Spondyloarthritis (SpA) constitute a group of chronic inflammatory immune-mediated rheumatic diseases characterized by genetic, clinical, and radiological features. Recent efforts have concentrated on identifying biomarkers linked to axial SpA associated with inflammatory bowel disease (IBD), offering predictive insights into disease onset, activity, and progression. Genetically, the significance of the HLA-B27 antigen is notably diminished in ankylosing spondylitis (AS) associated with IBD, but is heightened in concurrent sacroiliitis. Similarly, certain polymorphisms of endoplasmic reticulum aminopeptidase (ERAP-1) appear to be involved. Carriage of variant NOD2/CARD15 polymorphisms has been demonstrated to correlate with the risk of subclinical intestinal inflammation in AS. Biomarkers indicative of pro-inflammatory activity, including C-reactive protein (CRP) along with erythrocyte sedimentation rate (ESR), are among the consistent predictive biomarkers of disease progression. Nevertheless, these markers are not without limitations and exhibit relatively low sensitivity. Other promising markers encompass IL-6, serum calprotectin (s-CLP), serum amyloid (SAA), as well as biomarkers regulating bone formation such as metalloproteinase-3 (MMP-3) and Dickkopf-related protein 1 (DKK-1). Additional candidate indicators of structural changes in SpA patients include matrix metalloproteinase-3 (MMP-3), vascular endothelial growth factor (VEGF), tenascin C (TNC), and CD74 IgG. Fecal caprotein (f-CLP) levels over long-term follow-up of AS patients have demonstrated predictive value in anticipating the development of IBD. Serologic antibodies characteristic of IBD (ASCA, ANCA) have also been compared; however, results exhibit variability. In this review, we will focus on biomarkers associated with both axial SpA and idiopathic intestinal inflammation, notably enteropathic spondyloarthritis.

• MeSH
• ankylózující spondylitida krev   diagnóza   imunologie   MeSH
• axiální spondyloartritida krev   diagnóza   MeSH
• biologické markery * krev   MeSH
• C-reaktivní protein analýza   metabolismus   MeSH
• HLA-B27 antigen genetika   imunologie   MeSH
• idiopatické střevní záněty * krev   imunologie   diagnóza   komplikace   MeSH
• leukocytární L1-antigenní komplex krev   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Autoimunitní forma pankreatitidy je subtypem pankreatitidy chronické. První typ onemocnění (LPSP – lymphoplasmacytic sclerosing pancreatitis) je řazen mezi klinické formy skupiny nemocí označených jako IgG4-related disease. Druhý typ autoimunitní pankreatitidy (idiopathic duct-centric pancreatitis) je charakterizován typicky nálezem substancí GEL (granulocytární epitelové léze). Tato forma se vyskytuje u mladších jedinců, kdy je hladina IgG4 až na výjimky normální a je ve 20–30 % provázena nálezem idiopatických střevních zánětů, především ulcerózní kolitidy. Třetí typ autoimunitní pankreatitidy byl sice popsán, je však stále předmětem diskuzí. Počty osob s idiopatickými střevními záněty a nálezem druhého typu autoimunitní pankreatitidy jsou nejvyšší u osob s ulcerózní kolitidou – až dvě třetiny všech nemocných. Ve studii Mayo Clinic bylo nalezeno 19 osob s idiopatickými střevními záněty ve skupině 43 nemocných s autoimunitní pankreatitidou druhého typu, podobně japonská studie nalezla autoimunitní pankreatitidu v 11 případech souboru 52 nemocných s idiopatickým střevním zánětem. Podobné výsledky prokázaly i další studie. Idiopatické střevní záněty s autoimunitní pankreatitidou jsou diagnostikovány ve 20 % případů a terapie steroidy je obvykle úspěšná.

