial ICA injuries between the years 2010 and 2020. In all patients, we followed up the initial clinical symptomatology, findings on initial CT angiography (CTA), chosen therapy, follow-up brain imaging, and assessment of neurological status with carotid imaging after 3 months. Sixteen patients with blunt ICA injury diagnosed in triage-positive patients examined by whole-body CT scan for suspected polytrauma were included. Patients with severe bleeding lesions were left without antithrombotic therapy until the hemorrhagic injuries were repaired, after which they were treated with a combination of antiplatelet therapy with acetylsalicylic acid (ASA) + low molecular weight heparin (LMWH) at a prophylactic dose. Patients with brain injury (contusions or intracranial haemorrhage) were treated with LMWHonly at prophylactic dose from the second or third day after trauma. Patients who developed neurological symptomatology related to ICA injury were managed on a strictly individual basis with consideration of all potential risks associated with aggressive antithrombotic therapy. All patients with ICA lumen stenosis underwent follow-up CTA in 2-3 days to rule out severe progression of the lesion. In addition, patients were followed up after 3 months with ultrasound or CTA. In the evaluation of the cohort, we focused on the incidence of neurological complications in relation to the severity of the stenotic ICA lesion. Results: Of the 4145 patients examined on CT after high-energy trauma, 16 (0.4%) patients with blunt ICA injury were recorded. In 4 cases, the ICA findings were bilateral, thus the total number of carotid injuries was 20. Four times (20%) the artery was closed, 7 times (35%) with stenosis greater than 80%, and 9 times (45%) with stenosis less than 80%. All patients were treated conservatively. Three patients (19%) were treated with LMWH at a prophylactic dose from the second day after trauma due to the findings of traumatic SAH and cerebral contusions. In 7 (44%) patients, treatment with ASA + LMWH in prophylactic dose was set after the treatment of hemorrhagic injuries. In 6 (38%) mobilized patients without associated major trauma, only antiplatelet therapy was deployed. We did not observe any stroke symptoms in 5 patients with ICA stenosis up to 80%. In 6 patients with ICA stenosis above 80%, we observed once neurological symptomatology, and in 4 patients with ICA occlusion, we observed permanent neurological disability in 2 cases. Thus, we recorded a total of 3 (19%) neurological complications related to blunt ICA injury, of which one (6 %) was severely disabling. Conclusion: Patients with blunt injury of ICA after high-energy trauma with stenosis findings up to 80% can be successfully treated conservatively. In patients with ICA oclusion, neurological disability can be expected in 50 % of cases. The treatment of symptomatic patients with associated injuries should be strictly individualized with consideration of all potential risks of pharmacological or endovascular treatment.

• MeSH
• Computed Tomography Angiography methods   MeSH
• Humans MeSH
• Neurologic Manifestations MeSH
• Carotid Artery Injuries * diagnostic imaging   complications   therapy   MeSH
• Prospective Studies MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Observational Study MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Mezinárodní vztahy v období od skončení studené války jsou poměrně neklidné. Přesto by nám nemělo uniknout, že intenzita konfliktů se v porovnání se situací v první i druhé polovině 20. století snížila. V posledních padesáti letech rozsah válek, genocid a terorismu klesl - nikoli k nule, ale citelně. Počet obětí na životech je stále vysoký a dopady válek jsou značné, přesto se jich vede stále méně.Ekonomie bezpečnosti mapuje mezinárodní bezpečnostní vztahy v době, kdy odeznívá pandemie a eskaluje válka na Ukrajině. Nejprve se věnuje základům ekonomie bezpečnosti, dále představuje USA jako supervelmoc, Čínu jako novou supervelmoc a Rusko jako upadající velmoc a také upozorňuje na úskalí vývozu demokracie. Knihu uzavírají kapitoly o globalizaci a paradoxu pokroku.; Rozbor vývoje mezinárodních vztahů v období rusko-ukrajinského konfliktu, který vypukl roku 2022.

Mesalazin nebo také kyselina 5-aminosalicylová (5-ASA) je látka používaná k léčbě idiopatických střevních zánětů (IBD – inflammatory bowel disease), které představují ulcerózní kolitida (UC) a Crohnova choroba (CN). Mesalazin je na trhu přítomen v různých lékových formách od čípků, nálevů, potahovaných tablet, tablet s prodlouženým uvolňováním až po formu granulí s prodlouženým uvolňováním. Odlišnost lékových forem přináší flexibilitu použití 5-ASA v praxi a umožňuje jeho distribuci a působení od tenkého střeva až po distálněji lokalizované záněty v trávicí trubici. Text diskutuje problematiku dopadů různých lékových forem na farmakokinetiku látky a jejich možný dopad na benefit léčby.

