BACKGROUND AND AIMS: Although women with severe symptomatic aortic stenosis have more complications than men when undergoing surgical valve replacement, they are under-represented in clinical trials. The Randomized researcH in womEn all comers wIth Aortic stenosis (RHEIA) trial investigates the balance of benefits and risks of transcatheter aortic valve implantation (TAVI) vs. surgery in women. METHODS: Women were randomized 1:1 to transfemoral TAVI with a balloon-expandable valve or surgery. The primary composite endpoint was death, stroke, or (valve, procedure or heart failure related) rehospitalization at 1 year. Non-inferiority testing with a pre-specified 6% margin and superiority testing were performed in the as-treated population. RESULTS: At 48 European centres, 443 women underwent randomization, and 420 were treated as randomized. Mean age was 73 years, and the mean estimated surgical risk of death was 2.1% (Society of Thoracic Surgeons risk score). Kaplan-Meier estimates of the primary endpoint event rates at 1 year were 8.9% in the TAVI and 15.6% in the surgery group. This difference of -6.8% with an upper 95% confidence limit of -1.5% demonstrated the non-inferiority of TAVI (P < .001). The two-sided 95% confidence interval of -13.0% to -.5% further resulted in superiority (P = .034). The 1-year incidence of the primary endpoint components was: .9% with TAVI vs. 2.0% with surgery for death from any cause, 3.3% vs. 3.0% for stroke, and 5.8% vs. 11.4% for rehospitalization. CONCLUSIONS: Among women with severe aortic stenosis, the incidence of the composite of death, stroke, or rehospitalization at 1 year was lower with TAVI than with surgery. CLINICALTRIALS.GOV NUMBER: NCT04160130.

• MeSH
• aortální chlopeň * chirurgie   MeSH
• aortální stenóza * chirurgie   mortalita   MeSH
• cévní mozková příhoda etiologie   epidemiologie   MeSH
• chirurgická náhrada chlopně * metody   mortalita   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace mortalita   epidemiologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční chlopně umělé MeSH
• transkatetrální implantace aortální chlopně * metody   mortalita   škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• znovupřijetí pacienta statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

OBJECTIVES: Elderly hospitalized patients with inflammatory bowel disease (IBD) flare and concurrent Clostridioides difficile infection (CDI) are considered at high risk of IBD-related complications. We aimed to evaluate the short-,intermediate-, and long-term post-discharge complications among these patients. METHODS: A retrospective multicenter cohort study assessing outcomes of elderly individuals (≥60 years) hospitalized for an IBD flare who were tested for CDI (either positive or negative) and discharged. The primary outcome was the 3-month post-discharge IBD-related complication rates defined as steroid dependency, re-admissions (emergency department or hospitalization), IBD-related surgery, or mortality. We assessed post-discharge IBD-related complications within 6 month and mortality at 12 month among secondary outcomes. Risk factors for complication were assessed by multivariable logistic regression. RESULTS: In a cohort of 654 patients hospitalized for IBD {age 68.9 (interquartile range [IQR]): 63.9-75.2 years, 60.9% ulcerative colitis (UC)}, 23.4% were CDI-positive. Post-discharge complication rates at 3 and 6 months, and 12 months mortality, did not differ significantly between CDI-positive and CDI-negative patients (32% vs 33.1%, p = 0.8; 40.5% vs 42.5%, p = 0.66; and 4.6% vs 8%, p = 0.153, respectively). The Charlson comorbidity index was the only significant risk factor for complications within 3 months (aOR 1.1), whereas mesalamine (5-aminosalicylic acid [5-ASA]) use was protective (aOR 0.6). An UC diagnosis was the sole risk factor for complication at 6 months (aOR 1.5). Clostridioides difficile infection did not significantly impact outcomes or interact with IBD type. CONCLUSIONS: In elderly IBD patients hospitalized for IBD flare and subsequently discharged, a concurrent CDI infection was not associated with post-discharge IBD-related complications or mortality up to 1 year.