Autoimmune pancreatitis is a subtype of chronic pancreatitis. Currently, type 1 is known (LPSP – lymphoplasmacytic sclerosing pancreatitis), which is classified among the clinical forms of a group of diseases designated as IgG4-related disease. This form occurs in younger individuals and IgG4 levels are normal with a few exceptions. This type is accompanied in 20–30% via findings of inflammatory bowel diseases, mainly ulcerative colitis. Type 3 autoimmune pancreatitis has been described, but it is still debated. The number of persons with inflammatory bowel diseases and the finding of type 2 autoimmune pancreatitis is highest in persons with ulcerative colitis – up to 2/3 of all patients. In the Mayo Clinic study, 19 persons with inflammatory bowel disease were found in a group of 43 patients with type 2 AIP; similarly, a Japanese study found AIP in 11 cases in a group of 52 patients with inflammatory bowel disease. Other studies have shown similar results. Inflammatory bowel disease with autoimmune pancreatitis is diagnosed in 20% of cases and steroid therapy is usually successful

• MeSH
• autoimunitní pankreatitida * diagnóza   patologie   MeSH
• bolesti břicha MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• idiopatické střevní záněty * diagnóza   komplikace   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: Adipose tissue is significantly involved in inflammatory bowel disease (IBD). Vitamin D can affect both adipogenesis and inflammation. The aim of this study was to compare the production of selected adipokines, potentially involved in the pathogenesis of IBD - adiponectin, resistin, retinol binding protein 4 (RBP-4), adipocyte fatty acid binding protein and nesfatin-1 in children with IBD according to the presence of 25-hydroxyvitamin D (25(OH)D) deficiency. METHODS: The study was conducted as a case-control study in pediatric patients with IBD and healthy children of the same sex and age. In addition to adipokines and 25(OH)D, anthropometric parameters, markers of inflammation and disease activity were assessed in all participants. RESULTS: Children with IBD had significantly higher resistin levels regardless of 25(OH)D levels. IBD patients with 25(OH)D deficiency only had significantly lower RBP-4 compared to healthy controls and also compared to IBD patients without 25(OH)D deficiency. No other significant differences in adipokines were found in children with IBD with or without 25(OH)D deficiency. 25(OH)D levels in IBD patients corelated with RBP-4 only, and did not correlate with other adipokines. CONCLUSIONS: Whether the lower RBP-4 levels in the 25(OH)D-deficient group of IBD patients directly reflect vitamin D deficiency remains uncertain. The production of other adipokines does not appear to be directly related to vitamin D deficiency.

• MeSH
• adipokiny * krev   MeSH
• adiponektin krev   nedostatek   MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• dítě MeSH
• DNA vazebné proteiny krev   MeSH
• idiopatické střevní záněty krev   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nedostatek vitaminu D * komplikace   krev   MeSH
• nukleobindiny krev   MeSH
• plazmatické proteiny vázající retinol metabolismus   analýza   MeSH
• proteiny vázající mastné kyseliny krev   MeSH
• proteiny vázající vápník krev   MeSH
• resistin krev   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• vitamin D * krev   analogy a deriváty   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• idiopatické střevní záněty komplikace   MeSH
• intususcepce * etiologie   diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Cholestatická onemocnění jater se vyznačují progresivní povahou a omezenými možnostmi konzervativní léčby. Jedinou efektivní metodou léčby terminálního stadia je transplantace jater, která signifikantně prodlužuje dobu přežití pacientů. Transplantace jater je v současnosti indikována nejen u pacientů s chronickým jaterním selháním nebo hepatobiliární malignitou, ale také u pacientů se sníženou kvalitou života při symptomech z obstrukce žlučovodů. Péče po transplantaci jater je specifická zejména z důvodu přítomnosti imunitně asociovaných onemocnění, např. idiopatických střevních zánětů u pacientů s primární sklerozující cholangitidou. Rekurence základního onemocnění v jaterním štěpu je častou dlouhodobou komplikací, která může negativně ovlivnit přežití štěpu i celkovou délku života. Navzdory riziku rekurence jsou dlouhodobé výsledky transplantace jater pro cholestatické nemoci výborné, přičemž pacienti s těmito diagnózami dosahují delšího přežití ve srovnání s ostatními transplantovanými pacienty.

Cholestatic liver diseases are characterized by their progressive nature and limited conservative treatment options. Liver transplantation is the only effective method of treatment for the terminal stage. Before the era of liver transplantation, patients with cholestatic disease had a significantly reduced life expectancy. Liver transplantation is now indicated not only for patients with chronic liver failure or hepatobiliary malignancy, but also for those with reduced quality of life from cholestatic symptoms. Post-transplant care is particularly specific because of the presence of immune-associated diseases, such as inflammatory bowel disease in patients with primary sclerosing cholangitis. Recurrence of the underlying disease in the liver graft is a common long-term complication that can negatively affect graft survival and overall life expectancy. Despite the risk of recurrence, the long-term outcomes of liver transplantation for cholestatic disease are excellent, achieving longer survival compared to other transplant recipients.

• Klíčová slova
• indikace k transplantaci,
• MeSH
• cholangitida * komplikace   patologie   terapie   MeSH
• idiopatické střevní záněty komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• sklerozující cholangitida komplikace   patologie   terapie   MeSH
• transplantace jater * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Práce byla podpořena grantem IGA_LF_2023_037 a MZ ČR – RVO (FNOl, 00098892). Vztah nespecifických střevních zánětů a vitaminu D je intenzivně studován nejen v souvislosti s kostním metabolismem, ale rovněž ve vztahu k imunopatologickým dějům v gastrointestinálním taktu, k střevní mikrobiotě a také efektivitě léčby zánětlivých střevních onemocnění. Ačkoliv je zřejmé, že nemocní s nespecifickým střevním zánětem často trpí deficitem vitaminu D, není dosud plně objasněno, zda jeho substituce vede ke zlepšení klinického stavu či prognózy těchto jedinců.

The relationship between inflammatory bowel disease and vitamin D is intensively studied, not only in connection with bone metabolism, but also in relation to immunopathological response in the gastrointestinal tract, intestinal microbiota and therapy of underlying disease. Although it is clear that these patients suffer from vitamin D deficiency, it is not yet fully understood, whether vitamin D replacement leads to an improvement in the clinical condition or prognosis of these patients.

• MeSH
• biologická terapie MeSH
• dítě MeSH
• idiopatické střevní záněty * farmakoterapie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• metabolické nemoci kostí etiologie   patofyziologie   MeSH
• mikrobiota MeSH
• nedostatek vitaminu D * komplikace   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Močová exkrece magnezia je důležitý preventivní faktor chránící před vznikem nefrolitiázy, a to inhibicí několika klíčových dějů v její patogenezi. Pacienti s Crohnovou chorobou (CD) mají riziko litiázy přibližně 2krát vyšší, zejména pacienti po ileokolické (IC) resekci. Cílem je stanovit hladinu magnesurie u těchto pacientů a porovnat ji s pacienty s IC postižením bez resekce a poté obě skupiny se zdravými kontrolami. Sekundárním cílem bylo posouzení kalciurie a dalších modifikujících faktorů. Metody: Do studie byli zařazeni pacienti s CD starší 18 let s IC resekcí (skupina 1) a s postižením terminálního ilea bez resekce (skupina 2) a jako kontrolní skupina osoby bez známého střevního onemocnění (skupina 3). Vylučovacími kritérii byla terapie citráty, závažná renální insuficience (GFR < 30 ml/min/1,73 m2), více než dvě střevní resekce, ileostomie, kolektomie, syndrom krátkého střeva, akutní infekce močových cest a známky relapsu CD. Anamnestické údaje byly zjišťovány dotazníkem, byl odebrán vzorek krve a čerstvé moči, bylo provedeno ultrazvukové vyšetření ledvin a žlučníku na přítomnost litiázy a u pacientů byl proveden 24hodinový sběr moči ke stanovení oxalurie, citraturie, magnesurie a kalciurie. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 107 osob, z toho 34 pacientů po resekci IC, 42 s CD bez resekce a 31 zdravých kontrol. Ženy tvořily 43 %, průměrný věk byl 38 ± 11,5 let. V hodnotách magnesurie byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinou s resekcí a bez resekce (medián 2,28 vs. 3,97 mmol/l; p = 0,047) a zejména mezi skupinou s resekcí a zdravými kontrolami (medián 2,28 vs. 4,31 mmol/l; p = 0,0003). Skupina bez resekce proti zdravým kontrolám nedosáhla signifikantního rozdílu (medián 3,97 vs. 4,31 mmol/l; p = 0,455). Hodnoty kalciurie se mezi skupinami významně nelišily (medián 3,75 vs. 4,6 vs. 4,3 mmol/l; p = 0,293). Závěr: Hodnoty magnesurie pacientů s CD po IC resekci jsou významně nižší proti skupině pacientů s CD s IC postižením bez provedené resekce i od zdravých kontrol. Skupina bez resekce dosáhla výsledků srovnatelných s kontrolami. Hodnoty kalciurie se v naší práci mezi skupinami významně nelišily. Předpokládáme, že pacienti s CD po IC resekci s vyšším rizikem vzniku urolitiázy by mohli profitovat ze suplementace magnezia v rámci prevence tvorby konkrementů. Potvrzení této teze bude ovšem vyžadovat ověření dalším výzkumem.

Urinary excretion of magnesium is an important preventive factor against nephrolithiasis by inhibiting several key processes in its pathogenesis. Patients with Crohn’s disease (CD) have an approximately 2-fold higher risk of lithiasis, especially those after ileocolic (IC) resection. The aim is to determine the magnesuria level in these patients and compare it with patients with CD and IC involvement without resection and then both groups with healthy controls. The secondary objective was to assess calciuria and other modifying factors. Methods: CD patients aged 18 years or older with IC resection (group 1) and terminal ileal involvement without resection (group 2) were enrolled in the study, with subjects without known bowel disease as controls (group 3). Exclusion criteria were citrate therapy, severe renal insufficiency (GFR < 30 ml/min/1.73 m2), more than two bowel resections, ileostomy, colectomy, short bowel syndrome, acute urinary tract infection and evidence of CD relapse. Anamnestic data were collected by questionnaire, blood and fresh urine samples were collected, renal and gallbladder ultrasound was performed for the presence of lithiasis, and patients underwent 24-hour urine collection to determine oxaluria, citraturia, magnesuria and calciuria. Results: 107 subjects were included in the study, including 34 patients with IC resection, 42 with CD without resection and 31 healthy controls. 43% were women, mean age was 38 ± 11.5 years. There was a significant difference in magnesuria values between the resection and non-resection group (median 2.28 vs. 3.97 mmol/l; P = 0.047) and especially between the resection group and healthy controls (median 2.28 vs. 4.31 mmol/l; P = 0.0003). The group without resection vs. healthy controls did not reach a significant difference (median 3.97 vs. 4.31 mmol/l; P = 0.455). Calciuria values did not differ significantly between groups (median 3.75 vs. 4.6 vs. 4.3 mmol/l; P = 0.293). Conclusion: Magnesuria values of CD patients after IC resection were significantly lower compared to the group of CD patients with IC involvement without resection and healthy controls. The group without resection achieved results comparable to controls. Calciuria values were not significantly different between groups in our study. We hypothesize that patients with CD after IC resection at higher risk of urolithiasis might benefit from Mg supplementation to prevent concretion formation. However, confirmation of this thesis will require verification by further research.

• MeSH
• chirurgie trávicího traktu MeSH
• Crohnova nemoc * komplikace   patofyziologie   MeSH
• hořčík * analýza   moč   MeSH
• idiopatické střevní záněty * komplikace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• urolitiáza * etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• karboxymaltóza železa,
• MeSH
• anemie z nedostatku železa * farmakoterapie   MeSH
• chronická renální insuficience komplikace   MeSH
• hypofosfatemie etiologie   MeSH
• idiopatické střevní záněty komplikace   MeSH
• intravenózní podání * metody   MeSH
• lidé MeSH
• osteomalacie etiologie   MeSH
• pooperační komplikace farmakoterapie   MeSH
• poporodní období krev   účinky léků   MeSH
• silné menstruační krvácení farmakoterapie   MeSH
• srdeční selhání farmakoterapie   komplikace   MeSH
• železnaté sloučeniny * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Idiopatické střevní záněty (IBD) jsou typicky doprovázeny průjmem a často malabsorpcí, které jsou predisponujícími faktory pro tvorbu močových kamenů. U pacientů bez resekce střeva se prevalence urolitiázy pohybuje od 1,5 do 5 %, po resekčních výkonech se může prevalence zvýšit až na 16 %. Častou komplikací je enterická hyperoxalurie, především u nemocných s ileocékální resekcí, ileostomií, kolostomií a po resekčních bariatrických výkonech následovaná rozvojem oxalátové nefrolitiázy a nefrokalcinózy. Významně přispívá i změna ve střevním mikrobiomu se sníženou střevní metabolizací oxalátu. Přebytek nemetabolizovaného oxalátu je primárně vylučován ledvinami a hyperoxalurie s přesycením šťavelanem vápenatým v moči vede k agregaci krystalů, urolitiáze a/nebo nefrokalcinóze. Často je současně snížené vylučování citrátu. Prevence oxalátové litiázy zahrnuje vyšší příjem tekutin, nutričně vyrovnanou nízkooxalátovou nízkotučnou dietu, podávání perorálního citrátu a hořčíku, doplněk vápníku a omezení kuchyňské soli v dietě. Významnou roli hraje úprava střevního mikrobiomu s cílem ovlivnění metabolizmu oxalátu ve střevě. U IBD pacientů s urolitiázou jsou časté závažné infekce močových cest, které mohou probíhat asymptomaticky a mohou vést až k chronické renální insuficienci a selhání ledvin. Nové léčebné přístupy s dlouhodobým podáváním biologické léčby významně zlepšily průběh IBD s úbytkem nezbytných resekčních výkonů. Lze proto předpokládat i snížení výskytu rizikových faktorů pro vznik močových kamenů.

Inflammatory bowel diseases (IBD) are typically accompanied by diarrhoea and frequently by malabsorption, both of which are predisposing factors for the formation of renal calculi. In patients who have not undergone bowel surgery the prevalence of urolithiasis has ranged from 1.5 to 5%, but after surgery, stone prevalence can increase to up to 16%. Enteric hyperoxaluria is a frequent complication of inflammatory bowel diseases after ileal-coecal resection, ileostomy, colostomy resection and bariatric surgery. The excess of oxalate is primarily excreted by the kidneys. Increased urinary excretion of oxalate results in urinary calcium oxalate supersaturation, leading to crystal aggregation, urolithiasis, and/or nephrocalcinosis. Prevention of oxalate lithiasis includes high fluid intake, nutritionally balanced low-oxalate, low-fat, low-salt diet, prescription of oral citrate and magnesium, calcium supplement, and also biological manipulation of intestinal flora (microbiota). In IBD patients, urolithiasis can be associated with serious urinary tract infection – in some cases asymptomatic – which can lead to chronic renal insufficiency and failure. New therapeutic approaches to patients with inflammatory bowel diseases have completely changed the natural history of these diseases with reduced number of bowel surgery. Whether this has changed the prevalence and risk factors for urinary calculi in patients with inflammatory bowel diseases is still unknown.

• MeSH
• Bifidobacterium MeSH
• dieta MeSH
• hyperoxalurie diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• idiopatické střevní záněty * chirurgie   komplikace   patologie   MeSH
• infekce močového ústrojí etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• Lactobacillus MeSH
• lidé MeSH
• oxaláty metabolismus   moč   MeSH
• Oxalobacter formigenes MeSH
• probiotika terapeutické užití   MeSH
• renální insuficience etiologie   terapie   MeSH
• střevní mikroflóra MeSH
• urolitiáza diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• vedolizumab,
• MeSH
• biologická terapie MeSH
• Crohnova nemoc farmakoterapie   komplikace   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• idiopatické střevní záněty * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• indukce remise MeSH
• lidé MeSH
• ulcerózní kolitida farmakoterapie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• rozhovory MeSH