Mesalazine or 5-aminosalicylic acid is important substance which is used in therapy of inflammatory bowel disease (IBD), like ulcerative colitis (UC) and Crohn’s disease (CD). On the market, various mesalazine formulations for local (supositoria, rectal foam and enema) and for systemic administration (covered tablets, slow releasing tablets or slow releasing granulates) are available. Some differences between mesalazine formulations are enabling higher flexibility for clinical practice to choose the optimal drug in terms of distribution active drug according to disease activity and location. The pharmacokinetic profile of various mesalazine formulations and impact on the clinical practice are discussed in the text.

• MeSH
• Anti-Inflammatory Agents, Non-Steroidal MeSH
• Inflammatory Bowel Diseases drug therapy   MeSH
• Dosage Forms * MeSH
• Humans MeSH
• Mesalamine * pharmacokinetics   pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

• Publication type
• Overall MeSH

Cieľ štúdie: Zistiť výhody supraklavikulárnej blokády brachiálneho plexu pri vytváraní artériovenóznych fistúl pre hemodialyzačnú liečbu, porovnanie periférnej nervovej blokády, celkovej anestézie a lokálnej infiltračnej anestézie pri tvorbe artériovenóznych fistúl. Typ štúdie: Prospektívna nerandomizovaná štúdia. Schválená etickou komisiou JLF UK v Martine. Typ pracoviska: Klinické pracovisko univerzitnej nemocnice. Materiál a metóda: Súbor pacientov, ktorým bola vytvorená artériovenózna fistula, bol rozdelený do 3 skupín. Skupina 20 pacientov bola operovaná v periférnej nervovej blokáde, skupina 20 pacientov bola operovaná v lokálnej infiltračnej anestézii a skupina 5 pacientov bola operovaná v celkovej anestézii. Hlavným sledovaným parametrom bola zachovaná funkcia fistuly 24 hodín a 6 týždňov po operácii. Inklúzne kritériá pacientov boli: vek 19–75 rokov, ASA 3–4, hmotnosť 40–120 kg, BMI do 40. Použili sa štatistické metódy: Mannov-Whitneyov U test a exaktný obojstranný test, Shapirov-Wilkov test, Fisherov obojstranný exaktný test, párový Wilcoxonov exaktný obojstranný test. Výsledky: Po 24 hodinách boli funkčné všetky fistuly vytvorené v periférnej nervovej blokáde, 90 % v lokálnej infiltračnej anestézii a 80 % v celkovej anestézii. Nepreukázala sa štatisticky významná závislosť medzi funkčnosťou fistuly a niektorým typom anestézie. Po 6 týždňoch bolo funkčných 80 % fistúl vytvorených v celkovej anestézii alebo periférnej nervovej blokáde a iba 50 % fistúl v lokálnej infiltračnej anestézii. Štatisticky významný rozdiel bol zistený medzi skupinou pacientov operovaných v periférnej nervovej blokáde a lokálnej infiltračnej anestézii, a to v prospech periférnej nervovej blokády (p < 0,05). Záver: Periférna nervová blokáda sa v našej štúdii spájala s lepším prežívaním fistuly oproti lokálnej infiltračnej anestézii. Pri celkovej anestézii bolo prežívanie fistuly porovnateľné ako pri periférnej nervovej blokáde, bola však spojená s vyšším výskytom komplikácií.

Objective: To determine the advantages of supraclavicular blockade of the brachial plexus in the formation of arteriovenous fistulas for hemodialysis treatment. Comparison of peripheral nerve block, general and local infiltration anesthesia in the formation of fistulas. Design: Prospective non-randomized study. Approved by the ethics committee of JLF UK in Martin. Setting: University hospital. Material and methods: Three groups of patients who were created arteriovenous fistula. A group of 20 patients were operated under peripheral nerve block anesthesia, 20 patients were operated under local infiltration anesthesia and 5 patients were operated under general anesthesia. The main monitored parameter was the preserved function of the fistula 24 hours and 6 weeks after the operation. Inclusion criteria: age 19–75 years, ASA 3–4, weight 40–120 kg, BMI up to 40. Statistical methods: Mann-Whitney U test and exact two-tailed test, Shapiro-Wilk test, Fisher's two-tailed exact test, paired Wilcoxon's exact two-tailed test. Results: After 24 hours, all fistulas created under peripheral nerve block anesthesia were functional, 90 % under local infiltration anesthesia and 80 % under general anesthesia. There was no statistically significant dependence between the functionality of the fistula and any type of anesthesia. After 6 weeks, 80 % of fistulas created under general or peripheral nerve block anesthesia and only 50 % of fistulas under local infiltration anesthesia were functional. For peripheral nerve block anesthesia and local infiltration anesthesia, a statistically significant difference was found in favor of peripheral nerve block anesthesia (p < 0.05). Conclusion: Peripheral nerve block anesthesia was associated with better fistula survival compared to local infiltration anesthesia in our study. General anesthesia had fistula survival comparable to peripheral nerve block anesthesia, but was associated with a higher incidence of complications.