• MeSH
• Clostridioides difficile MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• idiopatické střevní záněty * komplikace   MeSH
• klostridiové infekce * komplikace   epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• propuštění pacienta MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• syndrom vzplanutí nemoci MeSH
• znovupřijetí pacienta statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

BACKGROUND: Hypoalbuminemia, a biomarker of malnutrition, has been associated with adverse surgical outcomes;, however, its impact on breast reduction surgery is not yet well-documented. METHODS: We queried the American college of surgeons national surgical quality improvement program database to identify patients who underwent breast reduction surgery between 2008 and 2022. Patients were grouped by preoperative normal albumin levels (≥3.5 g/dL) and hypoalbuminemia (<3.5 g/dL). Preoperative, intraoperative, and 30-day postoperative outcomes, including complications and readmissions, were compared using the univariate tests and multivariable logistic regression. RESULTS: We included a total of 7277 cases, among whom 96% (n = 6964) had normal albumin values and 4% (n = 298) had hypoalbuminemia (n = 298). Patients with hypoalbuminemia showed a significantly higher body mass index (37.1 ± 8.1 vs. 33.3 ± 6.3 kg/m2, p < 0.001) and were more likely to be Black or African American (49.0 vs. 27.8%, p < 0.001). Comorbidities such as diabetes (14.7 vs. 7.4%, p < 0.001), chronic obstructive pulmonary disease (4.0 vs. 1.0%, p < 0.001), and hypertension (35.2 vs. 26.3%, p = 0.002) were significantly more prevalent in the hypoalbuminemia group. Hypoalbuminemia was associated with a significantly increased risk of complications (13.8 vs. 6.1%, p < 0.001), with higher rates of superficial incisional infections (7.0 vs. 2.6%, p = 0.001) and unplanned readmissions (3.4 vs. 1.4%, p = 0.05). Multivariable analysis confirmed hypoalbuminemia as an independent predictor of postoperative complications (OR 1.96, p = 0.001), medical complications (OR 2.62, p = 0.02), and surgical complications (OR 1.91, p = 0.02). CONCLUSION: Hypoalbuminemia significantly raises the risk of 30-day postoperative complications in breast reduction surgery. Preoperative nutritional assessment and optimization are crucial in improving surgical outcomes, particularly in patients with high body mass index and comorbidities.

• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• dospělí MeSH
• hypoalbuminemie * komplikace   krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mamoplastika * škodlivé účinky   metody   MeSH
• pooperační komplikace * epidemiologie   etiologie   krev   MeSH
• předoperační období MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• znovupřijetí pacienta statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Reduction mammoplasty is popular among people of various age groups, yet the impact of age on postoperative outcomes remains debated. METHODS: The American College of Surgeons National Surgical Quality Improvement Program (2008-2021) was queried to identify adult female patients who underwent reduction mammoplasty. Patients were categorized into 10-year age brackets (i.e., 18-29, 30-39, 40-49, 50-59, 60-69, and >70 years). We compared age-dependent 30-day outcomes via confounder-adjusted multivariate analyses. RESULTS: 40,958 female patients (mean age: 41 ± 14 years and mean body mass index: 31 ± 6.1 kg/m2) were identified. Complications occurred in 6.4% (n = 2635) of cases, with 770 (1.9%) and 483 (1.2%) patients requiring reoperation and readmission, respectively. 1706 (4.2%) women experienced surgical complications, whereas medical complications were generally rare (n = 289; 0.7%). Compared with women aged 18-29 years, risks of any, surgical, and medical complications were higher for patients aged 30-39 years (OR: 1.22, p < 0.01; OR: 1.05, p = 0.51; OR: 1.84, p < 0.01), 40-49 years (OR: 1.34, p < 0.01; OR: 1.17, p = 0.04; OR: 1.54, p = 0.03), 50-59 years (OR: 1.45, p < 0.01; OR: 1.31, p < 0.01; OR: 1.78, p < 0.01), 60-69 years (OR: 1.38 years, p < 0.01; OR: 1.29, p = 0.01; OR: 1.71, p < 0.01), and >70 years (OR: 1.25, p = 0.18; OR: 1.01, p = 0.98; OR: 1.86, p = 0.14). Patients aged >30 years were also more likely to require readmissions and reoperations. CONCLUSION: Patient age significantly affects outcomes after reduction mammoplasty, with the lowest risk in patients aged <30 years. Importantly, the association between age and postoperative morbidity was not linear. These findings can help guide informed decisions, recognizing that while age is a factor, it is not the sole determinant of risk.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mamoplastika * metody   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pooperační komplikace * epidemiologie   MeSH
• reoperace * statistika a číselné údaje   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• věkové faktory MeSH
• výsledek terapie MeSH
• znovupřijetí pacienta statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• Geografické názvy
• Spojené státy americké MeSH

Koronavirus SARS-CoV-2 za poměrně krátkou dobu od prosince 2019 infikoval celosvětově stovky miliónů lidí bez rozdílů věku, pohlaví či barvi pleti. Za tuto dobu prodělal již řadu mutací různého stupně infekčnosti a patogenity. Průběh akutního onemocnění, způsobený tímto virem, covid-19 infekce je velmi variabilní. Pohybuje se mezi asymptomatickým průběhem nebo projevy běžného respiračního virového onemocnění až po kritické průběhy s multiorgánovým selháním a vysokou mortalitou u pacientů s vysokým rizikem. Celková mortalita této nemoci osciluje mezi 1–2 %. Na rozdíl od jiných respiračních virových onemocnění ale tato infekce vede k častým a velmi různorodým klinickým projevům, které se objevují po odeznění akutní fáze infekce, tedy po více než 28 dnech od začátku nemoci. Tyto komplikace se objevují jak u osob s mírným průběhem infekce, léčených v domácím prostředí, tak u hospitalizovaných pacientů s těžkým až kritickým průběhem infekce. Objevují se jak časně po akutní infekci, tak i s delším časovým odstupem po překonání nemoci. Tvoří velmi heterogenní skupinu patologických projevů, které mohou postihovat řadu orgánů a orgánových systémů. Postižení respiračního systému bývá nejčastější a patří k nejzávažnějším komplikacím. V rámci těžkých respiračních postcovidových komplikací jsou častým nálezem respirační infekce, zvláště pneumonie.

x

• Klíčová slova
• postcovidový syndrom,
• MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• hrudník diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• morbidita MeSH
• plicní fibróza etiologie   patofyziologie   MeSH
• plicní nemoci * diagnostické zobrazování   epidemiologie   etiologie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• tomografie emisní počítačová MeSH
• znovupřijetí pacienta statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• antirevmatika * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• chirurgie operační škodlivé účinky   MeSH
• glukokortikoidy škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory TNF škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• methotrexát škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• revmatoidní artritida * farmakoterapie   MeSH
• znovupřijetí pacienta statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

OBJECTIVES: Tricuspid regurgitation (TR) is common in patients receiving a left ventricular assist device (LVAD). Controversy exists as to whether concomitant tricuspid valve surgery (TVS) is beneficial in currently treated patients. Therefore, our goal was to investigate the effect of TVS concomitant with a LVAD implant. METHODS: The European Registry for Patients with Mechanical Circulatory Support was used to identify adult patients. Matched patients with and without concomitant TVS were compared using a propensity score matching strategy. RESULTS: In total, 3323 patients underwent LVAD implantation of which 299 (9%) had TVS. After matching, 258 patients without TVS were matched to 258 patients with TVS. In the matched population, hospital deaths, days on inotropic support, temporary right ventricular assist device implants and hospital stay were comparable, whereas stay in the intensive care unit was higher in the TVS cohort (11 vs 15 days; P = 0.026). Late deaths (P = 0.17), cumulative incidence of unexpected hospital readmission (P = 0.15) and right heart failure (P = 0.55) were comparable between patients with and without concomitant TVS. In the matched population, probability of moderate-to-severe TR immediately after surgery was lower in patients with concomitant TVS compared to patients without TVS (33% vs 70%; P = 0.001). Nevertheless, the probability of moderate-to-severe TR decreased more quickly in patients without TVS (P = 0.030), resulting in comparable probabilities of moderate-to-severe TR within 1.5 years of follow-up. CONCLUSIONS: In matched patients, TVS concomitant with LVAD implant does not seem to be associated with better clinical outcomes. Concomitant TVS reduced TR significantly early after LVAD implant; however, differences in probability of TR disappeared during the follow-up period.

• MeSH
• chirurgická náhrada chlopně * škodlivé účinky   mortalita   statistika a číselné údaje   MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• podpůrné srdeční systémy * škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční selhání epidemiologie   chirurgie   MeSH
• tendenční skóre MeSH
• trikuspidální chlopeň chirurgie   MeSH
• trikuspidální insuficience * epidemiologie   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• znovupřijetí pacienta statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Kontext: Diuretika jsou doporučena ke kontrole symptomů kongesce a retence tekutin u pacientů se srdečním selháním, ale jejich vliv doposud nebyl zkoumán v randomizovaných klinických studiích. Existují konfliktní data o možném pozitivním a negativním účinku v závislosti na dávce kličkového diuretika. Cílem naší analýzy je vyhodnotit, zda by relativně malé zvýšení dávky furosemidu mohlo snížit výskyt rehospitalizací pro akutní dekompenzaci a/nebo celkovou mortalitu. Metody a výsledky: Celkem jsme vyhodnotili 1 119 pacientů přijatých pro akutní dekompenzaci srdečního selhání, kteří byli propuštěni do domácího ošetřování ve stabilizovaném stavu. Všichni přeživší pacienti byli sledováni po dobu nejméně dvou let. Primárním cílovým ukazatelem byla kombinace opakované hospitalizace pro akutní srdeční selhání a celkové mortality. Primární analýza prokázala významné rozdíly v charakteristikách a prognóze mezi pacienty, kteří nemuseli užívat žádná kličková diuretika, a těmi, jimž bylo nutno podávat furosemid v dávce > 125 mg. Srovnali jsme proto skupinu pacientů užívajících furosemid v nízkých dávkách (10–40 mg) se skupinou užívajících pouze vysoké dávky furosemidu (41–125 mg). Vyšší dávka diuretika korelovala se závažností onemocnění (nižší systolický krevní tlak, NYHA III, nižší ejekční frakce levé komory, vyšší hodnoty kreatininu). Dlouhodobě byly mortalita a počty opakovaných hospitalizací nižší ve skupině s nižšími dávkami diuretik (p = 0,037, resp. p = 0,036), avšak po adjustaci párováním podle propensity skóre (propensity score matching) byla incidence primárního cílového ukazatele v obou skupinách srovnatelná. Závěr: Dávka kličkového diuretika doporučená pacientům s akutním srdečním selháním při jejich propuštění z nemocnice koreluje se závažností srdečního selhání. Vyšší dávka furosemidu (41–125 mg) ve srovnání s nižší dávkou (10–40 mg) má po adjustaci obou skupin pacientů pomocí propensity skóre neutrální vliv na výskyt kombinovaného cílového ukazatele mortality a/nebo rehospitalizací pro akutní dekompenzaci srdečního selhání. V žádném případě tato relativně vyšší dávka neměla pozitivní účinky na snížení rizika rehospitalizací/mortality.

Background: Diuretics are being used to reduce symptoms of congestion and fluid retention in heart failure patients but their effect has not been studied in randomized clinical trials. The data about positive or negative effect of loop diuretics depending on their dose is conflicting and controversial. The aim of this analysis is to evaluate whether the relatively small increase in the dose of furosemide can reduce the incidence of readmissions for acute heart failure decompensation and/or total mortality. Methods and results: We evaluated a total of 1119 patients admitted for ADHF who were discharged from the hospital back home in a stable condition. All surviving patients were followed up for at least two years. The primary endpoint was a combination of hospital readmissions for acute heart failure and overall mortality. The primary analysis showed significantly different characteristics and prognosis of patients who did not require any loop diuretic and those requiring furosemide dose >125 mg. Therefore, we compared a group of patients with low-dose furosemide (10–40 mg) with a group of patients with high-dose furosemide (41–125 mg) only. The higher dose of diuretics correlated well with disease severity (lower systolic blood pressure, more frequent chronic exertional dyspnea NYHA III, lower left ventricular ejection fraction, increased creatinine levels). Long-term mortality and the number of rehospitalizations were lower in the low-dose diuretic group (p = 0.037 and p = 0.036, respectively) but after adjustment using the propensity score matching the incidence of the primary endpoint was comparable in both groups. Conclusion: The dose of a loop diuretic recommended to patients with acute heart failure at hospital discharge correlates well with the severity of heart failure. When comparing the groups of patients with a higher dose of furosemide (41–125 mg) and a lower dose of furosemide (10–40 mg) we found that after adjustment using propensity score matching the higher dose of loop diuretic had a neutral effect on the incidence of the composite endpoint of overall mortality and/or readmission for ADHF.

• MeSH
• datové soubory jako téma MeSH
• furosemid aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• inhibitory Na-K-Cl symportérů aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• lidé MeSH
• registrace MeSH
• sběr dat MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání * farmakoterapie   klasifikace   mortalita   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• tendenční skóre MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• znovupřijetí pacienta statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Kontext: Počet pacientů se srdečním selháním trvale narůstá a s tím souvisí i nárůst nákladů na jejich léčbu. Téměř 70 % nákladů spojených s léčbou srdečního selhání představují přímé medicínské náklady a z toho 70–80 % je spotřebováno na hospitalizační léčbu. Cílem práce je popsat náklady na veškerou hospitalizační péči pacientů s chronickým srdečním selháním z pohledu zdravotního systému v ČR. Metodika: Retrospektivní analýzou bylo vyhodnoceno 1 274 konsekutivních pacientů propuštěných ve stabilním stavu z nemocnice, kde byli v letech 2006–2012 hospitalizováni pro akutní srdeční selhání. Byly zaznamenány veškeré hospitalizace a mortalita během dvouročního sledování. Výpočet nákladů na hospitalizaci byl realizován jako součin relativní váhy pro danou diagnózu dle DRG číselníku a základní sazby (28 898 Kč v roce 2013). Výsledky: Na konci dvouletého období bylo zaznamenáno celkem 1 511 všech hospitalizací. Bez jakékoliv hospitalizace přežívalo 31,8 % pacientů, s hospitalizací z jakékoliv příčiny přežívalo 32,1 % pacientů. Zbývajících 36,1 % pacientů zemřelo. Akutní srdeční selhání bylo důvodem hospitalizace u 31,2 % ze všech případů. Průměrné náklady na veškeré hospitalizace činily po dvou letech 85,4 tis. Kč/pacienta, náklady na rehospitalizace pro akutní srdeční selhání činily 31,3 tis. Kč/pacienta. V prvním roce pro propuštění jsou celkové náklady na hospitalizace z jakékoliv příčiny vyšší ve srovnání s rokem druhým (58 528 Kč/rok a 23 082 Kč/rok). Vzhledem k odhadovanému celkovému počtu pacientů s chronickým srdečním selháním v ČR dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR (230 000 pacientů) lze odhadovat náklady na veškerou hospitalizační péči pacientů s chronickým srdečním selháním na 7,98 mld. Kč/rok. Závěr: Dle dat z reálné klinické praxe jsou pacienti s chronickým srdečním selháním po propuštění z nemocnice pro akutní srdeční selhání ve vysokém riziku úmrtí a/nebo další hospitalizace. Průměrné roční náklady na celkovou hospitalizační péči u pacientů se srdečním selháním činí v prvním a druhém roce po propuštění 58,5 tis. Kč, resp. 23,1 tis. Kč. Lze tak odhadovat, že náklady na veškerou hospitalizační péči pacientů s chronickým srdečním selháním činí přibližně 7,7 % z celkových nákladů zdravotních pojišťoven na hospitalizace, a 2,7 % ze všech nákladů na zdravotní péči v ČR.

Background: The number of patients with heart failure is steadily increasing, as are the costs of their treatment. Nearly 70% of the costs associated with the treatment of heart failure are direct medical costs, and 70–80% of these are spent on hospitalizations. The aim of our study is to describe the all-cause hospitalization costs of patients with chronic heart failure (chronic HF) from the perspective of the healthcare system in the Czech Republic. Methods: In total, 1274 consecutively collected patients discharged in a stable condition from hospitalization for acute heart failure (= index hospitalization) from 2006 to 2012 were followed-up for 2 years. Their all-cause mortality and all-cause hospitalizations were retrospectively evaluated. The in-patient costs were calculated based on the relative weights of DRG codes for particular hospitalization events and on the basic DRG tariff for 2013 (CZK 28,898). Results: At the end of the 2-year follow-up, a total of 1511 hospitalizations were recorded. A total of 31.8% of patients survived without any hospitalization, 32.1% of patients survived with at least one hospitalization, and 36.1% of patients died. Re-hospitalizations for acute heart failure accounted for 31.2% of all cases. The average cost for one chronic HF patient hospitalized for any reason was CZK 85,414; the cost for acute heart failure re-hospitalization was CZK 31,320 during the 2-year follow-up period. The cost of all-cause hospitalizations within the first year after the index hospitalization was higher compared to the cost during the second year (CZK 58,528/year vs CZK 23,082/year). As the estimated number of chronic HF patients is 230,000 (data from the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic), we can calculate the total cost of all-cause hospitalizations of chronic HF patients to be approximately CZK 7.98 billion per year in the Czech Republic. Conclusion: The data from clinical practice confirm that patients with chronic HF discharged from acute heart failure hospitalization are at high risk of death and/or subsequent hospitalization. The average annual costs for all-cause hospitalizations of CHF patients within the first and second years are CZK 58,528 and CZK 23,082 per patient, respectively. The costs attributed to all-cause hospitalization care of chronic HF patients can be estimated as approximately 7.7% of all annual inpatient expenses of health insurance companies and 2.7% of total healthcare expenditures in the Czech Republic.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• hospitalizace ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• náklady na zdravotní péči statistika a číselné údaje   MeSH
• nemocnice - náklady statistika a číselné údaje   MeSH
• registrace MeSH
• srdeční selhání * ekonomika   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• všeobecné zdravotní pojištění statistika a číselné údaje   MeSH
• znovupřijetí pacienta ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: This dual-center, randomized controlled trial aimed to compare 2 types of intra-abdominal drains after pancreatic resection and their effect on the development of pancreatic fistulae and postoperative complications. METHODS: Patients undergoing pancreatic resection were randomized to receive either a closed-suction drain or a closed, passive gravity drain. The primary endpoint was the rate of postoperative pancreatic fistula. A secondary endpoint was postoperative morbidity during follow-up of 3 months. The planned sample size was 223 patients. RESULTS: A total of 294 patients were assessed for eligibility, 223 of whom were randomly allocated. One patient was lost during follow-up, and 111 patients in each group were analyzed. The rate of postoperative pancreatic fistula (closed-suction 43.2%, passive 36.9%, P = .47) and overall morbidity (closed-suction 51.4%, passive 40.5%, P = .43) were not different between the groups. We did not find any differences between the groups in reoperation rate (P = .45), readmission rate (P = .27), hospital stay (P = .68), or postoperative hemorrhage (P = .11). We found a significantly lesser amount of drain fluid in the passive gravity drains between the second and fifth postoperative days and also on the day of drain removal compared with closed-suction drains. CONCLUSION: The type of drain (passive versus closed suction) had no influence on the rate of postoperative pancreatic fistulae. The closed-suction drains did not increase the rate of postoperative complications. We found that the passive gravity drains are more at risk for obstruction, whereas the closed-suction drains kept their patency for greater duration.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• drenáž metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní chirurgie   MeSH
• následné studie MeSH
• odsávání metody   MeSH
• pankreas chirurgie   MeSH
• pankreatektomie škodlivé účinky   MeSH
• pankreatická píštěl epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• reoperace statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• znovupřijetí pacienta statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• srovnávací studie MeSH