• MeSH
• Arteriovenous Fistula * surgery   MeSH
• Brachial Plexus Block * methods   MeSH
• Anesthesia, General MeSH
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Anesthesia, Local MeSH
• Non-Randomized Controlled Trials as Topic MeSH
• Nerve Block methods   MeSH
• Prospective Studies MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH

Úvod: I když během posledních desetiletí společně s vývojem šetrné operační techniky, instrumentári a a perioperačního managementu došlo k významnému zlepšení pooperačních výsledků, infekční komplikace společně s rozvojem pooperačního krvácení jsou stále vedoucími příčinami pooperační morbidity a letality v HPB chirurgii. Metody: Provedli jsme retrospektivní studii za tříleté období u 256 pacientů, kteří podstoupili operaci slinivky, jater, žlučníku či žlučových cest. Sledovali jsme vliv velikosti krevních ztrát a počtu podaných transfuzních přípravků na druh a závažnost pooperačních komplikací, počet reoperací a rehospitalizací. Výsledky: Průměrná velikost krevní ztráty byla 457 ml. Transfuze jsme podali 39 pacientům (17 %). Potvrdili jsme hypotézu, že přítomnost krevní ztráty statisticky významně zvyšuje rozvoj hlubokých nitrobřišních infekcí (p=0,0188). S narůstající krevní ztrátou se zvyšuje morbidita (p =0,0168). Potvrdili jsme statisticky významný rozdíl ve velikosti krevních ztrát mezi skupinou s komplikacemi a bez nich (p=0,001). Pooperační 30denní letalita byla menší než 1 % (n=2). Reoperovaných pacientů bylo 15 (6 %), z toho 7 pro akutní krvácení a 8 pro infekční komplikace. Doba hospitalizace se statisticky významně prodloužila u pacientů, kterým byly podány transfuze – erytrocyty (p=0,023), plazma (p=0,011). Rehospitalizovali jsme 12 pacientů, během rehospitalizace zemřeli tři pacienti (90denní letalita byla 2 %, n=5). Celkem 59 % pacientů v našem souboru bylo klasifikováno jako ASA III. Závěr: Se zvyšující se krevní ztrátou statisticky významně stoupá morbidita, a to především rozvoj intraabdominálních infekcí, ale i přesto zůstává celková pooperační letalita nízká. Příčinou poloviny akutních reoperací je rozvoj časného pooperačního krvácení. Doba hospitalizace se statisticky významně prodlužuje s počtem podaných transfuzních přípravků.

Introduction: During the last decades, simultaneously with the development of surgical technique, modern equipment and perioperative management, there has been a significant improvement in postoperative outcome. Despite this, infectious complications and perioperative bleeding remain the leading causes of postoperative morbidity and mortality in HPB surgery. Methods: We conducted a retrospective study over a three-year period in 256 patients who underwent surgery of the pancreas, liver, gallbladder, or bile ducts. We monitored perioperative blood loss, the number of administered transfusions, the type and severity of postoperative complications, the number of reoperations and the number of readmissions. Results: The average blood loss was 457 ml. We administered transfusions to 39 patients (17%). We confirmed the hypothesis that the presence of blood loss statistically significantly increases the development of deep intra-abdominal infections (p=0.0188). Morbidity increases with increasing blood loss (p=0.0168). We confirmed a statistically significant difference in the blood loss between the groups with and without complications (p=0.001). Postoperative 30-day mortality was less than 1% (n=2). There were 15 (6%) reoperated patients, seven for acute bleeding and eight for infectious complications. The length of hospital stay was statistically significantly longer in patients who received transfusions – erythrocytes (p=0.023), and plasma (p=0.011). We readmitted 12 patients, three patients died during rehospitalization (the 90-day mortality rate was 2%, n=5). A total of 59% patients in our group were classified as ASA III. Conclusion: With increasing blood loss, morbidity (development of intra-abdominal infections) increases significantly, but despite this, overall post- operative mortality remains low. Early postoperative bleeding is the cause of more than half of reoperations. The length of hospitalization increases significantly with the number of transfusions administered.

• MeSH
• Adult MeSH
• Hepatectomy MeSH
• Blood Loss, Surgical * MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Pancreatectomy MeSH
• Postoperative Complications MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH